Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 zní:

Výkon státního zkušebnictví spočívá

a) v hodnocení výrobků,

b) ve schvalování výrobků,

c) v certifikaci výrobků,

d) v provádění kontroly zhodnocených, schválených a certifikovaných výrobků uváděných do oběhu.".

2. § 5 odst. 2 se doplňuje písmenem d), které zní:

"d) koordinovat zapojení československých orgánů a organizací do mezinárodních certifikačních systémů a sledovat jejich činnost v těchto systémech.".

3. § 15 zní:

(1) Hodnoceni výrobku se provádí srovnáním jakosti zjištěné na vzorku výrobku a jeho technicko-ekonomických ukazatelů s podmínkami hodnocení, které státní zkušebna stanoví a oznámí výrobci.

(2) Státní zkušebna stanoví podmínky hodnocení zejména na základě nejnovějších poznatků vědy a techniky v příslušném oboru výrobků, na základě technicko-ekonomických vlastnosti současných zahraničních výrobků vysoké jakosti určených pro stejné nebo obdobné užití a podle právních předpisů a na základě údajů technických norem.

(3) Podmínky hodnoceni obsahují

a) ukazatele podstatných vlastností, které podmiňují schopnost výrobku uspokojovat stanovené potřeby v souladu s jeho určením včetně vybaveni výrobku příslušenstvím, náhradními díly a vytvoření předpokladů pro poskytování služeb spojených s používáním výrobku;

b) technicko-ekonomické ukazatele výrobku odvozené od výrobků předních světových výrobců vyjadřující efektivnost při používání výrobku.

(4) U skupiny výrobků, které se v podstatných vlastnostech a technicko-ekonomických ukazatelích neliší, může státní zkušebna na návrh výrobce skutečnosti zjištěné na jednom nebo více výrobcích z dané skupiny považovat za rozhodné pro hodnocení celé skupiny těchto výrobků.".

4. § 16 zní:

(1) O výsledku hodnoceni vydá státní zkušebna rozhodnutí, v němž zařadí výrobek do stupně jakosti. Státní zkušebna odmítne zařadit do stupně jakosti výrobek, který nemůže řádně plnit své funkce nebo neodpovídá hlediskům ochrany zdraví.

(2) Státní zkušebna zařadí výrobky

a) do stupně jakosti Q, splňují-li nejen podmínky hodnocení stanovené státní zkušebnou, ale v době vydání rozhodnutí též:

1. odpovídají nejnovějším poznatků,m vědy a techniky,

2. dosahují úrovně vlastností současných zahraničních výrobků vysoké jakosti určených pro stejné nebo obdobné užití nebo tyto výrobky předčí anebo jsou na světovém trhu zvláštností;

b) do prvního stupně jakosti, splňují-li podmínky hodnocení stanovené státní zkušebnou;

c) do druhého stupně jakosti, které mohou plnit svoji funkci, ale nesplňují podmínky hodnocení stanovené státní zkušebnou.

(3) Skutečnosti rozhodné pro zařazení výrobků do stupně jakosti Q je povinen prokázat a doložit státní zkušebně výrobce.

(4) Státní zkušebna udělí výrobci oprávnění používat státní znak jakosti pro výrobky zařazené do stupně jakosti Q a značku prvního stupně jakosti pro výrobky zařazené do prvního stupně jakosti jen za předpokladu, že jsou ve výrobě zajištěny podmínky pro trvalé dodržování jakosti výrobků.

(5) Výrobek, který státní zkušebna odmítne zařadit do stupně jakosti, nesmí být uváděn do oběhu.".

5. § 18 zní:

(1) Při zařazení výrobku do stupně jakostí Q nebo do prvního stupně jakosti stanoví státní zkušebna dobu, po kterou zařazení trvá, a to s přihlédnutím k předpokládanému vývoji jakosti v příslušném oboru výrobků. Tato doba nesmi být u výrobků zařazených do stupně jakosti Q delší než tři roky a u výrobků zařazených do prvního stupně jakosti delší než pět let. Výrobce je povinen přihlásit výrobek k novému hodnoceni před uplynutím stanovené doby, pokud hodlá výrobek nadále vyrábět.

(2) Při zařazení výrobku do druhého stupně jakosti určí státní zkušebna lhůtu, ve které je výrobce povinen přihlásit výrobek k opakovanému hodnocení. Tato lhůta nesmí být delší než jeden rok:".

6. § 19 zní:

(1) Při kontrole zhodnocených výrobků dávaných do oběhu zjišťuje státní zkušebna, zda výrobky odpovídají podmínkám hodnocení podle § 15 odst. 3 a u výrobků zařazených do stupně jakosti Q též předpokladům podle § 16 odst. 2 písm. a); u výrobků zařazených do stupně jakosti Q nebo prvního stupně jakosti zjišťuje státní zkušebna též zajištění podmínek podle § 16 odst. 4.

(2) Zjistí-li státní zkušebna pří této kontrole nedodržení podmínek hodnocení nebo u výrobků zařazených do stupně jakosti Q nedodržení předpokladů podle § 16 odst. 2 písm. a), přeřadí je do nižšího stupně jakosti, popřípadě jim odejme zařazení do stupně jakostí. Výrobek, kterému státní zkušebna při kontrole odňala zařazení do stupně jakosti, nesmí být uváděn do oběhu.

(3) Zjistí-li státní zkušebna zhoršení podmínek pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě nebo nedostatky výrobků, které nejsou rozhodné pro stupeň jakosti, do něhož byl výrobek zařazen, odejme oprávnění používat státní znak jakosti nebo značku prvního stupně jakosti bez přeřazení výrobku do nižšího stupně jakosti.".

7. Za § 24 se vkládá část Va, která včetně nadpisu zní:

(1) Úřad pro normalizaci a měření stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány ve Věstníku Úřadu pro normalizaci a měření výrobky, které podléhají certifikaci (povinná certifikace). Současně stanoví orgán státního zkušebnictví příslušný k certifikaci a určí, podle kterých technických norem, technických dokumentů, popřípadě právních předpisů bude certifikace prováděna.

(2) Certifikace výrobků nestanovených k certifikaci (nepovinná certifikace) může být provedena jen na návrh výrobce nebo jiné organizace, která prokáže právní zájem na provedeni certifikace.

Při certifikaci výrobků se zjišťuji a vydáním certifikátu potvrzují

a) shoda vlastností certifikovaného typu výrobku s určenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě právními předpisy;

b) předpoklady přihlašovatele pro trvalé dodržování jakosti certifikovaných výrobků.

(1) Certifikaci výrobků provádí státní zkušebna na základě přihlášky podané jejich výrobcem nebo jinou organizací, která prokáže právní zájem na provedení certifikace. Má-li výrobek vlastnosti shodné s vlastnostmi stanovenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě právními předpisy a jsou-li zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakostí výrobků ve výrobě, vydá státní zkušebna certifikát. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, odmítne výrobek certifikovat. Obdobně postupuje při certifikaci Úřad pro normalizaci a měření v případech, kdy si provedení certifikace vyhradil.

(2) V certifikátu se stanoví podmínky pro označování výrobků certifikační značkou, popřípadě pro vydávání dokladu o certifikaci, kterým se potvrzuje shodnost vlastností certifikovaného výrobku nebo výrobní dávky s vlastnostmi certifikovaného typu výrobku. Platnost certifikátu může být omezena.

Státní zkušebna provádí namátkově kontrolu, zda certifikované výrobky mají vlastností shodné se stanovenými technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě s právními předpisy a zda jsou zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě. Zjistí-li se, že výrobky nemají vlastnosti shodné s technickými normami, technickými dokumenty, popřípadě s právními předpisy nebo že nejsou zajištěny předpoklady pro trvalé dodržování jakosti výrobků ve výrobě, odejme státní zkušebna certifikát nebo oprávnění z něj vyplývající. Obdobně postupuje při kontrole Úřad pro normalizaci a měření v případech, kdy si provedení kontroly vyhradil.".

8. V § 25 odst. 2 se slova "hodnocení a schvalování" nahrazují slovy "hodnocení, schvalováni a certifikaci".

9. V § 26 odst. 1 se v první větě slova hodnocení nebo ke schválení" nahrazují slovy "hodnocení, schválení nebo certifikaci" a ve druhé větě se slova "hodnocení nebo schválení" nahrazuji slovy "hodnocení, schválení nebo certifikaci".

10. § 28 odst. 1 zní:

"(1) Socialistické organizace jsou povinny umožnit orgánům státního zkušebnictví provádět výkon státního zkušebnictví. Zejména jsou povinny předložit jim dokumentaci týkající se hodnocených, schvalovaných nebo certifikovaných výrobků, umožnit jim kontrolu výrobků a dodržování skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí státní zkušebny, zejména umožněním přístupu k výrobním a zkušebním zařízením a do příslušných prostorů organizace, a umožnit jim používání své vlastni nebo používané měřicí techniky.".

11. V § 28 odst. 3 se slova "hodnoceného nebo schváleného" nahrazují slovy "hodnoceného, schváleného nebo certifikovaného".

12. V § 29 odst. 1 se za slova "vyšší jakosti" vkládají slova "značkou certifikační".

13. V § 30 se slova "hodnocení a při schvalování" nahrazují slovy "hodnocení, schvalování a certifikaci".

14. § 32 se vypouští.

15. V § 35 odst. 1 se za slovo "zkušebnictví" vkládají slova "podrobnější podmínky hodnocení a certifikace výrobků," a slova "zhodnocených a schválených" se nahrazují slovy "zhodnocených, schválených a certifikovaných".

Rozhodnuti o zařazení výrobků do jednotlivých stupňů jakosti vydaná před účinností tohoto zákona nejsou tímto zákonem dotčena.

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 30/ 1968 Sb., o státním zkušebnictví, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.

Růst jakosti výrobků je podstatnou součástí dlouhodobé strategické linie hospodářské politiky strany, orientované XVII. sjezdem KS na všestranné zvyšování efektivnosti a na intenzifikaci ekonomického rozvoje ČSSR. Jakost výrobků je přitom chápána jako důležitá oblast ekonomické efektivnosti společenské výroby. Právě ve zvyšování jakosti má naše ekonomika rozsáhlé rezervy, jak o tom svědčí zejména neuspokojivý vývoj a úroveň dosahovaných zahraničních cen, ale také rozsah reklamací, rostoucí náklady na opravy i další ztráty, které vyplývají z nekvalitní výroby.

Jedním z význačných nástrojů, které má čs. národní hospodářství k dispozici pro efektivní působení na jakost čs. výrobků, je státní zkušebnictví. Jako právní institut bylo státní zkušebnictví zřízeno zákonem č. 30 z roku 1968. Státní zkušebnictví řídí Úřad pra normalizaci a měření a vykonávají státní zkušebny. Státní zkušebnictví spočívá v hodnocení, schvalování, kontrole výrobků a osvědčování výrobků a v poskytování odborných služeb.

Příprava zákona č. 30/1968 Sb. probíhala v etapě extenzívního rozvoje národního hospodářství. Uvedený zákon především směřoval dovnitř čs. ekonomiky s cílem zlepšit jakost výrobků v rámci domácího trhu pro čs. spotřebitele. Nebral dostatečně v úvahu tehdejší potřebu čs. ekonomiky uplatnit se svými výrobky vysoké jakosti na zahraničních trzích. Tento problém se trvale vyostřoval zvláště od sedmdesátých let a let osmdesátých, kdy objektivně vzrostly požadavky světového trhu na jakost výrobků a tento trend nadále trvá. Pokud jde o náročnost hodnoceni čs. výrobků, jeho racionalitu a účinnost kontrolní funkce, neplní zkušebnictví své poslání s potřebnou efektivitou. Tuto skutečnost konstatovaly jak vlastní poznatky Úřadu pro normalizaci a měření, tak prověrky Výboru lidové kontroly ČSSR, poslední z roku 1984, jejichž závěry byly podkladem pro přijetí usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 208/1984 o výsledcích prověrky účinnosti práce státního a resortního zkušebnictví.

Základní úkoly, na které je třeba v oblasti státního zkušebnictví zaměřit prvořadou pozornost, jsou konkrétně formulovány v závěrech 8. zasedání ÚV KSČ tak, že se zdůrazňuje požadavek na rozšíření a zvýšení úrovně činnosti státních zkušeben, na zvýšení náročnosti pří posuzování technicko-ekonomických parametrů výrobků, na nekompromisní čelení jakýmkoliv snahám o snižování objektivity hodnocení a požadavek na budování zkušeben a jejich vybavování moderní technikou.

Zároveň se prověří i současné složení hodnotitelských komisí a zvýšení objektivity jejich působení se zabezpečí tím, že členy hodnotitelských komisí budou i pracovníci navržení ústředními orgány tuzemských odběratelů (popřípadě uživatelů), vnitřního a zahraničního obchodu, kteří do činnosti hodnotitelských komisí budou vnášet odborné poznatky a informace navrhujících orgánů.

Současně se konstatuje, a to je pro daný úsek státní správy mimořádně významné, že jakost výrobků je dnes důležitým faktorem ideologického vlivu, neboť nekvalitní výrobek negativně působí na postoje lidí, na jejich angažovanost.

Otázkami zvýšení efektivnosti státního zkušebnictví se zabývala celá řada usnesení vlády ČSSR, zejména pak usnesení vlády ČSSR č. 243/1984, kterým byly schváleny "Hlavní směry dalšího rozvíjení souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství" (bod E/2 d). Cit. bodem bylo uloženo přizpůsobit cenovou stimulaci racionální úpravě systému hodnocení jakosti (u státního znaku jakosti uplatnit cenové zvýhodnění, u prvního stupně jakostí základní cenu a u druhého stupně jakosti cenové znevýhodnění). Stimulace státního znaku jakosti znamená zpřísnění důsledků spojených se zařazením výrobků do stupně jakosti Q v tom, že stimulovány mají být nově jen ty výrobky, které skutečně jsou totožné s hodnoceným vzorkem.

Zákonem, jehož osnova se předkládá, se jednoznačně zpřísňuje a racionalizuje postup státních zkušeben při hodnocení výrobků a zvyšuje se objektivita celého řízení. Zpřísnění spočívá zejména v tom, že podmínky hodnocení bude stanovovat státní zkušebna jak na základě technickoekonomických ukazatelů současných zahraničních výrobků určených pro stejné nebo obdobné užití, tak i na základě nejnovějších poznatků vědy a techniky o jakosti v příslušném oboru výrobků.

Racionalizace výkonu hodnocení se sleduje jednak zavedením společného hodnocení výrobků ve skupinách, což má velký ekonomický význam i pro výrobce, a současně prodloužením doby platnosti zařazení výrobku do prvního stupně jakosti. Prodloužení doby platnosti zařazení výrobku v tomto případě ze tří na pět let má vést k odstranění zbytečného, ekonomicky neodůvodněného dalšího hodnocení. Naproti tomu zkrácení lhůty pro přihlášení výrobku zařazeného do nově navrhovaného druhého stupně jakosti k opakovanému hodnoceni ze dvou na jeden rok má vést výrobce k rychlejšímu odstraňování zjištěných závad.

Úprava klasifikace jakosti výrobků do stupňů jakosti má vést k větší srovnatelnosti nálezů našich státních zkušeben s obdobnými nálezy zahraničních zkušebních institucí.

Účinnost kontrolní funkce státních zkušeben se zvýší rozšířením předmětu kontroly v souladu se zpřísněním hodnocení výrobků.

Úprava certifikace stanovených výrobků má zabezpečit racionální dozor nad jakostí výrobků, které není vhodné hodnotit nebo schvalovat. U těchto výrobků se předpokládá, že konstatování shody s technickými normami, technickými dokumenty nebo právními předpisy, a to na základ objektivních zjištění orgánů státního zkušebnictví o vlastnostech výrobků a předpokladů pro trvalé dodržování jejich jakosti, je pro potřeby národního hospodářství a zahraničního obchodu postačující. Certifikace výrobků nestanovených k tomuto výkonu je možná pouze na základě návrhu jejich výrobce nebo jiné organizace. Úřad pro normalizaci a měření sleduje požadavky národního hospodářství na certifikaci výrobků a v rámci své působností vytváří předpoklady pro její realizací.

Navrhovaná úprava sleduje racionálnější a efektivnější funkci orgánů státního zkušebnictví a nebude klást vyšší nároky na kádrové a finanční zabezpečení, než budou schváleny v plánech a rozpočtech Úřadu pro normalizaci a měření a resortů zajišťujících výkony státního zkušebnictví na léta 8. pětiletého plánu.

Úvodní ustanovení

(§ 1)

Doplněním úvodního ustanovení se rozšiřuje výkon státního zkušebnictví o certifikaci výrobků včetně kontroly. Certifikace výrobků, jako kvalifikované osvědčování shody výrobku se stanovenými technickými normami, technickými dokumenty, popř. s právními předpisy (např. hygienickými, bezpečnostními apod.), je i nástrojem pro působení na jakost a bezpečnost výrobků, u kterých není vhodné uplatňovat hodnocení nebo schvalování.

Působnost Úřadu pro normalizaci a měření

(§ 5 odst. 2 písm. d)

Vzhledem k zavedení institutu certifikace výrobků rozšiřuje se působnost Úřadu pro normalizaci a měření o koordinaci činnosti československých orgánů a organizací při zapojování do mezinárodních certifikačních systémů a sledování jejich činnosti.

Hodnocení výrobků

(§ 15, § 16, § 18 a § 19)

Zvýšení náročnosti a objektivnosti hodnocení se zajišťuje zavedením podmínek hodnocení, které na rozdíl od dosavadních požadavků na hodnocený výrobek musí obsahovat nejen ukazatele vlastností výrobku, ale i technicko-ekonomické ukazatele výrobku. Podmínky hodnocení se již nebudou stanovovat na základě subjektivních znalostí a zkušeností pracovníků státních zkušeben, ale především na základě objektivně zjištěných nejnovějších poznatků vědy a techniky v příslušném oboru výrobků. Při stanovení podmínek hodnocení budou respektovány i progresivní parametry příslušných technických norem nebo doporučení mezinárodních normalizačních organizací, zejména technických norem ISO (Mezinárodni normalizační komise) a předpisů IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise), které jsou v ČSSR běžně k dispozici a jejichž centrální archivaci zajišťuje Úřad pro normalizaci a měření. Právní předpisy (hygienické, bezpečnostní apod.) zůstávají i nadále základním podkladem pro stanovení podmínek hodnocení.

Návrh vychází z toho, že výrobní organizace, která hodlá vyrábět výrobky vysoké jakosti, musí mít znalosti o nejnovějších poznatcích vědy a techniky o jakosti výrobků a musí znát i technicko-ekonomickou úroveň současných zahraničních výrobků vysoké jakosti určených pro stejné nebo obdobné užití. Tyto skutečnosti bude výrobce objektivně prokazovat, a to například předložením dokumentace nebo vzorků srovnatelných zahraničních výrobků. Rovněž se předpokládá, že státní zkušebny budou plně využívat informačního systému budovaného federálním ministerstvem zahraničního obchodu podle usnesení vlády ČSSR č. 322/1984 a při stanovení podmínek pro hodnocení budou vycházet z nutnosti neustálého zvyšování ochrany životního a pracovního prostředí a zvyšování ochrany zdraví lidí. Za hlediska ochrany zdraví lidí se považují hlediska, která jsou zohledněna v požadavcích stanovených hlavním hygienikem k uskutečnění hygienických a epidemiologických zásad stanovených na základě zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (např. jde o hlediska ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibraci, ionizujícím zářením, o hlediska ochrany zdraví vyjádřen ergonomickými požadavky apod.).

Úprava společného hodnocení výrobků ve skupinách má vést ke zvýšení racionality hodnocení, a to zejména u výrobků, které se svými pro hodnocení podstatnými vlastnostmi neliší a vyrábějí se v mnoha různých provedeních.

Společné hodnocení více typů výrobků a vydání jednoho administrativního aktu má vést ke zvýšení hospodárnosti správního řízení a ke snížení nákladů výrobce na hodnocení. Při společném hodnocení výrobků se vychází ze zásady, že skutečnosti zjištěné na jednom nebo více vzorcích výrobků společně hodnocených jsou vzaty za základ pro zařazení všech výrobků do stejného stupně jakosti, pokud nepřichází v úvahu i odmítnutí zařazení výrobku do stupně jakosti. Stejná zásada ovlivňuje i kontrolu společně hodnocených výrobků.

Zavádějí se nové stupně jakosti výrobků. Stupeň jakosti Q jako nejvyšší, dále první stupeň a druhý stupeň. Hlavním smyslem této úpravy je v souladu s řešením této otázky v socialistických státech přizpůsobit klasifikaci stupňů; jakosti zahraničním systémům hodnocení výrobků a zajistit tak srovnatelnost označení tuzemských vysoce jakostních výrobků s označením jakostních výrobků zahraničních. Dosavadní značka jakosti příslušného stupně se pro nejvyšší stupeň upravuje na státní znak jakosti a pro první stupeň na značku prvního stupně jakosti.

Druhý stupeň jakosti je právní formou pro vyjádření toho, že výrobek nesplňuje stanovené podmínky hodnocení.

Úprava maximální doby platnosti zařazení výrobku do prvního stupně jakosti je racionalizačním opatřením, které má odstranit technicky neodůvodněné opakované zařazení výrobku do tohoto stupně jakosti v relativně krátkých časových údobích a umožnit přizpůsobení doby platnosti zařazení výrobku do prvního stupně jakosti inovačnímu cyklu jednotlivých oborů výrobků. Při tom se vychází z toho, že maximální lhůta 5 let bude využívána mimořádně jen tam, kde to bude plně odůvodněno složitostí výrobků, aby nedocházelo k oslabení tlaku státního zkušebnictví na jakost našich výrobků. U výrobků zařazených do stupně jakosti Q se předpokládá, že stanovená maximální doba zařazení výrobku do tohoto stupně jakosti je efektivní a zaručuje jak racionalitu hodnocení, tak i dostatečnou náročnost. Současně se zvyšuje tlak na odstraňování nedostatků výrobků zařazených do druhého stupně jakosti, a to zkrácením přihlašovací lhůty k opakovanému hodnocení na polovinu.

Zvýšení účinnosti kontroly zhodnocených výrobků se dosahuje rozšířením předmětu kontroly o kontrolu dodržování podmínek hodnocení, u výrobků zařazených do stupně jakosti Q i předpokladů pro zařazení do tohoto stupně jakosti a podmínek pro trvalé dodržování jakostí ve výrobě. Upřesnění ustanovení o kontrole spočívá v tom, že obdobně jako v případě odmítnutí zařazení výrobku do stupně jakosti při hodnocení je důsledkem odnětí zařazení výrobku do stupně jakosti při kontrole zákaz jeho uvádění do oběhu. Možnost odejmout právo označovat výrobek státním znakem nebo značkou prvního stupně jakosti sleduje racionalizaci výkonu státního zkušebnictví v případech, kdy jsou při kontrole zjištěny nedostatky menšího rozsahu, snadno odstranitelné, které neovlivňují zařazení výrobku jako typu do stupně jakosti, nebo kdy nejsou zajišťovány podmínky pro trvalé dodržování jakostí výrobku ve výrobě.

Certifikace výrobků

(§ 24 a, 24 b, 24 c, 24 d)

Do zákona se zařazuje nový právní institut - certifikace výrobků. Povinné certifikaci budou podléhat pouze stanovené výrobky. Ostatní výrobky mohou být předmětem nepovinné certifikace.

Certifikace bude působit zejména u výrobků, u nichž hodnocení nebo schvalování nejsou efektivními nástroji, tj. u výrobků, které svými vlastnostmi neohrožují zájem chráněný zákonem, např. na ochraně bezpečnosti a zdraví občanů, a u kterých je zájem na stabilitě jakosti a důsledném dodržování technických norem, technických dokumentů a právních předpisů (jde např. o některé výrobky hutní druhovýroby, apod.). Technickými dokumenty se rozumějí zejména technická usnesení, technické specifikace, technické normy vydávané mezinárodními normalizačními nebo certifikačními orgány jako doporučení zúčastněným stranám. Úpravou certifikace se rozšíří výkon státního zkušebnictví na další obory výrobků. V oblasti mezinárodní spolupráce bude certifikace využíváno k odstraňování technických bariér v mezinárodním obchodě zamezením duplicitních technických zkoušek a vzájemným uznáváním certifikátů a certifikačních značek v rozsahu, který vyplyne z dvoustranných, popř. vícestranných mezinárodních dohod o certifikaci.

K certifikaci budou stanovovány výrobky obdobně jako k hodnocení nebo schvalování formou výnosů Úřadu pro normalizaci a měření publikovaných po projednání se zúčastněnými ústředními orgány (např. Český úřad bezpečnosti práce, Slovenský úřad bezpečnosti práce, Český báňský úřad, Slovenský báňský úřad) ve Věstníku Úřadu pro normalizaci a měření. Ve výnosech bude uveden orgán příslušný k certifikaci a předpisy (technické normy, technické dokumenty nebo právní předpisy), podle kterých bude příslušný orgán certifikaci provádět. Výrobky budou stanovovány k certifikaci podle potřeb národního hospodářství nebo podle podmínek mezinárodních certifikačních systémů vycházejících z principu vzájemného uznání vydávaných certifikátů všemi členy systému.

Současně se upravuje možnost orgánů státního zkušebnictví provádět certifikaci výrobků k tomuto výkonu nestanovených, a to za podmínek uvedených v zákoně.

Pro certifikaci typu výrobku se certifikát vydá formou správního rozhodnutí. Certifikační značka, která bude umísťována na výrobku nebo spotřebitelském obalu, je průkazem o shodě vlastností výrobků s příslušnými předpisy. Z důvodů praktických se umožňuje, aby podle povahy výrobku byla certifikační značka nahrazena písemným dokladem.

Certifikáty jsou vydávány na základě posouzení vzorku certifikovaného výrobku a podmínek jeho výroby v době jejich vydání. Proto je nezbytné zabezpečit trvalý dozor nad tím, zda se v průběhu výroby nezměnily podmínky, za nichž byl certifikát vydán, a zda vlastnosti vyráběných výrobků odpovídají vlastnostem certifikovaného vzorku výrobku. Z toho důvodu se zavádí institut namátkové kontroly a upravují důsledky při zjištění nedostatků.

Stanovení působnosti Úřadu pro normalizaci a měření provádět certifikaci v případech, ve kterých si to vyhradí, je vyvoláno požadavky připravovaných mezinárodních certifikačních systémů a odpovídá i zmocnění, které je obsaženo v § 60 zák. č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu. Tímto ustanovením byly zabezpečeny závazky vyplývající z Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní (vyhl. č. 70/1975 Sb.).

Protože certifikace výrobků je činnost, která bude v obdobném rozsahu jako hodnocení prováděna podle obecných předpisů o správním řízení, je nutno rozšířit jak oprávnění Úřadu pro normalizaci a měření, tak oprávnění státních zkušeben při rozhodování ve věcech certifikace.

Společná ustanovení

(§ 25 Odst. 2, § 26 odst. 1, § 28 odst. 1 a 3, § 29 odst. 1, § 30 a § 32)

Vzhledem k tomu, že institut certifikace výrobků je výkonem státního zkušebnictví, bylo nezbytné v těch případech společných ustanovení, ve kterých byly uvedeny pouze instituty hodnocení a schvalování výrobků, doplnit jednotlivá znění i o institut certifikace výrobků. U opravných prostředků proti rozhodnutím o certifikaci výrobků zůstal jejich odkladný účinek zachován. Úpravy jsou odůvodněny tím, že pro řádný výkon certifikace výrobků je nutno vytvořit stejné obecné podmínky, včetně ochrany certifikační značky, jaké stanoví zákon pro výkon hodnocení a schvalování výrobků. V souladu s ústavními předpisy o československé federaci se vypouští § 32.

Ustanovení přechodná a závěrečná

(§ 35, č. II, čl. III)

Vzhledem k úzkému vymezení zmocnění Úřadu k vydání prováděcích předpisů vztahujících se na hodnocení a schvalování výrobků bylo nezbytné rozšířit toto ustanovení i o oblast certifikace výrobků.

Podmínky certifikace budou stanoveny i v souladu s mezinárodní úpravou certifikačních systémů, bude-li to vyžadovat realizace mezinárodní smlouvy, kterou by byla ČSSR vázána.

Vzhledem k zajištění stability práv organizací nabytých v dobré víře zůstávají rozhodnutí státních zkušeben ve věci hodnocení výrobků vydaná před účinností tohoto zákona nedotčena.

Současně se upravuje i zmocnění předsednictva Federálního shromáždění k vyhlášení úplného znění zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, a to pro daný rozsah dílčí novely.