Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Předložený vládní návrh zákona tedy počítá s tím, že zvláštní právní normy upraví ty otázky, které spadají do předmětu jejich úpravy a zohlední do jisté míry specifické postavení těchto podniků v celém systému našeho národního hospodářství. Povaha těchto podniků, cizí prvek reprezentovaný zahraničním účastníkem, ať už ze socialistického nebo nesocialistického státu, si mnohdy vyžádá určité odchylky nebo řekněme výjimky od úpravy vztahující se na jiné československé podniky bez zahraniční majetkové účasti.

Nejde o to, vytvářet pro podniky zakládané podle návrhu tohoto zákona jakési "skleníkové klima", ale o to, aby i ostatní právní předpisy respektovaly povahu těchto podniků a jejich právní postavení vymezené tímto zákonem. A tuto okolnost je, podle mého názoru, nutné brát v úvahu vždy při tvorbě či schvalování příslušných zákonů i jiných obecně závazných právních norem. Na to nesmíme zapomínat my, jakožto zákonodárný sbor, ale zejména tyto okolnosti musí brát v úvahu všechny ústřední orgány státní správy při výkonu své působnosti. Jen tak je možné, podle mého názoru, přispět k vytvoření odpovídajícího ekonomického prostředí, které bude rozhodující pro rozvoj a využití této formy podnikání.

Při zakládání společných podniků se zahraniční účastí na našem území nejde samozřejmě o všelék. Základní problematika našeho národního hospodářství bude vždy spočívat v rozvoji státních podniků a v posilování našeho plánovitého hospodářství. Nicméně účelné zakládání podniků se zahraniční účastí může přispět k rozvoji podnikatelské činnosti a iniciativy i ve státních podnicích.

Zákon o podniku se zahraniční majetkovou účastí představuje nový jev, který vyžaduje také nové přístupy. Odráží reálnou situaci v Československé socialistické republice a představuje podle mého názoru rozumnou rovnováhu zájmů jak československého hospodářství, tak zahraničních zájemců o společné podnikání v Československé socialistické republice. Z tohoto hlediska je třeba projednávání a posléze přijetí navrhovaného zákona o podniku se zahraniční účastí uvítat. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman. Děkuji poslanci Tichému.

Ptám se, zda někdo z poslanců chce ještě vystoupit v rozpravě. (Hlásí se poslanec SL F. Štafa). Poslanec Štafa.

Poslanec SL F. Štafa: Soudružky a soudruzi poslanci, o navrhovaném zákonu jsme diskutovali. Měli jsme připomínky. Je třeba říci, že na tyto připomínky nebylo dostatečně reagováno. Je třeba říci to, že jsou tu směšovány dvě základní věci: chceme podnikání? - Ano. Chceme podnikání se zahraniční účastí? Ano. Chceme efektivní podmínky pro to, aby se zahraniční účastník věnoval rozvoji určitých částí průmyslu? To jistě ano. V tom smyslu nejsme reakcionáři. A on z nás někdo toho reakcionáře chce vytvořit. Ale proč se tu nehovoří o základní otázce? Já nesouhlasím a nikdy nebudu souhlasit s tím, aby v podmínkách československého socialistického průmyslu, československé socialistické ekonomiky měl většinu zahraniční účastník, aby měl majoritu.

Když budeme soudruhům ze Slovenska říkat, že bude majorita Čechů, tak odmítnou. Když mluvíme o ústavě, tak odmítáme majoritu v každém smyslu. Musím říci, že nesouhlasím s tím, aby u nás měl majoritu zahraniční účastník. Se vším ostatním, s tím jak se bude podnikat, jak efektivně, jak to umožníme, s tím vším souhlasím. Ale tu jednu otázku nikdy nemohu překonat, a proto budu hlasovat proti. Můj volič, ani náš lid nás k jinému hlasování nepověřil.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslanci Štafovi.

Chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? (Nikdo.) Nikdo.

Vyhlašuji rozpravu za skončenou.

Přeje si závěrečné slovo ministr zahraničního obchodu soudruh Štěrba? (Ano.) Prosím.

Ministr zahraničního obchodu ČSSR J. Štěrba: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, myslím, že je třeba vysvětlit otázku, co je to majorita. Dali jsme do tohoto návrhu možnost, aby to při více než padesáti procentech posoudil příslušný orgán státní správy federace nebo republik, a to v závislosti na tom, jak bude tento podnik pomáhat uskutečňovat zájmy ČSSR v oblasti potřeb, které má. Jestliže chceme podnikat, a my musíme podnikat, se zeměmi RVHP na principu chozrasčotu. musíme také brát v úvahu, že do 49 % , tedy nemít majoritu, musíme také vměstnat zahraničního partnera, myslím nesocialistického, ale také partnera socialistického. Takový podíl se stává pro zahraniční partnery nezajímavým. Skutečností je, že Sovětský svaz i Maďarsko a dnes i Polsko přistupují k tomu, že otázku majority mění, ponechávají volný výklad na dohodě partnerů.

Ze své praxe vám mohu říci, že jsme zakládali mnoho našich majetkových účastí v zahraničí. V celé řadě zemí, ve většině máme majoritu, ale musíme plně respektovat zákony hostitelské země. Nemůžeme si dovolit dělat to, co bychom chtěli. V řadě zemí je také zákonem nebo dodatečnými předpisy stanoveno, že vedoucí ředitel může být pouze domácí občan a teprve druhý, ačkoliv máme majoritu, může být československý občan. Myslím, že nereagujeme na nic jiného, než na podmínky, které Československo využívá ve více než sto dvaceti zahraničních majetkových účastí v zahraničí. Vždy jsme naráželi na problém, abychom také v Československu otevřeli adekvátní podmínky československým průmyslovým podnikům. Centrum chce, aby naše podniková sféra byla silná, aby mohla mít mantinely, ve kterých bude rozhodovat, aby se neopakovaly případy experimentů. Proto zákon.

Zákonnou normu bez vašeho souhlasu není možné opravit. Proto jsme také chtěli, aby si podniky mohly vybrat různé druhy činností. Když jsme projednávali zákon o hospodářských stycích se zahraničím č. 40/1980 Sb., otevřeli jsme přímé vztahy k zemím RVHP bez limitů. Kooperace jsme otevřeli do výše 30 mil. Kčs bez limitů pro všechny státy světa. Musíme tedy podnikové sféře umožnit, bude-li to účelné a potřebné a bude-li nám v horizontu řízení nebo dokonce technologie něco chybět, abychom do toho mohli vstoupit touto formou, kterou podniky potřebují. Ochrana Československa je zde dána tím, že příslušný orgán federace nebo republiky posoudí, zda má být majorita nebo ne.

Myslím si také, a tím chci skončit, že koncipujeme zákon na dalších deset až dvacet let a že bychom neměli zákonné normy rychle měnit a opravovat. Slíbili jsme, a budeme to sledovat, že veškeré úpravy, které by vznikly ze zkušeností života, rádi předložíme a projednáme.

Prosím znovu poslance jménem federální vlády i jménem svým, aby návrh zákona schválili, včetně toho, že nebude stanoven majoritní podíl pro československé podnikatele. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji soudruhu ministru Štěrbovi. Domnívám se, že soudruh ministr Štěrba dostatečně vysvětlil tuto otázku. Proto se nyní ještě ptám, zda žádají o slovo společní zpravodajové. (Ne.) Ne. Děkuji.

Můžeme přistoupit k hlasování. Při schvalování tohoto zákona platí zákaz majorizace, viz článek 42 odstavec 2 písm. k) a m).

V zasedacím sále je přítomno: 173 poslanci Sněmovny lidu, 00 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 04 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Ne.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Ne.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Ne. Děkuji.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice zákon schválili.

Konstatuji, že zákon byl Sněmovnou národů schválen.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a doporučením společné zpravodajky výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Ano.) Jeden hlas.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon a podniku se zahraniční majetkovou účastí.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 57, SL č. 94, SN č. 103)

Nyní, soudružky a soudruzi poslanci, projednáme

Návrh odůvodní první místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj soudruh Pavel Hrivnák. Prosím, aby se ujal slova.

První místopředseda vlády ČSSR a předseda SKVTRI P. Hrivnák: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, označovanie výrobkov je nedeliteľnou súčasťou hospodárskej činnosti podnikov. Vedúcu úlohu tu hrajú ochranné známky, ktoré vzhľadom na svoju všestrannú upotrebiteľnosť prenikli do všetkých oblastí hospodárskej činnosti a môžu sa použiť tak k označovaniu všetkých druhov výrobkov a služieb, ako aj v obchodnej činnosti. Zahrňujú v sebe nielen tradíciu výrobcu, ale aj jeho zodpovednosť za výrobok, ktorý pod ochrannou známkou uvádza na trh. Sú dôležitým činiteľom pri predaji, udržaní trhu, v propagácii, ovplyvňujú spotrebiteľa pri výbere výrobkov a zároveň ho chránia pred omylom o výrobnom pôvode výrobkov.

Najstarším právnym predpisom tohoto druhu na území českých krajín bol zákon na ochranu priemyselných známok a iných označení platných od 1. januára 1895. Podľa tohoto zákona bola zapísaná dodnes platná najstaršia čs. ochranná známka "Plzeňské pivo".

Bol novelizovaný v roku 1890 a potom v roku 1952, kedy vznikol v súčasnej dobe platný zákon č. 8 o ochranných známkach a chránených vzoroch.

Všetky tieto zákony boli založené na rovnakých princípoch, to znamená, že ochranná známka je výlučným právom majiteľa a jej hlavnou funkciou je funkcia rozlišovacia. Majiteľ ochrannej známky môže s ňou disponovať, to znamená uzatvoriť licenciu alebo ju previesť na iného majiteľa a môže žiadať zrušenie zhodnej alebo zameniteľnej ochrannej známky. Tento stručný zákon odpovedal požiadavkám doby, v ktorej bol vydaný.

Teraz, po 36 rokoch svojej platnosti, nezodpovedá však požiadavkám súčasného hospodárskeho vývoja, pretože nemôže pokryť nové druhy kooperácie, nadväzovanie priamych vzťahov, zakladanie spoločných podnikov, hospodársku činnosť jednotlivcov, ako aj vývoj v medzinárodno-právnej sfére ochrany priemyselného vlastníctva.

Predkladaný návrh zákona o ochranných známkach je kvalitatívne novou právnou úpravou. Umožňuje zápis ochrannej známky tak pre výrobky, ako aj pre služby; majiteľom ochrannej známky sa môže stať nielen osoba právnická, ale aj fyzická. Popri doterajších individuálnych ochranných známok sa zavádzajú kolektívne ochranné známky, ktoré prichádzajú do úvahy u veľkých hospodárskych celkov pre vyjadrenie ich spoločného podnikania. Rovnako sú vhodné pre vyjadrenie spoločnej činnosti niekoľkých samostatných podnikov. Návrh zákona umožňuje i dispozičné právo majiteľa ochrannej známky, to znamená, že umožňuje previesť ochrannú známku na iného majiteľa alebo uzatvoriť licenčnú zmluvu o jej užívaní iným podnikom. Obsahuje ustanovenie o známych ochranných známkach a ich zvýšenej ochrane pre výrobky vysokej kvality.

Pri vypracovaní zákona sa prihliadalo k vývoju právnej úpravy v socialistických krajinách a v jednotlivých medzinárodných organizáciách. Zákon rešpektuje zásady typového zákona o ochranných známkach členských krajín RVHP, pripravoval sa v úzkej spolupráci so Štátnym výborom ZSSR pre vynálezy a objavy, ktorý pripravuje nový zákon o ochranných známkach na rovnakých princípoch.

Do návrhu zákona boli zapracované pripomienky prednesené pri prerokúvaní vo výboroch Federálneho zhromaždenia.

Vykonávací predpis, k vydaniu ktorého zmocňuje Úrad pre normalizáciu a meraní § 30 návrhu zákona, bol prerokovaný s príslušnými legislatívnymi orgánmi a je pripravený k uverejneniu spoločne so zákonom.

Prosím, aby Federálne zhromaždenie vyslovilo s návrhom zákona o ochranných známkach súhlas.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji soudruhu Hrivnákovi.

Vládní návrh zákona projednaly výbory ústavně právní, pro průmysl, dopravu a obchod, pro zemědělství a výživu a pro kulturu a výchovu obou sněmoven.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance Jána Zána, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Zán: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vládny návrh zákona o ochranných známkach, tlač č. 75, sa predkladá v čase, keď nielen vláda, ale aj Federálne zhromaždenie a výbory snemovní upierajú svoju pozornosť hlavne na návrhy tých zákonov, ktoré zabezpečujú prestavbu hospodárskeho mechanizmu po právnej stránke. Odhliadnuc od toho však aj tomuto návrhu zákona výbory venovali dosť času a pozornosti. Svedčí o tom i množstvo otázok a pripomienok, ako aj rôznorodých návrhov na úpravy. Výbory nadviazali na pripomienky a odporúčania, ktoré uplatnili už pri prerokúvaní návrhu zásad tohto zákona. Poslanci sa vrátili najmä k otázke, nakoľko a akými formami je možné v praxi vytvárať trvalé spojenie medzi ochrannou známkou a kvalitou výrobkov či služieb, aj keď priamo v zákone sa tento vzťah nezakotvuje, s výnimkou chýrnych ochranných známok.

Výbory pre kultúru a výchovu pripomenuli svoje odporúčanie, aby sa zápis ochrannej známky viazal aj na schválenie výtvarnej úrovne prihlasovaného označenia, ale po vysvetlení ťažkostí, ktoré by boli spojené s jeho uskutočnením, na svojom návrhu netrvali.

Posúdili sa aj dôvody niekoľkých vecných odchýlok od zásad zákona, ktoré vznikli v ústredných orgánoch počas spracovania návrhu osnovy zákona; neboli však voči nim žiadne námietky.

Poslanci vo výboroch pre poľnohospodárstvo a výživu ocenili, že podniky budú mať možnosť konzultovať veci v zmierovacej komisii Úradu pre vynálezy a objavy ešte pred podaním návrhu na začatie sporu. Tým sa spravidla počet sporov podstatne zmenší, veci sa vyjasnia a dospeje sa k dohode. Ide o rozumnú výpomoc a radu špecializovanej skupiny odborníkov, len treba, aby ju podniky využívali častejšie.

V ústavnoprávnych výboroch prišli poslanci s požiadavkou voči vláde, ktorá by mala dbať o to, aby sa ochranné známky či označenie pôvodu nestrácali v súvislosti s organizačnou prestavbou. V súčasnosti toto hrozí v rade prípadov, a to nehľadiac na uznesenie vlády č. 178.

Výbory sa zhodli na tých úpravách predloženého vládneho návrhu zákona, ktoré sú zahrnuté do spoločnej správy výborov, tlač č. 97. Nie vždy sa návrhy na úpravu zhodovali. Napríklad výbory pre priemysel, dopravu a obchod vychádzali predovšetkým zo skú seností z obchodnej praxe a pripomínali, že v niektorých obchodných prípadoch nie je vždy najvhodnejšie označovať ochrannou známkou priamo výrobok. Odporúčali preto, aby sa v § 19 kategoricky nestanovilo, že majiteľ ochrannej známky a jej zmluvný užívateľ sú povinní užívať ochrannú známku. Ústavnoprávne výbory však pokladali za správne, aby sa táto povinnosť v zákone zachovala. Aj tu sa našlo riešenie, ktoré plne zohľadňuje odporúčania obidvoch výborov. § 19 sa priamo doplnil o formy užívania ochranných známok, a to takto: "Pod užívaním sa rozumie užívanie na výrobkoch, obaloch alebo obchodných papieroch, propagačných a inzerčných materiáloch".

Vcelku sa vo výboroch potvrdilo, že ochranné známky nestratili svoje opodstatnenie ani v podmienkach socialistickej veľkovýroby. Zostali účinným nástrojom obchodno-technickej politiky a vyžadujú, aby sa s nimi zaobchádzalo podľa pravidiel vo svete obvyklých.

Je pochopiteľné, že výbory sa zaujímali aj o ekonomickú stránku zákona. Preto s uspokojením vzali na vedomie ubezpečenie vlády, ktoré je zakotvené v dôvodovej správe k návrhu zákona, že uskutočnenie predloženého zákona nepredpokladá zvýšené nároky na rozpočet federácie, ani republík a národných výborov a že nebude ani vyžadovať väčší počet pracovných síl.

Po prerokovaní vládneho návrhu vo výboroch dostalo Federálne zhromaždenie vyjadrenie Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady. Z nich vyplynuli ďalšie čiastkové úpravy, ktoré text návrhu zákona upresňujú. Podrobnejšie o nich bude hovoriť spravodajkyňa, poslankyňa Moltašová. Odporúčam, aby sa aj tieto nesporné čiastkové úpravy premietli do vládneho návrhu zákona.

V súlade s odporúčaním výborov a ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov - výboru pre kultúru a výchovu, výboru pre poľnohospodárstvo a výživu, výboru ústavnoprávneho a výboru pre priemysel, dopravu a obchod - odporúčam Snemovni národov, aby vládny návrh zákona o ochranných známkach, tlač 75, v znení spoločnej správy výborov, tlač č. 97 a so zmenami podľa spravodajskej správy poslankyne Moltašovej, schválila.

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslanci Zánovi.

Slovo má společná zpravodajka výborů Sněmovny lidu poslankyně Jana Moltašová.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně J. Moltašová: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předložený návrh zákona o ochranných známkách vychází ze zásad, které byly projednány ve výborech obou sněmoven Federálního shromáždění v roce 1987. Vesměs všem připomínkám a námětům, které byly při projednávání zásad zákona vzneseny, bylo vyhověno a byly zapracovány do textu paragrafovaného znění. Výjimku tvoří požadavek, jak se už zmínil soudruh poslanec Zán, aby zápis ochranné známky byl vázán na její výtvarnou úroveň.

Do návrhu zákona byla nad rámec schválených zásad zařazena dvě nová ustanovení.

První změna byla promítnuta do § 3 odst. 1 písm. f). Stanoví, že ochrannou známkou nemůže být označení shodné s názvem chráněné odrůdy rostlin nebo chráněného plemene zvířete. Doplnění bylo vyvoláno potřebou koordinace s navrženým zákonem, upravujícím zmíněnou oblast. Druhá odchylka je obsažena v § 15 odst. 4 a vyplynula z požadavku federálního ministerstva zahraničního obchodu a Ústřední celní správy. Jedná se o to, že majitel ochranné známky může požádat celnici, aby nepropustila do ČSSR výrobky, jestliže jejich označení porušuje práva majitele ochranné známky.