Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Džupina, Hruškovič, Králová, Kubeš, Z. Kučera, Mottlová, Niedobová, Pakán, Pitra, Šimek, Štrougal, Tichavský, Žákovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Blahník, Jenerál, Marešová, Poledník, Zíka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Colotka, Dvorský, Hrebík, Kožík, Martinčičová, Nejezchleb, Šalgovič

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny lidu V. Vedra.)

Předsedající předseda SL V. Vedra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji druhý den jednání 11. společné schůze sněmoven Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

V zasedacím sále je přítomno 178 poslanců Sněmovny lidu, 63 poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice a 62 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve projednáme

Zprávu odůvodní předseda Nejvyššího soudu ČSSR soudruh Josef Ondřej a generální prokurátor ČSSR soudruh Ján Pješčak. Prosím, aby se ujal slova soudruh Ondřej.

Předseda Nejvyššího soudu ČSSR J. Ondřej: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, zprávu o stavu socialistické zákonnosti předkládáme v období, kdy Komunistická strana Československa a vedení státu dokázaly formulovat tužby našich pracujících a vytvořit v zemi v procesu přestavby ovzduší tvůrčího hledání a rozvíjení iniciativy. Velmi konkrétně to ukázalo i vaše včerejší posuzování programu nové vlády.

Z těchto širokých pozic přestavby a její podstaty - demokratizace - přistupujeme k problematice upevnění socialistické zákonnosti. Přitom vycházíme z toho, že demokracie nemůže existovat bez zákonnosti. Přestavba si vyžaduje vyšší stupeň organizovanosti společnosti, uvědomělou disciplínu a kázeň občanů. Můžeme to říci i tak, že čím dále bude postupovat přestavba, tím důsledněji se musí v životě uplatňovat principy socialismu, dodržovat zákony a pravidla socialistického soužití, zakotvené v ústavě a našich zákonech.

Je proto naprosto zákonité, že středem pozornosti nejvyšších stranických orgánů a nejvyššího zákonodárného orgánu federace jsou otázky zachování a upevňování socialistické zákonnosti a s tím nerozlučně spojený výkon spravedlnosti.

A je to pochopitelné. Vždyť stav zachování zákonnosti ukazuje na způsob života v socialistické společnosti a z vlastních nedávných zkušeností víme, že procesu demokratizace společnosti bez zákonnosti hrozí, že se zvrátí v anarchii. Výkon spravedlnosti, který představuje jednu z nejzávažnějších mocenských a kulturně politických funkcí, které plní státní aparát, se hluboce dotýká osobní svobody, občanské cti a vážnosti, majetku a nejrůznějších osobních práv občanů.

Ve zprávě i v rozpravách ve výborech obou sněmoven FS bylo nejvíce pozornosti věnováno nejhrubší formě porušování socialistické zákonnosti, kriminalitě. Rozprava dostatečně ukázala, že pod jednotné označení kriminality jsou zahrnovány společenské jevy značně různorodé, protispolečenská jednání různé povahy, vy volaná různými okolnostmi a příčinami, s různými důsledky, různé jsou i společenské postoje a motivy těch, kteří se jich dopustili. Z toho vyplývá, že je třeba diferencovat i pokud jde o prostředky k omezování a potlačování kriminality. Zatím jednotný, účinný a neselhávající všelék nalezen nebyl.

Výrazným charakteristickým prostředkem v boji s protispolečenskou činností, kterou označujeme jako kriminální, je a nepochybně ještě dlouhou dobu zůstane trest - trestní sankce. Páteří systému v současné době je trest odnětí svobody. Jestliže se vyslovuje požadavek zpřísnění trestních sankcí, pak nezřídka se tím míní především nepodmíněnost trestu odnětí svobody, jeho délka a také tvrdost jeho výkonu. Tento požadavek je podložen zkušenostmi s pachateli závažné trestné činnosti, protistátní a protispolečenské činnosti, zatvrzelými recidivisty a asociálně zaměřenými osobami vzpírajícími se všem pokusům o převýchovu, kde položení důrazu na společenské výchovné působení s nadějí na jeho rychlé a široké výsledky nevedly k nápravě.

V čem tedy vidíme možnosti ke zvýšení účinnosti trestů?

Samozřejmým předpokladem je zajištění neodvratnosti trestního postihu. Stále ještě nedoceňujeme celou naléhavost Leninovy teze, že neodvratnost trestního postihu je stokrát účinnější než přísnost trestu. Nedůslednost v postihu, faktická imunita pachatelů trestné činnosti působí zhoubně na právní vědomí společnosti, podkopává důvěru ve spravedlnost, oslabuje účinnost trestně právní reakce společnosti jako celku. K zajištění neodvratnosti trestního postihu je ovšem třeba nejen součinnosti všech orgánů činných v trestním řízení, ale také všech dalších státních a hospodářských orgánů a společenských organizací, pracovních kolektivů, všech poctivých pracujících.

Souhlasím proto s vašimi připomínkami, že soudy musí lépe využívat komplexně všech trestně právních prostředků v souladu s principem diferencovaného a individualizovaného přístupu. V podstatě jde o to s plnou přísností postihovat pachatele závažné trestné činnosti, mezi kterou patří i úplatkářství, zneužívání pravomoci a neoprávněné obohacování, dále zatvrzelé recidivisty, asociální osoby vzpírající se všem pokusům o resocializaci S diferenciací bude pak třeba řešit i otázku zavedení některých přísnějších opatření pro nejnebezpečnější skupiny recidivistů. Naproti tomu u osob méně narušených, prvotrestaných, mladých a mladistvých pachatelů promyšleněji využívat všech prostředků výchovného charakteru, které poskytuje socialistické trestní právo.

Takový přístup předpokládá skutečně radikální, všestranné zvýšení kvality práce, dosažení její vysoké kultury, jejíž nezbytnou součástí je vysoká profesionální úroveň práce, důsledné dodržování socialistické zákonnosti, respektování práv všech osob na věci zúčastněných, respektování jejich lidské důstojnosti.

Právě na tyto otázky budeme muset více obracet pozornost, jestliže uvažujeme o způsobech zdokonalení našeho trestního zákonodárství a především naší trestní praxe. I současná právní úprava poskytuje možnosti kombinovat tresty různého druhu, volit určitá omezení a kontrolu způsobu života, jichž není zdaleka v plném rozsahu využíváno v zájmu efektivnějšího působení na pachatele trestných činů.

Nejvyšší soud ČSSR spolu s nejvyššími soudy republik cestou soudního dozoru usměrňuje rozhodování soudů tak, aby bylo skoncováno s nesprávnými přístupy při posuzování některých druhů trestné činnosti a při postihu recidivistů. Klade důraz na to, aby byl prohlouben koordinovaný postup a spolupráce s ostatními státními orgány a se společenskými organizacemi a naplněna tak myšlenka intenzívního preventivního společenského působení v zájmu posilování socialistické zákonnosti, vytváření a upevňování právního vědomí občanů, aniž by to znamenalo nedůvodné zeslabování trestní represe.

Tolik jsem považoval za potřebné říci ke kritickým připomínkám a názorům, jakož i k legislativním námětům, které byly předneseny ve výborech.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, úsilí o upevnění socialistické zákonnosti nelze ovšem omezovat jen na boj proti kriminalitě. V soudní činnosti je řada dalších úseků, které nelze opomíjet z hlediska potřeby upevňovat zákonnost, kázeň a disciplínu ve všech oblastech společenského života. Ve zprávě jsme se pokusili ukázat alespoň několik pohledů také na tyto úseky, ať už jde o oblast pracovněprávní, oblast sociálního zabezpečení, oblast práce státního notářství či další občanskoprávní úseky nebo oblast práva rodinného. Zejména posledně zmíněná oblast je středem zvýšené pozornosti naší společnosti.

Nemůže ujít naší pozornosti, že značná část kriminality mládeže pochází z rozvrácených nebo neúplných rodin. Přitom počet rozvedených manželství trvale vzrůstá.

Pokusy o smír u soudu zřídka vedou ke kladnému výsledku. Sotva lze nadále očekávat, že manželství znovu začne plnit svou společenskou funkci v případě zamítnutí návrhu na rozvod. Zpravidla jde o manželství opravdu hluboce rozvrácená, kde výrok soudu povolující rozvod vlastně znamená jen právní sankcionování skutečného stavu. Po provedeném rozvodu však zhusta následují spory o byt, spory o rozdělení majetku, zejména však spory o umístění, výživu a výchovu dětí.

O poznatcích z občanskoprávního úseku soudnictví bylo ve výborech správně zdůrazňováno, že jsou měřítkem mezilidských vztahů, mírou občanské odpovědnosti, ukazatelem vztahů mezi jednotlivcem a společností. Z těchto důvodů se musíme vážně zamyslet nad tím, že již po řadu let počet projednávaných věcí občanskoprávních, zejména pracovněprávních a rodinněprávních, neustále stoupá.

Jak hodnotit tuto skutečnost?

Jistě se nelze pozastavovat nad tím, když se občané domáhají svých oprávněných nároků a dovolávají se ochrany svých zákonných zájmů. K hlubšímu zamyšlení však nutí, když se občané domáhají neopodstatněných nároků anebo se proti opodstatněným nárokům brání.

Kromě příčin, které tkví v neznalosti konkrétní právní úpravy, se setkáváme s nedostatkem disciplíny, s neodpovědností a lhostejností ve vztahu k spoluobčanům a společnosti.

Ve výborech byla vyslovena nespokojenost s tím, že se nedaří odstranit vysoké, roky se hromadící nedoplatky na nájemném, které dluží neodpovědní uživatelé bytů organizacím, spravujícím bytový fond. Položme si však otázku, co umožnilo vznik tohoto nepříznivého stavu? Svůj podíl odpovědnosti na tom mají i bytové organizace, které připustily, že nedoplatky narostly. Tyto organizace mnohdy nevyužily všech možností mimosoudního narovnání zejména v případech, kdy občan namítá nedostatky v bytech nebo nedostatky v poskytování služeb s využíváním bytu spojených. Rovněž soudy mnohdy pomalým, liknavým přístupem přispívají k přesvědčení veřejnosti, že z neplnění povinnosti se v naší společnosti nevyvozují důsledky, že se to dokonce i vyplácí. A máme co dělat s představou některých občanů, že dožadovat se práv lze i při neplnění povinností.

Je na čase i k tomu říci rozhodné slovo. V naší společnosti, která zajišťuje všem svým členům rovné postavení, musí být práva i povinnosti ve vzájemném vyváženém vztahu. Vždyť to, co je pro jednoho právem, musí být pro druhého povinností. Společnost je schopna v té míře zabezpečit práva, v jaké občané plní i své povinnosti. Tuto známou pravdu dosud někteří nechtějí pochopit, vždyť jak jinak - i když nechceme brát v ochranu nepružnost a administrativní bariéry na straně organizací - lze vysvětlit hromadné neplnění některých smluvně převzatých povinností za poskytnuté služby, například kromě vysokých nedoplatků nájemného jsou to i vysoké nedoplatky z půjčovného, které vedou k hromadným žalobám u soudů.

Postupující přestavba vyžaduje zejména od podniků, hospodařících na základě chozrasčotu a samofinancování, také ráznou změnu postojů ke kvalitě a účinnosti právní služby. Tím by bylo možné vyvarovat se řady sporů.

Zpráva ukazuje, že přes dosažená dílčí zlepšení justice zápasí již mnoho let s trvalými problémy a nedostatky. Je to stále ještě zdlouhavé vyřizování některých věcí a nedostatečná kvalita řízení a rozhodnutí. Vážné nedostatky při výkonu rozhodnutí snižují podstatně jejich autoritu. Nedaří se také překonat stagnací v zapojování společenských organizací a kolektivů pracujících do činnosti soudů a do řešení drobných společenských konfliktů. V neposlední řadě jde o celkovou kulturu výkonu soudnictví projevující se ve způsobu jednání s lidmi, v pozorném a citlivém přístupu k jejich problémům a v respektování důstojnosti člověka.

Jde o problémy soudnictví pracujícího v podmínkách upevňujícího se socialistického právního státu, dodržování socialistické ústavnosti a zákonnosti, respektování ústavou a zákonem zaručených práv a svobod občanů. Pro naši další cestu vpřed je důležité, že můžeme konstatovat, že z chyb a deformací projevujících se v našem minulém vývoji též porušováním socialistické zákonnosti, strana a společnost vyvodily poučení a tyto chyby byly napraveny. Důsledné vypořádání se s minulostí nám umožňuje plně se soustředit na problémy a úkoly, které staví před justici naše socialistická přítomnost.

Zákonnost není samozřejmě jen problém právní. Je to i široká informovanost, předcházení negativním jevům a posilování odpovědnosti předcházet morálním a materiálním škodám. Je to i utvrzení demokracie jako formy života. A na jejich základech je to změna a výchova právního vědomí lidí. To poslední, jak se ukazuje, si vyžádá nejvyššího úsilí a zřejmě mnoho času. Nic jiného nám však nezbývá, než jít k cíli úsporně. Jinak společnost nemůže ani žít, ani normálně fungovat.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, důležitý význam přikládá naše společnost upevnění práv a svobod občanů. Za měsíc tomu bude 40 let, co byla Valným shromážděním OSN přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Přes útoky našich ideologických nepřátel můžeme s uspokojením konstatovat, že náš právní řád přiznává práva a svobody nejen většině, ale všem, že tato práva a svobody nejen deklaruje, ale jejich výkon také socialistická společnost reálně zaručuje. Proto soudy, jako nezávislé orgány státu, musí svou každodenní činností důsledně plnit své poslání jednoho z hlavních garantů ochrany práv a zákonných zájmů občanů, právních a sociálních jistot, sociální spravedlnosti a plné rovnosti občanů před zákonem.

Aby soudy podstatně lépe plnily tyto úkoly, v justici samé probíhá proces přestavby. Jde v něm, jak bylo zdůrazněno na 7. zasedání ústředního výboru KSČ v prosinci 1987, především o zdokonalení činnosti justice, podstatné zvýšení kvality veškeré její práce, urychlení řízení a zvýšení jeho účinnosti. Při přestavbě činnosti soudů máme na zřeteli především zvýšení společenské autority soudu jako voleného orgánu, upevňování zákonnosti při výkonu soudnictví a odlehčení soudu od plnění funkcí, jež mu nejsou vlastní. Přitom využíváme myšlenek k přestavbě sovětského soudnictví, přednesených na 19. všesvazové konferenci KSSS, jež mají pro další výstavbu našeho soudnictví nejen teoretický, ale zejména praktický význam.

Posílení právních záruk občanů v procesu další demokratizace společnosti, upevnění základů socialistického právního státu kladou též otázku rozšíření pravomoci soudů, zejména při přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů, jak to nastolilo 9. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Plnění úkolů justice v nových, náročnějších podmínkách, vyžaduje též posílení osvědčení socialistických principů organizace a činnosti soudnictví, zejména jeho demokratičnosti a nezávislosti, jak zdůraznil soudruh Miloš Jakeš na celostátní poradě vedoucích tajemníků krajských a okresních výborů strany, konané v červnu tohoto roku. Naplňovat tyto požadavky předpokládá u soudců a státních notářů vysokou odbornou a politickou kvalifikaci, která jim umožní svědomitě a odpovědně plnit jejich úkoly. Jen podstatné zvýšení všeobecně kulturně politické a odborné úrovně soudců a státních notářů a neustálé zvyšování kvality soudcovského sboru může pronikavě zvednout úroveň soudního rozhodování a odstranit nedostatky, s nimiž se soudní a notářská praxe dosud potýká.

Je možné říci asi tak, že řádný výkon soudnictví závisí v podstatě na dvou podmínkách, totiž na tom, aby tu byl vyhovující - normativně spravedlivý právní řád, a na tom, aby tu byl zdatný a navíc i života znalý a své odpovědnosti vůči společnosti si vědomý soudce. Usilujeme o to, aby náš soudce vždy stál na pozicích nejpokrokovějšího světového názoru, aby pracoval s otevřenýma očima, zajímal se o to, i čeho plynou konfliktní situace, které je povinen řešit, dovedl jejich vznik z třídních hledisek rozpoznat a posoudit a aby také lépe zvažoval, jaké společenské důsledky má jeho konkrétní rozhodnutí, které jménem republiky vyhlašuje.

V tom spatřujeme, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, rozhodující předpoklad k tomu, aby v souladu s potřebami přestavby naší společnosti i rozhodovací a ostatní činnost soudů a státních notářství garantovala práva, zákonné zájmy a svobody občanů a upevňovala důvěru v socialistický stát, v jeho spravedlnost a jeho zákonnost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu Ondřejovi. Uděluji slovo generálnímu prokurátorovi Československé socialistické republiky soudruhu Pješčakovi.

Generální prokurátor ČSSR J. Pješčak: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, vážený súdruh prezident Československej socialistickej republiky, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení prítomní, v posudzovanej správe o stave zákonnosti sme položili dôraz predovšetkým na tie problémy a úseky, ktoré ste akceptovali vo svojom uznesení z 11. júna 1985. Ako vyplýva zo správy a z rozpravy vo výboroch, dosiahli sa v tomto smere niektoré pozitívne výsledky. Tomuto úsiliu účinne napomohli aj nadväzujúce uznesenia Predsedníctva Federálneho zhromaždenia a ústavnoprávnych výborov k jednotlivým otázkam dodržiavania socialistickej zákonnosti, ktoré boli v hodnotenom období následne posudzované.

V priebehu prerokúvania tejto závažnej problematiky vo výboroch bol obsah správy v mnohom obohatený. Treba popravde konštatovať, že poslanci nášho najvyššieho zastupiteľského zboru vždy venovali otázkam zákonnosti pozornosť, tentokrát však bola ich aktivita mimoriadne vysoká a užitočná; neprevažovalo kladenie otázok, ale odozneli závažné stanoviská, pripomienky a námety. To sa prejavilo aj v prijatých uzneseniach výborov; sú konkrétne a idú na podstatu veci. Boli sme až prekvapení rozsahom a hĺbkou záujmu predovšetkým o problematiku úlohy a kvality práce a úrovne zákonnosti v živote spoločnosti, otvorenosťou a intenzitou kritičnosti. Taký prístup plne vyžaduje dnešná doba. Je predpokladom úspešnosti nášho spoločného úsilia aj v boji s negatívnymi javmi v našej spoločnosti.

Chcem aj z tribúny Federálneho zhromaždenia osvedčiť, že československá prokuratúra podrobne vyhodnotí diskusiu (aj z dnešného zasadania) a zabezpečí plnenie tej časti prijatého uznesenia, ktorá sa bude týkať prokuratúry. Rokovanie Federálneho zhromaždenia považujem za ďalší impulz pri hľadaní účinnejších ciest zvyšovania efektívnosti aj prokurátorského dozoru.