Ať se zeptáme lidí v severních Čechách, ať se zeptáme lidí v Bratislavě, na střední Spiši nebo v dalších postižených oblastech, oni nám povědí, jestli je třeba změnit tuto neblahou politiku v oblasti životního prostředí, a samozřejmě nejenom v této oblasti, anebo nikoliv.
Proto se domnívám, že je nutné již
nyní, právě proto, že nyní zde
bude vlastně přerušení, budou teprve
volby, než se sejde nový parlament, bude takové
období, které by bylo velkou politickou chybou zmeškat.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji.
Dále se přihlásil poslanec M. Kocáb.
Poslanec SL M. Kocáb: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážení kolegové, chtěl bych jenom upozornit, že v období složitého přechodu naší společnosti k tržnímu mechanismu se lze obávat, že problematika životního prostředí bude odsunuta pro příval jiných problémů na další místo. Je jednoznačné, že naše životní prostředí je v katastrofálním stavu a že řešení této otázky by mělo být naopak jedním z nejdůležitějších. Uvědomme si, že i zdravotní stav našeho obyvatelstva je na situaci životního prostředí přímo závislý. Z vystoupení pana zpravodaje Masopusta nevyplynuly zásadní důvody, proč tuto otázku neřešit. Z těchto důvodů vyzývám poslance Federálního shromáždění, aby návrh na založení Federálního výboru pro životní prostředí schválili.
Krátká zkušenost, kterou máme za posledního
půl roku, nás varuje, že oddalování
jakéhokoliv problému se nevyplácí.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji.
Slovo má poslanec Macek.
Poslanec SL J. Macek: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, chci se připojit ke slovům, která tady padla na obhajobu předložených návrhů zákonů. Domnívám se, že zdůvodnění, která tady byla, ať již ze strany vlády ústy místopředsedy JUDr. Čarnogurského i JUDr. Masopusta, je do jisté míry pokračování toho, jak tady bylo už jednou naznačeno panem Zemanem, je to vlastně pohrdání parlamentem. V každé kulturní parlamentní demokracii má parlament svoji suverenitu a může ukládat prostřednictvím zákonů, co má vláda dělat, a nikoliv obráceně. Myslím, že toto je svým způsobem nenormální stav.
Jinak mohu ještě říci, že poznatky,
které máme z práce komise pro odsun sovětských
vojsk, ukazují, že otázky ekologické
jsou přímo úděsné. Je potřeba
skutečně bezprostředně zahájit
činnost. A kdo rychle dává, dvakrát
dává. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Dále
má slovo poslanec Křivský.
Poslanec SL Z. Křivský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení udření kolegové, máme před sebou návrh zákona na zřízení Federálního výboru pro životní prostředí. Tento úřad by měl být obdobou americké agentury EPA, která úspěšně bojuje se znečišťovateli prostředí ve Spojených státech. Smyslem je, aby existovala silná federální instituce, která by svou mocí byla partnerem federálním resortům, které proti ekologii hřeší, nebo naopak mají problémy ekologické ovlivnit.
Ze zkušeností z odsíření v Tušimicích je zřejmé, že pouze perfektní koordinace činnosti federálního ministerstva paliv a energetiky, federálního ministerstva hutnictví a strojírenství, federálního ministerstva zahraničního obchodu, SKVTIR a federálního ministerstva financí může u tak rozsáhlých projektů vést k úspěchu. Pokud jediný z partnerů nesplní svoji úlohu, vyhodíme další miliardy. Všechna tato silná ministerstva jsou ministerstva federální.
Při těchto stavbách je nutné zřídit i nezávislé a nepodplatitelné orgány pro výběr zahraničního partnera, pro kontrolu výstavby, pro převzetí zařízení.
Chtěl bych slovenským poslancům říci, že se nejedná o další zbytečnou federální instituci se sídlem v Praze, ale o prosté vylepšení poměru sil mezi různými orgány vlády ve prospěch ekologie.
Nám vůbec nejde o to, abychom jako blázni dali všechny prostředky na řešení ekologických problémů, ale jde nám o to, abychom už učinili první krok k nápravě současné ekologické situace.
Chápu stanovisko vlády. Kdybych byl vládním
úředníkem - mimochodem je to vláda,
kterou máme všichni rádi a kterou podporujeme
- tak bych respektoval její názor. Chápu,
že vláda nechce mít ekologickou veš ve
svém kožichu, protože tím přijde
o jeden stupeň volnosti při svém rozhodování.
Respektujeme její názor, respektujeme také
názory České národní rady a
Slovenské národní rady, ale samozřejmě
i parlament má právo na svůj názor,
a proto prosím všechny kolegy, využijme toto
právo. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji.
Dále má slovo poslanec Téra.
Poslanec SL M. Téra: Vážené Federální shromáždění, po pravdě řečeno, vůbec jsem nečekal, že tento iniciativní návrh se může setkat s takovým odporem, o kterém tady bylo mluveno, jak ze strany zákonodárných sborů národních, tak i ze strany vlády. Jestli něco má skutečně mezinárodní, nadnárodní, mezistátní význam, tak je to životní prostředí. Jakým způsobem budeme např. bojovat proti narušení ozónové vrstvy? To se budou národní rady dohadovat? Jakým způsobem budeme zavádět normy, jak má vypadat kvalita potravin, jak má vypadat kvalita vody? Jakým způsobem budeme působit ve všech těch oblastech? Vždyť přenos emisí je obrovský celoevropský problém. To všechno potřebuje mezinárodní úroveň, mezinárodní smlouvy. Všechno, co spadá do kompetence federace, kde jsme si pro to otevřeli cestu úpravou ústavního zákona o kompetenci federace. Byl to tisk 347, nemýlím-li se. Tam jsme upravili, že v kompetenci federace jsou otázky životního prostředí normotvorné, zákonotvorné atd.
Pokud jde o postoj federální vlády, že to teď není vhodné, to není pravda. My naopak tím zavážeme příští zákonodárný sbor a příští vládu, aby se těmto otázkám věnovala, aby je neodsouvala zase o několik měsíců, aby pod záminkou, že jsou naléhavější věci, se v životním prostředí neuklízelo někam do šuplíku.
Proto vás všechny prosím - a znovu se obracím
k poslancům ze Slovenska - nejde o pragocentrismus a zvyšování
úrovně federace. Reaguji na stanovisko Slovenské
národní rady. Jde o to, že se životním
prostředím musíme zabývat a musíme
zákonodárný sbor a vládu zavázat
k tomu, aby se tomu věnovaly. Myslím, že úřad
bude v první fázi hledat svou náplň,
konstituovat se tak, aby nová vláda už měla
něco v ruce. A nemusela s tím začínat.
Jde o resort, který na federální úrovni
musí být, ale naopak máme spoustu zbytečných
federálních resortů, takže prostředky
pokud jde o financování, to je to nejjednodušší.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji.
Slovo má poslanec Zeman.
Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, toto je naše poslední zasedání. Bude se uvažovat, co tento parlament přinesl, bude se uvažovat o tom, jaký podíl svého jednání věnoval otázkám krátkodobým, relativně povrchním a pomíjejícím a jaký podíl naopak věnoval otázkám dlouhodobým, tedy něčemu, co ho přežije.
Svým způsobem jsem doufal, že tento parlament pošle pozdrav do budoucnosti zákonem o parlamentním institutu. Nestalo se tak, protože většina usoudila, že stačí podzákonná norma.
Zákon o životním prostředí je svým způsobem druhá příležitost, jak tento pozdrav do budoucnosti poslat. Samozřejmě, že nelze pochopit, jestliže federální vláda, zahlcená jinými operativními úkoly, má jisté obavy ze zřízení další nepříjemné instituce, protože ekologové bývají nepříjemní a budiž jim za to čest a sláva. Bohužel, přijímali jsme řadu zákonů, formulovaných touto vládou, zejména z ekonomické oblasti, aniž bychom znali kontext těchto zákonů, koncepci těchto zákonů, scénář ekonomické reformy.
Domnívám se, že z tohoto hlediska by měl
parlament překročit svůj stín a že
by měl být odvážný v tom smyslu,
aby byl při svém posledním zasedání
nad vládou. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Poslanec
Hladík se vzdává slova. Dále vystoupí
poslanec Mandler.
Poslanec SL E. Mandler: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené dámy a pánové. V této záležitosti jde o věc nepochybně naléhavou jak z hlediska věcného, tak procedurálního.
Pokud jde o věcnou stránku záležitosti, předřečníci o ní hovořili dost. Zaměřím se tedy především k hlediskům procedurálním. Myslím, že jde o závažné věci i vzhledem k budoucnosti. V legislativním vztahu k ústavním orgánům, zvláště k vládě ČSFR, vytvořilo zatím naše Federální shromáždění zvláštní, krajně problematickou praxi. Přijali jsme k projednání ohromné, zbytečně ohromné množství zákonů, v době neobyčejně stísněné jsme je kvapně a mnohdy ne zcela kvalifikovaně schválili. Nedokázali jsme vrátit k projednání ekonomické zákony, které jsou nekoncepční a které byly vytvářeny bez celkového přehledu o postupu a cílech ekonomické reformy. Nedokázali jsme se ohradit - a nedokážeme to dosud - proti znevažujícím výrokům pronášených na naši adresu jak ze strany velmi významných osobností, tak ze strany sdělovacích prostředků a konečně i veřejnosti. A nyní, když končíme, když jsme se dostali do tohoto postavení, ze kterého se další parlament jen velmi obtížně bude dostávat vzhůru, teď jsme se tedy vzchopili a chceme tuto tak neobyčejně závažnou věc prosadit proti vůli všech našich ústavních partnerů. To já nepochopím. Vždyť to přece není možné. Nemohu souhlasit s tím, že je to opět pokračování ve starém direktivním způsobu. Zde jde přece o to, aby tak závažná věc se neudělala kvapně, abychom my nezřídili orgán, který se bude jeden rok všemožně rekonstruovat, abychom my ve snaze nepochybně prospět dobré věci ještě více jí neublížili. Takový orgán se musí zřídit v souladu s ústavními orgány, taková věc se nemůže dělat bez srozumění s vládou.
Já osobně stanovisko vlády nepodporuji. Vláda
se měla touto otázkou mnohem dříve
zabývat a mnohem dříve měla dospět
k zásadnímu stanovisku nejen v ekonomické
reformě, ale i co do ochrany životního prostředí.
Nedospěla k tomu a nemůžeme si teď myslet,
že my, Federální shromáždění,
můžeme vyřešit vše i za vládu,
protože jsou určité věci, které
mohou vykonat jenom orgány výkonné ve spolupráci
s orgány zákonodárnými. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji
poslanci Mandlerovi. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? Poslanec Kučerák.
Poslanec SN J. Kučerák: Vážený pán predseda, vážené dámy a páni, po toľkých prejavoch, ktoré obhajovali navrhovaný zákon, nie je ľahké byť akousi čiernou ovcou, ale priznám sa, že súhlasím s tým, čo vláda navrhla a nielen z procedurálnych dôvodov, ale i obsahových. Z mnohých prejavov, ktoré sme tu počuli vyplýva, ako keby riešenie závažných spoločenských problémov bolo úmerné sile a počtu úradov, ktoré spoločnosť má. My sme predsa mali spoločnosť, v ktorej takmer nefungovalo nič. Ak by sme tak ľahkovážne postupovali, že na všetko to, čo v spoločnosti nefunguje musíme zriadiť úrad, potrebovali by sme potom vládne úrady na všetko, napríklad na AIDS, na srdcovocievne choroby, na problém duševných starostí ľudí, na otázky zdravia, atď. Takto sa postupovať nedá. Tento problém nie je iba problém inštitucionálny, to je problém spoločensko-filozofický. Čím viac je systém komplikovaný, tým menej potrebuje medzičlánkov k tomu, aby fungoval. A spoločnosť je určite systém komplikovaný a zbytočné medzičlánky nepotrebuje.
Myslím, že v legislatíve, pokiaľ ide o ekológiu, úplne stačí, aby všetky orgány, ktoré majú kompetenciu, a ktoré sa v tom vyznajú, predložili zodpovedné návrhy parlamentu. Sme tu na to, aby sme posúdili a tieto zákony sa dostali všade, do každodenného života, aby sa ekológia nestala osobitným predmetom osobitného úradu, ale nevyhnutnou súčasťou každého jednotlivca, každého podniku, úradu, inštitúcie. Jedine v tom je východisko. Pokiaľ ide o spoluprácu so svetom, potrebujeme spolupracovať so všetkými, alebo o všetkom potrebujeme spolupracovať, ale nepotrebujeme na to mať osobitný úrad. Ak ste si všimli jednu poznámku kolegu, ktorý tu hovoril, debatovalo sa s americkou agentúrou. Všimnite si slova "agentúra". Agentúra nie je vládny úrad, ani ministerstvo, je to kompetentný úrad, ktorý môže byť splnomocnený vládou, aby konal jej menom. Takéto inštitúcie je možné u nás kedykoľvek vytvoriť.
Napríklad ústav akadémie vied, ktorý
zodpovedne rieši ekologické otázky, môže
zodpovedne riešiť aj na medzinárodnej úrovni
medzinárodné stránky veci a môže
aj predložiť legislatívu. Ale nehľadajme
východisko v zbytočnom vytváraní úradov.
Nie je to národnostná otázka. Dokonca pochybujem,
či taký úrad potrebujeme mať v Slovenskej
republike. Ďakujem vám.
Předsedající místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji.
Slovo má poslanec Sychra.
Poslanec SN M. Sychra: Vážené Federální shromáždění, dámy a pánové, jsem členem zahraničního výboru. Zhruba před měsícem se oba výbory sešly, aby projednaly otázku zřízení národního parku Šumava a jeho ochranu před přílivem turistů. Hostem zahraničních výborů byl dr. Pavel Trpák, který měl připravenou skvělou koncepci, jak tento park ochránit. Doufám, že jeho koncepce nespadne pod stůl.
V zahraničním výboru se projednávaly i další otázky týkající se ekologie. Byly to krajinné oblasti Podunají a Podyjí, které jsou ohroženy ekonomickými zájmy. Zvláště dlouho jsme se zdrželi u otázky známého Čubakanálu neboli Ekotrangu, který představuje velkou hrozbu pro ekologii. Možná, že znáte názor ministra Dienstbiera, který prohlašuje ČSFR za největšího znečišťovatele Skandinávie, a tím pádem ji řadí do skandinávské oblasti.
Z našeho zahraničního výboru vyšla
zpráva, která jednoznačně doporučuje
zřízení Federálního orgánu
pro životní prostředí. Předpokládám,
že tato společná zpráva zahraničních
výborů se ani nedostala do výboru pro životní
prostředí. To je důkazem toho, že v
tomto parlamentě, který je stále ještě
do značné míry totalitní, se vliv
starých struktur stále projevuje, a to neinformovaností,
nekompetentností a bezkoncepčností práce.
Jestliže bychom dnes jednali v souladu se stanoviskem vlády,
dáváme příklad příštímu
parlamentu, jak se to dělat nemá. Děkuji.
(Potlesk.)
Poslanec SL M. Soldát: Vážené Federální shromáždění, chtěl bych reagovat na některé skutečnosti, které zde byly řečeny. Předně Česká národní rada se nevyjádřila ani pro ani proti, ale její výbor pro životní prostředí jednoznačně doporučuje, aby tento federální výbor byl založen. Přečtu výrok z dopisu, který napsal předseda výboru pro životní prostředí ČNR předsedovi výboru pro životní prostředí Sněmovny lidu K. Löblovi.
"Vážený pane předsedo, při jednání výboru pro životní prostředí ČNR 4. dubna 1990 byl projednáván návrh ústavního zákona podle tisku FS 347, kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1968 Sb., o čs. federaci. Z rozpravy mezi poslanci vyplynulo, že žádají federální orgány, aby se zasadily o urychlené vytvoření materiálních a personálních podmínek pro realizaci tohoto ústavního zákona. Dále bylo důrazně požadováno, aby pro zabezpečení činnosti jak ministerstva životního prostředí ČR, tak i činnosti našeho výboru, bylo znovu obnoveno jednání o vzniku samostatného vládního federálního orgánu pro řešení problematiky životního prostředí."
K tomu, jak tady bylo řečeno, že to ústavně právní výbory jednoznačně zamítly: myslím, že to není pravda. Včera se o tom hlasovalo a hlasování bylo neutrální. Ani hlasy pro, ani proti.
K tomu, proč by vláda měla dávat návrhy zákonů a ne Federální shromáždění. V mnoha případech jsme my, jako Federální shromáždění, iniciovali návrhy zákonů a myslím, že vláda je od toho, aby poslouchala parlament a ne obráceně.
Pan poslanec Kučerák říkal, že zase vznikne další federální úřad. Už to tady padlo, zároveň zrušit SKVTIR, ale problematika životního prostředí je tak složitá a důležitá, že by se to mělo řešit na federální úrovni.
Chtěl bych se zeptat, proč jsme vlastně přijali návrh (tisk 347), když zde se vymezuje přesně kompetence federace a republik v oblasti životního prostředí a jen pro osvěžení paměti připomínám, že v oblasti životního prostředí patří do působnosti ČSFR.
a) zásadní zákonodárná úprava ve věcech ochrany ovzduší, vody, půdy a lesa na základě celostního přístupu ke krajině, ekologických havárií, zneškodňování odpadů, hospodaření s druhotnými surovinami a ochrany potravního řetězce člověka před cizorodými látkami,
b) tvorba státní ekologické politiky,
c) uskutečňování mezinárodní spolupráce.
Domnívám se, že jsme plně kompetentní
k tomu, abychom tento Federální výbor pro
životní prostředí zřídili.
Chtěl bych poprosit poslance Mesíka, aby vás
seznámil se změnami, které byly provedeny
v tisku 407. Děkuji.
Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, musím sa pripojiť k tomu, čo povedal pán poslanec Kučerák. Nemôžem si pomôcť, nechcel som k tomu vystúpiť, ale nie som presvedčený, že vznikom ďalšieho federálneho úradu, v poradí neviem koľkého, vyriešime takú závažnú oblasť, akou je oblasť ekológie.
Prvoradou záležitosťou je riešiť konkrétne problémy. Ešte nikde na svete, nikdy v dejinách vznik žiadneho úradu problémy nevyriešil, a to je tvrdá realita. Jeden z mojich predrečníkov povedal: utvoríme úrad, pretože je to potrebné, a potom si bude musieť hľadať náplň. Toto hádam už nemusím komentovať. Keď má vzniknúť úrad a potom si má hľadať presnú náplň, tak vzniknúť nemusí.
Podľa môjho názoru vznik úradu nemôže byť nepripravený, keby sme už išli na to, že má vzniknúť. Musí byť veľmi dôkladne pripravený práve preto, že by mal riešiť oblasť, akou je ekológia. Bolo tu povedané, že je to otázka medzinárodná. S tým plne súhlasím, a to sa musí riešiť ešte na vyššej úrovni než je federácia, pretože to darmo budeme riešiť na úrovni ČR a SR, keď dobre vieme, aké emisie prichádzajú z Nemecka, z Poľska i z iných štátov.
Bol tu citovaný pán minister Dienstbier, ktorý hovoril, že sme najväčší znečisťovatelia Škandinávie. S tým súhlasím. Toto je otázka vyložene nadnárodná a nadštátna, to je otázka európska a tak musí byť aj riešená. Preto si vôbec nemyslím, že federálny úrad, ktorý by teraz vznikol, by mal túto problematiku vyriešiť. Myslím, že financie, ktoré by sme naň zase museli presunúť, by sme mohli dať na určité veľmi konkrétne kroky k okamžitému riešeniu niektorých problémov, o ktorých vieme. Boli tu navrhnuté niektoré veľmi konkrétne riešenia problémov, či už sa to týka severných Čiech, oblasti Gabčíkovo-Nagymaros. Myslím, že keď sú vedené rokovania, či už na úrovni federálnej alebo národných vlád, mali by sme v nich pokračovať a tam by sme mali prejaviť našu rozhodnosť a jednoznačnosť. Ale aby sme zase niečo po takej krátkej dobe schvaľovali a nie sme o tom úplne presvedčení, to by bola chyba.
Omnoho rozumnejšie a myslím i dôstojnejšie
pre náš parlament by bolo, keď už na tom
tak veľmi trváme a hovoríme, že je to
naše posledné zasadnutie, to, čo sme prijali
aj u niektorých iných zákonov, že
je treba ich dopracovať a prepracovať a potom ich riadne
pripravené predložiť Federálnemu zhromaždeniu.
Bohužiaľ, už sa to nepodarí predložiť
nášmu Federálnemu zhromaždeniu. Pevne
verím, že keby to bolo natoľko dopracované
a jasné a bude to skutočne nutné - a o tom
momentálne nie som celkom presvedčený - tak
to potom musí byť odôvodnené a dané
budúcemu Federálnemu zhromaždeniu. Ďakujem.