Naším příspěvkem k budování společného evropského domu je iniciativa na vytvoření pásem důvěry, spolupráce a dobrých sousedských vztahů na linii dotyků států Varšavské smlouvy a NATO, vyhlášené generálním tajemníkem ústředního výboru naší strany soudruhem Jakešem. Priorita naší zahraniční politiky tkví ve vztazích se socialistickými státy. Rozhodující význam má pro nás i nadále rozvíjení bratrského přátelství, pevného spojenectví a všestranné spolupráce se Sovětským svazem.
Mezinárodní situace přes dosažená pozitiva zůstává složitá. Proto budeme usilovat o spolehlivé zajištění bezpečnosti a obrany státu v souladu se zásadami obranné doktríny zemí Varšavské smlouvy schválené Politickým poradním výborem v roce 1987 v Berlíně. V jednotě s těmito požadavky a vytvořenými zdroji bude federální vláda nadále dbát na zvyšování bojové a politické připravenosti armády, její potřebné kádrové a materiálové zabezpečení, zdokonalování součinnosti a prohlubování spojenectví se Sovětskou armádou a armádami dalších států Varšavské smlouvy. Máme v úmyslu šířeji využívat nemalý potenciál armády i pro potřeby civilního sektoru - ve stavebnictví, dopravě a výhledově i v dalších úsecích.
Soudružky a soudruzi poslanci, mít skutečný domov, milovat svou vlast a hlásit se k ní činy, přispívajícími k růstu jejího bohatství a krásy je přirozeným cílem všech národů. K tomu směřuje i veškerá činnost vlády socialistického Československa. Hlásíme se k svému podílu na boji proti nedostatkům, za zmírňování důsledků chybných rozhodnutí a realizaci nesplněných slibů, za naplnění slov skutky. Nemůžeme se ani vyhýbat řešení mimořádných situací. V organizované společnosti však nemohou všichni dělat všechno, a tím nikdo za nic neodpovídat. Nechceme a ani nebudeme řešit věci za jiné. Každému patří co je jeho. Socialismus, stát a společnost nemohou být obviňovány za chyby jednotlivců. Musí však umět na ně ukázat, stanovit cesty k nápravě a docílit skutečné nápravy.
Vyrovnávání dluhů z minulosti však nemůže být základem našeho programu. Za rozhodující směr činnosti považujeme vytyčování a prosazování pozitivních cílů, obohacování života lidí a bohatství země novými materiálními a duchovními díly i hodnotami. Předstupujeme před vás se záměrem být vládou srozumitelných, reálných a uskutečnitelných cílů. K tomu vede cesta důsledné kontroly a soustavné organizátorské práce. Počítáme s těžkostmi, riziky i možným nepochopením. Jsme odhodláni fakty a výsledky čelit rozkladnému působení pocitu bezperspektivnosti, bezvýchodnosti, nekonstruktivní kritiky a nezdůvodněných obav.
Vláda je kolektivním orgánem, rozhoduje ve sboru, není shromážděním mluvčích a obhájců resortů. Odpovědnost ministrů za řízení svěřených úseků neoslabujeme. Konkrétní výsledky a kvalita práce vlády budou však v nemalé míře záviset na tom, jak se podaří dosáhnout, aby každý ministr cítil svou spoluodpovědnost za naši celkovou činnost.
Víme, že nerozhodujeme jen pro tento den. Připravujeme dobré podmínky i pro další generace. Stojíme před řadou závažných, vysoce odpovědných rozhodnutí, která na dlouho ovlivní život této země. Jsme pro co nejvšestrannější posouzení všech koncepčních záležitostí, pro co nejširší využívání potenciálu vědy i praxe. Metoda konzultací nám umožní neformální kontakty s představiteli vědecké a kulturní fronty i široké veřejnosti k ověřování stanovisek i získání iniciativních doporučení. Technické a humánní inteligence si vážíme. Počítáme s ní a vytvoříme pro její uplatnění, pro svobodnou výměnu názorů i širokou tvůrčí aktivitu potřebné podmínky.
Jsme pro co nejtěsnější součinnost představitelů vědy, techniky a kultury s politiky. Jejich poslání nevidíme v elitářské výlučnosti, ale v demokratické sounáležitosti s lidem, s národy naší země.
Jako vláda Národní fronty usilujeme být představitelkou všech vlasteneckých sil, všech poctivých a čestných lidí. Proto se zaměřujeme na prohloubení demokratismu svojí práce. Jsme proti zbytečnému utajování, uzavřenosti a kabinetní politice. Dále zdokonalíme systém soustavné a otevřené informovanosti občanů jak o práci samé vlády, tak o všech důležitých státních a veřejných záležitostech. Jsme připraveni více se scházet s novináři, zvýšit svou publicistickou angažovanost, vést resorty a jejich vedoucí pracovníky k aktivní spolupráci se sdělovacími prostředky i k odpovědnému vztahu ke kritice v tisku, rozhlasu i televizi. Ale též od nich očekáváme více čestnosti, objektivnosti a serióznosti.
Naším záměrem je učinit život lidu obsažnějším a spokojenějším, smysl každého konání radostnějším a plnějším. Proto na první místo klademe mobilizaci lidských zdrojů, nového myšlení, iniciativního jednání, vysoké odpovědnosti. K tomu potřebujeme vyšší kvalitu společenských vztahů, efektivnější systémy řízení a náročnější atmosféru. Bez toho by nám byla málo platná i nejnovější technika, nejmodernější technologie i nejvýkonnější organizace. Neobejdeme se ani bez morálního ozdravění. S dvojí morálkou - jednou ve slovech a druhou v činech, jednou pro nadřízené a druhou pro podřízené, jednou navenek a druhou pro soukromí, nelze upevňovat společenskou přestavbu a zabezpečovat její nezvratnost.
Vláda se nehodlá smiřovat se zaostáváním. Naším krédem je získat v soutěži států co nejlepší místo. Nechceme se izolovat od ostatních, nejsme zastánci nezdravé soběstačnosti. Podporujeme výměnu skutečných hodnot, jsme pro vzájemné poznávání, soutěžení i pro co nejširší styky. V porovnávání s druhými vidíme i prostředek k překonání projevů pasivity a lhostejnosti, uspokojování se s dosaženým a průměrností. Rychlejšímu postupu vpřed brání i rovnostářská psychologie strachu před spravedlivým rozdělováním, snaha žít na úkor práce druhých a nepočítat se zítřkem. Těžkým břemenem je i návyk ve všem a se vším se spoléhat jen na stát, chtít bez vlastního přičinění, podnikavosti a námahy přicházet ke stále bohatšímu stolu.
Bereme na sebe odpovědnost, aby občané tohoto státu mohli říkat, že žijí ve spravedlivě spravované a dobře řízené společnosti. Současná doba přísně prověřuje naše schopnosti a odvahu, je náročnou zkouškou každého z nás. Volá všechny k činům. S důvěrou se proto obracíme na všechny dělníky, rolníky, na inteligenci, muže, ženy i mládež, aby každý přispěl podle svých nejlepších sil a schopností ke společnému dílu.
Jsme přesvědčeni, že lidé, kteří v této zemi mají svůj domov, dokáží být na úrovni jeho potřeb. Učiňme proto všechno, aby nám tato země byla rozkvetlým a drahým domovem.
Proto vás, soudružky a soudruzi poslanci, jménem
federální vlády žádám,
abyste navrhovanému programovému prohlášení
dali svou důvěru a plnou podporu. Chci ujistit,
že ji nezklameme. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Adamcovi.
Soudružky a soudruzi, je skutečně neobvyklé, aby Federální shromáždění v rozmezí šesti měsíců projednávalo už podruhé programové prohlášení vlády. Výjimečnost situace nás nutí zdůraznit, že Federální shromáždění bude i nadále s vládou spolupracovat. Současně však jsou poslanci připraveni využívat mnohem důsledněji své povinnosti i práva ke kontrole činnosti výkonných orgánů. Ne slova, ale energická organizátorská práce rozhodnou o důvěře a upevnění autority vlády, a to nejen ve Federálním shromáždění, ale v širokých vrstvách lidu, a to je koneckonců rozhodující.
Soudružky a soudruzi, předsednictva obou sněmoven doporučila, aby návrh usnesení Federálního shromáždění k programovému prohlášení vlády připravila komise složená z poslanců obou sněmoven.
Předsednictvo Sněmovny národů navrhuje zvolit poslance Václava Štáfka, Drahoslava Křenka, Blanku Hykovou a Vieru Gogovou.
Předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje poslance Aloise Hůlu, Janu Pekařovou, Vlastu Malíkovou, Alexandra Sommera.
Jsou k návrhům nějaké připomínky? (Ne.) Nejsou.
Můžeme tedy hlasovat. Obě Sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva své sněmovny na složení návrhové komise? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Ne.) Ne.
Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Nikoliv.
Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Ne.) Ne.
Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Ne.
I Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Komise pro vypracování návrhu usnesení Federálního shromáždění k programovému prohlášení vlády Československé socialistické republiky byla oběma sněmovnami schválena.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 88, SN č. 97)
Do rozpravy k programovému prohlášení vlády se zatím písemně přihlásili tito poslanci a poslankyně: František Kliha, Dagmar Frýbortová, Miroslav Zavadil, Břetislav Benda, Josef Andrš, Josef Říman, Ján Riško, Karel Löbl, Vlastimil Baruš, Alexander Sommer, Dobromila Vávrová, Karel Rusov a Jozef Škula.
Nyní přerušuji naše jednání na 20 minut. Jako první v rozpravě vystoupí ohlášený poslanec František Kliha.
V jednání budeme pokračovat v 10.55 hodin.
(Jednání přerušeno v 10.34 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 10.57 hodin.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi,
v jednání budeme pokračovat rozpravou k programovému
prohlášení vlády. Slovo má poslanec
Kliha, připraví se poslankyně Frýbortová.
Poslanec SL F. Kliha: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, nová vláda nastupuje v čase, keď si pracujúci v drvivej väčšine uvedomujú, že súčasná doba je vo vývoji socializmu prelomová a že prináša so sebou celý rad problémov a preto očakávajú, že vláda ich bude vedieť pohotovo a dôsledne riešiť. Som rád, že si to vláda uvedomuje. Ľudia vítajú všetky snahy strany a vlády o prestavbe hospodárskeho mechanizmu a zavedenia širokej demokracie. Na prestavbu sa pracujúci ľudia dívajú ako na cestu odstránenia nahromadených dlho trvajúcich problémov v ekonomike a spoločnosti vôbec. Dúfajú, že sa odstráni nehospodárnosť, neporiadok na pracoviskách, nevyhovujúce dodávateľsko-odberateľské vzťahy a že na základe dobrej a kvalitnej práce bude v obchodoch dosť tovaru aj služby na patričnej úrovni. Riešenie uvedených problémov však neznesie polovičatosť, ale dôslednú, premyslenú a energickú činnosť, ktorá prinesie aj patričný efekt. Treba však zdôrazniť, že novátorské prístupy sú brzdené zastaralými spôsobmi a metódami riadenia, ktoré stále pretrvávajú a majú ešte silné pozície. Napríklad súčasný pretrvávajúci systém odmeňovania (ZEUMS) nie je účinným nástrojom na odstránenie rovnostárstva, ale naopak, mnohé rovnostárske tendencie podporuje. Pracujúci na jednej strane sú odhodlaní podávať maximálne výkony, ale na strane druhej narážajú na zlú organizátorskú a riadiaciu prácu, na nedostatok materiálu, náhradných dielov a rôzne administratívne prekážky. V dôsledku toho sa vytvárajú nedostatočné podmienky pre zavedenie chozrasčotu. Ľudia síce dokážu za robiť i slušné peniaze, ale potom zasa narážajú na zložité problémy vo vnútornom obchode, kde sa v poslednom čase situácia vyostrila. Nečudo, že otázky zásobovania vnútorného trhu sú terčom ostrej kritiky pracujúcich. Takéto situácie nevplývajú blahodarne ani na politické nálady pracujúcich. Tieto nedostatky sa potom odrážajú v názoroch ľudí na prestavbu. Poukazujú na skutočnosť, že sa podniky v oveľa väčšej miere venujú organizačnej prestavbe než plneniu úloh plánu. Preto si myslím, že prestavbu hospodárskeho mechanizmu musíme chápať v súčinnosti s plnením plánovaných úloh 8. päťročnice.
Pracujúci neznesú polovičaté a špekulantské prístupy k prestavbe, v dôsledku čoho dochádza napríklad k premaľovávaniu firiem, čo ostro kritizujú. V tejto súvislosti už poznatky z priebehu prvej etapy prestavby organizačných štruktúr a volieb samosprávnych orgánov a riaditeľov štátnych podnikov umožňujú urobiť určité závery; pracujúci sa dívajú na tento spôsob ako na účinnú cestu zavádzania širokej demokracie a úprimne ho vítajú. Na druhej strane však musím konštatovať, že tento demokratizačný proces sa nezavádza všade a rovnako. Pracujúci napríklad kritizujú počiatočné kroky zakladateľov, smerujúce k spôsobu volieb s jedným kandidátom, nedostatočnú informovanosť o kandidátoch, čo v konečnom dôsledku svedčí o nedôslednej prípravnej práci niektorých zakladateľov podniku. V niektorých prípadoch boli pracovné kolektívy postavené pred hotovú vec, návrhy sa s nimi nekonzultovali, čo sa potom aj prejavilo na výsledkoch volieb. Stalo sa napríklad, že neboli zvolení skúsení, oddaní a politicky vyspelí súdruhovia (v Stavebných závodoch Bratislava, Poľnohospodárskych stavbách Bratislava, atď.).
Ďalší poznatok mám o práci Rád pracovných kolektívov. Činnosť Rád je často chápaná v zmysle protipólneho orgánu, ktorý má hájiť sociálne záujmy pracujúcich, čo je ale úloha orgánov ROH. Ide však o to, že Rada pracovného kolektívu je kolektívny výkonný orgán socialistickej samosprávy, spoluzodpovedný za efektívnu hospodársku a sociálnu činnosť podniku, ktorý sa v súčinnosti s hospodárskym vedením musí snažiť o čo najlepšie výsledky a hľadať účinné a efektívne formy a metódy ako ich dosiahnuť. Rady pracovných kolektívov musia súčasne upriamiť pozornosť aj na pracovnú a technologickú disciplínu. Osobne pokladám za pozitívne, že v zložení Rád pracovných kolektívov dostal dôveru značný podiel politicky a odborne vyspelých mladých ľudí.
Niektoré prvky nového hospodárskeho mechanizmu sa začali experimentálne overovať i v niektorých podnikoch môjho poslaneckého pôsobenia. Môžem otvorene povedať, že poznatky z tejto oblasti mám veľmi rôzne. V súlade so schválenými Zásadami experimentu preukázali príslušné podniky schopnosť nielen si experimentálne overiť nový hospodársky mechanizmus, ale i splniť úlohy 8. päťročnice. Ale s nedodržaním schválených zásad alebo so zavádzaním, napríklad ďalších odvodových povinností sa experimentujúce podniky dostali do zložitých podmienok. V dôsledku týchto opatrení je v značnej časti experimentujúcich podnikov plnenie úloh 8. päťročnice ohrozené. Príslušné podniky musia vyvíjať veľký tlak na úver, pretože často nie sú schopné ani jednoduchej reprodukcie. Takto sa experimentujúce podniky dostali do zlej hospodárskej i politickej situácie, a hospodárske vedenie, stranícke a odborové organizácie musia vysvetľovať príčiny vzniknutých ťažkostí. Situácia je o to ťažšia, že orgány podnikov sa dostali do nezávideniahodnej polohy v dôsledku nesplnených sľubov zo strany centrálnych orgánov. Takéto neblahé skúsenosti z experimentujúcich podnikov majú negatívny účinok na iniciatívu a aktivitu pracovných kolektívov aj v iných podnikoch.
Vychádzajúc z uvedených skúseností, činnosť základného závodu v n. p. Slovnaft, kde pracujem, orientujeme na zvýšenie ekonomickej účinnosti nástrojov podnecujúcich tvorivú aktivitu a iniciatívu pracujúcich. Musím povedať, že pracujúci nášho podniku proces prestavby posudzujú podľa toho, čo sa okolo nich mení v praktickom živote. Predĺženie etapy prestavby organizačných štruktúr do 1. 7. 1989 bolo síce zdôvodnené, ale skúsenosti sú také, že tento proces sa realizuje pomaly, a to najmä v organizačnej príprave. Chcem uviesť napríklad, že k 31. 10. 1988 nebola vyjasnená organizačná štruktúra slovenskej chémie, čo vyvoláva neistotu v pracovných kolektívoch začlenených podnikov. Z tlače vieme, a aj moje poznatky to potvrdzujú, aké vznikli problémy, keď rozhodnutie o zrušení stredného článku riadenia bolo schválené len niekoľko dní pred vlastnou realizáciou, ako napríklad v prípade VHJ OGAKO. Preto vítam ubezpečenie vlády, že chce kriticky zhodnotiť prvú etapu prestavby organizačných štruktúr a z toho urobiť závery pre etapu druhú. Proces organizačnej prípravy však treba nutne urýchliť, aby sa v podnikoch mohli venovať predovšetkým skvalitneniu vnútornej organizačnej štruktúry riadenia a zabezpečovaniu plnenia úloh štátneho plánu 1989 a 8. päťročnice.
I napriek dobrým výsledkom hospodárenia v tomto roku treba povedať, že ďalej trvajú v našej práci niektoré problémy. Ide najmä o problém zásob. Myslím si, že v odvetví chemického priemyslu nie je tento problém vyvolaný nežiadúcim vývojom z minulých rokov ani nedostatkami v riadiacej práci v našom odvetví. Problém zásob je u nás vyvolaný i nediferencovaným stanovením úloh pre jednotlivé odvetvia centrálnymi orgánmi. V dôsledku toho sa podnik dostáva do platobných ťažkostí, čo má za následok problémy najmä v hmotnej zainteresovanosti pracovných kolektívov. Na riešenie zásob by som mal ešte jeden návrh. Pred niekoľkými rokmi Výbory Snemovne ľudu a Snemovne národov pre priemysel, dopravu a obchod odporúčali, aby zásoby základných materiálov a všeobecne používaných polotovarov a kompletných výrobkov boli u výrobcov a nie u odberateľov. Výrobcovia by potom mohli pohotovo a operatívne zásobovať zákazníkov na základe oveľa nižších zásob. Odporúčam vláde, aby tento návrh znovu zvážila.
Vážené súdružky a súdruhovia,
pevne verím, že naznačené problémy
bude vláda energicky riešiť v koordinovanom a
organizovanom postupe pri prestavbe hospodárskeho mechanizmu.
Predpokladám, že vláda bude pritom vychádzať
z poznania situácie aj názorov verejnosti a širokých
kolektívov pracujúcich a že o priebehu kontroly
plnenia vládneho vyhlásenia bude informovaná
najširšia verejnosť. Preto programové vyhlásenie
vlády podporujem.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci
Klihovi. Prosím poslankyni Frýbortovou, připraví
se poslanec Zavadil.
Poslankyně SN D. Frýbortová: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, využívám této příležitosti, kdy máme vyslovit důvěru nové vládě Československé socialistické republiky, abych upozornila na chronické nedostatky v investiční výstavbě. Pozorně jsem sledovala, jaké stanovisko k této otázce zaujal soudruh Adamec a s jeho názory plně souhlasím.
Nelze říci, že by nebyla snaha i v minulosti některé zásadně chybné přístupy měnit. Jedna věc je však chybu poznat, a druhá věc je skutečně ji napravit. I v tomto směru se v mnoha případech nepodařilo dodnes překonat rozpor mezi slovy a činy.
Když vezmeme jen závěry Výboru lidové kontroly z prověrky snižování investiční náročnosti z června tohoto roku: říká se v ní, že rozvojové investice jsou realizovány i v oblasti nedostatečně využitých stávajících základních fondů, že trvá nezajištěnost odbytu, že je zjišťována nedostatečná technická a technologická úroveň připravované výroby, že dochází k oborové neprovázanosti perspektivních výrob. A co nejhorší? Že programové koncepce jednotlivých resortů pro 8. pětiletku a koncepce do roku 2000 nezabezpečuje požadavek strukturálních změn.
K tomu lze pouze dodat, že na tuto skutečnost upozorňovali poslanci výboru pro plán a rozpočet již v květnu 1987 ve své závěrečné zprávě z poslaneckých průzkumů. Např. při průzkumu ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky Praha jsme zjistili, že nejsou zajišťovány podmínky pro krytí potřeb obráběcích strojů do roku 2000 a v důsledku toho není zajištěn žádoucí rozvoj oborů strojírenské techniky a nebude zajištěna ani podmínka pro rekonstrukci a modernizaci strojírenské technické základny v celém našem hospodářství.
Průzkum ukázal, že například konkrétní dopad na Elitex Liberec má za následek, že tento, jeden z mála úspěšných koncernů v efektivním strojírenském vývozu do nesocialistických států musí řešit svůj technický rozvoj převážně devizovým návratným úvěrem pro zabezpečení potřebného dovozu z hospodářsky vyspělých států. Zůstává otázkou, kde leží únosná hranice takového zadlužení, když pak investičně preferovaná tuzemská strojírenská produkce je orientována úplně jiným směrem. A je jen otázka, jak budou na přechod na samofinancování reagovat investoři při zabezpečování mezioborových vazeb u těch druhů výrob, které nebudou z hlediska ekonomického právě nejpřitažlivější. V tomto případě bude muset sehrát svou roli opět centrum a státní zakázka.
Aby nedošlo k nedorozumění: vůbec nejde
o to, aby se centrálně řešily dodavatelsko-odběratelské
disproporce, i když v přechodném období
se centrálním zásahům zřejmě
nevyhneme. Ale řešení to není, a ani
po něm nevoláme. Jde však o to, že nesprávně
založená dlouhodobá koncepce rozvoje oborů,
nesprávně nebo příliš nivelizovaně
volené priority a ekonomické nástroje ovlivní
i strukturu a obsah závazných výstupů
plánu, a to i ekonomických ukazatelů, normativů
a koneckonců i cen.