Nechci těmito údaji dokladovat bezproblémovost
připravovaných úprav. Problémů
je celá řada, průběžně
pro ně hledáme řešení. To však
neznamená, že jsme schopni vyřešit úpravou
nástrojů problémy každého podniku.
To ostatně není smyslem přestavby, ta má
za úkol objektivizovat podmínky, vytvořit
jednotné náročné ekonomické
klima a ne odrážet individuální požadavky,
potřeby a nedostatky.
Soudruh poslanec Procházka upozornil na problémy
spojené s novým zařazením zemědělských
podniků do produkčně ekonomických
skupin. Proč vůbec je tolik připomínek
ke kategorizaci? Ceny, příplatky k nim i sazby daní
působí plošně, zařazení
do příslušné skupiny je však vlastně
individuální stanovení vlivu diferenciální
renty. Proto jsme zemědělské podniky na základě
ocenění bonity půdy, dalších
přírodních podmínek, ale i omezujících
vlivů na zemědělskou výrobu - jako
jsou ochranná pásma vodních zdrojů,
emise, poddolování - ale i zlepšujících
- jako např. závlahy zařadili do 42 produkčních
ekonomických skupin s využitím pedologických
průzkumů půd vědeckovýzkumnou
základnou.
Nadále zpřesňujeme metodiku pro toto zařazení
zemědělských podniků o vlivy dalších
faktorů, které ovlivňují ocenění
podmínek pro výpočet zemědělské
daně a diferenciálních příplatků.
Počítáme s tím, že ještě
tento a příští týden budou výzkumné
ústavy ekonomiky zemědělství Prah
a Bratislava pracovat na ověřování
faktorů a jejich zahrnutí do propočtů.
Přijali jsme přitom zásadu, že pokud
má podnik námitky proti zařazení,
musí tyto svoje námitky řádně
doložit odpovídajícími faktory. Tento
princip bude platit i v příštích letech.
Víme o obavách řady podniků z vývoje
cen výrobních prostředků. Jak sám
soudruh poslanec Procházka ukázal na konkrétních
příkladech, nebylo v minulosti zdaleka vše
v odpovídajících relacích. Jsem toho
názoru, že do budoucna je základním
východiskem změna přístupů
k tvorbě cen v celém národním hospodářství.
Jde o to, nahradit dosavadní nákladový typ
ceny cenami parametrickými s tendencí k cenám
na mezinárodním trhu. Nedá se říci,
že bychom v této oblasti doposud nic neudělali.
Např. u průmyslových hnojiv z dovozu byly
v letech 1982 a 1986 provedeny změny právě
v tomto smyslu. Dalším krokem je komplexní
přestavba velkoobchodních cen k 1. lednu příštího
roku. Mnohé však na nás ještě čeká
při plynulé aktualizaci cen v příštím
období.
Zmínil jsem se rovněž o problematice zemědělské
daně. Potvrzuji, že jsme se soudruhem ministrem Žákem
našli společný jazyk u většiny
rozhodujících otázek. Je to např.
princip v zásadě jednotných daňových
nástrojů pro celý zemědělsko-potravinářský
komplex, postup v placení záloh na jednotlivé
složky zemědělské daně apod.
Věřím, že ještě před
jednáním federální vlády společně
dořešíme i zbývající otázky.
V současné fázi prací pokládám
za přirozené, že pracujeme s různými
variantami řešení tak, jak je uvádí
i směrnice pro přestavbu a hledáme optimální
řešení. Věřím, že
i u otázky daněprostého minima toto východisko
najdeme.
O otázkách přípravy uplatnění
přestavby zemědělsko-potravinářského
komplexu by se samozřejmě dalo ještě
široce hovořit. Odpovědi na interpelace poslanců
mají být stručné a jasné. Ujišťuji
vás, soudružky a soudruzi poslanci, za federální
ministerstvo zemědělství a výživy,
sám za sebe i za své kolegy ministry zemědělství
a výživy republik i členy federální
vlády, že společně hledáme a
najdeme odpovídající nástroje řízení
pro první výrobní národohospodářský
komplex, který bude uplatňovat komplexní
přestavbu tak, aby byly vytvořeny odpovídající
podmínky pro rozvoj výživy z vlastních
zdrojů.
Chceme, aby zemědělské a potravinářské
podniky znaly s půlročním předstihem
pravidla řízení. Myslím, že stejně
tak, jako se hledají obtížně jejich
optimální varianty, bude snad ještě
obtížnější jejich prosazení
do praxe. Přestavba hospodářského
mechanismu se nemůže zastavit na úrovni podniku,
ta musí proniknout do každého pracovního
kolektivu, ke každému pracovníkovi. To bude
rozhodující pro úspěšné
a efektivní uplatnění přestavby zemědělsko-potravinářského
komplexu.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Je poslanec Procházka
spokojen s odpovědí? i
Poslanec SL F. Procházka: Ano.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu ministru
Tomanovi. Prosím prvního místopředsedu
federální vlády soudruha Rohlíčka,
aby odpověděl na otázku poslankyně
Horečné.
První místopředseda vlády ČSSR
R. Rohlíček: Vážený súdruh
generálny tajomník, vážený súdruh
predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, spolu
s ministrom financií a ministrom práce a sociálnych
vecí predkladáme tento štvrtok na najbližšiu
schôdzku vlády návrh zásad, ako postupovať
pri realizácii úlohy prestavby ústredných
orgánov štátnej správy. Chcem zdôrazniť,
že v tomto materiáli sa držíme, v súlade
s príslušnými dokumentami, zásadnej
úlohy zníženia počtu pracovníkov
o 30 %. Ako povedal predseda vlády súdruh Štrougal
vo vládnom vyhlásení, táto úloha
je v tomto materiáli rozpracovaná ako návrh
diferencovane, v závislosti od konkrétnych podmienok,
v ktorých budú jednotlivé ústredné
orgány pracovať.
V tejto súvislosti chcem zdôrazniť, že
postup uvoľnenia a umiestnenia pracovníkov, ktorí
zostanú, je v tomto materiáli formulovaný
v plnom súlade s československými právnymi
predpismi. Týka sa to tak výpovednej lehoty, ako
aj nárokov na vyrovnanie príjmov v súlade
s príslušnými právnymi predpismi, a
takisto možnosti prípadnej rekvalifikácie jednotlivých
pracovníkov.
Ústredné orgány (tak je to navrhované
v materiáli) majú za úlohu umiestniť
uvoľňovaných pracovníkov vlastného
aparátu predovšetkým vo svojich organizáciách,
t. j. musia využiť prestavbu hlavne na omladenie a kvalifikačné
skvalitnenie svojich riadiacich štruktúr, vrátane
svojich podnikov a organizácií.
Ďalej majú za úlohu, aby v spolupráci
s národnými výbormi všetkým pracovníkom
v produktívnom veku zabezpečili nové zamestnanie
zodpovedajúce ich schopnostiam, zdravotnému stavu
a kvalifikácii.
Ústredné orgány budú usmerňovať
umiestňovanie pracovníkov predovšetkým
na voľné pracovné miesta v okruhu svojej pôsobnosti,
na miesta, ktoré sa získajú skončením
pracovného pomeru s pracovníkmi, ktorí nedosahujú
v práci trvale potrebné výsledky, prípadne
nespĺňajú kvalifikačné predpoklady,
na miesta, ktoré získajú skončením
pracovného pomeru s pracovníkmi, ktorí sú
poživateľmi starobného dôchodku, alebo
ktorým vznikol nárok na starobný dôchodok
a dosiaľ oň nepožiadali. Pri uvoľňovaní,
prirodzene, bude potrebné postupovať individuálne,
s prihliadnutím na výkonnosť a predpoklady
toho ktorého pracovníka.
Novo vytvorené republikové ministerstvá zdravotníctva
a sociálnych vecí v úzkej spolupráci
s národnými výbormi, s ústrednými
orgánmi štátnej správy, ako i s odborovými
orgánmi budú usmerňovať umiestňovanie
uvoľňovaných pracovníkov, ktorým
sa nepodarilo nájsť nové zamestnanie. Ústredné
orgány v súlade s vládou stanovenými
termínmi majú za úlohu spracovať program
umiestňovania týchto pracovníkov, a to menovite
s ohľadom na dátum, od kedy začnú bežať
výpovedné lehoty. V súlade s tým spracujú
tento program a budú umiestňovať uvoľnených
a riešiť umiestnenie takto uvoľnených pracovníkov.
KNV a národný výbor hl. m. Prahy a Bratislavy
zavedú s platnosťou od 1. 7. t. r. celokrajské
prehľady voľných miest v členení
na technicko-hospodárskych pracovníkov a ostatných
pracovníkov.
Vzhľadom na politickú citlivosť tejto úlohy,
najmä v Prahe (odhadujeme, že v Prahe ide zhruba o 3100
osôb a v Bratislave zhruba o 900 osôb) bola Predsedníctvom
ÚV KSČ vytvorená pracovná skupina
tajomníkov ústredného výboru, ktorá
bude plnenie tejto úlohy spolu s Mestským výborom
KSČ v Prahe a Mestským výborom KSS v Bratislave
zabezpečovať a kontrolovať priebeh týchto
prác po straníckej línii.
Ako som povedal na začiatku, podrobne je tento postup spísaný
a predložený vláde na posúdenie a schválenie
na najbližší štvrtok.
Pochopiteľne, dobre si uvedomujeme, že to bude proces
veľmi zložitý. Je súčasne úlohou
tých členov vlády, ktorí stoja v čele
rezortov, ktorých sa týka len tá časť
prestavby, hovoriaca o znížení počtu
pracovníkov a riadiacich kádrov (teda nomenklatúrnych
funkcií a organizačných zložiek),
ale ešte väčšia náročnosť
úlohy je na vedúcich tých ústredných
orgánov štátnej správy, ministrov tak
federálnej, ako i republikových vlád, ktorí
popri tom znížení vcelku musia zabezpečovať
túto úlohu vo svojom rezorte.
Tieto veci boli podrobne prediskutované so súdruhmi
ministrami, ktorých sa týkajú. Pri ich uvádzaní
do funkcií sme hovorili o tom, že ich prvé
kroky, ku ktorým pristupujú, by mali byť -
vytvoriť si predstavu v súlade s dokumentami schválenými
ÚV KSČ a vládou ČSSR. Mám na
mysli okrem uznesenia 7. pléna aj smernicu ku komplexnej
prestavbe. Na základe toho novo profilovať ako prvý
krok zásadný obsah nových rezortov, v súvislosti
s tým postupne formulovať štatút týchto
rezortov a paralelne s týmito prácami počty
pracovníkov, ktorí na ministerstve zostanú,
s ktorými rátajú pre ďalšiu činnosť
a citlivo pracovať na zabezpečení tejto zložitej
úlohy, týkajúcej sa umiestnenia pracovníkov,
ktorí budú v procese prestavby uvoľnení.
Předseda FS A. Indra: Je poslankyně Horečná
spokojená s odpovědí?
Poslankyně SN J. Horečná: Áno.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Rohlíčkovi.
Prosím předsedu federální vlády
soudruha Štrougala o závěrečné
slovo.
Předseda vlády ČSSR L. Štrougal:
Vážený soudruhu generální
tajemníku ústředního výboru
strany, vážený soudruhu předsedo Federálního
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci, především chci poděkovat za
podporu hlavních záměrů, které
byly v návrhu programového prohlášení
vyjádřeny.
Čtyři poznámky: V parlamentní rozpravě
jsme dosáhli shody v ocenění společenské
a hospodářské situace v Československu.
Z něho vycházejí i východiska, ve
kterých jsme se - jak se domnívám - také
shodli na tom, jak postupovat v letech 1988-90, tedy v přípravném
období, i když to časově není
přesně vyjádřeno, tak i v přechodu
na komplexní uplatnění všech prvků
ekonomické a vůbec společenské přestavby.
Máme tedy základní program a v parlamentní
rozpravě jsme se na něm shodli. Pochopitelně
těžko lze předem říci, že
známe všechna úskalí, všechny jevy,
které společenský vývoj, ekonomický
rozvoj může přinést a na které
budeme muset reagovat.
Domnívám se, že v československých
podmínkách máme velice iniciativně
a tvůrčím způsobem přemýšlet,
jak v přestavbě postupovat, jak ji urychlovat, jak
si racionálně počínat, abychom se
nedopustili některých subjektivistických
chyb. Koncipování celého komplexu i tempa
přestavby je v našich silách, je v síle
politického vedení, které tato země
má. Jsem přesvědčen, že především
silné politické vedení v Československu
je garancí toho, aby přestavba v ekonomické,
společenské oblasti, v celém politickém
systému proběhla s úspěchem a v optimálním
čase. Jiné alternativy nemáme, chceme-li
dosáhnout potřebného efektu, chceme-li získat
široké vrstvy pracujících pro tuto politiku.
To je první poznámka.
Druhá poznámka: Československo nemůže
žít bez mezinárodní dělby práce.
Podstatou, hlavní součástí mezinárodní
dělby práce je socialistická ekonomická
integrace, tedy spolupráce v rámci socialistického
společenství. Zde musíme vystupovat velice
iniciativně. Ano, jsou zde určité etapy,
musíme vážit i faktor času, ale musíme
velice progresívně, realisticky vystupovat s návrhy
- ať už dvoustranně, vícestranně
nebo mnohostranně - k tomu, abychom dospěli k postupnému
vytváření prvků socialistického
trhu.
Bez širšího zapojení československé
ekonomiky do mezinárodní dělby práce,
především v rámci zemí Rady vzájemné
hospodářské pomoci, nejsme schopni provést
v potřebné míře strukturální
změny, které tato ekonomika potřebuje. Nejsme
schopni je ani dokonce předurčit, i když v
základních strategických směrech své
představy máme a můžeme je uplatnit,
ale k tomu je vždy třeba ještě někdo
druhý, abychom s ním věci dojednali, abychom
věci perspektivně uplatnili.
Důležité je, abychom v rámci RVHP vytvářeli
pro socialistickou dělbu práce ekonomické
podmínky. To se týká tak citlivých
otázek, jako jsou ceny, kursy, postupná směnitelnost
měn, ekonomické právní podmínky.
Jsme pro přímé vztahy, pro společné
podniky, ale musíme si zároveň přiznat,
že to, co dosud máme, je nedokonalé, nepřináší
optimální efektivní výsledky. Musíme
tomu různými státními intervencemi
napomáhat a zatím to není to, o co v konečné
podobě usilujeme.
Ano, i zde je přechodné období, jsou i určité
etapy. Ale musíme stále vycházet z toho,
že vytvoření socialistického trhu v
rámci Rady vzájemné hospodářské
pomoci je pro Československo - a domnívám
se, že nejen pro Československo - životní
otázkou.
Třetí poznámka se týká otázek,
na které konkrétně reagoval první
místopředseda soudruh Rohlíček. Chci
zdůraznit jen jeden aspekt státního a hospodářského
aparátu a jeho vedoucích pracovníků:
to je profesionalita a politická úroveň.
Je třeba, soudružky a soudruzi poslanci, si otevřeně
přiznat, že pracujeme v podmínkách,
kdy část centrálního státního
aparátu je pro přestavbu, ale část
o tom pochybuje, má dokonce i vážné
výhrady. Je to logické a vůbec není
třeba z toho vyvozovat nějaký nervózní
postoj. Důležité je získat tu další
část aparátu pro přestavbu, pro její
myšlenky a pro její ztvárnění
a dotváření.
Bez aparátu nemůžeme pracovat, nemůžeme
přestavbu bez profesionální a politické
úrovně centrálního aparátu
i řídícího a hospodářského
aparátu zvládnout. Ale říkám
otevřeně - s odpůrci přestavby přestavbu
dělat nemůžeme. To je třeba vzít
na vědomí. Po všem úsilí získat
některé tyto lidi pro myšlenky 7. a 9. pléna
ústředního výboru KSČ je třeba
věci posuzovat i z této politickoprofesionální
stránky. Jsi pro, nebo ne? A potom pochopitelně
je třeba dělat přestavbu s lidmi, kteří
se za tento program dovedou postavit, dovedou ho promýšlet,
dovedou ho dotvářet.
Čtvrtá poznámka se týká připomínky
soudružky poslankyně Pekařové. Prosím,
abych byl omluven za to, že ve vládním prohlášení
nebyla širší zmínka o kulturní,
školské a vůbec nadstavbové politice.
Byl to záměr, ale asi nebyl rozumný, jak
připomíná soudružka Pekařová.
Vycházeli jsme z toho, že platí ta pasáž
z vládního prohlášení v roce
1986, kterou jsme zde tehdy přednesli o kulturní,
školské a ostatní politice v této oblasti,
o problematice vzdělanosti mládeže atd. Sebekriticky
přiznávám, že tato pasáž
v nynějším programu vlády chybí.
Chci vás ubezpečit, že otázky, které
zde byly vzneseny a byly obsaženy v předchozím
programovém prohlášení při nástupu
federální vlády po všeobecných
volbách, pochopitelně pokládáme za
své a v tomto směru chceme také pokračovat.
Nakonec, soudružky a soudruzi, chci vyslovené připomínky
ocenit, přispívají ke koncipování
další vládní politiky a přispívají
k realizaci záměrů, které si ve vládním
programu vytyčujeme.
Chci zdůraznit, že tyto připomínky vezmeme
v úvahu. Za všechny členy vlády Československé
socialistické republiky vás chci ujistit, že
nebudeme litovat sil, abychom v duchu návrhu usnesení,
které je předloženo Federálnímu
shromáždění, úspěšně
splnili cíle, které jsme si vytyčili. Děkuji
vám za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Štrougalovi.
Nyní prosím předsedu návrhové
komise, místopředsedu Sněmovny lidu poslance
Hůlu, aby nás seznámil s výsledky
práce návrhové komise.
Předseda návrhové komise, místopředseda
SL A. Hůla: Vážený soudruhu generální
tajemníku, vážený soudruhu předsedo,
soudružky a soudruzi poslanci, návrhová komise
se sešla třikrát v průběhu jednání
obou sněmoven. Posoudila zejména, zda návrh
usnesení odpovídá připomínkám
a námětům, které odezněly v
podnětné rozpravě k projednávanému
prohlášení vlády Československé
socialistické republiky, zda návrh usnesení
vytváří podmínky pro Federální
shromáždění a jeho výbory ke
konkrétní a průběžné kontrole
programového prohlášení tak, jak bylo
předsedou vlády předneseno.
K předloženému návrhu usnesení,
které máte k dispozici, došlo celkem pět
připomínek. Komise doporučuje, aby tři
připomínky byly doplněny do návrhu
usnesení:
- na straně 2 odst. 2 osmý řádek upravit
takto: "v tvorbě zdrojů, jejich struktuře,
kvalitě a užití"; - na téže
straně bod 3, první odrážka, šestý
řádek: "zvyšování exportní
schopnosti a její efektivnosti";
- na str. 3 odst. 3 třetí odrážka: "rozvinutí
prací na přípravě návrhu 9.
pětiletého plánu a dlouhodobého výhledu
sociálně ekonomického rozvoje, jejichž
smyslem bude všestranný rozvoj člověka
atd."; škrtnout rozvoje československé
socialistické společnosti.
To jsou všechny připomínky, které doporučuje
komise, aby byly do návrhu usnesení zapracovány.
Po této úpravě, soudružky a soudruzi,
vám návrhová komise doporučuje návrh
usnesení v plném znění schválit.
Předseda FS A. Indra: Jsou ještě nějaké
dotazy nebo připomínky k návrhu usnesení,
včetně úprav, které tlumočil
jménem návrhové komise poslanec Hůla?
(Nikdo se nehlásí.) Nejsou. Děkuji poslanci
Hůlovi a návrhové komisi za vykonanou práci.
Můžeme přistoupit k hlasování.
Připomínám, soudružky a soudruzi poslanci,
že při schvalování programového
prohlášení vlády a při hlasování
o návrhu na vyslovení důvěry vládě
platí podle čl. 42 odst. 3 ústavního
zákona o čs. federaci zákaz majorizace. Ve
Sněmovně národů hlasují proto
odděleně poslanci zvolení v České
socialistické republice a odděleně poslanci
zvolení ve Slovenské socialistické republice.