Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Vycházejíc z generální linie výstavby rozvinuté socialistické společnosti, z Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky na léta 1986 - 1990 a výhledu na období do roku 2000 schválených XVII. sjezdem Komunistické strany Československa, z výsledků dosažených v minulém období, jakož i z měnících se vnitřních a vnějších podmínek současného a pokračujícího rozvoje národního hospodářství, usneslo se Federální shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně:

Tento zákon stanoví základní úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1986 - 1990 (dále jen "osmý pětiletý plán") a rozhodující podmínky pro jeho realizaci jako závaznou směrnici pro řídící činnost vlády Československé socialistické republiky, vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen "vlády republik"), ústředních a jiných orgánů Československé socialistické republiky a republik a pro hospodářskou činnost orgánů středního článku řízeni a socialistických organizaci.

Osmý pětiletý plán zabezpečuje realizaci dlouhodobé hospodářské strategie, založené na urychlení sociálně ekonomického rozvoje cestou intenzifikace a zvyšování efektivnosti společenské výroby, kvality veškeré práce a přísné hospodárnosti, na prohlubováni účasti Československé socialistické republiky v mezinárodní dělbě práce a upevňování její obranyschopnosti.

Ke splnění základního zaměření sociálně ekonomického rozvoje se stanoví zvýšit vytvořený hrubý národní důchod v roce 1990 o 18-19 % proti roku 1985 a jeho přírůstek krýt z 92 - 95 % zvýšením společenské produktivity práce. K tomu především:

a) urychlit vědeckotechnický pokrok na základě účinného zapojení do realizace Komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci do roku 2000; výrazněji a rychleji zavádět nejnovější výsledky vědeckotechnického rozvoje do výrobní a společenské praxe při realizaci společensky žádoucích strukturálních změn ekonomiky, včetně útlumu ekonomicky neefektivních výrob.

b) dále snižovat energetickou náročnost národního hospodářství; v letech 1986 - 1990 dosáhnout poklesu spotřeby palivoenergetických zdrojů na jednotku vytvořeného hrubého národního důchodu průměrně ročně o 2,9 %,

c) podstatně zlepšit hospodaření s kovovým fondem na všech úsecích národního hospodářství a dosáhnout během osmé pětiletky průměrného ročního snížení finální spotřeby železných kovů na jednotku vytvořeného národního důchodu o 3,5 %,

d) snížit přepravní náročnost v průběhu realizace osmého pětiletého plánu zhruba o 10 % a postupné komplexně racionalizovat oběh zboží a modernizovat skladové hospodářství,

e) dosáhnout předstihu dynamiky obratu zahraničního obchodu před dynamikou vytvořeného národního důchodu na základě širšího a efektivnějšího zapojení do mezinárodní dělby práce, především do socialistické ekonomické integrace,

f) využívat neustále se zvyšující kvalifikace pracujících pro zrychlení růstu produktivity práce ve všech odvětvích národního hospodářství a zabezpečovat rychlejší růst produktivity práce než průměrných mezd při důsledném zajišťování principu zásluhovosti,

g) výrazně zlepšit vývoj a využívání zásob,

h) podstatně zlepšit využíváni kapacit a základních prostředků, urychlit likvidaci zastaralých a neefektivních; výrazně zvýšit efektivnost investic,

i) trvale zdokonalovat soustavu plánovitého řízení národního hospodářství a prohloubit úlohu plánu jako základního nástroje řízení sociálně ekonomických procesu na všech stupních; přitom účinněji než dosud využívat hodnotových vztahů a nástrojů.

Ke zvýšení úlohy vědeckotechnického rozvoje jako rozhodujícího činitele intenzifikace ekonomiky se stanoví:

a) vytvářet předpoklady pro výrazný růst účinnosti mezinárodní vědeckotechnické spolupráce, zejména v úzké součinnosti se Svazem sovětských socialistických republik a ostatními státy socialistického společenství,

b) zkracovat lhůty řešení a realizace výzkumných a vývojových úkolů a zajišťovat, aby bylo dosahováno výsledků srovnatelných se světovou úrovni a výsledky byly urychleně uplatněny ve výrobě,

c) koncentrovat síly a prostředky vědy, výzkumu, vývoje a výroby především na perspektivní, efektivní a pro rozvoj národního hospodářství rozhodující akce a směry řešení,

d) zvýšit efektivní využívání licencí jako významného zdroje vědeckotechnického pokroku,

e) rozšířit a zpřísnit hodnocení kvality výrobků v souladu s potřebami vnitřního a zahraničního trhu, a to na základě náročných kritérii, podložených mezinárodním srovnáním.

Rozhodující úsilí v intenzifikačním procesu národního hospodářství realizovat zejména v průmyslu, kde se pro období osmého pětiletého plánu stanoví:

a) zvýšit objem průmyslové výroby o 15 - 18 %, z toho v České socialistické republice o 13 - 14 % a v Slovenské socialistické republice o 18 - 20 %, a produktivitu práce v průmyslu o 14 - 17 %; přitom prvořadou pozornost věnovat optimalizaci struktury výroby a jejímu efektivnímu užití, jakož i kvalitě a technické úrovni výrobků,

b) zvýšit objem strojírenské a elektrotechnické výroby v souhrnu o 30 %, a to při přednostním rozvoji elektrotechnického průmyslu,

c) zaměřit rozvoj hutnictví na intenzifikaci výroby a zlepšováním struktury a sortimentu hutni výroby dosáhnout lepšího využiti kapacit a modernizace výrobní základny, a to při postupném snižováni výroby surového železa a oceli a při zvyšováni jejich kvality,

d) v palivoenergetickém komplexu dbát o hospodárné získávání a využívání všech zdrojů paliv a energie; dále rozvíjet jadernou energetiku a centralizované zásobování teplem,

e) zvýšit výrobu chemického průmyslu do roku 1990 nejméně o 13 % a jeho rozvoj zaměřit na vyšší zhodnocování a plné využití vstupních surovin a energií; výrobu farmaceutického průmyslu zvýšit nejméně o 40 %,

f) zvýšit výrobu v průmyslu zpracování dřeva téměř o 13 % a zaměřit se na vyšší zhodnocení dřevní hmoty, zejména cestou jejího komplexního využití,

g) zvýšit výrobu v lehkém průmyslu nejméně o 12 % při zvyšování kvality a módnosti výrobků, rozšíření výroby zboží mimořádné jakosti a při soustavné inovaci výrobků spotřebního zboží,

h) zabezpečit rozvojem výroby stavebních hmot krytí potřeb národního hospodářství a obyvatelstva v objemu, sortimentní skladbě a vysoké kvalitě výrobků.

Základním úkolem zemědělsko-průmyslového komplexu je zabezpečovat a zkvalitňovat výživu lidu při současném zvyšování celkové míry soběstačnosti ve výrobě potravin. K zajištění tohoto úkolu se stanoví:

a) orientovat zemědělsko-průmyslový komplex na zvyšováni efektivnosti a snižování nákladovosti výroby; v odvětvích zajišťujících výrobní prostředky pro zemědělství a výrobu potravin zabezpečovat trvalý růst jejich technické úrovně, vyšší produktivnost, provozní spolehlivost a komplexnost dodávek,

b) zvýšit hrubou zemědělskou výrobu v osmé pětiletce ve srovnáni se sedmou pětiletkou o 6 - 7 % při zabezpečování přednostního růstu rostlinné výroby před živočišnou,

c) důsledněji uplatňovat opatření k ochraně půdního fondu a ke zvyšování úrodnosti půd,

d) zabezpečit vyšší stabilitu sklizní obilovin a dosáhnout v souhrnu za osmou pětiletku produkce 57 až 58 mil.tun,

e) rozvíjet živočišnou výrobu v souladu s celospolečenskými požadavky a reálnými zdroji krmiv,

f) zvýšit v potravinářském průmyslu do roku 1990 výrobu i dodávky do tržních fondů o 9 - 10 %; rozšiřovat sortiment výrobků ve všech cenových hladinách a jejich inovaci spojovat se zlepšováním užitných vlastností, kvality a prodloužením jejich trvanlivosti.

(1) K zajištění podmínek v lesním hospodářství pro udrženi produkčních a ostatních funkcí lesa se stanoví:

a) zaměřit hlavní pozornost na intenzifikaci pěstební činnosti, na zvýšení péče o porosty do 50 let, zesíleni prevence, ochrany a péče o čistotu lesa a na odstraňování škod způsobených exhalacemi, škůdci a ostatními civilizačními vlivy,

b) výrazně zlepšit v celém národním hospodářství hospodaření s dřevem a vytvářet podmínky pro jeho zvýšené využiti.

(2) Ve vodním hospodářství se stanoví:

a) zabezpečovat pro národní hospodářství i obyvatelstvo vodu v potřebném množství a kvalitě při důsledném prosazování racionálního hospodaření s vodou,

b) rozšiřovat a chránit veškeré zdroje vody a zajišťovat ochranu vod před znečištěním,

c) vytvářet předpoklady pro efektivní rozvoj závlah, využívání vodní energie a zvyšování ochrany před povodněmi.

K rozvoji stavební výroby se stanoví:

a) zabezpečit růst stavební výroby dodavatelských organizací téměř o 10 % a zvýšit její výkonnost; zvýšení objemu stavebních prací zabezpečovat z 80 - 85 % růstem produktivity práce,

b) důsledněji přizpůsobovat stavební kapacity stanoveným prioritám v zaměření investiční výstavby v tuzemsku a při vývozu včetně integračních akcí; zajistit potřeby modernizace, rekonstrukce, oprav a údržby základních prostředků, zejména bytového fondu,

c) věnovat zvýšenou péči kvalitě stavebních prací; zvyšovat technologickou disciplínu a osobní odpovědnost za provedené práce, využiti stavebních strojů, zařízení a dopravních prostředků a důsledněji využívat fond pracovní doby.

(1) Rozhodujícím úkolem dopravní soustavy je zvýšit kvalitu, spolehlivost, bezpečnost a hospodárnost při uspokojování přepravních potřeb národního hospodářství a obyvatelstva; k jeho zabezpečení se stanoví:

a) posilovat veřejnou dopravu a v jejím rámci pak zejména železniční a vodní dopravu v souladu s dopravní politikou v nákladní dopravě,

b) přednostně rozvíjet elektrickou trakci v železniční a městské hromadné dopravě, pří současném snižováni měrných spotřeb pohonných hmot a elektrické energie na jednotku výkonu ve všech oborech dopravy, především v závodové dopravě,

c) dosáhnout růstu efektivností dopravy zvýšeným využíváním dopravních prostředků, jejich modernizací, zkvalitněním opravárenské činnosti, zvýšením kázně a pořádku a rychlejším rozvíjením progresivních přepravních systémů,

d) inovovat a modernizovat dopravní cesty, dopravní, přepravní a manipulační prostředky, rekonstruovat železniční tratě a stanice při další elektrizaci tratí a jejích vybavením automatickým zabezpečovacím zařízením a pokračovat ve výstavbě dálnic a rozhodujících pozemních komunikací.

(2) K rozvoji spojů se stanoví pokračovat v rozšiřování a zkvalitňování spojových služeb; modernizovat, rekonstruovat a rozvíjet technickou základnu spojových sítí a připravovat podmínky pro zaváděni nových služeb, včetně přenosu dat i textových informací pro potřeby řízení.

V rozvíjeni hospodářských styků se zahraničím se stanoví:

a) zlepšovat směnné relace především vyšším zhodnocením vynakládané práce a efektivní vývozně dovozní strukturou,

b) zvýšit podíl strojírenství a oborů založených na domácí surovinové základně v mezinárodní dělbě práce,

c) zvyšovat devizový přinos z poskytovaných služeb, zejména ze zahraničního cestovního ruchu, lázeňství a dalších forem nehmotného vývozu

d) trvale prohlubovat ve vztahu k socialistickým státům všestranné hospodářské styky a vědeckotechnickou spolupráci zejména s členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, především se Svazem sovětských socialistických republik,

e) rozvíjet ve vztahu k nesocialistickým státům vzájemně výhodnou směnu při větším využívání kooperace a spolupráce na třetích trzích; prohlubovat hospodářskou spolupráci s rozvojovými státy, zajišťující oboustranně vyšší, přínos ze vzájemné spolupráce a účast na jejich industrializaci.

V rozvoji investiční výstavby se stanoví:

a) realizovat celkový objem investiční výstavby v souhrnu za léta 1986 - 1990 o 10 - 12 % vyšší než v období sedmé pětiletky, při výraznější změně struktury ve prospěch podílu strojů a zařízení,

b) zvýšit podíl investic na efektivní modernizaci a rekonstrukci výrobní základny a zabezpečovat včasné uvádění kapacit do provozu při dosažení projektovaných parametrů; nezahajovat nepřipravené a dodavatelsky nezajištěné akce a vytvářet podmínky pro důsledné snižováni nadměrné rozestavěnosti a zkracování lhůt investiční výstavby,

c) zabezpečit hospodárné vynakládání investic a zastavit neodůvodněný růst rozpočtových nákladů; výrazně urychlit obnovu opotřebených základních prostředků na vyšší technické úrovni a vyřazováni zastaralých strojních základních prostředků.

(1) V rozvoji životní úrovně se stanoví:

a) důsledně spojovat další růst životní úrovně obyvatelstva a upevňování jeho životních jistot s výsledky, kterých bude dosahováno v rozvoji.národního hospodářství; hlavni směry a cesty rozvoje životní úrovně orientovat na přednostní realizaci takových opatření, která povedou k výraznějšímu sepětí zájmu jednotlivých členů společnosti s celospolečenskými zájmy, a proto růst osobní spotřeby o 11-12 % nejtěsněji spojovat s výsledky práce,

b) dále zdokonalovat systém důchodového zabezpečení, pomoci společnosti rodinám s dětmi a zabezpečení pracujících v době nemoci v souladu s vytvářenými ekonomickými možnostmi a s celkovým vývojem reálných příjmů obyvatelstva,

c) všestranné zlepšovat podmínky bydlení a vytvářet územní, technickoekonomické, materiální a kapacitní podmínky pro výstavbu 480 tisíc nových bytů včetně občanské a technické vybavenosti; důsledněji využívat stávající bytový fond, zvyšovat rozsah a kvalitu jeho oprav a údržby a podporovat individuální bytovou výstavbu,

d) zaměřit široce rozvinutý systém péče o zdraví obyvatelstva zejména na zlepšováni kvality zdravotnických služeb včetně prevence; racionalizovat a modernizovat síť zdravotnických zařízeni a dále ji rozšířit.

(2) V oblasti mzdové a pracovní politiky se stanoví:

a) opírat růst příjmů obyvatelstva o zvyšováni produktivity práce; zajišťovat větší diferenciaci v odměňování,

b) zabezpečovat proporcionalitu mzdového vývoje ve výrobní i nevýrobní sféře,

c) rozvíjet brigádní formy organizace práce a odměňování,

d) zvyšovat za účasti odborových orgánů a pracujících péči organizací o zlepšování pracovních a životních podmínek,pracovního prostředí, hygieny a bezpečnosti při práci.

K zabezpečení tvorby a ochrany životního prostředí, jakožto jedné z klíčových otázek zvyšování životní úrovně občanů a základního předpokladu péče o člověka, se stanoví:

a) vyčlenit na jmenovité ekologické akce účelové prostředky v ob jezu minimálně 17 mld. Kčs,

b) řešit postupně problémy životního prostředí, a to hlavně zastavením růstu znečišťování ovzduší, důslednou ochranou a racionálním využíváním zdrojů podzemní a povrchové vody, zvýšenou ochranou zemědělské a lesní půdy a celkovým posilováním ekologické stability krajiny,

Vláda Československé socialistické republiky a vlády republik

a) zabezpečují ve své řídící činnosti konkretizaci základních úkolů stanovených tímto zákonem,

b) upřesňují úkoly stanovené tímto zákonem a soustavně kontrolují jejich plnění,

c) koordinují v rámci své působnosti a podle předchozích ustanovení činnost orgánů státní správy a orgánů hospodářského řízení tak, aby úkoly stanovené tímto zákonem byly plněny optimálním způsobem a aby bylo dosaženo nejpříznivějších hospodářských i společenských výsledků,

d) organizuji práce na prováděcích (ročních) státních plánech tak, aby se zabezpečilo splnění osmého pětiletého plánu,

e) zabezpečuji zdokonalováni systému řízení národního hospodářství.

(1) Orgány státní správy a orgány hospodářského řízení odpovídají za důslednou realizaci úkolů stanovených tímto zákonem, za stanoveni konkrétních úkolů a povinnosti podřízeným orgánům a organizacím a za jejich soustavnou kontrolu a vyhodnocování.

(2) Orgány středního článku řízení a organizace jsou povinny aktivně a iniciativně hledat a uplatňovat nejúčinnější cesty, postupy a opatření při zabezpečování svých povinností a k tomuto účelu využívat i vstřícného plánování a socialistického soutěženi.

(3) Všechny stupně řízení jsou povinny provádět kontrolu plnění osmého pětiletého plánu a vytvářet podmínky pro jeho realizaci.

S cílem posílit vliv na urychlování procesu intenzifikace, růstu efektivnosti a kvality se stanoví:

a) posílit perspektivnost centrálního plánování, zvýšit jeho vědeckou úroveň a zabezpečit formování progresivní struktury výroby a její intenzifikaci; přitom zajistit soustavné propojování pětiletých a ročních plánů,

b) vytvořit předpoklady pro účinnější působení hodnotových vztahů, zejména cenové soustavy, kalkulací a technickoekonomických norem s důrazem na uplatnění náročných podmínek zdokonalovat a důsledněji využívat finanční a měnové nástroje, včetně měnových kurzů a posilovat tak optimální spojeni plánu a chozrasčotu s cílem účinněji působit na ekonomickou a finanční rovnováhu a měnovou stabilitu,

c) zvyšovat účinnost práce státního aparátu, zjednodušit a zhospodárnit jeho činnost a snižovat administrativní náročnost řízení,

d) vytvářet podmínky pro zvyšováni účasti pracujících na řízená jako základního předpokladu mobilizace pracovních kolektivů a jejich iniciativy k dosažení záměrů stanovených tímto zákonem.

(1) Státní rozpočty československé federace a státní rozpočty republik vycházejí ze základních úkolů osmého pětiletého plánu a pětiletých plánů republik, z rozpočtového výhledu Československé socialistické republiky a rozpočtových výhledů republik na lét a 1986 - 1990, z prováděcích státních plánů a ze zásad finanční politiky stanovených vládou Československé socialistické republiky. Státní rozpočty československé federace a státní rozpočty republik podporují záměry a úkoly státních plánů a pomocí, finančně ekonomických nástrojů aktivně působí na jejich plněni a na prosazování hospodárnost.

(2) Měnový výhled Československé socialistické republiky na léta 1986 - 1990 se zaměřuje zejména na rychlejší prosazení intenzifikačních faktorů růstu ekonomiky, na upevnění vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy a na stabilizaci kupní síly československé koruny.

(3) Ke konkretizaci cílů a k zabezpečení celospolečenských záměrů finanční, rozpočtové a měnové politiky stanoví vláda Československé socialistické republiky odpovídající úkoly.

(4) Všechny orány federace a republik odpovědné za vypracování návrhů rozpočtů usilují při jejich přípravě a v průběhu rozpočtového hospodaření o zpevnění úkolů uložených podle odstavce 3.

(5) Státní rozpočty československé federace a státní rozpočty republik jsou v zásadě vyrovnané.

(6) K zajištění vyrovnanosti státních rozpočtů republik se poskytují ze státního rozpočtu federace v návaznosti na úkoly prováděcích státních plánů Československé socialistické republiky a v souladu se zásadou hospodárnosti účelové a globální dotace do státních rozpočtů republik.

(1) Vláda Československé socialistické republiky, popřípadě vlády republik mohou pro účely experimentálního ověřování nových prvků plánovitého řízení národního hospodářství a pro účely zajištěn realizace integračních akci stanovených osmým pětiletým plánem povolit výjimky z ustanovení zákonů, upravujících řízení národního hospodářství.

(2) K zajištění náležité kvality a efektivnosti výrobků a výkonů, zejména ve výrobní a obdobné hospodářské činnosti může vláda Československé socialistické republiky na základě tohoto zákona vydat obecně závazné právní předpisy.

(3) K zabezpečení hospodárného využívání vybraných materiálových a surovinových zdrojů mohou ústřední orgány státní správy federace na základě tohoto zákona a zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky vydávat obecně závazné právní předpisy.

Státní plán rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na rok 1986, stanovený na základě zákona č. 115/1985 Sb., je prováděcím státním plánem k osmému pětiletému plánu.

XVII. sjezd Komunistické strany Československa v dokumentu "Hlavni směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1986 - 1990 a výhled do roku 2000" stanovil hlavni úkoly hospodářské a sociální politiky strany a vymezil politicko-ekonomické souvislosti osmého pětiletého plánu tohoto dokumentu vychází i předložený návrh zákona, který plně respektuje vytyčené náročné cíle a úkoly, jejichž splněni je nezbytným předpokladem pro dosaženi základních záměrů sociálně ekonomického rozvoje do roku 2000.

Hlavni směry hospodářského a sociálního rozvoje charakterizuji úsilí pro zabezpečení rozhodujících cílů a úkolů, jejichž splněním dosáhneme další všestranný rozvoj naší socialistické společnosti a růst životní úrovně, takto:

"Jedinou cestou k tomu je důsledná, intenzifikace národního hospodářství, urychlení rozvoje vědy a techniky a zavádění jeho výsledků do praxe, prosazovaná maximální hospodárnosti, racionální využití zdrojů ve všech oblastech národního hospodářství, zvýšeni kvality veškeré práce. Dosahovat tak vysokých celospolečenských přínosů s co nejnižšími náklady při trvalém růstu společenské produktivity práce.

Realizace vytyčených cílů a úkolů ovlivní život každého našeho občana, a proto se musí stát záležitostí všeho lidu. Strana vychází z toho, že rozhodujícím činitelem při uskutečňování našich plánů je člověk, jeho vysoká pracovní a tvůrčí aktivita a iniciativa, podpora všeho nového a pokrokového."

Osmá pětiletka představuje vstup do kvalitativně nové etapy našeho hospodářského a sociálního rozvoje s novostí a rozsahem úkolů, které stojí před naší společností v etapě zdokonalování vyspělého socialismu. Především jde o podstatné zrychlení růstu osobní spotřeby na základě urychlení rozvoje ekonomiky prosazením všestranné intenzifikace a hospodárnosti, důsledným nástupem realizace výsledků vědeckotechnického pokroku v praxi, zásadnějšími strukturálními změnami, širším a hlubším zapojením do mezinárodní dělby práce, zejména socialistické ekonomické integrace v souladu s výsledky koordinace národohospodářských plánů se zeměmi RVHP na léta 1986 - 1990. Urychluje se proces výrazné modernizace výrobně technické základny, zejména zpracovatelského průmyslu.

Zákon stanoví závazný základ pro řídící činnost všech státních orgánů a pro hospodářskou činnost všech organizací v letech 1985 až 1990. V souladu s ním přijmou národní rady zákony o pětiletých státních plánech rozvoje národního hospodářství republik.

Návrh zákona o osmém pětiletém plánu vymezuje odpovědnosti a povinnosti za důslednou realizaci závěrů XVII. sjezdu KSČ a v hledáni příslušných cest, postupů a opatřeni všemi orgány a organizacemi.

Koncepce a obsah návrhu zákona odpovídá současné ekonomické situaci, poznaným souvislostem jejího vývoje a podmínkám jejího řešení. Návrh zákona vychází z příslušných ustanovení ústavního zákona o československé federaci, zejména z jeho čl. 10 odst. 5, čl. 11 odst. 5 a čl. 36 písm. d/.

Provedení zákona o osmém pětiletém plánu si nevyžádá relativní zvýšení finančních nákladů. Naopak, jeho realizace přinese zdroje potřebné pro další rozvoj národního hospodářství.

K § 1

Tento paragraf stanoví funkci zákona o osmém pětiletém plánu jako základ řízeni národního hospodářství (závaznou směrnici) v období let 1986 až 1990, a to v souladu s čl. 1 ústavního zákona č. 14/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona. č. 125/1970 Sb. dále rámcově vymezuje obsah zákona jako stanovení hlavních národohospodářských úkolů na léta 1986 až 1990 a rozhodující podmínky pro jejich realizaci.

K § 2

Tento paragraf vytyčuje základní zaměření osmého pětiletého plánu v souladu s dlouhodobou sociálně. ekonomickou strategii Komunistické strany Československa.

K § 3

K dosažení základního zaměření sociálně ekonomického rozvoje, formulovaného v § 2, se stanoví soubor základních úkolů a cest, které mají všestranné posílit socialistický stát a urychlit jeho rozvoj. Jde jednak o úkoly, které mají přispět k růstu tvorby národního důchodu, jednak o úkoly k jeho efektivnímu užití, a to při zabezpečení dynamické ekonomické rovnováhy. Rozhodující úlohu tu mají intenzifikační faktory, především rozvoj vědy a techniky, zabezpečující plynulý a proporcionální růst společenské výroby a snižování energetické a materiálové náročnosti národního hospodářství.

K § 4 až 11

Zákon stanoví základní úkoly pro rozhodující odvětví a úseky národního hospodářství, a to pro vědeckotechnický rozvoj (§ 4), pro průmysl (§ 5), pro zemědělsko-průmyslový komplex (§ 6), pro lesní a vodní hospodářství (§ 7), pro stavební výrobu (§ 8), pro dopravu a spoje (§ 9) a pro zahraniční obchod (§ 10). Zvláštní pozornost se pak věnuje rozvoji investiční výstavby (§ 11) a jejím žádoucím směrům.

K § 12

Vzhledem k základnímu zaměření(§ 2) se podrobněji rozvádí problematika životní úrovně v podmínkách osmé pětiletky.

Především se stanoví závislost životní úrovně obyvatelstva na výsledcích v růstu efektivnosti společenské výroby; růst hmotné spotřeby obyvatelstva se podmiňuje výsledky práce v souladu s principem socialistického odměňování podle množství, kvality a společenského významu práce.

Další ustanovení obsahují direktivy k rozvoji jednotlivých složek životní úrovně.

K § 13

Zvláštní pozornost se věnuje tvorbě a ochraně životního prostředí jako součásti zvyšování životní úrovně občanů. Zvýšená péče se věnuje čistotě vod. Sleduje se zastavení růstu znečišťováni ovzduší emisemi (exhalacemi) a vytvoření předpokladů k tomu, aby se v 9. pětiletce začalo toto znečištění snižovat.

K § 14

Konkrétní rozpracování osmého pětiletého plánu v členění podle let a na jednotlivá odvětvi národního hospodářství spadá do hospodářsko-orgnizátorské funkce vlády ČSSR a vlád republik. Proto též návrh zákona věnuje postavení vlád v plánovacím a řídícím procesu zvýšenou pozornost. K tomu je nutno vzít v úvahu ještě potřebná zmocnění pro vládu ČSSR podle § 18.

K zabezpečení realizace osmého pětiletého plánu budou sloužit i prováděcí /roční/ státní a hospodářské plány, organizované vládou ČSSR vládami republik.

K § 15

Tento paragraf stanoví povinnosti orgánům státní správy a orgánům hospodářského řízení při realizaci osmého pětiletého plánu.

Hospodářské orgány a organizace musí projevit potřebnou aktivitu a iniciativu při hledání a využívání nejvhodnějších cest, postupů a opatření ke splnění jim uložených úkolů a povinností v souladu s čl.13 Ústavy ČSSR.

K § 16

Jedním z podstatných předpokladů pro realizaci osmého pětiletého plánu je realizace Hlavních směrů dalšího rozvíjení Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství, která má výrazně přispět k naplnění cílů sociálně ekonomického rozvoje, prosazení intenzifikace a zvýšení efektivnosti a kvality. Uvádějí se pouze základní směry a články systému řízení charakteristické pro osmou pětiletku; kromě toho se uplatňují další ekonomické nástroje a opatření specifická pro jednotlivá odvětví a obory, popřípadě používaná a zaváděná v rámci působnosti řídicích orgánů.

Zařazena jsou pouze opatření nesporná, která nebudou v dohledné době překonána. Jinak se ovšem usilovně pracuje na dalších opatřeních v soustavě plánovitého řízení národního hospodářství v 8. pětiletce i na zaměření dlouhodobějších prací ke zdokonalování systému řízení.

V neposlední řadě k nim patří i rozšiřování účasti pracujících na řízení a zvyšování účinnosti řízení a plánování národního hospodářství a jeho přizpůsopování náročným a měnícím se podmínkám.

K § 17

Tento paragraf zdůrazňuje prvořadou úlohu státních rozpočtů i měnového plánu při podpoře a zajišťování tvorby a realizace státních plánů. Přitom se zvýrazňuje priorita základních úkolů osmého pětiletého plánu a pětiletých plánů republik i pro státní rozpočty federace a republik.

K zabezpečení celospolečenských záměrů finanční, rozpočtové a měnové politiky a ke konkretizaci jejich cílů se poskytuje vládě ČSSR oprávnění stanovit odpovídající úkoly příslušným orgánům, a to v souladu s jejími ústavními pravomocemi a ustanoveními dalších zákonů.

Sleduje se zásada vyrovnanosti státních rozpočtů a v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 134/1970 Sb., o rozpočtových pravidlech se konkretizují zásady a údaje, z nichž mají vycházet vztahy ročních státních rozpočtů federace a republik.

K § 18

Obdobně, jako v předchozích pětiletkách se vláda ČSSR, popřípadě vlády republik zmocňují, povolit výjimky z příslušných ustanovení souvisejících zákonů pro účely experimentálního ověřováni nových prvků plánovitého řízeni národního hospodářství. Toto zmocnění se v praxi osvědčuje a umožňuje v omezené míře zkoumat některé prvky dalšího rozvíjení soustavy řízení. Nově se doplňují ještě opatření k realizaci integračních akcí, kde metodika se teprve postupně vytváří. Jde o konkrétní akce jmenovitě určené osmým pětiletým plánem ČSSR.

Další zmocnění jako v předchozích pětiletkách se vládě ČSSR poskytuje k vydání obecně závazných právních předpisů pro zajištění kvality a efektivnosti výrobků a výkonů. Jde o případné další úpravy, které by postihovaly nejakostní výrobní a jiné činnosti. Předpokládají se zejména opatřeni ke zdokonaleni systému řízení jakosti.

K zabezpečení hospodárného využívání vybraných materiálových a surovinových zdrojů mohou ústřední orgány státní správy federace na základě tohoto zákona a zásad stanovených vládou ČSSR vydávat obecně závazné právní předpisy. Obdobné zmocnění pro ústřední orgány republik stanoví zákony o pětiletém státním plánu republik. Příslušnost ústředních orgánů je dána charakterem (druhem) materiálového nebo surovinového zdroje, respektive gestorstvím pro příslušnou materiálovou bilanci.

K § 19 a 20

Tato ustanovení odpovídají obvyklému postupu, kdy se zákon o pětiletém plánu vydává až v průběhu příslušného plánovacího období.

V Praze dne 3. července 1986

Předseda vlády ČSSR

Lubomír Štrougal

Místopředseda vlády ČSSR

a předseda Státní plánovací komise