Nyní ještě třetí poznámka.
Je zde odůvodněný návrh novelu projednávat,
a je zde také návrh zpravodajů její
projednávání odložit. Kdybychom měli
dost času, myslím, že bychom se vrátili
k tomuto velmi důležitému bodu. Chápu,
že jsme v situaci, kdy jsme na začátku celého
rozvoje tržního mechanismu a že jsme leccos nedohlédli
nebo přehlédli, leccos jsme vyjádřili
nepřesně a k některým zákonům
se budeme muset vracet. Možná, že se to týká
také tohoto bodu. To mají na mysli zpravodajové,
když navrhují neprojednávat dnes novelu zákona.
Doufám ale, že jsou si vědomi toho, o jak důležitou
věc jde. A jak se k tomu nyní postavit? Osobně
jsem přesvědčen nejen o dobrých úmyslech,
ale o správnosti předloženého návrhu.
V tuto chvíli si však nejsem jist, zda tento pozměňovací
návrh můžeme okamžitě přijmout,
protože, jak je vidět, ještě předpokládá
jistý druh diskuse a vyjasnění. Proto bych
byl pro toto řešení: Tento návrh odložit
na dobu - řekněme - prvních zasedání
nového parlamentu, nebo doporučit, pokud je to vůbec
možné, aby z archivu parlamentu do jednacího
pořádku budoucího parlamentu tento návrh
znovu přišel.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Šilhánovi.
Písemně se nikdo do rozpravy nepřihlásil.
Faktickou poznámku má poslanec Fišera.
Poslanec SL I. Fišera: Promiňte, mám
jen otázku na poslance Šilhána. Dojde mezi
tím k tomu, že budou vznikat akciové společnosti
na půdě?
Poslanec SL V. Šilhán: Pravděpodobně
ne.
Poslanec SL I. Fišera: Mohu se zeptat, co to
znamená pravděpodobně?
Poslanec SL V. Šilhán: Jedná se až
o příliš krátkou dobu, než aby
akciové společnosti tohoto charakteru vznikly. Ale
problém zde zůstává.
Poslanec SL I. Fišera: Je tato pravděpodobnost
vysoká nebo nízká? Věnku, promiň
mi to, nemusíš mi na to odpovídat, ptám
se nás všech. Prosil bych, abychom i my při
rozhodování a hlasování zvažovali,
jak osobně odhadujeme tuto pravděpodobnost. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Fišerovi.
(Hlas z pléna: Vážené Federální shromáždění, mluvilo se tady o velice závažném návrhu. Mluvilo se o tom ze dvou hledisek - především jednak z hlediska ochrany půdy, ochrany národního bohatství vůbec, jednak z hlediska ekonomické teorie. Chtěl bych odpovědět poslanci Fišerovi, ano, pravděpodobnost vzniku akciových společností je vysoká. Jde totiž o státní statky. Musíme si uvědomit, že máme obrovské množství především pohraničních státních statků, kde jsou státní podniky, a u kterých se předpokládá přechod na akciové společnosti. Tuto zcela konkrétní realitu musíme vzít v úvahu. Musíme si dále uvědomit, že zhruba u 20 % půdy nepůjde nikdy o soukromé vlastnictví. Vždy se bude jednat o státní vlastnictví, a to právě především v oblasti pohraničí, v oblasti státních statků. Nyní jde o to, jakým způsobem řešit realitu státních podniků, které nutně musí přejít nějakým způsobem na formu akciové společnosti, a zároveň nedovolit výprodej půdy.
Nevím, jestli můj návrh je ten nejlepší, ale návrh vyloučit vůbec akciové společnosti na půdě neodpovídá naší realitě vzhledem k státním statkům. Navíc by se to mělo řešit jiným způsobem - jiným způsobem vydávání akcií, hospodaření s akciemi, které vznikly na základě vkladů půdy do akciových společností atd., nikoli celkovým odmítnutím.
To, co říkal poslanec Novosád o likvidaci atd., lze nějakým způsobem upravit, aniž se zakážou akciové společnosti. Znovu říkám, dánská skutečnost, kde je toto absolutně zakázáno, neodpovídá naší skutečnosti. Existuje-li tam odvěků stoprocentní soukromé vlastnictví zemědělské půdy, pak to lze takovým způsobem udělat. U nás to však nejde.
Doporučoval bych, aby se tento doplňující
návrh přijal do zákona č. 114, a aby
se do přechodných ustanovení dalo, že
tento pasus platí - dejme tomu - do konce letošního
roku. Je to řešení sice problematické,
ale pokládám ho za nejlepší. Jde o to,
aby se do té doby vyjasnily všechny vztahy, které
s akciemi na základě zemědělské
půdy souvisejí.
Poslanec SL J. Pospíšil: Pane předsedající, dámy a pánové, situaci vidím také z hlediska pohraničí. V případě, že nevzniknou akciové společnosti ze státních statků, tak státní statky lze řešit rozprodejem soukromníkům; tím je zajištěno, že se nemohou rozprodávat cizincům. V případě pohraničí je enormní zájem zahraničního kapitálu vstoupit do těchto akciových společností, a to právě proto, že u nás je cena půdy vysloveně směšná. Prostě směšná! Oni vstoupí do akciové společnosti, v té akciové společnosti mohou, ale nemusí hospodařit a v případě likvidace této akciové společnosti za dva - tři roky bude cena desetinásobná a my přijdeme o těch 90 % ceny. V případě likvidace akciové společnosti si zahraniční podílník odnese část nové ceny, která mezi tím vznikne. Je to rozdávání kapitálu. Zahraniční účastník na tom prostě nemůže prodělat, protože cena je vysloveně směšná. Vždyť to jsou korunové položky. Vezměte si, kolik stojí marka! To je tak krásný kšeft pro zahraničního účastníka, že si skoro lepší nedovedou představit.
Proto jsem pro to, abychom to přijali, do té doby,
než bude vytvořena reálná cena a trh
s půdou. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Pospíšilovi,
slovo má poslanec Habovštiak.
Poslanec SL J. Habovštiak: Vážený pán predseda, vážené pani poslankyne, vážení poslanci. Z niektorých miest v našej sále z tohoto rokovania sa ozýva smiech. A z niektorých úst našich poslancov je vážna obava o výživu nášho národa. Pýtam sa, kto vážnejšie sa tu zaoberá budúcnosťou nášho národa? Či tí, ktorí sa smejú, alebo tí, ktorí tu prednášajú nejaký návrh, aby sme chránili výživu nášho národa?
Vážení a milí, keď sme začínali v r. 1948, naša republika mala 7,8 miliónov ha poľnohospodárskej pôdy. Dnes táto republika má 7 miliónov ha pôdy. Za 8 päťročníc nám zmizlo 800 000 ha poľnohospodárskej pôdy, matematika je veľmi ľahká. Zmizol každým rokom jeden celý okres. Prečo? Lebo sa takto smiali, ako sa tu niektorí smejú dnes a pôda stratila cenu. A akú cenu? Zdevalvovali sme ju tak, že tých 8 mil. ha poľnohospodárskej pôdy by som v jednom okamihu bol schopný kúpiť za 8 litrov pálenky. Lebo roľníci boli veľmi šťastný a boli veľmi radi, keď sa mohli pôdy zbaviť. Poslanec Axmann hovoril, že pracuje v poľnohospodárstve 28 rokov. Ja pracujem celý život. Mám 53 rokov, na poli som sa narodil, pracoval som 10 rokov ako súkromne hospodáriaci roľník, poznám JRD. Dnes je taký stav, pán poslanec, že cez niektoré plochy, cez ktoré som vlani prešiel, vlani v r. 1989, už dnes na jar nemôžem prejsť. Takto sa hospodári u nás s pôdou!
Situácia je po stránke úrodnosti ešte horšia. Vy na to doplácate sami. A doplácať budú naše deti. A strašne budú doplácať naši vnukovia. Poviem názorný príklad: v r. 1924 sme dorábali v Československu 240 000 ton cukru, dnes dorábame 120 000, teda polovicu. Nevieme dorobiť ani cukornatosť, ani úrodu. Je to preto, lebo sme zničili pôdny fond. Pôdny fond je zničený preto, lebo obsah humusu v ňom priemerne klesol o 1 %. Veľmi významné 3 zložky humusu - nebudem tu rozprávať, po odbornej stránke, ktoré to sú - vznikol nepomer v týchto zložkách, a tým pádom klesla aj úrodnosť.
Ďalej, ťažkou technikou, mechanizáciou, obrovskou gigantomániou sa nám zvýšil podiel tých častíc pôdy, ktoré majú pod 1,0 mikróna. Sú to prachové častice, ktoré spôsobujú zlievanie pôdy a znemožňujú hospodárenie s vodou. Tento stav sa tak zhoršuje, že pred mesiacom sme mali poradu na ministerstve poľnohospodárstva a výživy v Prahe, prišli poprední poľnohospodárski odborníci z praxe - to zdôrazňujem, z praxe - z najpoprednejších poľnohospodárskych závodov a povedali toto: "Je najvyšší čas, že tieto zákony teraz prijímate a preberáte, lebo my za 10-15 rokov nebudeme mať v tejto republike čo jesť". Ja mám 4 deti, neviem, koľko máte vy, a budem mať, ak Boh dá, aj vnukov, a nie je mi jedno, či ten môj vnuk bude mať čo jesť, alebo pôjde žobrať do Nemecka o kus chleba.
Je tu veľké nebezpečenstvo výpredaja pödy zahraničným záujemcom. Nehnevajte sa, tam je bezohľadnosť. Tam nikto nebude pozerať na to, čo sme my, ale nebezpečenstvo je veľké. Pred týždňom ma navštívil jeden popredný ekonóm z Belgicka, ktorý hovoril: "Môžete sa veľmi ľahko dostať do situácie, kedy váš vnuk bude chodiť do roboty, a bude pracovať pre nejakého Maxa Enricha."
A to, že tu navrhujeme túto zmenu, to nie je na smiech, to znamená, že nás ako takých táto vec zaujíma.
Myslím, že som to náležite zdôvodnil
a zvážte to sami.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Habovštiakovi,
dále se hlásí poslanec Lux.
Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předně se domnívám, že bychom neměli vážit hodnotu vystoupení poslanců podle délky práce v zemědělství. Já pracuji teprve 10 let v zemědělství a domnívám se, že je třeba věci řešit racionálně, bez vášní a s rozumem.
Touto problematikou jsme se zabývali ve výboru pro zemědělství a výživu velmi podrobně. Chtěl bych zdůraznit, abychom chápali, o co jde. Že na jedné straně potřebujeme akciové společnosti v zemědělství, především z pohledu možností zaměstnaneckých akcí, z pohledu možnosti řešení státních statků atd. Ovšem na druhé straně všichni cítíme nutnost ochrany půdy.
Zde bych si dovolil konstatovat, že ministerstvo zemědělství nezajistilo a nepředložilo legislativní předpoklady ochrany půdy pro období tržního mechanismu, které je před námi. To je velmi vážný nedostatek; to si musíme uvědomit.
Předložený návrh je veden jistě upřímnou snahou o zamezení možnosti negativního vlivu na půdu v důsledku skutečnosti, že hodnota půdy se může stát hodnotou akcií a tím se odosobní vztah k půdě. Je nutno si uvědomit, že existují ještě jiné možnosti jak zkomercionalizovat trh s půdou.
Uznáme-li totiž zásady tržního mechanismu, musíme respektovat nezadatelné právo majitele půdy, naložit s ní dle svého rozhodnutí. Ovšem tak, jak zde bylo řečeno, půda je jedinečná a nenahraditelná a svým charakterem si vyžaduje specifický přístup. A my jsme tento specifický přístup nedokázali nalézt, my to řešíme v obecné rovině.
Většina států světa velmi energicky chrání svůj půdní fond a my si budeme muset bezesporu vytvořit komplexní systém; zatím ho nemáme, a hovoříme o něm, hledáme ho.
Tento návrh, tak jak byl předložen, neřeší záležitost komplexně, ani vyčerpávajícím způsobem. Je nutno specifikovat úpravu, tak jak je předložen, tak se domnívám, že je nepřijatelný. Pan Kučerák zde hovořil, že nemáme zkušenosti s akciovými společnostmi.
Právě proto, že je nemáme, nemůžeme
si dovolit k půdě přistupovat z pohledu nějakého
nejasného přístupu, abychom po čase
konstatovali, že něco selhalo. Právě
proto, že nemáme zkušenosti, že je to vážná
záležitost, která není vyjasněna,
která je nekomplexní, jsou tady obavy z možnosti
spekulace, tak je potřeba to řešit. Ale je
třeba konstatovat, že dobře nevíme jak.
Nabízí se tady jedna možnost. V § 1 odst.
2, kde se říká, že společnost
je vlastníkem peněžních prostředků
atd., bychom za slovo "věcí" za závorku
dali "mimo zemědělskou půdu". Tím
bychom dovolili zemědělským podnikům
a státním statkům zakládat akciové
společnosti a hospodařit, ale hodnota půdy
by se nemohla stát hodnotou akcií. Vím, že
všichni ekonomové mi to vysvětlí, ale
toto bychom měli udělat než budeme mít
jasno, než opadnou obavy. Jestliže budeme mít
jasno za dva měsíce, není důvod, proč
to neříci a kvalifikovaně nevysvětlit.
Jelikož v tomto sále, ani na ministerstvu zemědělství,
se zatím neprezentoval člověk, který
by byl schopen tomuto Federálnímu shromáždění
to vyložit a všechny přesvědčit,
a protože nejsme schopni si to vysvětlit tak, abychom
to takto realizovali. Vím, že to třeba není
přesvědčivé, ale taková je
situace. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Luxovi.
S faktickou připomínkou se přihlásil
poslanec Andrýsek.
Poslanec SN M. Andrýsek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám dojem z toho, co tady zaznělo k malé novelizaci zákona, že někteří z poslanců asi nikdy nevložili s láskou ruce do hlíny, ale kvůli tomu nevystupuji.
Máme jeden velmi špatný příklad.
Konkrétně z akciové společnosti, která
funguje ve Slušovicích a nazývá se Morago.
Možná mnozí nevíte, ale na Zlínku
se této akciové společnosti říká
Agromor. Doporučuji, aby zákon byl dnes projednán
a schválen, aby se akciové společnosti opravdu
nestaly určitým morem pro zemědělství.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Andrýskovi.
Hlásí se ještě někdo? Prosím
pana poslance Hladíka.
Poslanec SN J. Hladík: Akciová společnost
Morago, která stáhla prakticky 70 % zisku několika
svým majitelům, jako panu Zajícovi, panu
Čubovi a jejich přátelům a zbytek
JZD Slušovice pracuje na 30 % zisku pro sebe, tak podobným
způsobem se nám dneska připravuje celá
řada JZD, aby přešla na akciové společnosti.
Já v tom vidím v současné době
jako jedinou šanci pro staré funkcionáře,
aby se udrželi u moci. Při projednávání
zákona o zemědělském družstevnictví
jsme umožnili vystoupit z družstva družstevníkům,
kteří nesouhlasí s hospodařením
družstev, nebo z těch družstev, která
jsou špatná nebo neproduktivní. Založili
jsme, aby vystoupili celé části družstev
a založili si nová družstva. Pokud tito družstevníci
založí akciovou společnost rozhodujícími
akcionáři, nebo akcionáři s rozhodujícími
hlasy, budou potom ti, kteří mají nejvíce
peněz a ti, kteří si koupí nejvíce
akcií, a všichni víme kdo to je. Také
víme, že tito lidé pracovali nejdelší
dobu za nejvyšší platy a dostanou největší
množství zaměstnaneckých akcií.
Těchto lidí se ze zemědělství
už nikdo nezbaví a budou ho ovládat pořád
dál stejným způsobem. Já v současné
době vidím akciové společnosti jako
poslední možnost zachování neproduktivních
socialistických velkostatků. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji. Ještě
někdo? Prosím.
Poslanec SL J. Macek: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
myslím, že někteří poslanci nevědí,
v čem spočívá novost tohoto návrhu.
V podstatě jde o to, že v § 1 odst. 1 se vkládají
slova "vyjma hospodaření se zemědělskou
půdou". Řešit problém, jak tady
byl předestřen, to je ochránit zemědělství
před nevhodnými formami velkovýroby přechodným
způsobem, jak navrhoval poslanec Téra, by bylo možné
také, ale s tím, že by lhůta měla
být prodloužena nejméně o další
rok, to znamená do konce příštího
roku. To by ale bylo skutečně provizorní
řešení, pak by muselo přijít
zásadní řešení, které
by mělo předložit federální ministerstvo
zemědělství jako odborný orgán.
Domnívám se ale, že by se to dalo řešit
ještě jinak, že by se slova "vyjma hospodaření
se zemědělskou půdou" vyškrtla
a za celý odst. 1 by se vložila věta "Předmětem
podnikání akciové společnosti nemůže
být hospodaření s půdou." To
je pozměňovací návrh.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Mackovi.
Prosím, faktická připomínka.
Poslanec SL M. Téra: Svůj pozměňovací
návrh beru zpět a připojuji se k návrhu
poslance Luxe, to je nejlepší vyjádření,
které je možné. Upozorňuji znovu, třeba
poslance Hladíka, jehož emocionální
projev je sice na místě, ale tady mají obrovskou
váhu státní statky, se kterými bychom
si pak nevěděli rady. Zůstaly by tady státní
podniky. Absolutní zákaz podniků hospodařících
na půdě nelze použít v pohraničí.
Děkuji.
Poslanec SN J. Hladík: Tady nejde o hospodaření
na půdě, ale jde o to, aby předmětem
akcionáře nebyla půda.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Ještě někdo se chce
vyjádřit? Prosím, faktická připomínka
poslance Novosáda.
Poslanec SL K. Novosád: Vážený
pane předsedající, vážené
plénum, nynější hospodáři
z jiných států nám spočítali,
že veškerá zemědělská a
lesní půda v Československu má dnes
hodnotu 2,5 miliardy dolarů, to znamená, že
středně velký miliardář v Americe
si může koupit celé Československo i
s námi. Z toho důvodu se domnívám,
že úprava zákona by měla být
přijata.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji, ještě někdo
z poslanců chce vystoupit? (Ne.) Není tomu tak.
Prosím zpravodaje.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Kučerák: Vážený pán predseda, dámy a páni, dostali sme sa do zaujímavej situácie. Ako by sme zákony mohli posudzovať a schvaľovať podľa toho, či sme roľníci alebo nie. Dostali sme sa do zaujímavej situácie pri prerokúvaní iných zákonov, ktoré sa dotýkajú školstva, alebo ZNB a pod. Je treba si uvedomiť, že existujú určité všeobecné zákonitosti podnikania, ktoré majú všeobecnejší charakter, ktoré nemôžu vychádzať len z profesie toho, kto o tom hovorí.
Chcem sa dotknúť problému, či schváliť alebo nie dodatok. Ak by sa schválil, znovu opakujem, znemožníme akciovú spoločnosť, ktorá má zamestnanecké akcie. Zamestnanecké akcie spočívajú v tom, že zamestnanci nemôžu predávať tieto akcie iným osobám, že po skončení zamestnania v akciovej spoločnosti vracajú akcie tej to spoločnosti, prípadne keď idú do dôchodku, nechávajú si ich sami. Taká účasť je dokonalejšia ako súčasné JRD. Keby sme doplnok schválili, zamedzíme tejto forme. Preto som navrhoval určitý kompromis. Keď iniciátori návrhu za tým stoja, mohli by precizovať v krátkom čase nejakú novelu, ktorá by pripustila len formu akciovej spoločnosti so zamestnaneckými akciami. To by si však vyžadovalo precízne zdokonaliť túto novelu. Na to nestačí jedna veta.
Ďalej sa dosť hovorilo o tom, že nemáme ešte trh a preto nie je možné pripustiť akciové spoločnosti. Ale uvedomme si jedno: tento trh nám nikto nedá, tento trh je treba pripúšťať a pripúšťať treba obchodovanie. Samozrejme, sú tu obmedzujúce podmienky, ktoré má každý štát, pôda je vzácny statok. Tieto obmedzujúce podmienky nemôžu predsa spočívať v tom, že obmedzíme podnikanie ako také. Vy si to iste dobre pamätáte, že sme hovorili, že ešte nemôžeme pripustiť určité slobody, pretože ešte nemáme demokraciu. Demokraciu nám nikto nedal, bolo treba do nej vstúpiť jedným krokom. Rovnako treba vstúpiť do cenového mechanizmu a to pomerne rázne. Sami dobre viete - už tu o tom bolo hovorené aká je nízka oficiálna cena pôdy. Na druhej strane takmer plačeme nad tým, že nemáme trh, že by sa to mohlo vypredať, ale trh nepripustíme. Pritom vieme, že práve trhom by sa zhodnotili jednotlivé pozemky aj z ekologického hľadiska podľa toho, akú cenu skutočne majú a ako sú vzácne.
Myslím, že pri presadzovaní tejto zmeny by
sme mali asi vychádzať z faktu, ktorý by som
charakterizoval asi takto: spravodlivý hnev nad situáciou,
ktorá nastala v poľnohospodárstve v hospodárení
s pôdou si teraz vylejeme na novej modernej forme podnikania,
ktorú chceme zaviesť. To, čo sa dosiaľ
stalo s pôdou, nie je záležitosť normálneho
trhového mechanizmu, normálneho podnikania, je to
dôsledok deformácií, ktoré tu boli.