Vyjadřujeme plnou podporu základním principům
politiky vlády ČSSR, vyplývajících
ze závěrů 7. a 9. zasedání
ÚV KSČ, že vývoj naší sociální
politiky se může opírat pouze o dosahované
ekonomické výsledky a že ekonomický
rozvoj se musí současně opírat o mobilizující
vliv sociálního rozvoje. Z tohoto hlediska považujeme
v souladu s názory naších členů
a v souladu s prohlášením vlády za nanejvýš
aktuální, aby vláda přijala urychleně
efektivní opatření ke zlepšení
zásobování vnitřního trhu,
zejména oděvním a textilním zbožím,
obuví a řadou druhů strojírenských
a elektrotechnických výrobků dlouhodobé
masové spotřeby. Víme, že vláda
v tomto směru přijala určitá opatření,
jejichž účinnost se však neprojevuje zatím
v žádoucí míře.
Pro utváření příznivého
politického klimatu, nezbytného k realizaci přestavby
má svůj nemalý význam i stav v dopravě
pracujících do a ze zaměstnání.
Nutno říci, že v některých oblastech
neuspokojivý stav v tomto směru přerůstá
v politický problém. Příčiny,
jsou známé, spočívají především
v nedostatečné a mnohdy i v zastaralé technické
základně veřejné dopravy a tomu odpovídajícím
neuspokojivým pracovním podmínkám
řidičů. Víme, že z podnětu
ÚRO se uvedenou problematikou někteří
funkcionáři vlády a ministerstev zabývali,
situace v dopravě se však do této doby nezlepšila.
Poznatky z většiny krajů naopak spíše
vypovídají o zhoršující se situaci.
Odbory plně podporují racionalizaci státní
a hospodářské sféry, spojené
se snížením počtu pracovníků
těchto orgánů. Oceňujeme, že
vláda ČSSR zpracovala ve spolupráci s Odbory
i program umísťování, sociálního
a hmotného zabezpečení uvolňovaných
pracovníků. Nyní je nanejvýš
aktuální a považujeme za důležité,
aby tento program byl konkrétně rozpracován
ve všech centrálních orgánech a zabezpečena
jeho praktická realizace spolu s citlivým přístupem
k těm pracovníkům, jichž se racionalizace
dotýká.
Soudružky a soudruzi poslanci, Odbory by nesplnily očekávání
svých členů a celé naší
společnosti, kdyby se samy aktivně nepodílely
na uskutečňování revolučních
přeměn v životě našeho lidu. Jsme
si vědomi, že aktivní podíl Odborů
je podmíněn uskutečněním přestavby
i v samotných Odborech. Přijali jsme proto v tomto
směru na nedávno konané III. plenární
schůzi ÚRO celý komplex opatření,
která začínáme postupně realizovat.
Obsahem činnosti počínaje a racionalizací
odborové struktury konče.
Aniž bychom oslabovali naši pozornost k ekonomickým
otázkám, zvýšenou péči
věnujeme těm oblastem činnosti, které
podmiňují aktivizaci lidského činitele
společenského pokroku. Mám tím na
mysli zejména sociální cíle našeho
ekonomického snažení a rozvoj demokratismu,
včetně principů socialistické samosprávy.
V zájmu podpory naplňování organizátorské
funkce socialistického státu v oblasti národního
hospodářství věnujeme pozornost zdokonalení
obsahu i organizaci rozvoje iniciativy pracujících,
socialistickému soutěžení. Stručně
řečeno, jde o to, přizpůsobit je novým
ekonomickým podmínkám, dosáhnout toho,
aby v jejich obsahu se stále výrazněji prosazovala
orientace na intenzifikační faktory ekonomického
rozvoje, na efektivnost činnosti a hospodaření
podniků.
Lze předpokládat, že v souvislosti s přechodem
podniků na plný chozrasčot samo hospodářské
vedení, odborová organizace a orgány samospráv
budou mít více než dosud zájem na tom,
aby iniciativa pracujících co nejvíce přispívala
k odhalování a mobilizaci existujících
rezerv v zájmu ekonomického a sociálního
rozvoje jak státního podniku, jeho pracovního
kolektivu, tak celé společnosti.
Nejen minulá, ale i současná zkušenost
z experimentujících podniků prokazuje, že
jedním z nejobtížnějších
úkolů přestavby hospodářského
mechanismu, na jehož řešení se budou Odbory
výrazněji než dosud podílet, je dosažení
plné zainteresovanosti pracujících na konečných
výsledcích jejich práce. Domníváme
se, že vyřešení tohoto úkolu rozhodne
v podstatné míře o úspěchu
celé přestavby hospodářského
mechanismu.
Proto vedeme odborové orgány a organizace k tomu,
aby všestranně působily k dosažení
změny vztahu hospodářského vedení,
samostatné odborové organizace, budoucích
orgánů socialistické samosprávy, všech
pracujících k zavádění a k
důslednému uplatňování principů
vnitropodnikového chozrasčotu a brigádní
formy organizace práce a odměňování,
které nesporně jsou ekonomickou a organizační
základnou pro fungování socialistické
samosprávy, uplatňování socialistických
principů odměňování, pro efektivní
účast pracujících na realizaci úkolů
sociálně ekonomického rozvoje státních
podniků.
Nemalou pozornost budeme věnovat i formování
právního vědomí pracujících,
pracovněprávních vztahů, aby tyto
byly v souladu s novými ekonomickými podmínkami.
Dobrý základ k tomu dává současná
veřejná diskuse k zásadám novelizace
zákoníku práce.
Jak již bylo řečeno, Odbory budou celou svou
činností aktivně napomáhat uvádět
do života záměry přestavby. Tomu podřizují
obsah, styl a metody odborové práce, její
formy.
Chceme zároveň více a lépe využívat
ty, které se dosud osvědčily. Na jednom z
prvních míst k nim patří společná
jednání odborových orgánů všech
stupňů s jejich příslušnými
hospodářskými a státními partnery,
včetně společných jednání
sekretariátu Ústřední rady odborů
s předsednictvem vlády ČSSR. Zvláště
v současném období, kdy rozhodnutí
o mnohých zásadních otázkách
budou v mnohém měnit život naší
socialistické společnosti, považujeme tato
vrcholná společná jednání za
nanejvýš důležitá a nezbytná.
Vítáme proto prohlášení vlády
ČSSR, že i v tomto směru bude v nastávajícím
období tyto formy spolupráce mezi socialistickým
státem a socialistickými odbory dále prohlubovat.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Neubertovi,
nyní prosím místopředsedu Federálního
shromáždění Bohuslava Kučeru,
připraví se poslanec Anton Hlaváč.
Místopředseda FS B. Kučera: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
chtěl bych nejprve jménem Klubu poslanců
Československé strany socialistické podpořit
prohlášení vlády Československé
socialistické republiky.
Cíle, které v tomto prohlášení
vláda vyjádřila, odpovídají
jak strategické linii XVII. sjezdu KSČ, tak i nedávným
zasedáním jejího ústředního
výboru. Jsou to záměry, které v plné
šíři přijala za své Národní
fronta na únorovém zasedání jejích
ústředních výborů.
Cíle, které si v současné době
klademe, přestavba našeho národního
hospodářství, a to v centru i podnikové
sféře, změny v mechanismu řízení
našly plnou podporu i v řadách Československé
strany socialistické. Vidíme v nich prostředek
k tomu, abychom rozvíjeli rychleji a efektivněji
než dosud naše národní hospodářství,
a tak lépe uspokojovali potřeby lidí.
Uvědomujeme si přitom, že důležitým
činitelem v celém tomto procesu přestavby
je člověk, lidský faktor. A právě
proto, aby tento lidský faktor se výrazněji
než doposud podílel na řešení současných
problémů, je nezbytné rozvíjet též
všechny atributy socialistické demokracie. Jsem rád,
že federální vláda ve svém prohlášení
zdůrazňuje potřebu ještě účinnější
spolupráce s orgány Národní fronty
i jejími organizacemi. Domnívám se, že
to může přinést nejenom zlepšení
kvality přijímaných usnesení a rozhodnutí,
ale i vytváření potřebné atmosféry
pro jejich realizaci. Československá strana socialistická
je připravena tyto cíle podpořit nejenom
svým prohlášením z této vysoké
tribuny, ale především aktivní prací
svých členů.
Ve svém vystoupení chci, soudružky a soudruzi,
obrátit vaši pozornost k té části
vládního prohlášení, která
se zabývá mezinárodními otázkami.
Pro Československo má přirozeně prvořadý
význam jaderné odzbrojení. Toto odzbrojení
je nejen důležité pro Evropu jako celek, ale
má mimořádný význam zejména
pro střední Evropu, pro niž by jaderná
válka představovala totální likvidaci.
Proto oceňujeme spolu s veřejností úsilí
federální vlády, které přispělo
k dosažení dohody mezi SSSR a USA o likvidaci raket
středního a kratšího doletu, jež
byla na sklonku minulého roku podepsána. I my, poslanci
Federálního shromáždění,
jsme nedávným doporučením ratifikace
příslušné dohody vnesli svůj
vklad do řešení této závažné
otázky evropského kontinentu.
Jestliže hovořím s uznáním o
dohodě o likvidaci raket středního a kratšího
doletu, pak nemohu nevyjádřit smíšené
pocity, které v našich občanech vyvolávají
snahy v některých zemích NATO nahradit tyto
zbraně jinými druhy zbraní, uvažovat
o jejich přesunu na jiné nosiče, a tak znovu
usilovat o převahu zemí NATO. V dohodě o
likvidaci raket středního a kratšího
doletu vidíme však pouze první krok k jadernému
odzbrojení, po němž by měly následovat
kroky další. Očekáváme, že
v dohledné době bude dosaženo dohody i padesátiprocentního
snížení počtu strategických zbraní,
že dojde k omezení a posléze k úplnému
zákazu zkoušek jaderných zbraní.
V této souvislosti bych se chtěl zastavit u tvrzení
některých našich západoevropských
partnerů, z nichž vyplývá, že pokládají
jaderné odzbrojení za nereálné a dokonce
jaderné zbraně za jakousi obranu míru. Velmi
často při této příležitosti
hovoří o konvenční převaze
zemí Varšavské smlouvy. Ta to převaha
nebyla nikdy doložena. Lze připustit, že na obou
stranách v důsledku historického vývoje
mohlo dojít k jisté asymetrii. Země Varšavské
smlouvy však nejednou vyjádřily svoji vůli
jít po cestě i konvenčního odzbrojení.
Jde-li tedy našim partnerům skutečně
o konvenční odzbrojení, proč tedy
země NATO dva roky vážně nereagovaly
na dalekosáhlé návrhy formulované
zeměmi Varšavské smlouvy v Budapešti.
Namísto toho se stále vytváří
ve veřejném mínění na Západě
obraz Varšavské smlouvy jako seskupení zemí,
které usiluje o jakýsi konvenční útok
vůči zemím NATO. Ve zvrácené
logice pak se staví do popředí potřeba
zachování jaderných zbraní. Je to
absurdní, nesmyslná logika. Vždyť to byly
právě země Varšavské smlouvy,
které navrhovaly nepoužití síly jak
v oblasti jaderné, tak i konvenční. Právě
ony přišly v návrhem na výměnu
informací o vojenských potenciálech. Jde
nyní tedy o to, skutečně ukázat opravdovou
vůli jít cestou snižování zbrojení
a na tuto vůli pozitivně vyjádřenou
našimi partnery čekáme.
K dosažení odzbrojovacích cílů
mohou směřovat jak iniciativy globální,
tak i iniciativy přinášející
dílčí řešení. Je jich
dnes v Evropě celá řada - na severu, ve Středomoří,
na Balkáně. Chci ocenit, že i naše vláda
k těmto cílům přispěla, a to
jak návrhy v oblasti koridoru bez jaderných zbraní,
tak pásma bez chemických zbraní ve střední
Evropě. Tyto návrhy vyšly z iniciativ Komunistické
strany Československa, Jednotné socialistické
strany Německa a Sociálně demokratické
strany v NSR. Mají řadu příznivců.
Mají však i své odpůrce. Argument, který
při této příležitosti slýcháme,
většinou zní tak, že je možné
a tudíž potřebné buď řešení
celkové nebo žádné. Takovýto
argument postrádá přirozeně logiku,
což například koridor několika set kilometrů,
v němž by nebyly jaderné ani chemické
zbraně, nesnížil by riziko jejich použití?
Myslím, že nesporně ano.
Návrh generálního tajemníka ústředního
výboru Komunistické strany Československa
soudruha Miloše Jakeše na vytvoření pásma
důvěry a spolupráce a dobrých sousedských
vztahů na linii dotyku mezi zeměmi NATO a Varšavské
smlouvy přináší do této oblasti
nový významný impuls, politickou, ekonomickou,
ekologickou a humanitární spolupráci mezi
zainteresovanými zeměmi. Návrh vyvolal zájem
široké evropské veřejnosti, jak jsme
se mohli znovu nedávno přesvědčit
na zasedání sekretariátu Mezinárodního
výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci.
Věříme, že i vlády NATO k tomuto
návrhu přistoupí konstruktivně a umožní
o něm diskusi na politické úrovni.
Československo mělo vždy životní
zájem na procesu upevňování a rozvíjení
evropské bezpečnosti a spolupráce. Bylo proto
aktivním účastníkem Konference o bezpečnosti
a spolupráci v Evropě, signatářem
i realizátorem jejího Závěrečného
aktu. Myšlenka zakotvená i z iniciativy Československa
do Závěrečného aktu, jež chápe
proces evropské bezpečnosti a spolupráce
jako proces trvalý, se ukázala být živá.
Posunula a posouvá nepochybně myšlenku evropské
bezpečnosti a spolupráce kupředu. Vezměme
např. skutečnost, že opatření
k posílení důvěry se dík aktivitě
socialistických zemí ve Stockholmu široce rozšířila.
Dnes pozorovatele NATO vidíme na cvičení
v Československu, naši pozorovatelé jsou na
cvičeních v západních zemích.
Před třinácti lety se to zdálo nemožné.
Dnes je to skutečnost i doklad, že tam, kde je politická
vůle, lze jít skutečně kupředu.
Chtěl bych vyjádřit při této
příležitosti názor našich občanů
na současné jednání ve Vídni
i naše představy, že by mělo při
dobré vůli našich partnerů dospět
v dohledné době k dohodě o vyváženém
závěrečném dokumentu. Měl by
nepochybně obsahovat další opatření
v oblasti odzbrojení, upevňování důvěry,
ale rádi bychom viděli i uskutečnění
ekonomického fóra, směřujícího
ve smyslu našeho československého návrhu
do oblasti druhého koše, jemuž zatím v
procesu evropské bezpečnosti bohužel byla věnována
příliš malá pozornost. A to i přesto,
že otázky obchodu, otázky ekonomické
a vědeckotechnické spolupráce, spolupráce
v ekologii či dopravě Evropu velmi zajímají,
jak jsme se nedávno přesvědčili i
při diskusi s představiteli všech frakcí
Evropského parlamentu. Jsme přirozeně i pro
to, aby patřičná pozornost byla věnována
humanitární spolupráci, spolupráci
v oblasti kultury a výměny informací. Za
předpokladu ovšem, že půjde o skutečnou
spolupráci a nikoliv o výpady proti společenskému
systému, který si národy svobodně
zvolily.
Úkoly, před nimiž stojíme v oblasti
zahraniční politiky jsou náročné,
budou vyžadovat plné nasazení naší
diplomatické služby, její širokou aktivitu.
Zahraniční politiku naší země
nerealizují ovšem jenom diplomaté. V široké
míře se na ní podílí Federální
shromáždění i Čs. skupina Meziparlamentní
unie. Rovněž naši občané jsou v
této oblasti velmi aktivní prostřednictvím
mírového hnutí, politických stran,
organizací Národní fronty i Československé
společnosti pro mezinárodní styky, jejíž
partnerské organizace působí více
než v šedesáti zemích světa. Jde
o to, nyní semknout všechny tyto síly ve prospěch
jediného humanistického cíle, který
je vlastní naší socialistické společnosti,
ve jménu míru a mezinárodní spolupráce.
Dobrý pocit pro nás vyplývá z vědomí,
že se můžeme v tomto úsilí opřít
o naše přátelství a spojenectví
se Sovětským svazem i o společenství
Varšavské smlouvy.
Předseda FS A. Indra: Děkuji místopředsedovi
FS Kučerovi. Soudružky a soudruzi, v polední
přestávce vám byl rozdán návrh
usnesení k programovému prohlášení
vlády ČSSR. Jménem návrhové
komise vás prosím, abyste případné
připomínky odevzdali do 15 hodin.
Vystupuje poslanec Hlaváč, připraví
se poslanec Procházka.
Poslanec SN A. Hlaváč: Vážený
súdruh generálny tajomník, vážený
súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, vážení
hostia, pozorne som sledoval slová súdruha Štrougala
o programovom nasmerovaní práce vlády Československej
socialistickej republiky pre ďalšie obdobie. Za seba
i za poslancov Snemovne národov vyjadrujem plnú
podporu zámerom vlády v oblasti zvýšenia
dynamiky spolupráce krajín socialistického
spoločenstva a zvýšenia československého
podieľu na integračnom procese krajín RVHP.
Všetci vieme, že sovietska ekonomika sa podieľa
asi 43,5 % na celkovom obrate československého zahraničného
obchodu. Význam vzájomných československo-sovietskych
hospodárskych stykov, ako potvrdili rokovania generálneho
tajomníka ÚV KSČ súdruha Jakeša
so súdruhom Gorbačovom v Moskve začiatkom
tohto roku, bude naďalej rásť. Základom
tohoto rastu bude Dlhodobá koncepcia ekonomickej a vedeckotechnickej
spolupráce na 15 až 20 rokov, na ktorej sa t. č.
usilovne pracuje.
V súvislosti so zavádzaním nového
hospodárskeho mechanizmu sa priamo v našich podnikoch
ukazuje, že sa zvyšuje záujem pracujúcich
- našich voličov - o problematiku medzinárodnej
spolupráce, socialistickej deľby práce, vrátane
priamych vzťahov medzi hospodárskymi organizáciami
členských krajín RVHP.
Teraz však nejde o to, venovať trvalú pozornosť
iba rastu objemu, resp. úrovni obchodného obratu
so Sovietskym zväzom, ale aj novej kvalite vzájomných
vzťahov. V záujme ďalšieho intenzívneho
rozvoja obchodnej výmeny treba postupovať aktívnejšie,
predovšetkým cestou vyhľadávania ďalších
kooperácií a iných foriem priamych vzťahov
a zvýšením dovozu strojov a zariadení
zo Sovietskeho zväzu. Priestor k tomu otvorila aj dohoda
o rozvoji priamych vzťahov medzi podnikmi Československej
socialistickej republiky a Sovietskeho zväzu uzatvorená
v novembri 1986.
Je potrebné všetky prekážky odstrániť
a prekonať bariéry, ktoré bránia integrácii.
Ekonomické podmienky nás nútia rozvinúť
v tomto smere tvorivú energiu más, využiť
všetky pozitívne skúsenosti a rozvinúť
v najširšom chápaní vzájomnú
kooperáciu a špecializáciu pri využití
priamych vzťahov a vytváranie spoločných
podnikov. Na úseku priamych vzťahov máme veľké
rezervy v rozširovaní vedeckotechnickej spolupráce
s mohutným vedeckovýskumným potenciálom
Sovietskeho zväzu, vo výmene a využití
priemyslových práv a výrobno-technických
poznatkov, ale hlavne v tom, aby prinášali viac skutočného
efektu vo výrobe.
O tom, že je to skutočne perspektívna cesta,
nás oprávňujú hovoriť už
prvé výsledky. Od podpisu dohody pred rokom a pol
sa priame vzťahy československých a sovietskych
podnikov rozrástli na cca 280 väzieb, pričom
viac ako 60 % z nich bolo dojednané v krátkej dobe
necelého roka. Týkajú sa 120 väzieb
medzi priemyslovými podnikmi, 20 stykov medzi poľnohospodárskymi
podnikmi a okolo 150 z nich má prepojenie medzi výskumnými
a projektovými organizáciami a ústavmi. Máme
už 12 spoločných kolektívov vedcov a
7 medzinárodných združení a organizácií.
Konkrétne skúsenosti máme i v našom
Západoslovenskom kraji, a to jednak v rámci družobnej
spolupráce so Saratovskou oblasťou, a potom aj s výrobnou
a kooperačnou súčinnosťou. Napríklad
JRD Pokrok sa podieľa na rozvoji pestovateľského
systému kukurice v kolchoze Pobeda a V. I. Lenina v Saratovskej
oblasti. Z plochy 1000 ha dosiahli priemernú úrodu
7,24 ton kukurice z hektára a na 140 hektárovej
zavlažovanej parcele náš hybrid vydal dokonca
až 11 ton zrna kukurice z hektára. Dosiahnuté
výsledky sú cenným poznatkom aj pre získanie
skúseností v JRD Ostrov, ktoré môžu
byť využité v ďalšom rozvoji gestorstva
nad pestovaním kukurice. Očakávame, že
v tomto roku sa plochy pestovania kukurice v uvedenom systéme
Saratovskej oblasti zvýšia na 5000 hektárov
a v ďalších rokoch môžu ešte
ďalej rásť.
Uskutočňuje sa tiež výmena najnovších
poznatkov vedeckotechnického rozvoja v šľachtiteľstve,
plemenárstve, v reprodukcii a výžive hospodárskych
zvierat, pri využívaní biotechnológií,
vo výskumnom ústave a na Spoločnom poľnohospodárskom
podniku v Nitre a v ďalších oblastiach. Aj Výskumný
a šľachtiteľský ústav zeleniny a
špeciálnych plodín v našom okrese úzko
spolupracuje na základe uzatvorených dohôd
so svojimi partnermi v Tiraspole v Moldavskej SSR výmenou
šľachtiteľských materiálov, dokumentácie,
niektorých strojov i stážovaním perspektívnych
pracovníkov.
Rovnako cenné sú viaceré poznatky aj zo spolupráce
priemyslových podnikov kraja. Chcel by som ako príklad
uviesť aspoň dva podniky z môjho volebného
obvodu. V prvom prípade ide o dlhodobú spoluprácu,
ktorá má mnohostranný charakter a týka
sa Závodov ťažkého strojárstva
- Lodeníc Gábora Steinera v Komárne, ktoré
90 % lodnej produkcie vyrábajú pre Sovietsky zväz.
Sovietskí odborníci sa podieľajú na
teoretickej a praktickej príprave našich vysokoškolských
a stredoškolských kádrov. Prehlbuje sa spolupráca
nášho Výskumného ústavu lodí
s partnerským ústavom v Leningrade. Uskutočňuje
sa výmena skúseností nielen v predprojektovej
a projektovej príprave plavidiel, ale i v priamej účasti
sovietskych a našich odborníkov v procese ich výroby,
čo veľmi prispieva k vysokej kvalite produkcie lodenice.
Spokojnosť sovietskeho zákazníka vytvára
trvalé istoty vo výrobnom programe, zabezpečuje
dlhodobý odbyt, ktorý je už dnes zmluvne uzatvorený
až do roku 1995. To však neznamená, že by
nebola vo vzájomných vzťahoch charakteristická
vysoká náročnosť na novú kvalitu,
úžitkové a plavebné vlastnosti lodí,
pretože konkurencia a ponuka iných zahraničných
firiem je dnes už veľmi široká.