Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Sněmovna národů

1. dosáhnout v národním hospodářství v průběhu 8. pětiletky celkové relativní úspory železných kovů ve výši 2,5 mil. tun a v oblasti neželezných kovů 70 tis. tun;

2. do roku 2000 dosáhnout snížení náročnosti tvorby národního důchodu na železné kovy maximálně o 40-50 % ve srovnání s rokem 1985, tj. v průměru kolem 4 % ročně by se měl snižovat podíl materiálové náročnosti.

K tomu, jak vypadá zajištění tohoto státního cílového programu 03 v prvním roce 8. pětiletky, tj. v roce 1986, můžeme říci, že plánovaná úspora ve výši 470 tis. tun byla překročena o plných 86 tis. tun a bylo dosaženo celkem 556 353 tuny úspor, čímž byl stanovený rozpis splněn na 118 %. Ve finančním vyjádření tyto úspory představovaly hodnotu více než 2 mld. Kčs. To se muselo projevit v hospodaření a efektivnosti našich podniků.

Na naplnění stanovených limitů se podílely všechny zainteresované resorty i ústřední orgány. Nemohu však na tomto našem jednání říci, že výsledky byly všude uspokojivé. K výraznému poklesu meziroční měrné spotřeby železných kovů došlo pouze u některých resortů. V oblasti úspor neželezných kovů byl rovněž zachován vysoký trend. V roce 1986 se mělo v celém národním hospodářství ušetřit 13 330 tun, dosaženo bylo 15 362 tun, což ve finančním vyjádření představovalo úsporu 600 mil. Kčs.

Je třeba konstatovat, že úspory neželezných kovů byly překročeny jak v resortu hutnictví, těžkého strojírenství, tak i ve všeobecném strojírenství.

Složitější situace se v loňském roce vytvořila v elektrotechnickém průmyslu, kde úsilí o maximální snížení spotřeby neželezných kovů bylo ovlivněno poměrně značnými strukturálními vlivy, které byly vyvolány především zvýšeným společenským tlakem na materiálně náročnou výrobu kabelů a vodičů. V tomto resortu však bylo dosaženo pozoruhodných úspor ve spotřebě drahých kovů, což vysoce oceňujeme. Znamenalo to, že jen ve zlatě se podařilo ušetřit 6,1 kg a pokud se týká stříbra, potom více než 488 kg proti plánu.

Lze říci, že při zachování těchto žádoucích trendů pro celou 8. pětiletku se podaří splnit úkoly státního cílového programu 03 - racionalizace spotřeby kovů, a to jak v oblasti železných, tak i neželezných kovů.

Přes tyto dosavadní nesporné přínosy státního cílového programu 03 se však stále vyskytují některé problémy, které brání jeho účinnějšímu působení.

(Předseda Sněmovny národů J. Janík upozorňuje s. ministra Saula na uplynutí lhůty jeho vystoupení.)

Ukončím proto tuto část tím, že pokud jde o státní cílový program myslím, že jsou reálné podmínky pro to, aby úkoly byly zabezpečeny tak, jak byly vytyčeny pro 8. pětiletku.

A nyní k otázkám, které zde byly uvedeny.

Poslanec Habáň se ptal, zda se počítá s rekonstrukcí kotlů na méně hodnotná paliva. S naším uhlím, jehož kalorická hodnota neustále klesá, máme velké problémy, ke kterým se přidává ještě vysoký podíl síry, který se v tomto uhlí objevuje. Této otázce se velmi aktivně věnujeme se s. ministrem Ehrenbergerem a se všemi našimi spolupracovníky na ministerstvech. Tato problematika se řeší, naše hlavní úsilí je zaměřeno na zvládnutí a plnění úkolů výstavby jaderných elektráren, protože to je skutečně cesta ekologického opatření, tam nám tyto problémy nevznikají.

Pokud jde o kotle z ČKD Dukla, kde systémem fluidního spalování máme dosáhnout určitého zlepšení odsíření a do jisté míry i spalování méně hodnotných paliv, chtěl bych říci, že jsou kotle, u kterých se nám to daří, ale jsou kotle, u kterých se nám to nedaří. Skutečností je, že režim spalování velmi citlivě reaguje na složení uhlí, přístup vzduchu a je velmi náročný na údržbu. Uváděli jste zde Tatrovku, kde jsme měli velké problémy. Mohl bych připojit Paskov, kde už problémy byly zčásti vyřešeny, v Bohumíně nastupujeme do celého automatizovaného řízení kotle a myslím, že v této etapě se práce dokončují, nebo se už spouštějí. Tímto způsobem řešíme uvedené problémy.

Pokud jde o zabezpečení kotlů, již při přípravě 8. pětiletky byly do našich dlouhodobých dohod o spolupráci s ostatními zeměmi v rámci socialistického společenství zahrnuty dodávky z Maďarska, Polska, Rumunska atd.

Pokud se týká převodových skříní z Plzně, byly s nimi problémy. Olej tekl kolem hřídelí v dělících rovinách. Tyto problémy byly vyřešeny konstrukční úpravou. Převodovek je tam hodně a postupně se vyměňují.

Nebyly to jediné problémy, byly to i problémy v prvním převodovém stupni, kde praskala kola, ale i tam došlo ke změně výrobní technologie. Dnes, podle mého názoru, je mezi investorem a dodavatelem, v tomto případě Škodovkou nebo Vítkovicemi, uzavřena dohoda, vypracován harmonogram, jak se převodovky budou postupně opravovat a vyměňovat.

Dále zde byla přednesena otázka týkající se sociálního zařízení ve Škodovce. Vážený soudruhu poslanče, musím říci, že máš v plném rozsahu pravdu, ale musím zde také zcela otevřeně říci, že první odpovědnost za úroveň sociálního zařízení, za pracovní podmínky je na hospodářském vedení ve Škodovce, ať se to soudruhům líbí nebo nelíbí.

Mohl bych vám říci, že nemám investice, ty, které jsem měl, jsem rozdělil. V resortu hutnictví a těžkého strojírenství jsme při přípravě 10. pléna dělali podrobnou analýzu stavu základních fondů. Nejvyšší opotřebení základních fondů je v mém resortu, takže bych se na to mohl vymlouvat. Nechci se ale na to vůbec vymlouvat, tuto záležitost si osobně projednám se škodováky, poněvadž nejsem přesvědčen o tom, soudruhu poslanče, že kdyby vedení ve Škodovce pracovalo angažovaně, že by v investiční politice šlo o tyto prostředky. O ně určitě nejde. Je ale potřeba, aby se soudruzi nad touto záležitostí skutečně zamysleli.

Kdyby bylo více času, řekl bych vám, jaké jsou technicko-hospodářské ukazatele v jednotlivých našich výrobních podnicích, a to třeba jen ze vztahu výroby zboží k hodnotě základních fondů. Ve Škodovce se za poslední tři léta zaktivizovalo za 800 miliónů základních fondů. Nejedná se jenom o Škodovku v Plzni, ale o celou VHJ. A v rámci těchto 800 mil. Kčs se už leccos dá udělat. l se soudruhem Mevaldem jsem mnohokrát tyto otázky projednával. Před nedávnem jsme rozhodli, že tam uděláme aspoň pořádnou kuchyni a jídelnu. Skutečně je to chyba našich hospodářských pracovníků, ministerstvo. nevyjímaje. Říkáme, že z celkových investic by 15 až 20 % mělo jít do oblasti sociální politiky. Pak se diví, že nemají lidi, že tam nechtějí učni, že tam je zvláštní nálada a nikdo nechce jít pracovat třeba do Škodovky na strojírenskou výrobu. Ačkoliv jsem Škodováky trochu pohaněl, mají tam skutečně kvalifikované pracovníky, řemeslo přechází z generace na generaci a je velká chyba, že nedokážeme tyto elementární záležitosti také dát do pořádku, aby se konsolidovaly poměry. Beru si za svůj úkol věc se soudruhy ve Škodovce projednat.

Předseda SN J. Janík: Ďakujem súdruhovi ministrovi Saulovi za jeho vystúpenie a za odpoveď na otázky poslancov. Pýtam sa poslanca Habáňa, či súhlasí s odpoveďou. (Poslanec F. Habáň: Áno.) Ďakujem, teraz sa pýtam poslanca Humla, či súhlasí s odpoveďou na jeho otázku. (Poslanec A. Huml: Ano.) Ďakujem.

Prosím teraz ministra Ehrenbergera, aby odpovedal na otázku predloženú súdruhom poslancom Riškom.

Ministr paliv a energetiky ČSSR V. Ehrenberger: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, budu velice stručný. Vzpomínaný článek, o kterém hovořil soudruh poslanec Riško, byl skutečně zveřejněn 8. 5. t. r. v Pravdě. Soudruh poslanec Kožík mi ho zde pro případ dal k dispozici.

Chci k tomu říci toto: v článku se píše o práci sovětských specialistů, kteří pracují na našich atomových elektrárnách a jsou tam také vzpomínáni. Chyba je ta, že ti, kteří jsou tam vzpomínáni, jako např. vedoucí sovětských specialistů Malkov, se ke třem částem tohoto článku nehlásí a distancuje od něho, a jednou z těch částí jsou právě údaje o odchylkách, které v článku jsou. Já jsem se soudruhem Malkovem i s radou Monachovem hovořil. Sovětským soudruhům to samozřejmě není příjemné, protože se to dává do "jakoby nedobrého vztahu mezi československými a sovětskými odborníky". Můj názor je, že to není dobrý příklad "glásnosti" že věci, které jsou odborné, se mají řešit mezi odbornou veřejností a na odborné půdě a nedávat je takto do novin.

Co je ovšem nejhorší, a o to také poslanci Riškovi šlo, je to, že toho zneužily rakouské sdělovací prostředky, k nimž se již přidružily některé jiné, které velice urážlivým způsobem hovoří o našich atomových elektrárnách. Např. jsou tam obrázky, kde je namalována rozpadající se elektrárna, ze které vytéká radioaktivní odpad. Je to vulgární, není to nic exaktního nebo technického, ale samozřejmě Rakušan, který nemá patřičné znalosti, je touto situací desinformován. Mimo jiné nejsou to články na třetí straně, ale pravidelně vždy na prvních stránkách.

Chtěl bych také ještě říci něco ke změnám a dodatkům. Zcela přirozeně - jestliže stavíme atomovou elektrárnu jedenáct let bylo by velkou chybou, kdybychom nedělali změny a dodatky. Změny a dodatky se dělají na celém světě, jsou zcela přirozené a dodatky, které my děláme, nemají principiální charakter ani pokud se týče bezpečnosti, ani celé funkční činnosti atomové elektrárny. Např. jestliže tam jsou třeba dlaždičky a dohodne se, že tam bude litý beton, je to změna. Takové změny skutečně jsou a jsou projednávány s generálním projektantem - což jsme my - s generálním dodavatelem technologie - to jsou organizace soudruha ministra Saula - se stavebnictvím a samozřejmě také se sovětskými odborníky. Chci zcela otevřeně říci, že v žádném případě se nestalo, že bychom se se sovětskými odborníky nedohodli. Tyto práce považuji za velice prospěšné a potřebné a nadále v nich budeme postupovat. Jestliže se dnes něco zjistí, bylo by chybou nedávat to do atomové elektrárny, která má existovat minimálně třicet let. Dělá se to - znovu to opakuji - na celém světě.

Při této příležitosti bych chtěl ještě říci, že Rakušanům jsou někdy naše elektrárny proti mysli. Jednak často hovoří o bezpečnosti našich jaderných elektráren, ale ve velice obecné poloze, a potom také samozřejmě o rozmístění atomových elektráren kolem hranic.

Minulý rok jsem byl na pozvání vlády v Rakousku a jednal jsem s vicekancléřem, je o tom písemný záznam, kde rakouská strana akceptovala můj výklad, že pro nás jiná cesta než výstavbou jaderných elektráren řešit palivoenergetický komplex uplatněním jádra není. Dělají to mnohé země a v daleko větší míře, jako Bavorsko, Francie atd. Dále je tam také konstatováno, že Československo dělá maximum pro zvyšování bezpečnosti. Takže já jsem dost udiven, že na jedné straně se takovýto dokument přijme, a aniž by se kolem toho oficiálně diskutovalo, spustí se takováto kampaň.

Zdůrazňuji, že naše ministerstvo a jeho organizace věnují a budou věnovat maximální pozornost bezpečnosti. Je to naše velká odpovědnost. Také si samozřejmě necháme říci kritická slova. Naši atomovou elektrárnu navštívil hlavní inspektor USA, inspektoři z Mezinárodní atomové agentury jsou takříkajíc denními hosty atomové elektrárny. Vždy jim říkám - jestli máte něco konkrétního, laskavě to řekněte, my určitě provedeme opatření nebo vám vysvětlíme, proč takovýmto způsobem problematiku řešíme. Nic takového se nestalo. O tom, že nebylo cílem vysvětlit záležitost, svědčí i to, že hlavní inspektor jaderných elektráren u soudruha Obziny ing. Beránek, zkušený pracovník, v té době byl ve Vídni. Velvyslanec okamžitě uspořádal tiskovou konferenci, kde tento odborník velice exaktně věci vysvětlil, ovsem to už tato odpověď byla uvedena na druhé stránce jako snaha o výmluvy československé strany. Myslím, že to je z rakouské strany nesprávné. My jsme se také dohodli, jaká opatření z. naší strany přes sdělovací prostředky uděláme, aby se věci daly na správnou míru.

Předseda SN J. Janík: Ďakujem za zodpovedaní otázky. Súhlasí súdruh Riško s odpoveďou? (Poslanec J. Riško: Áno.)

Prosím podpredsedu vlády Československej socialistickej republiky a predsedu Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj súdruha Obzinu o odpoveď na otázku poslankyne Ivaničovej a zároveň, keď uzná za potrebné, o záverečné slovo k tomuto bodu nášho programu.

Místopředseda vlády ČSSR a předseda SKVTRI J. Obzina: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, doporučuji, abych mohl spojit závěrečné slovo a odpověď na otázku poslankyně Ivaničové.

Chtěl bych říci, že jak příprava, tak i dnešní jednání potvrdily objektivní význam i oprávněnost projednávaného tématu, kterému věnují jak naše vládní, tak i zákonodárné sbory pozornost. Chci zdůraznit hlavně tu skutečnost, že se zde jasně objasnily příčiny, proč během sedmnácti let máme pouze dílčí a nikoliv zásadní výsledky a úspěchy. Podstata spočívá v tom, zda přistoupíme k řešení komplexně, národohospodářsky, nebo - jako až dosud - jen po jednotlivých etapách, či po jednotlivých výrobních odvětvích.

Pokud jde o kritické připomínky v rozpravě, chtěl bych říci, že je bereme pouze jako podnět, protože Státní komise projedná veškeré kritické připomínky přednesené ve všech výborech, které máme k dispozici a dáme na ně odpověď.

K otázce soudružky poslankyně Ivaničové bych chtěl říci, pokud jde o zkvalitnění řízení a kontroly toto: Doporučujeme, aby počínaje osmou pětiletkou byly konstruovány státní plány technického rozvoje na základě prognóz a dlouhodobých výhledů, které jsou schvalovány ústředním výborem KSČ a sjezdem strany.

Pokud jde o státní plán technického rozvoje, doporučujeme, aby byly sjednoceny všechny druhy dosavadních státních programů pokud to půjde - v jedinou kategorii státního programu tak, aby nevznikaly ony rozdílné přístupy k řešení úkolů ve státních programech nebo mimo státní program.

Počínaje rokem 1988 chceme ověřit - a od deváté pětiletky chceme zavést, nebo lépe řečeno zrušit roční prováděcí plány technického rozvoje a místo nich vést pouze bilanční přehledy ve čtyřech až pěti ukazatelích.

Jsem toho názoru, že tato skutečnost podstatně zkrátí veškerou administrativu, že nám umožní a zvýrazní větší kontrolu. Základem této veškeré činnosti, pokud jde o hospodářské plány, které jsou v pravomoci resortů a ministerstev, ať již národních či federálních, je otázka stanovení jasných technicko-ekonomických parametrů.

Dnes mohu prohlásit, že po jednání 7. května ve vládě, vláda tuto zásadu přijala. Nebude provedena žádná úprava platová, ani jiné otázky spojené se sociálními problémy jednotlivých výzkumných pracovišť do té doby, pokud ústavy a výzkumná pracoviště nebudou pracovat podle přesně stanovených technicko-ekonomických parametrů. Jejich mzdové a sociální úpravy jsou vázány na tyto skutečnosti.

K práci se státními cílovými programy. Proč je nelze řešit z jednoho centra. Prostě z toho důvodu, že část vědeckovýzkumná přísluší naší Státní komisi a část investiční přísluší Státní plánovací komisi s tím, že my odpovídáme za výzkumné řešení a oni odpovídají za realizaci.

Chtěl bych v závěru říci, že shrnutí poznatků jak z jednání výborů, tak i z poslaneckých průzkumů - podle mého názoru - je, až na otázku kontroly dobré. Je dobře a plně zahrnuto v návrhu usnesení Sněmovny národů.

Proto jsem toho názoru, že není třeba na další otázky v závěrečném slově reagovat. Chci ubezpečit Sněmovnu národů, že závěry a úkoly které vyplývají z tohoto jednání pro Státní komisi a příslušné vládní orgány, budou projednány a zabezpečeny. Děkuji za pozornost.

Předseda SN J. Janík: Ďakujem súdruhovi Obzinovi za odpoveď na otázku a záverečné slovo. Súdružka poslankyňa Ivaničová súhlasí s odpoveďou? (Poslankyně H. Ivaničová: Áno.) Ďakujem.

Súdružky a súdruhovia poslanci, o slovo sa ešte prihlásil spoločný spravodajca výborov Snemovne národov poslanec Křenek. Udeľujem mu slovo.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec D. Křenek: Soudružky a soudruzi, celá příprava schůze Sněmovny národů i dnešní jednání potvrdilo, že ve společnosti je dobré politické klima pro snižování energetické a materiálové náročnosti národního hospodářství.

Dlouhodobá politická a agitační práce i opatření po hospodářské linii v hospodaření s palivy a energii vytvořila příznivou situaci, takže pracovníci všech kategorií si již běžně všímají a posuzují různé projevy hospodaření s energií a také aktivně vyhledávají zdroje úspor a ty realizují.

Proto se ve velkém množství projevuje řada návrhů a opatření i konkrétní činy, které vedou k úsporám. Politické výzvy a akce Revolučního odborového hnutí, pokud jsou dovedeny až na jednotlivé závody, na pracoviště, aktivizují pozornost i tvůrčí návrhy vedoucí k úsporám ve všech oblastech spotřeby paliv a energie.

Také programy Československé vědeckotechnické společnosti aktivizují techniky a přední pracovníky k spojení sil a znalostí, k zajištění řady konkrétních tematických úkolů.

Je třeba dobře využít vytvořené podmínky k dalšímu rozvoji pracovní iniciativy a aktivity, při plnění náročných úkolů ve snižování spotřeby všech druhů energií a materiálů v 8. pětiletce.

S uspokojením bereme na vědomí ujištění zástupce vlády, že náměty, doporučení a poznatky z dnešního jednání i z práce výborů, využije Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj i vláda Československé socialistické republiky ve své další činnosti v souladu se závěry XVII. sjezdu KSČ, 4. i 5. pléna ústředního výboru KSČ.

Zároveň předpokládáme, že Sněmovna národů se bude k plnění přijatých usnesení vracet v průběhu tohoto volebního období.

Předseda SN J. Janík: Ďakujem spoločnému spravodajcovi výborov poslancovi Křenkovi.

Teraz prosím predsedu návrhovej komisie, podpredsedu Snemovne národov súdruha Štáfka, aby informoval o návrhu uznesenia.

Místopředseda SN V. Štáfek: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, návrhová komise vám předložila písemný návrh usnesení. K návrhu nedošly žádné věcné připomínky, pouze takové, které nemění obsah. Jsou vzaty v úvahu při formulaci jeho konečného znění.

Komise proto doporučuje předložený návrh usnesení schválit. Zvýrazňuje přitom, že jednání výborů, zejména poznatky z poslaneckých průzkumů přinesly celou řadu podnětů, které však nemohou být součástí tohoto usnesení. Z tohoto důvodu se doporučuje, aby je vláda využila ve své práci. Souhrnné závěrečné zprávy z průzkumů budou dány vládě ČSSR k dispozici.

Předseda SN J. Janík: Ďakujem predsedovi návrhovej komisie súdruhovi Štáfkovi. Má ešte niekto otázku alebo pripomienku k návrhu uznesenia? (Nemá.) Nemá.

V súčasnej dobe sa v zasadacej sieni nachádza 63 poslancov zvolených v Českej socialistickej republike a 68 poslancov zvolených ve Slovenskej socialistickej republike. Budeme preto o návrhu uznesenia hlasovať tak, ako ho predložila návrhová komisia.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, konštatujem, že Snemovňa národov schválila návrh uznesenia jednomyseľne.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, na záver mi dovoľte vysloviť názor, že naše rokovanie potvrdilo potrebu prerokovať vytýčenú tému, že splnilo svoje poslanie.

Uznesenie, ktoré sme dnes prijali, treba každodenne uvádzať do praktického života. Bude úlohou nás všetkých starať sa aj o jeho dôslednú kontrolu.

Dovoľte mi poďakovať všetkým výborom snemovne, poslancom, funkcionárom a pracovníkom ÚV KSČ, členom vlády ČSSR, osobitne podpredsedovi súdruhovi Obzinovi, ministrom súdruhovi Ehrenbergerovi a súdruhovi Saulovi a ich spolupracovníkom i Federálnemu štatistickému úradu za podklady pre poslancov, ďalej pracovníkom organizácií, v ktorých sa uskutočnili poslanecké prieskumy, za záujem a porozumenie pre prácu poslancov v príprave na túto schôdzu.

Ďakujem všetkým za účasť a prajem veľa úspechov v ďalšej práci.

Končím 3. schôdzu Snemovne národov. (Potlesk.)

(Schůze skončena v 15.45 hodin.)