Poslanec SN E. Vlček: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené Federální shromáždění, projednávání návrhů zákonů ve Federálním shromáždění tvoří vlastní náplň jeho činnosti. Dnes však projednáváme návrh zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění, který se bezprostředně dotýká organizace a činnosti Federálního shromáždění samého. Proto má naše jednání určitou zvláštní atmosféru, kterou všichni pociťujeme, neboť si uvědomujeme význam návrhu pro další činnost Federálního shromáždění. Vždyť naposledy se návrh obdobného rozsahu a zaměření projednával v Národním shromáždění před více než 20 lety. Současně platný zákon o jednacím řádu byl totiž přijat 5. června 1969 a novelizován 25. března 1971. Jde přitom o návrh zákona, který budeme uskutečňovat právě my, poslanci, a nebudeme tedy jen zjišťovat, jak je prováděn.
Jak uvedl ve svém úvodním vystoupení první místopředseda Federálního shromáždění soudruh Marko, jednací řád má význam nejen pro Federální shromáždění samotné, nýbrž i pro celý státně politický systém. Je základním pramenem parlamentního práva, jehož rámce jsou vymezeny ústavním zákonem o československé federaci. Tento ústavní zákon, jak známo, vymezuje postavení Federálního shromáždění tak, že je prohlašuje za nejvyšší orgán státní moci, jediný zákonodárný orgán a zastupitelský sbor Československé socialistické republiky. Aby však ústavní praxe odpovídala ústavní normě, a aby Federální shromáždění mohlo plnit své ústavní úkoly z hlediska vztahů k jiným státním orgánům federace, z hlediska zdokonalování zákonodárství a rozvíjení koncepce socialistického právního státu a z hlediska reprezentace zájmů pracujícího lidu, tříd, vrstev, národů a národností, k tomu je potřeba právě takového nástroje, jakým je jednací řád.
Při jeho přípravě skupina poslanců navrhovatelů, jejímž jsem byl členem, usilovala o to, aby se nový jednací řád stal politicko-právním nástrojem zvyšování efektivnosti činnosti Federálního shromáždění, jak to odpovídá potřebám prováděné přestavby a jak to stanoví úkoly, které před Federálním shromážděním vytyčil XVII. sjezd Komunistické strany Československa a na něj navazující pléna ústředního výboru strany. Cílem návrhu je zajištění vysoké úrovně činnosti celého mechanismu socialistického federativního státu na jeho nejvyšší úrovni z hlediska pravidel činnosti Federálního shromáždění, sněmoven, jejich orgánů a z hlediska jejich styku s jinými státními orgány a organizacemi navenek.
V období přestavby jsou i před Federální shromáždění kladeny stále náročnější úkoly. S nimi však dialekticky roste aktivita Federálního shromáždění, což dokazují výsledky jeho činnosti v posledním volebním období, zvláště pak v uplynulém roce.
Chtěl bych se v této souvislosti zmínit zejména o takových komplexních úkolech, jakými jsou rozvoj socialistické demokracie a samosprávy lidu, rozšiřování účasti pracujících na řízení, uplatňování zásady, že všechna moc náleží lidu, upevňování naší federace, rozvoj principu veřejné informovanosti, posilování úlohy Národní fronty apod.
Kromě těchto obecných úkolů jsou přímo Federálnímu shromáždění adresovány úkoly v podobě všestranného rozvoje jeho činnosti jako jedné z podmínek rozvoje socialistické demokracie, zdokonalování jeho zákonodárné činnosti, posilování právního základu státního a společenského života, posilování vlivu společenských organizací a národních výborů na přípravě zákonů, zdokonalování kontroly činnosti výkonných orgánů nebo též posilování autority doporučení výborů sněmoven.
Chtěl bych vás, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci ubezpečit, že všemi těmito a dalšími hledisky jsme se při přípravě návrhu zákona o jednacím řádu řídili a obecně je též vyjádřili v úvodních ustanoveních návrhu zákona. Právě skutečnost, že jsme chtěli i cestou jednacího řádu vyjádřit úsilí o všestranný rozvoj činnosti Federálního shromáždění, vedla k tomu, že nebylo možné platný jednací řád pouze novelizovat. To proto, že návrh nad rámec koncepce původního usiluje ve větší míře svými prostředky o uplatnění leninských myšlenek, o soustředění všech základních nitek řízení státu a společnosti v zastupitelských sborech.
Návrh se neomezuje jen na podrobnější úpravu zákonodárného procesu, nýbrž přímo svou systematikou vytváří daleko lepší předpoklady projednávání dalších otázek působnosti Federálního shromáždění, tj. projednávání zásadních otázek vnitřní a zahraniční politiky, státního plánu, rozpočtu federace, ustavování jiných orgánů a jejich kontroly.
Jednotlivá ustanovení též zdůrazňují stálý charakter činnosti Federálního shromáždění prostřednictvím komplexních forem jeho činnosti na schůzích v době zasedání a činnosti jeho orgánů. a orgánů sněmoven v době mezi zasedáními.
Zejména tyto cíle vedly k tomu, že skupina poslanců uznala za nutné navrhnout přijetí nového jednacího řádu. K efektivní činnosti Federálního shromáždění přispějí nepochybně taková ustanovení, která přímo sledují účast orgánů a organizací Národní fronty a národních výborů, orgánů samosprávy i pracovních kolektivů na zákonodárství. K rozvíjení účasti pracujících v této oblasti přispěje i zakotvení instituce všelidové diskuse poprvé v celostátním měřítku, se zárukami toho, jak byly názory pracujících respektovány. K efektivnosti kontrolní činnosti nepochybně přispěje nejen její podrobnější úprava, ale i taková ustanovení, která stanoví povinnost příslušných orgánů reagovat do třiceti dnů na usnesení, která jim byla adresována. S komplexním chápáním všech funkcí Federálního shromáždění souvisí i obligatorní zřizování tří výborů, které zpravidla gestorsky působí v oblastech opakujících se forem činnosti Federálního shromáždění, dále větší prostor pro využití expertní činnosti a tak bych mohl pokračovat.
Jedním z požadavků doby je i rozvoj socialistické samosprávy, předpokládající rozvoj iniciativy, samostatnosti a odpovědnosti za svěřený úsek. Proto návrh zákona vytváří i prostor pro uplatňování aktivity a iniciativy poslanců, výborů a řídících orgánů, aniž by je zbytečně svazoval podrobnou reglementací tam, kde to není třeba. Současně ale zabezpečuje jistotu ve vztazích uvnitř Federálního shromáždění i ve stycích s orgány navenek tak, aby mohla být efektivně uplatněna široká oprávnění Federálního shromáždění a jeho orgánů, a aby se vytvořila možnost účinné spolupráce s vládou a jejími členy, s dalšími nejvyššími ústředními orgány československé federace, ale i s dalšími představiteli politického, hospodářského a kulturního života. Při hodnocení efektivnosti jednacího řádu nemohu opomenout systémový charakter naší zastupitelské soustavy. Za významnou okolnost proto považuji souběžnou přípravu jednacích řádů národních rad, české a slovenské, založených na stejných principech. Předpokládané zkvalitnění činnosti se tak projeví v celé oblasti zákonodárných sborů a tím vytvoří zpětně příznivé předpoklady pro rozvoj jednotlivých složek zastupitelské soustavy a dále pro zvýšení role zastupitelských sborů v rámci našeho politického systému.
Není pochyb o tom, že optimalizace činnosti státních orgánů možno dosáhnout vytvořením jen takové procedury jejich jednání, která jim umožní nejracionálněji plnit svěřené úkoly. Racionálně organizované formy práce jsou ještě důležitější pro Federální shromáždění jako sbor, s ohledem na složitost jeho úkolů a velký počet poslanců a orgánů, jejichž činnost je třeba sladit. Nový jednací řád zde vychází ze zhodnocení dosavadní praxe, odráží potřeby dalšího vývoje a procesní formou demokratického uplatňování moci lidu v našem státě. Demokratický obsah činnosti parlamentu musí být zajišťován reálnou, demokratickou procedurální formou a ne fasádou demokracie. Jsem přesvědčen, že nový jednací řád bude příspěvkem k rozvoji reálné demokracie v oblasti zastupitelských sborů.
Závěrem mi dovolte ještě jednu poznámku.
Jako právní historik z povolání mohu
ze svých poznatků jen potvrdit, že každý
z pěti jednacích řádů ve více
než čtyřicetileté historii budování
socialismu v Československu odrážel stav společnosti,
vztah složek politického systému k parlamentu.
Totéž možno tvrdit o způsobu přípravy
těchto jednacích řádů a podílu
poslanců na ní. Realizaci nového jednacího
řádu, pravda, ještě hodnotit nelze,
ale pokud jde o hodnocení způsobu přípravy,
možnosti uplatnění názorů a jejich
využití ve změnách návrhu, dovolím
si vyjádřit názor, že jsme navázali
na to nejlepší a pozitivní, co zde v minulosti
bylo. Proto jsem přesvědčen, že nový
jednací řád přispěje k posílení
postavení Federálního shromáždění
a umožní realizaci jeho politických a ústavních
úkolů v rámci řídícího
centra socialistického federativního státu,
kam Federální shromáždění
v souladu s § 1 odst. 1 návrhu patří.
S tímto přesvědčením budu pro
přijetí navrhovaného zákona hlasovat.
Předsedající předseda SL V.
Vedra: Děkuji poslanci Vlčkovi, slovo má
poslanec Miroslav Slavík a připraví se poslankyně
Anna Minárová.
Poslanec SL M. Slavík: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi vyjádřit se několika myšlenkami k předloženému návrhu zákona o poslancích, který odůvodnil první místopředseda FS Ján Marko.
Pokládám jej za nedílnou součást vymezení odpovědnosti a práv, ale také povinností nejvyššího zákonodárného sboru. Je to návrh zákona, který odpovídá potřebám naší Komunistické strany Československa a Národní fronty při rozvíjení přestavby socialistické demokracie, rozšiřování účasti poslanců a zastupitelských sborů ve volebních obvodech a získávání našich občanů pro změny, do kterých jsme vstoupili závěry 7. a 9. pléna ústředního výboru KSČ.
Na tomto zasedání zdůraznil generální tajemník naší strany, Miloš Jakeš, že úkoly přestavby a demokracie se hluboce dotýkají zastupitelských a výkonných sborů. Předložený návrh plně odráží odpovědnost poslanců Federálního shromáždění nejen na tvorbě zákona, ale aby prostřednictvím občanů se ve volebním obvodě plně odrážel a realizoval a významně přispíval k urychlení hospodářského a sociálního rozvoje.
V posledním období úloha a nároky na poslance vzrůstají, což vyžaduje jejich všestrannou politickou a odbornou přípravu, správně se orientovat a pochopit smysl a obsah přestavby. Dbáme, aby jihočeské sdružení poslanců je kvalifikovaně vyzbrojovalo k aktuálním otázkám, poskytovalo široké informace, ale hlavně pomáhalo poslancům, aby si osvojovali potřebné návyky pracovat ve volebních obvodech, působili na občany, na veřejné mínění a zasvěceně vysvětlovali cíle a úkoly politiky naší strany. Vyžaduje to mimo jiné vyslechnout i řadu odlišných názorů, učit se vést dialog, nevyhýbat se ožehavým otázkám, někdy i konfliktním situacím, které vznikají na veřejných schůzích. Dnes se dokonce již objevují některé názory, které mají tendence negovat minulou pozitivní práci, aniž by navrhovaly reálné a věcné řešení v zájmu dynamického rozvoje socialistické společnosti.
Demokratizaci mnohdy zneužívají jednotliví recidivisté, práce se štítící osoby i nelegální struktury a bude jistě důležité potvrdit správnost zákona na ochranu veřejného pořádku ze 14. února 1989 a pokládám jej za nezbytný. Základ vidím v dalším upevňování pracovní kázně, disciplíny i kontroly těch, kteří vytváří napětí ve společnosti. Dát do souladu práva i povinnosti občanů.
Úspěšná činnost, soudružky a soudruzi poslanci, vyžaduje, abychom dále rozvíjeli dokument o úloze Národní fronty. Daří se postupně aktivizovat rozhodující společenské organizace, zejména v obcích a menších městech. Stále však je dost složité reagovat na některé problémy, které vznikají s bytovou politikou a zkvalitňováním zdravotnictví. i když máme řadu už dobrých příkladů a pozitivních výsledků.
Krajské sdružení poslanců napomáhá v systematické práci poslanců FS a ČNR, kteří se svojí aktivní účastí podílejí na komplexním rozvoji Jihočeského kraje a jednotlivých volebních obvodů; spolu se zastupitelskými sbory v místě se podílejí na plnění programů Národní. fronty. Krajské sdružení poslanců se řídí dlouhodobým plánem, cílevědomě usměrňuje práci v jednotlivých obvodech. Osvědčuje se nám tzv. den poslanců, kdy občané - voliči - mají možnost společně s poslanci městských a místních národních výborů diskutovat a besedovat o svých všedních, denních problémech a starostech, ale i o otázkách, které se dotýkají většiny našich pracujících, například výstavby jaderné elektrárny Temelín, urychlení vyvolaných investic, které jsou spojeny s nárůstem pracovníků, stavbařů a montérů, řeší otázky služeb, školské i zdravotní politiky.
Velkou pozornost poslanci Federálního shromáždění a České národní rady věnují uvádění vládního usnesení o rozvoji okresů při západní hranici do života. Významně přispěli i k Provolání ústředního výboru KSČ k 41. výročí Vítězného února. Jednak ovlivnili pracovní kolektivy a také přispěli k uzavření socialistických závazků.
Kam, soudružky a soudruzi poslanci, zaměřujeme pozornost? Zejména se chceme úspěšně vyrovnat s úkoly plánu čtvrtého roku osmé pětiletky a volebních programů Národní fronty a daleko konkrétněji reagovat na potřeby mladé generace. Pomáhat, aby národní výbory, které mají zvýšenou pravomoc, rozhodněji řešily otázky dopravy, životního prostředí i socialistické kultury. Podařilo se nám přiblížit práci poslanců Federálního shromáždění i České národní rady pracujícím ve volebních obvodech. Osvědčují se besedy s občanskými výbory na sídlištích, například Máj a Pařížská komuna v Českých Budějovicích.
V poslední době poslanci zajíždějí do našich podniků, závodů i JZD a po prohlídce jednotlivých pracovišť besedují s funkcionáři, pracovními kolektivy, jak rychleji ovlivnit růst výroby, intenzifikaci a modernizaci, zvýšenou produkci, uspokojovat potřeby vnitřního trhu a jaké mají zkušenosti se zákonem o státním podniku a se zákonem o družstevních organizacích.
Nemálo práce bylo vykonáno k objasňování návrhu zákona v poslední době příprav a průběhu voleb do pracovních rad a voleb ředitelů. Setkáváme se jak s pozitivními, tak i zápornými zkušenostmi. Úspěšný průběh vždy vyžaduje mnoho politickoorganizátorské práce, kterou nelze podcenit. Objevují se i některé nedostatky v samotném zákonu, které bude žádoucí postupně upřesnit a korigovat k efektivnímu průběhu voleb a zvýšené odpovědnosti za budoucí rozvoj státního podniku, k plnění a uspokojování celospolečenských potřeb.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci, návrhu zákonů přikládám velký význam, zejména § 20 a 21, kde je zdůrazněno nejen postavení a odpovědnost člena vlády a vedoucích hospodářských pracovníků, aby objektivně informovali poslance, ale také spravedlivě a rozhodně vyřizovali oprávněné připomínky, které pracující očekávají. Autorita -poslance není dána jen funkcí, ale upřímným vztahem k obětavé práci mezi voliči, příkladností, politickou a společenskou aktivitou, morálkou, zásadovým a rozhodným řešením problémů, které přináší vyšší spokojenost.
Velkou a nezastupitelnou pomoc poskytují poslanci Federálního shromáždění a České národní rady národním výborům všech stupňů. Jsou přítomni na jednání plén, na ONV, KNV, městských národních výborech i komisích. Zvýšenou pravomocí národních výborů a osobní účastí poslanců se podařilo přenést odpovědnost za služby na nejnižší článek řízení. Už nyní cítíme, že řada organizací pružněji reaguje a daleko lépe se uspokojují potřeby obyvatel. Zvýšená pravomoc a odpovědnost národních výborů v podmínkách přestavby aktivizuje nejen poslance a komise, ale i organizace Národní fronty. Konkrétní výsledky se projevují ve struktuře a odpovědnosti volených funkcionářů, například Jihočeského krajského národního výboru, kde dojde ke snížení odborů ze 16 na 12 v první etapě. To představuje úsporu 60 pracovníků. Dále bylo zrušeno pět zbytečných mezičlánků, jako například Krajské středisko pro řízení místního stavebnictví, Středisko veřejného stravování a další, s úsporou 60 lidí. Ušetřené mzdové prostředky byly převedeny na národní výbory ve městech druhé kategorie i na základní stupeň.
Navržený zákon o poslancích Federálního shromáždění plně podporuji. V jednotlivých volebních obvodech jsou aktivní poslanci nejvýznamnější politickou a společenskou silou. Důvodová zpráva velmi správně charakterizuje zastupitelské sbory jako politický základ našeho socialistického státu. Považuji za správné a doporučuji umožnit jednotlivým poslancům dlouhodobější teoreticko-praktickou přípravu, aby mohli lépe pracovat a zvyšovat svůj podíl na přípravě jednotlivých zákonů, aby se opírali o kolektivní názor, vytvářeli ve volebním obvodě předpoklady pro aktivizaci občanů, zejména mládeže, účinněji se podíleli na řešení otázek přestavby a působili na změnu myšlení k dosažení podstatných změn v hospodárnosti, výkonnosti, růstu produktivity práce a tvorbě zdrojů.
Přikládáme velký význam v současné
době politicko-ideové práci, kterou potřebujeme
k tomu, abychom dál upevňovali kázeň
a také vytvářeli předpoklady, aby
se každý choval jako moudrý, poctivý
hospodář, cítil spoluodpovědnost za
výsledky práce dosažené pracovním
kolektivem, za naplňování závěrů
XVII. sjezdu KSČ, volebního programu Národní
fronty a programového prohlášení federální
vlády. Podporuji oba zákony a navrhuji je schválit.
Předsedající předseda SL V.
Vedra: Děkuji poslanci Slavíkovi. Slovo má
poslankyně Minárová, jako poslední
před přestávkou.
Poslankyně SL A. Minárová: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v oblasti ekonómie a v celom politickom systéme hľadáme cesty, ktoré by viedli k progresívnemu rozvoju celej našej spoločnosti. Aj my, vo Federálnom zhromaždení, pri spracovaní nového zákona o rokovacom poriadku sme hľadali cesty, ako našu prácu sprogresívniť a zvýšiť jej celkovú účinnosť. V tom spočíval náš prístup pri prerokúvaní tohto zákona.
Rozvíjanie pracovného charakteru výborov, ako ťažisko prípravy pre rokovanie snemovní a Predsedníctva Federálneho zhromaždenia na úseku zákonodarnej činnosti znamená v stále sa zväčšujúcej miere využívať poznatky poslancov z volebných organizácií a organizácií združených v Národnom fronte.
Znamená to tiež hľadať a posudzovať nové formy v príprave zákonodarnej činnosti tak, aby na celom procese tvorby, počínajúc návrhom zásad až po návrh osnovy zákona bol zúčastnený každý z poslancov, aby svojimi pripomienkami čerpanými z volebných obvodov, sa stal spolutvorcom pri zaisťovaní právnej istoty Československej socialistickej republiky.
V súčasnej dobe sa už začína táto forma práce prejavovať v normotvornom procese pri zabezpečovaní legislatívnych prác. Zapojenie poslancov do práce pri príprave a tvorbe zákonov, keď sú zvažované, objektivizované a zjednocované námety a pripomienky uplatňované v každej etape prác - to všetko v súhrne bude tou najvýrečnejšou presvedčovacou kampaňou pri ich presadzovaní do praxe, pretože budú z hľadiska obsahu poskytovať záruky v tom, že sú tu plne obsiahnuté a premietnuté názory našich voličov. V tomto pojatí vidíme nielen spôsob uplatňovania socialistickej demokracie Federálneho zhromaždenia a jeho orgánov, ale aj cestu ku skvalitňovaniu práce na všetkých stupňoch, počínajúc výbormi snemovní.
Pri tvorbe zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia sme uplatnili k predloženým zásadám v rámci výborov pre priemysel, dopravu a obchod celý rad námetov a pripomienok, a to tak základného, ako aj formulačného charakteru.
Tak napríklad sa uplatnilo odporúčanie, aby v osnove zákona bola zakotvená povinnosť vlády Československej socialistickej republiky predkladať pravidelne koncom kalendárneho roku svoj program legislatívnych prác na nasledujúci rok a aby vláda Československej socialistickej republiky podávala v priebehu roka upresnenie tohto plánu. Toto odporúčanie smerovalo k posilneniu koncepčnosti a programovosti legislatívnych prác vo volebnom období Federálneho zhromaždenia a bolo mu vyhovené v osnove zákona.
Takisto k ďalšej zásade zákona bolo odporúčanie doplnené, že výbor môže sám informovať o svojom stanovisku člena vlády Československej socialistickej republiky a požiadať ho, aby svoju odpoveď znovu preskúmal. Toto odporúčanie smerovalo do oblasti posilnenia kontrolnej funkcie a taktiež mu bolo vyhovené v osnove zákona.
Prevažne menšou mierou nebolo niektorým námetom a pripomienkam uplatneným k zásadám vyhovené, a to napr. odporúčanie - zvážiť znovu ponechanie výborov iba rozhodovaniu snemovní a nie zriaďovať niektoré výbory zo zákona. V osnove zákona bola úprava uskutočnená tak, že snemovňa môže svojím uznesením kedykoľvek zriadiť ďalší výbor pre akúkoľvek oblasť obsiahnutú v uplatnenej pripomienke.
Návrh osnovy zákona bol prerokovaný na januárových
schôdzach výborov obidvoch snemovní a tu odoznel
celý rad ďalších námetov a pripomienok
vrátane odporúčania, ktoré bolo zakotvené
do uznesenia výborov, slúžiaceho ako podklad
pre pracovnú skupinu k odpracovaniu konečnej verzie,
ktorá je dnes predkladaná na prerokovanie.