Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu:

Belko, Harenčár, Hranai, Jankovič, Kapitola, Kontríková, Křivský, Kubinský, Kuljovský, Marton, Petrželková, Stračár, Šremer, Štancl, Šútovec, Trefný, Urban

5 poslanců rezignovalo

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Balánová, Glac, Hadrava, Machalík, Muraško, Pithart, Řehková

1 poslankyně rezignovala

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Holčík, Ivaničová, Kováč, Mesík, Popély, Silvanová, Šádek

1 poslanec rezignoval

(Jednání zahájil místopředseda FS B. Kučera)

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Vážené Federální shromáždění, vážené poslankyně, vážení poslanci, zahajuji přerušenou 28. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.

Podle schváleného pořadu máme na programu bod

jímž je

Prosím ministra zemědělství Oldřicha Burského, aby nám návrh zdůvodnil.

Ministr zemědělství a výživy ČSFR O. Burský: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, současné změny, které probíhají v československé ekonomice, vyvolávají nutnost přijetí odpovídajících norem, které upraví členské a vlastnické vztahy v zemědělských družstvech a umožní rozšířit podnikatelskou činnost tak, aby i v nových podmínkách mohla zemědělská družstva plnit svůj základní úkol - zabezpečovat zdravou výživu při současném zachování sociálních jistot svých členů.

Na tyto nové potřeby liberalizace hospodářského života družstev reaguje předkládaný návrh zákona. Odstraňuje poslední zbytky administrativních barier při zakládání družstev a usměrňování jejich činnosti. Družstva mohou podle tohoto zákona zakládat své vlastní podniky a jednotlivě hospodařícím zemědělcům je dána možnost sdružovat se ve svépomocných družstvech.

Zákon akcentuje rovnoprávnost vlastnictví, zejména vlastnictví k zemědělské půdě. Dává možnost zohlednit hodnotu sdružené půdy formou podílů vlastníků půdy na zisku družstva a také vrácení půdy těm, kteří v družstvu nepracují a rozhodli se na své půdě samostatně hospodařit.

Návrh rovněž posiluje dispoziční práva vlastníků tím, že řada úkolů, které družstvo v rámci svého užívacího práva k sdružené půdě vykonává, vyžaduje souhlas vlastníka.

Ve sféře vnitrodružstevní demokracie je položen důraz na samostatnost družstva a význam stanov jako základního předpisu družstva. Ve stanovách mohou družstva zakotvit vydávání obligací a stanovit rozsah sdružované půdy.

Návrh rozšiřuje možnost přenechání sdružené půdy do dočasného užívání. Nově je vymezen i okruh pozemků, které se zásadně nesdružují. Zánik práva družstevního užívání půdy je v souladu se schváleným zákonem o užívání půdy a jiného majetku k zajištění výroby.

Při projednávání tohoto návrhu ve výborech Federálního shromáždění byly vyřešeny všechny připomínky a odstraněny případné nejasnosti. Příznivě byla přijata úprava, která umožňuje rozdělení družstva i v tom případě, když o to požádá menšina členů, kteří se rozhodli založit družstvo podle tohoto zákona.

Výše uvedená fakta jsou důkazem toho, že předložený návrh je v souladu s požadavky radikální ekonomické reformy. Doporučuji vám proto, vážené poslankyně a vážení poslanci, abyste s návrhem zákona vyslovili souhlas. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji ministrovi Burskému. Návrhy projednaly výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu, pro sociální politiku a pro životní prostředí obou sněmoven Federálního shromáždění.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Stanislava Zamazala a aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Zamazal: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážení hosté. Federální vláda předložila Federálnímu shromáždění podle plánu legislativních prací na první pololetí 1990 již netrpělivě očekávaný zákon o zemědělském družstevnictví, který patří bezesporu k nejvýznamnějším zákonům v rámci přestavby našeho politického a ekonomického života.

Dovolte mi, abych vyjádřil souhlas s odůvodněním zákona panem ministrem Burským. Shodujeme se v tom, že předložený vládní návrh zákona respektuje současné hospodářské a politické změny v našem státě, odstraňuje deformace, které se projevily v zemědělském družstevnictví za posledních 40 let, a to zejména v oblasti vlastnických vztahů a svobody podnikání družstva. Obdobně jako v oblasti průmyslu, řeší důsledně i otázky postupné likvidace administrativně direktivního řízení družstevnictví. Možnosti státu ovlivnit činnost družstev jsou redukovány na minimální rozsah, a to ještě na základě obecně závazných právních předpisů. Posuzuje se vliv členů družstva na řešení vlastních vnitrodružstevních problémů. Zvýrazňuje se v souvislosti s tím význam stanov jako základní vnitrodružstevní normy.

Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům pro plán a rozpočet, pro životní prostředí, pro zemědělství a výživu, pro sociální politiku a výborům ústavně právním, které projednání ve výborech završily. Popravdě řečeno, byl jsem dosti překvapen tím, jak hladce byl návrh zákona projednán v ostatních výborech. Některé výbory jej projednaly bez připomínek. Myslím si, že v tomto případě odvedly ústavně právní výbory mimořádně významnou práci. Všechny došlé i přednesené připomínky, včetně z národních rad, byly velmi odpovědně zvažovány, než byly zapracovány do společné zprávy výborů, bylo třeba provést některé věcné změny, dále řadu legislativně technických změn, které pomohou k srozumitelnosti zákona. Některá ustanoveni byla třeba se souhlasem se zákonem o státním podniku, například v otázce ochrany životního prostředí popřípadě se zákonem o zemědělském družstevnictví.

Přes všechna vylepšení návrhu zákona mi však dovolte obrátit vaši pozornost na dva významné momenty. Právní úprava v § 50 vytváří prostor, aby nezanedbatelné množství osob, které sice nemá a nechce mít se zemědělskou výrobou nic společného, mohlo velice citelně zasahovat do hospodaření družstev. Jestliže budou takoví zájemci předstírat zájem o vrácení pozemků, a to jen proto, aby získali náhradu za jejich užívání, může dojít ke stavu, že jednak bude ohrožena dosavadní dobrá hospodářská činnost některých družstev, jednak mohou zůstat vrácené pozemky neobdělány, popřípadě bez odborného ošetření.

Druhou otázkou je skutečnost, že tato právní úprava stále nadřazuje pracovní vztah k členskému. Člen družstva se tak dostává do postavení zaměstnance, jemuž je možné zrušit členství jen proto, že nemůže vykonávat určitou práci podle dohody o pracovních podmínkách a bez ohledu na délku trvání jeho členství v družstvu.

V sobotu, dne 28. 4. t. r. se uskutečnila mimořádná celostátní konference družstevních rolníků. Na této konferenci vyslovili delegáti požadavek, aby do § 42 návrhu zákona o zemědělském družstevnictví bylo doplněno ustanovení "Ústřední orgány státní správy projednají se zájmovou a stavovskou organizací, Zemědělským družstevním svazem na úrovni federace a republik návrhy zákonů, jiné obecně právní předpisy a zásadní opatření, které se dotýkají družstev".

Připomínka družstevních rolníků byla akceptována již při projednávání ve výborech a je obsažena v § 4 odst. 6.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, jak je zřejmé z důvodové zprávy, nepočítá se s tím, že by realizací zákona vznikly nějaké zvýšené nároky vůči státnímu rozpočtu, ani s tím, že by se zvýšily požadavky na pracovní síly. Předložený vládní návrh je také z hlediska ústavně právního v pořádku. Podle čl. 18 písm. c) ústavního zákona o čs. federaci patří jednotná právní úprava ve věcech zemědělského družstevnictví do působnosti federace.

Na závěr své společné zpravodajské zprávy doporučuji Sněmovně lidu, aby předložený vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví schválila ve znění pozměňovacích návrhů uvedených ve společné zprávě výborů.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Zamazalovi. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Josef Lux.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Lux: Vážené předsednictvo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zemědělská družstva, která v současné době reprezentují a garantují rozhodující část výroby potravin v našem státě, patří k nesporně stabilizujícím faktorům našeho národního hospodářství. I v následujícím období charakterizovaném přechodem k tržnímu hospodářství, zrovnoprávněním forem vlastnictví, možnosti faktického zrušení práva užívání zemědělským organizacím, umožnění soukromého hospodaření, i v tomto období očekáváme, že zemědělská družstva sehrají podstatnou úlohu při výživě národa. Očekáváme, že využijí na jedné straně napřímení vazby vlastníka půdy a jejího přímého hospodáře, a na straně druhé existujících reálných výhod družstev spočívajících především v ekonomické stabilitě a bohatství myšlenkového a pracovního potenciálu jejich členů. Tento vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví, který nahrazuje zákon č. 90/1988 Sb., vytváří předpoklady pro podstatné rozšíření prostoru pro činnost zemědělských družstev. Novým prvkem v předloženém návrhu je povinnost zemědělského družstva zakotvit ve svých stanovách způsob určení tvorby a užití členského podílu, který spolu s povinností člena ručit za případnou ztrátu družstva znamená faktické vtažení členů družstva do jeho ekonomiky a tím napomoci novému postavení člena jako skutečného hospodáře.

Povinnost družstva realizovat rozdělení družstva, jestliže o to požádá i menšina členů, je důležitým předpokladem restrukturalizace našich zemědělských podniků, především tam, kde jsou špatní hospodáři. Důležitým prvkem tohoto návrhu je skutečnost, že usnesení členské schůze, včetně voleb orgánů družstva je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných. Omezení potřeby dvou třetin hlasů minulého zákona dosud blokuje volby v mnoha JZD.

Nově vymezen je i vztah státu a družstva, kdy stát může zasahovat do hospodaření družstva pouze zákonem. Paragraf 44 odst. 4 říká, že orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva způsobí majetkovou újmu, je povinen ji nahradit.

Otázky sdružování pozemků, práva užívání, dočasného užívání sdružených pozemků a zánik práva družstevního užívání korespondují s obsahem již přijaté novely zákona č. 123/1975 Sb., o užívání zemědělské půdy a zemědělského majetku. Důležitá skutečnost pro zájemce o soukromé hospodaření z řad členů družstev je fakt, že podá-li člen družstva do 31. 8. 1990 odhlášku z družstva za účelem zemědělského využívání svých pozemků, ukončí družstvo jeho členství a vrátí sdružené pozemky do 14 dnů po ukončení sklizně. To platí výjimečně jenom pro letošní rok.

Dovolil jsem si upozornit na nejpodstatnější nové prvky tohoto návrhu, které nastolují novou kvalitu pro hospodaření zemědělských družstev. Bude záležet na vlastní schopnosti družstev, nakolik dokáží tento vytvořený prostor zaplnit pozitivním obsahem.

Uvedený vládní návrh je po přijetí novely zákona č. 127/1975 Sb., který umožňuje hospodaření soukromým zemědělcům, dalším krokem k realizaci zásad tržního mechanismu v podmínkách našeho zemědělství. Jednotlivé připomínky zemědělského výboru jsou obsaženy ve společné zprávě, pouze jaksi se někde zatoulala jedna připomínka, která, věřím, že je pouze tisková chyba. Prosil bych poslance, aby si doplnili § 45 odst. 3 písm. b) , kde se hovoří, že ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují pozemky zastavěné obytnými budovami a hospodářskými budovami spolu s nádvořím, jakož i zahrady - a my jsme doplnili - "a sady v zastavěné části obce". Čili § 45 odst. 3 písm. b) se doplňuje "a sady v zastavěné části obce".

Jelikož to bylo projednáno za účasti pana ministra v zemědělském výboru a zemědělský výbor je garantem za obsahovou část, domníváme se, že tak, jak bylo řečeno, výbor ústavně právní by měl garantovat formální část, proto považuji, že není třeba o tom hlasovat, protože v zemědělském výboru to proběhlo.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem a po projednání tohoto vládního návrhu ve výborech doporučuji jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů tento vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví (tisk 397) Sněmovnou národů schválit ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 436).

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Luxovi. Prosím, abyste si ve společné zprávě výborů upravili onen doplněk, o němž poslanec hovořil.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Zamazal: My jsme v ústavně právních výborech tuto připomínku projednávali. Nepřijali jsme ji z toho důvodu, že umožňujeme nesdružit veškeré zahrady, i mimo intravilán, mimo zastavěnou část obce, tedy i sady.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Mezi zpravodaji je tedy jasno.

Písemně se do rozpravy přihlásili poslanci Axmann, Tolar, Ládr. Prosím poslance Axmanna.

Poslanec SL F. Axmann: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně poslanci, navrhovaný zákon o zemědělském družstevnictví nebyl dán k dispozici pracovníkům a členům zemědělských družstev a nemohly k němu být v dostatečném předstihu zpracovány připomínky těch, kteří na půdě v současné době hospodaří. Na základě prostudování návrhu zákona, na základě svých zkušeností a závěrů celostátní konference Rolnického družstevního svazu si dovoluji předložit pozměňovací návrhy k paragrafovanému znění, parlamentní tisk 397.

Tyto pozměňovací návrhy předám panu předsedajícímu a oběma zpravodajům.

Abych nemařil náš drahocenný čas, budu ve svém vystoupení maximálně konstruktivní. Budu se přímo vyjadřovat k paragrafovanému znění návrhu zákona o zemědělském družstevnictví.

Připomínku a pozměňovací návrh mám k § 50, který řeší zánik práva družstevního užívání, odst. 5 poslední věta : "Pokud družstvo nemůže přenechat vlastníkovi vhodný pozemek a nebo vlastník s přenecháním takového pozemku nesouhlasí, je povinno (družstvo) s vlastníkem uzavřít dohodu o dočasném užívání jeho pozemku za úplatu. Jednostranně lze takovou dohodu vypovědět k 31. 12. běžného roku s pětiletou výpovědní lhůtou."

Vážené dámy a pánové poslanci, všechny organizace, které využívaly zemědělskou půdu k výstavbě svých hospodářských objektů, bytových prostorů nebo rodinných domků, odkoupily v minulosti půdu od majitele a nelze jim v současné době takovouto výpověď dát. Jedině zemědělská družstva by mohla v současné době majetek vybudovaný svou prací využívat s těmito omezeními a změnu využívání dělat pouze za předpokladu souhlasu vlastníka pozemku.

Jedná se o značnou diskriminaci zemědělských družstev oproti všem ostatním organizacím a podnikům v tomto státě.

Pokud tuto diskriminaci nechceme připustit (a my jako zákonodárný sbor ji připustit nesmíme) , musíme změnit § 50 odst. 5 poslední větu takto: "Pokud vlastník odmítne přijmout jiný vhodný pozemek, je družstvo povinno zaplatit vlastníkovi pozemek v cenové úrovni, kdy byla stavba provedena".

V § 50 odst. 4 se stanoví povinnost družstva vrátit vlastníkovi nečlenovi pozemek na základě jeho písemné žádosti, přičemž se zde výslovně určuje, že půda se vrací jen k zemědělskému využití. Toto ustanovení zpochybňuje již samotná důvodová zpráva, kde se v komentáři k § 50 a 51 uvádí, že pozemky se vracejí zejména k zemědělskému využití. Jde o to, že v okamžiku převzetí půdy vlastník už prakticky není vázán povinností půdu skutečně využívat k zemědělské výrobě. Uvedené řešení otevírá i jinou možnost, například, aby vlastník předstíraným zájmem o hospodaření donutil družstvo k uzavření smlouvy o dočasném užívání půdy za úplatu. Navržené řešení nedostatečně respektuje společenský zájem chránit zemědělskou půdu. Znovu se zde potvrzují poznatky získané při projednávání novely zákona o užívání půdy a ostatního majetku, o nutnosti řešit vlastnické a užívací vztahy půdy komplexně v jednom zákoně o půdě.

Tato nejasná místa v zákoně by měla být upřesněna, aby nedošlo k podstatnému snížení výměry zemědělsky využívané půdy v naší zemi, které je i tak málo na počet našich obyvatel.

V § 53 se předpokládá vznik nových družstev z nynějších státních statků vytvořených v minulosti z majetku bývalých JZD. Tento návrh bude převážně jen teoretickou možností, pokud nebudou přijata účinná opatření na pomoc nově vznikajících družstev. Ta nebudou přijímat jen majetek státních statků, ale i všechny majetkové závazky. Je tudíž zřejmé, že přednostním zájmem státu bude, aby družstva vznikala z nejztrátovějších podniků. I tato otázka by se měla v dohledné době dořešit.

V § 60 si vláda v návrhu zákona vymiňuje možnost usměrňovat mzdové prostředky a odměny v družstvech, odst. 2 písm. a). V písm. b) stejného odstavce si vláda vymiňuje zásadu pro prodej některých zemědělských výrobků členům, popřípadě pracovníkům družstva. Doporučujeme tento § 60 zcela vypustit, protože soukromí podnikatelé i soukromě hospodařící rolníci nemají žádné omezení mezd ani hospodaření se svými výrobky a protože zemědělská družstva jsou vlastně sdružením soukromých majitelů, je nelogické, aby jeden soukromý majetek měl omezení a druhý mohl hospodařit zcela na základě vlastního rozhodnutí.

Vážení kolegové a kolegyně poslanci, žádám vás, abyste velmi uvážlivě posoudili mnou předkládané pozměňovací návrhy paragrafovaného znění zákona o zemědělském družstevnictví. Vždy platilo, a po celou existenci lidstva platit bude, že když má člověk co jíst, je schopen mnoho vykonat. Naše dnešní JZD zabezpečují výživu národa ze dvou třetin. Děkuji za pozornost.