V súvislosti s rozkrádaním majetku v socialistickom vlastníctve bolo v minulom roku stíhaných 11 800 osôb. Len niečo vyše 7 % z celkovej trestnej činnosti bolo odhalených na základe upozornenia hospodárskych organizácií a dokonca len 31 prípadov z takmer 10 tis. deliktov rozkrádania bolo riešených na základe zistenia kontrolných orgánov hospodárskej sfére. Pracuje se povrchne a neúčinne, bez vyvodzovania potrebných právnych i morálnych postihov a sankcií. Len slovné, či písomné ubezpečenia o odstránení negatívnych javov nestačia. Potrebujeme konkrétne činy smerujúce k ich predchádaniu a ku skutočnej náprave. Takýmto náročným prístupom, spolu s prehlbovaním socialitickej demokracie a verejnej informovanosti treba formovať nové myslenie ľudí a ich kvalitatívne nový vzťah k spoločnému majetku i vedomie, že každý musí počítať so spravodlivým posudzovaním svojich činov.
Nezodpovednosť konkrétnych ľudí zapríčinila napríklad, že v apríli tohto roku bola v Prahe 5 odcudzená debna s piatimi objektívmi v hodnote 55 tis. Kčs, ktorú tu zabudli pracovníci filmového štúdia Barrandov po natáčaní filmu. V budove riaditeľstva Thomayerovej nemocnice v Prahe došlo k vlúpaniu do 17 kancelárií, vrátane kancelárie zvláštnych úloh, kde boli odcudzené 4 pištole.
Vo Východoslovenskom kraji došlo k nárastu škôd spôsobených na majetku v socialistickom vlastníctve z 23 mil. Kčs v roku 1983 na 54 mil. Kčs v roku 1987.
V rámci ČSSR sa rezort priemyslu v minulom roku podieľal na hospodárskej kriminalite takmer 29 percentami. Ďalej nasledujú rezorty poľnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu, dopravy a spojov a stavebníctva. Každoročne je registrovaných priemerne 10 tisíc trestných činov vlúpania do socialistických objektov s objasnenosťou okolo 66 %.
Hlavné príčiny, ktoré spôsobujú závažné prípady rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve sú subjektívneho charakteru. Ide najmä o nedodržiavanie právnych noriem, nedostatočnú ochranu majetku, neporiadky v skladovaní a evidencii materiálov a výrobkov, nedôsledne uskutočňované revízie a inventúry. Patria sem tiež nedostatky v riadení, v organizácii práce a v odmeňovaní a tiež nízka disciplína a úroveň právneho vedomia jednotlivcov, či skupín ľudí.
Medzi neodkladné úlohy súvisiace so zvýšením účinnosti nášho zápasu proti negatívnym javom patrí tiež vytváranie tzv. sebaobranných systémov v každej hospodárskej organizácii. Je však dôležité, aby všetky články tohto systému dôsledne plnili svoje povinnosti. Pozitívne skúsenosti v tomto smere som získal vo svojom volebnom obvode, napr. vo Východoslovenských železiarňach, Východoslovenských energetických závodoch a v Keramických závodoch v Košiciach.
V branných a bezpečnostných výboroch sme ocenili úsilie príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti pracovať aj na tomto úseku so širším politicko-profesionálnym záberom, zvyšovať ich schopnosť a cit nájsť i v počiatočných signáloch a páchaní trestnej činnosti objektívnu pravdu, nenechať páchanie tejto kriminality prerásť do rozsiahlych prípadov. K tomuto je zapotreby dôsledná súčinnosť všetkých zložiek ZNB. Účinnejšia koordinácia postupu orgánov činných v trestnom konaní, ale aj spolupráca s ďalšími orgánmi štátnej moci a správy, spoločenskými organizáciami NF i samosprávnymi orgánmi v štátnych a družstevných podnikoch.
U naprostej väčšiny voličov v mojom volebnom obvode, sa s kladnou odozvou stretla myšlienka o povinnosti preukazovať zdroj majetku neúmerného príjmu, o potrebe zosilniť boj proti rôznym príživníkom, proti tým, ktorí majetok nadobudli neoprávnene, z nepoctivých zdrojov. Opatrenia, pripravované v tomto smere Federálnou vládou považujeme za potrebné a správne.
Vážení poslanci, súdružky, súdruhovia, vážnym problémom sú útoky proti osobnému vlastníctvu, predovšetkým krádeže. Trestné činy vlámania do súkromných objektov vzrástli za 10 rokov takmer o 50 % a blížia sa k 12 tisícom ročne. Spôsobené škody v minulom roku dosiahli 64 mil. Kčs. Počet stíhaných osôb prekročil 20 tisíc a narastá. Závažným nedostatkom je nízka objasnenosť tejto trestnej činnosti.
Problémom zostávajú vlámania do bytov, zvlášť na sídliskách vo veľkých mestách a osobitne v Prahe, kde sú denne vykradnuté v priemere 4 byty.
Objektívne podmienky pre takúto trestnú činnosť sú pre páchateľov priaznivé. Byty sú ľahko prístupné, anonymita prostredia znižuje riziko dopadnutia. Je to ale tiež problematika kvality medziľudských vzťahov, kde neraz prevláda formálnosť a ľahostajnosť i vo vzťahu k najbližšiemu okoliu. Pri účinnejšom prekonávaní týchto a podobných javov je nevyhnutné skvalitniť prácu národných výborov, najmä občianskych výborov, ale aj činnosť spoločenských organizácií NF a ďalších inštitúcií.
Dlžníkom zostávajú aj projektanti i stavbári a investori, pokiaľ ide o technické opatrenia k zabezpečeniu objektov. Do úvahy pripadá i prehodnotenie doterajšieho systému poistenia. Za jeden z rozhodujúcich prvkov prevencie treba považovať zvyšovanie sebaobranného chovania potenciálnych poškodených. Na prospech veci bude aj možnosť uloženia vyššej sankcie za krádež, ktorou bola spôsobená škoda veľkého rozsahu.
Miesto nás, poslancov Federálneho zhromaždenia,
je v prvých radoch boja za hlboko revolučné
premeny, ktoré prebiehajú v našej spoločnosti
a pravdaže, v zápase proti neporiadkom, za do držiavanie
zákonov a socialistickej morálky. Ďakujem.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Zagibovi a uděluji slovo poslankyni
Hykové.
Poslankyně SN B. Hyková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci. Cílem přestavby hospodářského mechanismu, ale i ostatních stránek života společnosti je koneckonců všestranný rozvoj socialistického člověka. Tento rozvoj je však do značné míry odvislý od toho, jak konkrétně jsou uspokojovány jeho potřeby. Ty jsou však uspokojovány nejen po stránce kvantitativní, ale i z hlediska určité nezbytné kvality. Tím se dostávám i k jádru problému, o kterém bych chtěla hovořit.
Všichni jsme si bohužel zvykli na to, že ve vztahu k výrobkům, ať dodávaným mezi organizacemi, tak prodávaným občanům, se neustále musíme potýkat s chronickými problémy nedostatečné kvality. A nejde jenom o nedostatečnou kvalitu výrobků, určených pro náš vnitřní trh, ale jde často i o výrobky směřující do zahraničí, které nejenže svými parametry nesplňují požadavek světovosti, ale nízká kvalita je strhává do podprůměru.
Mnoho slov již bylo k této problematice řečeno. Slov často velmi kritických, někdy obecně pojatých, někdy adresně. Problematikou se v různé míře zabývají jak nejvyšší orgány Komunistické strany Československa, tak i státní orgány. A přesto jsme tam, kde jsme - to je ke spokojenosti daleko.
Zamysleme se v této souvislosti, do jaké míry právo - tedy souhrn obecně závazných norem - může či nemůže napomoci k řešení tohoto problému. Právo zde, zjednodušeně řečeno, může působit ve dvojím smyslu; jedna stránka jeho působení spočívá v tom, že v hospodářsko právních, pracovně právních, občansko-právních předpisech je stanovena odpovědnost těch, kdo vadné výrobky vyrobili a dodali jiné organizaci, či dodali spotřebiteli. Aniž bych měla v úmyslu zde rozvádět konkrétní ustanovení těchto zákonů, přichází zde především odpovědnost za dodávku vadných výrobků mezi organizacemi či odpovědnost za vady zboží pro prodej v obchodě.
Nastupuje rovněž možnost náhrady škody, a to jak hospodářsko právní mezi organizacemi, tak pracovně právní ve vztahu organizace k pracovníkovi, který škodu způsobil, či občansko právní při prodeji zboží občanovi. V hospodářsko právní sféře navíc přistupuje možnost majetkových sankcí za dodávku vadných výrobků.
Stav využívání různých ustanovení vedoucích k založení odpovědnosti za nekvalitní výrobu, ať už má jakýkoliv charakter, je různý. Tak např. při uplatňování náhrady škody ve vztahu k pracovníkům zaznamenáváme ne vždy správné uplatňování odpovědnosti, organizace často postihují pracovníka na prémiích, na odměnách či jiných složkách mzdy a neuplatňují již náhradu škody, stejně tak nepřistupují k uplatnění osobní odpovědnosti v případech, kdy rozsah zmetků nepřesahuje limit. Laxnost přístupů se projevuje i v tom, že povinnost k náhradě škody je často stanovena v nepřiměřeně nízké částce. Projevuje se i v tom, že organizace často vyvozuje odpovědnost za škody teprve po upozornění prokurátorem.
V souvislosti s celou problematikou bych chtěla upozornit na jeden moment, kterým jsme se zabývali při formulování stanoviska Československé strany socialistické k novelizaci zákoníku práce. Zatímco je zakotvena odpovědnost dělníka za výrobu zmetku, chybí dle našeho soudu náležitá úprava odpovědnosti řídícího pracovníka za nekvalitní řídící práci. Jsem si vědoma, že jde o otázku, kterou je poměrně obtížnější vyjádřit v právní formě, avšak domníváme se, že s vyšší mírou oprávnění musí růst i vyšší odpovědnost. Nepokládáme za vyvážený stav, kdy dělník může být za výrobu zmetku postižen, avšak řídící pracovník nikoliv. Stálo by za úvahu tuto myšlenku v nějaké formě v novelizaci zákoníku práce přijmout.
Specifickou formou reakce na výrobu či prodej nekvalitního zboží je možnost uplatnění kárného opatření. Žel, v praxi se s jeho využitím setkáváme sporadicky.
Z předcházejících slov vyplývá, že organizace se k vyvozování odpovědnosti za nízkou kvalitu výrobků, zejména ve vztahu k vlastním pracovníkům staví naprosto vlažně a někdy spíše jako k nutnému zlu. Ponechám teď právní stránku věci. Podstata tohoto přístupu spočívá v tom, že jsme si prostě zvykli na to, přes halasné Zdůrazňování opaku, že kvalita prostě není tak důležitá. Rozhodující pro organizaci je zboží prodat, ale jestli má vady, to už je věc vedlejší.
Náš denní tisk nás velice plasticky informoval o tom, jak často se tolik toužebně očekávané vozy Favorit prodávají se zjevnými vadami. A když si nesmělý zákazník poté, co si vytrpěl martyrium čekání prostřednictvím zákonem nepodložené jakési samosprávy pro určování pořadníku, dovolí na tyto vady upozornit, je mu opáčeno, že brát nemusí, že se najdou stovky dalších.
Pokud jde o trestní možnosti postihu, tato je upravena v § 128 trestního zákona a jedná se o trestný čin dodávky výrobků a prací zvlášť vadné výroby. Jak vyplývá z podkladových materiálů generální prokuratury, je stíhání pro tento trestný čin v podstatě výjimečné a v malém rozsahu. Jsem si samozřejmě vědoma, že trestní represe má sehrávat pouze pomocnou roli, ale přesto mě tento údaj zarazil.
Dovolila bych si v této souvislosti položit generálnímu prokurátorovi otázku: "V čem tkví příčiny vyvozování tak řídké trestní odpovědnosti pro tento trestný čin?" Jsem si vědoma, že prokazovat úmysl u tohoto trestného činu není zcela jednoduché, ale na druhé straně následek při dobré spolupráci s orgány hospodářské arbitráže není problém zjistit. Domníváme-li se na jedné straně, že by zřejmě častěji měla být vyvozována trestní odpovědnost, vyžaduje to na druhé straně, aby odpovědní hospodářští pracovníci se mohli daleko samostatněji rozhodovat, aby byl vytvořen prostor pro to, že kvalita či nekvalita výroby bude podstatně více záviset na jejich řídících schopnostech. S tím souvisí druhá stránka působení práva, ta pozitivní.
Nový charakter společenských vztahů, zejména ekonomických si samozřejmě vyžaduje i nový charakter - a řekla bych znovu kvalitu úrovně právního řádu. Tato otázka šířeji souvisí vůbec s novou kvalitou socialistické zákonnosti, která přijímá podobu koncepce socialistického právního řádu.
Tak jako v celé naší společnosti, i my v Klubu poslanců Československé strany socialistické, se zamýšlíme nad těmito otázkami. A i když samozřejmě není možné podat ani zdaleka vyčerpávající stanoviska, dospíváme k názoru, že je potřeba v podstatně větší míře dovést v právní teorii již rozpracované myšlenky do praxe.
Ve vztahu k ekonomickým vztahům je zvlášť zapotřebí zdůraznit základní zásadu bez výjimečné svrchovanosti zákona. Když se tato zásada vysloví, tak ji v obecné rovině každý přijímá, ale v praxi se setkáváme s tím, že prováděcí předpisy, které se zejména na tomto úseku rodí jako "houby po dešti", velice často přesahují rámec prováděcího předpisu, podstatně zužují to, co je uvedeno v zákoně. Potom tedy dochází k tomu, že dobrý zákon, který zajišťuje relativně větší míru svobody subjektů, jejich chování upravuje, je do značné míry negován. Nejde jen o náš problém. Sovětští autoři uvádějí, že kupř. zákon o státním podniku u nich vydanými předpisy byl prakticky sešněrován a svobodné manévrování podniků znemožněno. Zkrátka a dobře - právo v této etapě musí odpovídat potřebě doby.
Potřebujeme tvořivost, iniciativu, ctižádost, činorodost, ale naše právo do značné míry je konstruováno spíše v podobě zákazů, omezení, příkazů. Myslím, že zákony, které jsme již přijali, např. zákon o státním podniku i oba družstevní zákony, v podstatě novému charakteru odpovídají. I nám však hrozí určité nebezpečí, že ne snad přímo prováděcími předpisy, ale interními směrnicemi, může být jasný charakter těchto zákonů svázán. Tak např. zjišťujeme, že v některých případech svazové orgány družstev vyžadují pro vznik družstva splnění podstatně více náležitostí, než jak je uvedeno v zákoně. Jde samozřejmě o postup, který jde proti duchu přestavby.
Dále nelze ani zapomínat, že tyto zákony neexistují ve vzduchoprázdnu, ale chování podniků je určováno desítkami a stovkami dalších předpisů. Připusťme, že ani mnohý podnikový právník není schopen dokonale znát právní předpisy týkající se činnosti jeho podniku, tím spíše je obtížnější, aby je znal neprávník.
Asi bych o této problematice mohla hovořit dál a dál. Ve vztahu k tomu, o čem hovořím - to je o úloze práva v boji proti nízké kvalitě výrobků - je z toho třeba učinit jeden závěr: teprve, budou-li prostřednictvím zákonů a případných prováděcích předpisů vytvořeny takové podmínky, aby se státní podniky či družstva, ale nakonec i občané poskytující služby na základě povolení národních výborů, mohli z hlediska národohospodářské efektivity chovat, teprve poté budou vytvořeny podmínky, abychom rázně skončili s nekvalitou.
Kvalita totiž souvisí se socialistickou konkurencí,
iniciativností, možností podnikatelského
manévrování a odstraněním monopolů.
Jde tedy především o otázky ekonomického
klimatu. Na právu však závisí, aby působilo
tak, aby toto vhodné ekonomické klima vytvářelo.
Děkuji.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslankyni Hykové. Nyní, soudružky
a soudruzi, přerušíme naše jednání
a budeme pokračovat v 10.30 hodin. Jako první po
přestávce vystoupí poslanec Bartončík.
(Jednání přerušeno v 10.10 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 10.30 hodin.)
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat
v rozpravě. Upozorňuji poslance, že dostali
do lavic návrh usnesení k projednávané
zprávě. Případné připomínky
je možné předat členům návrhové
komise. Uděluji slovo poslanci Bartončíkovi,
připraví se poslanec J. Jirásek.
Poslanec SL J. Bartončík: Soudružky a soudruzi, rozprava o stavu socialistické zákonnosti má v jednání nejvyššího zákonodárného sboru federace svoji pravidelnost. Tentokrát však ovlivňují atmosféru naší debaty okolnosti dříve neexistující. Hlavní z nich je skutečnost před rokem nastoupené cesty podstatných přeměn ve všech oblastech společenského života. Ta je nemyslitelná bez konstruktivní nespokojenosti s dosaženým stavem, bez tvůrčího neklidu. Současně však klade a bude klást zvýšené nároky na pořádek a bezpečnost. Už zkušenosti prvního roku přestavby ukazují, že souběžné a vyvážené působení obou nezbytných faktorů - faktoru pohybu a faktoru stability - není jednoduchou záležitostí.
Dalším důležitým současným jevem, dotýkajícím se socialistické zákonnosti, je připravovaná novelizace trestně právních norem, v minulosti několikrát ohlašovaná a dnes aktualizovaná požadavky přestavby. Měli bychom tedy z rozpravy k danému tématu vytěžit co nejvíce podnětů pro legislativu v podobě zasvěceného a co - nejširšího pohledu na projednávanou problematiku.
Předložená zpráva dokumentuje situaci na jednotlivých úsecích a k jednomu z nich bych chtěl ve svém vystoupení zvláště obrátit vaši pozornost. Dotýká se totiž prakticky každého občana. Mám na mysli oblast veřejného pořádku.
Stav veřejného pořádku je jakousi vizitkou společnosti, určitým dokladem stupně její vyspělosti. Obnova společenského života musí být tedy patrna i zde. Naši občané by měli pociťovat ve svém státě jistotu a bezpečí. I to je součástí socialistické demokracie.
Položme si otázku, jaký je současný stav. Mnozí naši voliči zastávají názor, že se úroveň veřejného pořádku zhoršila a negativní trend pokračuje. Říkají nám, že se bojí večer vycházet na ulici, procházet se v tuto dobu v parcích a starých částech měst nebo v noci cestovat ve vlacích. Stále častěji se stává, že dokonce za bílého dne jsou lidé vystaveni hrubostem, obtěžování a urážkám ze strany některých jednotlivců bez praktické možnosti účinné obrany. A cesta veřejnými dopravními prostředky na sídliště a do okrajových částí měst v nočních hodinách je někdy - hlavně před dny pracovního klidu a v jejich průběhu - pro tu střízlivou menšinu cestujících otřesnou a pokořující zkušeností. Stav telefonních automatů, laviček pro odpočinek, čekáren hromadné dopravy a jiných veřejných zařízení doslova žaluje a vypovídá o růstu vandalismu v naší společnosti.
Jistoty občanů významně ovlivňuje skutečná účinnost ochrany jejich majetku a reálná nedotknutelnost jejich obydlí, garantovaná ústavou. Ani zde nemůžeme být spokojeni. Již ve zprávě o stavu socialistické zákonnosti z roku 1985 byl konstatován značný přírůstek bytových krádeží a nízká objasněnost trestného činu krádeže. Zpráva také akcentovala potřebu zlepšení neuspokojivého stavu.
Po třech letech však musíme s politováním konstatovat, že zůstalo jen u předsevzetí. Jak zde již v rozpravě bylo řečeno, počet bytových krádeží se zejména na sídlištích velkých měst zvýšil. Procento podaných žalob u trestného činu krádeže se však za roky 1985-87 proti letům 1982-84 nijak podstatně nezvýšilo, což dokladuje pokračující nízkou úspěšností odhalování pachatelů.
Nezřídka se setkáváme i s tím, že tak zvané drobné krádeže nejsou vůbec oznamovány. Motivem zmíněného přístupu poškozených není jen relativně malý rozsah způsobené škody, ale do značné míry i skeptické představy o vyhlídkách na dopadení pachatele.
Soudružky a soudruzi, speciálně vymezená společenská funkce předkladatelů zprávy o stavu socialistické zákonnosti poněkud svádí hledat příčiny určité stagnace a dokonce zhoršování stavu výhradně v dosahu jejich působnosti. Je pravda, že v nejednom případě jsou občané svědky laxního přístupu státních orgánů a jednotlivých úředních osob k ochraně jejich obydlí a majetku či rutinní až formální činnosti, která k odhalení pachatele objektivně nevede. Nelze přehlížet kritiku, která uvádí, že sídlištěm projede jednou - dvakrát za den či noc automobil Veřejné bezpečnosti a příslušníky, kteří by vykonávali pochůzky, není prakticky téměř vidět. Je také pravda, že důvěru občanů ve správnost přijímaných soudních rozhodnutí nijak neposiluje skutečnost, že například v občanskoprávním řízení je na základě odvolání pouze zhruba 50 % rozhodnutí soudů prvního stupně potvrzeno.
Bylo by možné hovořit o dalších nedostatcích prevence a represe, příslušejících kompetentním orgánům. Ukazují na ně ostatně seriózně a sebekriticky předkladatelé projednávané zprávy a dokumentují rovněž úsilí o zlepšení stavu. Avšak zužovat problematiku veřejného pořádku a socialistické zákonnosti vůbec jen na činnosti bezpečnosti, prokuratury a soudů, by bylo nepravdivé a tedy nepřípustné. Zmíněné orgány ostatně meritorně řeší vztahy již narušené. A na takové úrovni, jakou představuje Federální shromáždění, nemůžeme opomíjet primární příčiny a nejširší souvislosti protispolečenských jednání. Protože jedině jejich odhalení, poznání a úsilí o eliminaci může přinést žádoucí a trvalé zlepšení současné ho stavu. A z tohoto hlediska není jediné oblasti společenského života, jediné složky či stupně řízení, kde bychom měli zcela čisté svědomí a kde by nebylo co řešit.
Smutnou kapitolou stavu zákonnosti je nežádoucí
jednání nemalé části mládeže.
Všeobecně hovoříme o alkoholismu, toxikománii,
brutalitě a agresivitě části mladých
lidí. Hlavně v učňovských zařízeních
se často objevují případy šikanování,
ponižování lidské důstojnosti,
vydírání, násilných jednání.
Zcela zanedbatelné nejsou ani projevy propagující
kult násilí včetně fašismu či
s prvky rasismu.