Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, chcem vás ubezpečiť, že návrh nového banského zákona vychádza zo skúseností a poznatkov, dlhodobo získaných v oblasti využívania a ochrany nerastného bohatstva a zachováva tie ustanovenia skôr platných banských predpisov, ktoré sa v praxi osvedčili a ukázali účinnými.

V súlade s celosvetovým trendom nových banských zákonov najmä v socialistických krajinách, sme neopomenuli ani zvýšenie nárokov na bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci a bezpečnosť prevádzky pri baníckych prácach a pri prácach, uskutočňovaných baníckym spôsobom. Väčšiu časť týchto ustanovení obsahujú návrhy republikových zákonov.

Pri spracovaní a posudzovaní návrhov banského zákona sme takisto plne prihliadli na materiály, týkajúce sa prestavby hospodárskeho mechanizmu v ČSSR, najmä na návrhy zákona o štátnom podniku a zákona o poľnohospodárskom družstevníctve. Návrh nového banského zákona je v zhode so zásadami prestavby. Návrh zákona poníma úlohu ústredných orgánov ako úlohu orgánov, ktoré sa zaoberajú zásadnou koncepciou a perspektívou pri využívaní nerastného bohatstva. Dbali sme na to, aby návrh zodpovedal potrebám rozvinutej socialistickej spoločnosti a prispel k čo najracionálnejšiemu využívaniu nášho nenahraditeľného nerastného bohatstva.

Nová úprava banského práva prináša aj zjednodušenie - štruktúry právnych predpisov v tejto oblasti a podstatné zníženie ich počtu. K novému banskému zákonu predpokladáme vydanie jedného nariadenia vlády Československej socialistickej republiky a štyroch vyhlášok, z toho dvoch vyhlášok Českého a Slovenského geologického úradu a dvoch vyhlášok Českého a Slovenského banského úradu. Súčasne sa zruší jedenásť všeobecne záväzných právnych predpisov a stratí platnosť jedno uznesenie vlády Československej socialistickej republiky.

Na záver by som chcel, vážené súdružky a súdruhovia, poďakovať za pozornosť, ktorú ste venovali návrhu banského zákona a za aktívny prístup pri jeho prerokúvaní vo výboroch Snemovne ľudu a Snemovne národov. Navrhované úpravy, ktoré pripravili výbory snemovní, upresňujú text zákona a prispievajú k jeho úplnosti.

Vážené súdružky a súdruhovia, v mene vlády ČSSR odporúčam, aby ste predložený návrh zákona schválili.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Lacovi. Návrh projednaly v obou sněmovnách výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a výbory pro zemědělství a výživu. Prosím nyní společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Blažka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec O. Blažek: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu prezidente Československé socialistické republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, vládní návrh zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, tzv. horní zákon, který projednáváme, je jedním z mála zákonů, ve kterém se uplatňuje dlouhodobá tradice našeho horního práva a jeho právních institutů v přímé návaznosti na řešení aktuálních otázek v ekonomicky tak důležité oblasti, jakou je využívání nerostného bohatství.

Sledujeme-li vývoj od poválečných let, je zřejmé, že těžba výrazně vzrostla. Od konce 70. let dochází k dlouhodobě rostoucímu napětí mezi přírodními zdroji, respektive jejich hospodářským osvojováním, a nároky ekonomického růstu. Tato skutečnost staví světové hospodářství, ale tím i národní ekonomiky, před nutnost podstatné intenzifikace využívání přírodních zdrojů, k nimž patří především nerostné bohatství. XVII. sjezd KSČ zdůraznil důležitost racionálního využívání ložisek nerostných surovin a poukázal též na vztahy mezi zdroji a spotřebou.

Podle Ústavy ČSSR je nerostné bohatství výhradním národním majetkem, je nenahraditelné a má v rozvoji národního hospodářství strategické postavení. Proto je nutné, aby stát toto bohatství důsledně chránil, aby v rámci volnější regulace chozrasčotní sféry nadále stanovil přísná pravidla chování orgánů a organizací při ochraně a dobývání ložisek nerostného bohatství. Z tohoto principu a rovněž z dlouholetých tradic horního práva u nás jsou koncipovány i nástroje pro účinnější ochranu nerostného bohatství a jeho racionálnější využívání v návrhu tohoto zákona.

Navrhovaný zákon, jak zde už bylo řečeno, je v podstatě v souladu s intenzifikačním procesem našeho národního hospodářství, který vyžaduje šířeji a efektivněji využívat přírodní bohatství a dostupné surovinové zdroje. Při jednání ve výborech však bylo zdůrazněno, že je ke škodě předloženého návrhu, že se v jeho znění nepodařilo vytvořit podmínky i pro zvýšení ekonomického tlaku na racionálnější využívání nerostného bohatství. Mezi tyto dosud málo účinné nástroje patří i nekontrolovatelný přerozdělovací proces. Podle dosud platných právních úprav i platné metodiky jsou do konstrukce nákladů, například těžby uhlí, zahrnuty jen přímé náklady a část nákladů na odstranění důlních škod. Rozhodující část vyvolaných nákladů, spojených například s náhradní výstavbou odpadu bytového fondu včetně vybavenosti dopravních inženýrských sítí jako důsledku hornické činnosti, jde k tíži státního rozpočtu cestou oblastního plánu. Tento citelný úbytek bytového fondu např. jen v okrese Karviná za 15 let činí asi 8500 bytů. Touto cestou jsou skutečné náklady na těžbu uhlí výrazně deformovány, což ve svých důsledcích snižuje účinnost opatření zaměřených na racionalizaci spotřeby paliv a tím se snižuje i účinnost tohoto zákona zaměřeného na ochranu nerostného bohatství. Z jednání výborů proto vyplynul požadavek, aby uvedený problém byl řešen při novelizaci navazujících právních norem, ale i v plánovací a cenové metodice ústředních orgánů.

Dalším příkladem nedokonalosti stávající metodiky, ale i určitého stupně podcenění problematiky je usnesení předsednictva vlády č. 18 ze 6. 2. 1988, které bez ohledu na stanoviska územních orgánů řeší urychlení podmínek pro zabezpečení těžby uhlí v důlním poli městské části Darkova a obce Stonava, jehož důsledkem mimo jiné bude plošná asanace asi tisíce rodinných domků včetně již uvedených známých lázní Darkov, a to do roku 1993, aniž by byla věcně zabezpečena náhradní výstavba. Citované usnesení předsednictva vlády jen ukládá zabezpečit výstavbu nových lázní nákladem asi 500 mil. Kčs na území obce Klimkovice. Od roku 1962 bylo už však mnoho podobných usnesení přijato. Nic však nebylo z nich realizováno. I dnes musím konstatovat, že jde o usnesení, které je z kapacitních důvodů nereálné a neřeší vůbec problémy celé městské části i navazujících obcí. Takové přístupy znevažují přijímané právní normy a vytvářejí napjatou politickou atmosféru u obyvatelstva postižených oblastí.

Soudružky a soudruzi, místopředseda federální vlády a předseda Legislativní rady soudruh akademik Laco ve svém zdůvodnění se podrobně zabýval hlavními právními instituty a okruhy otázek, které návrh horního zákona řeší. Nebudu se proto ve svém vystoupení touto otázkou zabývat.

Projednání návrhu zákona věnovaly zcela mimořádnou pozornost výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu, pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Poslanci - zpravodajové těchto výborů - se zúčastnili též porady s odborníky vědy a praxe, která se konala v lednu. Vážně byly tyto problémy rovněž posuzovány ve výborech České národní rady a Slovenské národní rady. Poslanci kladně hodnotili, že na expertní poradu byli přizváni funkcionáři národních výborů Severomoravského kraje, kteří seznámili poslance s problémy, které vyvstávají ve vztahu k životnímu prostředí v důsledku hlubinné těžby. Odstraňování takovýchto důsledků vyžaduje značné náklady finanční, ale také stavební a jiných kapacit ke sjednání nápravy.

Na projednávané otázky horního zákona byli poslanci dobře připraveni ze svých volebních obvodů. Nejčastěji se na výborech vyskytovala otázka náhrady škod způsobených v důsledku důlní činnosti, která má svá specifika podle jednotlivých těžebních oblastí. Poslanci doporučovali věnovat těmto otázkám pozornost i nadále v rámci nové metodiky plánování, jak jsem o ní hovořil v předcházející části zpravodajské zprávy.

V předloženém návrhu zákona byla některými výbory oceněna péče o životní prostředí v rámci daných ekonomických podmínek především na Mostecku. Dodržování potřebných opatření, uložených všem orgánům činným v celém těžebním procesu, však bude nutno pečlivě sledovat. Poslanci také poukázali, že důležitou podmínkou pro vlastní realizaci zákona bude důsledné využívání pravomoci národních výborů v rámci zákona o národních výborech, podle něhož jsou národní výbory přímo odpovědny za komplexní rozvoj svěřeného území po stránce ekonomické i z hlediska sociálního rozvoje.

Soudružky a soudruzi, přes uvedené problémy vyslovily výbory obou sněmoven s předloženým vládním návrhem zákona souhlas. Doporučily však provést některé, v této etapě možné legislativní úpravy, které jsou obsažené ve společné zprávě výborů, tisk 57. Z ústavně právního hlediska je úprava zákona Federálního shromáždění odůvodněna vzhledem k článku 24 odstavec 2 písm. e) ústavního zákona o československé federaci, podle něhož zásady ochrany a využívání nerostného bohatství patří do působnosti federace.

Spolu s tímto horním zákonem vytvoří navrhované zákony národních rad o provádění hornické činnosti, o výbušninách a Státní báňské správě jednotně sladěnou právní úpravu ochrany a využívání nerostného bohatství. Navrhovaná právní úprava splňuje požadavek zjednodušení našeho zákonodárství, neboť počet právních norem se novou úpravou výrazně sníží.

Soudružky a soudruzi, jako společný zpravodaj výborů ústavně právního, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu, pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu vyjadřuji přesvědčení těchto výborů, že nový horní zákon bude pozitivním krokem při řešení problematiky ochrany a využívání nerostného bohatství z hlediska současných podmínek. Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s tendencemi, které probíhají i v jiných členských zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci při novelizaci horních zákonů.

Doporučuji proto Sněmovně lidu schválit vládní návrh zákona o ochraně a využití nerostného bohatství se změnami uvedenými ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu.

Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Blažkovi. Prosím, aby se ujala slova společná zpravodajka výborů Sněmovny národů poslankyně Martinčičová.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně V. Martinčičová: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, vážení hostia, všetky výbory, ktoré vládny návrh zákona o ochrane a využití nerastného bohatstva prerokúvali, t. j. výbory pre plán a rozpočet, výbory pre poľnohospodárstvo a výživu, výbory pre priemysel, dopravu a obchod a ústavnoprávne výbory, zdôraznili význam ochrany a racionálneho využívania nerastného bohatstva.

Poslanci sa pri rokovaní zaujímali o zásoby hlavných druhov surovín, rúd a prvotných energetických zdrojov, o ich rozmiestnenie a tiež o ich reálnu možnosť ťažby.

Výbory podrobne posudzovali jednotlivé aspekty vládneho návrhu a navrhované zmeny proti doterajšiemu stavu.

Bolo ocenené opatrenie, ktorým sa zavádza ochrana ložiskového územia, ktoré sleduje zaistenie ochrany nerastného bohatstva už v štádiu vyhľadávania a prieskumu. Takýto postup má význam nielen pre ochranu výhradného ložiska, ale zároveň zaručuje, že nebudú na tomto území vybudované zariadenia alebo stavby, ktoré by sa potom následnou ťažbou znehodnotili.

Potvrdilo sa tiež, že banícka činnosť je spojená s nepriaznivými dôsledkami na životné prostredie. Preto musia byť sprevádzané racionálnymi opatreniami k ich obmedzeniu.

Je pochopiteľné, že výbory tiež posudzovali, či navrhovaná právna úprava je v súlade s prestavbou hospodárskeho mechanizmu a predpokladanými zmenami ďalších zákonov. Vo výboroch pre priemysel, dopravu a obchod bolo napríklad kriticky poukázané na to, že v návrhu zákona stanovený postup klasifikácie zásob a ich potvredenie predpokladá nadbytočný počet orgánov. Vyjadrili sme tiež presvedčenie, že vláda sa bude touto otázkou podrobne zaoberať pri prestavbe centrálnych orgánov, uskutočňovanej v rámci prestavby hospodárskeho mechanizmu. Neboli sme spokojní ani s tým, že dôvodová správa vládneho návrhu zákona neobsahuje ekonomický rozbor.

Čiastočné úpravy predloženého vládneho návrhu, tak ako vyplynuli z rokovania výborov, sú zahrnuté v spoločnej správe (tlač 57).

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, v súlade so závermi výborov ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov pre plán a rozpočet, pre poľnohospodárstvo a výživu, pre priemysel, dopravu a obchod a ústavnoprávneho odporúčam Snemovni národov schváliť vládny návrhy zákona o využití nerastného bohatstva (banský zákon) tlač 49 v znení spoločnej správy výborov - tlač 57.

Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudružce Martinčičové.

Do rozpravy k projednávanému návrhu se přihlásil písemně poslanec Václav Štix. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec SL V. Štix: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, hornická činnost a důsledky z ní plynoucí se úzce dotýkají i mé činnosti poslance v obvodě, který se nachází v okrese Karviná, tj. v centru dnes silně exponované Ostravsko-karvinské uhelné pánve. Při výkonu mé poslanecké funkce mi největší problémy a starosti způsobuje široká problematika negativních následků důlní těžby.

Chci proto poukázat na závažné rozpory, které vznikly důsledkem nekomplexních přístupů při řešení rozvoje výrobních sil v OKR bez potřebných vazeb na rozvoj území a životních podmínek občanů v okrese Karviná.

K této situaci došlo v důsledku nedostatečné právní úpravy ve starém horním zákonu a žel, komplexní přístup k řešení důlních vlivů na životní podmínky občanů a životní prostředí na těžebním území se nepodařilo plně zakotvit ani do návrhu nového horního zákona. Proto bude nezbytné, aby předpisy navazující na nový horní zákon, vytvořily potřebné právní předpoklady pro komplexní a provázané řešení nejen ochrany a vytěžení uhelných ložisek, ale také všech následků a dopadu na životní podmínky občanů a životní prostředí, jak to bylo uvedeno ve vystoupení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu soudruha poslance Oldřicha Blažka.

Území okresu Karviná patří k nejprůmyslovějším částem naší republiky s výraznou jednostrannou orientací na báňský průmysl. V okrese je 9 důlních podniků, jejichž roční těžba 16-17 mil. tun černého uhlí představuje více než tři čtvrtiny celostátní produkce této nezbytné a nenahraditelné suroviny.

Svou rozlohou 347 km² patří okres k nejmenším v ČSSR, přitom extrémně vysoká hustota, cca 830 obyvatel /1 km², je srovnatelná jen s velkými městskými aglomeracemi. Podmínky územního rozvoje jsou přitom ztíženy tím, že 40 % území představují vyhlášená dobývací pole.

Probíhající důlní činnost v podzemí se projevuje poklesy terénu, které v místech intenzívního dolování dosahují hodnot 10 až 17 metrů, a to ve svých důsledcích znamená devastaci všech povrchových objektů, včetně liniových staveb, dochází ke změnám v konfiguraci terénu, v řadě míst jsou narušovány odtokové poměry. Tyto dopady na životní podmínky omezují jakoukoliv činnost v zasaženém území až k úplnému zastavení života. O tomto stavu se mimo jiné před měsícem přesvědčili někteří poslanci výborů pro kulturu a výchovu obou sněmoven Federálního shromáždění a České národní rady, kteří zde byli na průzkumu.

Protože hlubinné dobývání probíhá jako prvotní činnost a až následně, s časovým odstupem se projevují důsledky těžby na povrchu, i jejich odstraňování je prováděno následně. To je základní rozdíl mezi dobýváním v OKR a SHR a tím i v přístupech řešení jeho následků.

Tento praktikovaný postup ve svých důsledcích zapříčiňuje, že řešení vlivu poddolování na povrch nemá koncepční a perspektivní charakter. Prozatím je tedy problematika odčiňování dopadů těžby na povrch řešena metodou "případ od případu". Tento postup je do určité míry odrazem toho, že podle platné plánovací metodiky jsou za náhradní výstavbu poddolování objektů odpovědni správci majetku a nikoliv těžební organizace. Její povinnost podle platných předpisů je zredukována na úhradu nákladů na údržbu nebo zaplacení zůstatkové hodnoty poddolovaného základního prostředku a vše ostatní s obstaráváním oprav nebo výstavbou náhradního objektu je věcí poškozeného majitele, jak socialistické organizace, tak i občana. Snižuje se tak míra odpovědnosti i podíl těžebních organizací na stavu životních podmínek občanů i úroveň celkové péče těch, kteří důlní škody způsobili, na jejich odstraňování.

V podmínkách hospodářství řízeného národními výbory jsou proto všechny asanační stavby zařazeny do běžného plánu účelové investiční výstavby. Tento dosavadní postup jednoznačně neumožňuje odstraňovat následky důlních škod v plném rozsahu. Jen za období 6. a 7. pětiletky došlo k úbytku 5300 bytových jednotek a byly asanovány stavby občanského vybavení a nadstavbového charakteru v hodnotě 1,7 mld. Kčs.

Je sice pravda, že úbytek bytového fondu byl postupně nahrazován dodavatelskou komunální výstavbou, počet nově postavených komunálních bytů je však nižší než odpad bytového fondu. Jen za období 7. pětiletky tak vznikla disproporce 700 bytových jednotek. Z tohoto důvodu zůstaly zcela nepokryty potřeby terciární sféry, jako je školství, zdravotnictví, služby, obchod. Vzhledem k tomu, že průběh komplexní bytové výstavby v prvních dvou letech 8. pětiletky je naprosto neuspokojivý, lze předpokládat, že tato disproporce se bude dále zhoršovat.

Obdobná situace, ne-li horší, je v zajišťování účelové investiční výstavby, kde, jak jsem již uvedl, jsou zařazovány v převážné míře stavby asanačního charakteru, to znamená ty, které na území okresu již byly a z důvodu důlních vlivů musely být odstraněny. V této kategorii byly úkoly stavební organizace Bytostav za období 6. pětiletky splněny pouze na 43 %, v 7. pětiletce na 71 %.

Tento dosud platný postup plánování i vlastní realizace asanačních staveb v rámci účelové investiční výstavby - tedy bez jakýchkoliv investic, způsobil, že v našem okrese nejsou realizovány stavby vyšší občanské vybavenosti, které jsou naprosto běžné v jiných městech naší republiky. Jako příklad bych mohl uvést, že v okresním městě Karviná není hotel, město Havířov s 90 tis. obyvateli nemá svou vlastní správní budovu národního výboru, chybí zde domov důchodců, není zde odpovídající sportovní stadión, který by mimo jiné sloužil pro důstojné provedení městské spartakiády atd.

Předmětem značné kritiky, nejen mých voličů, je i smutná skutečnost, že v dohledné době dojde k poddolování i jodobromových lázní v Darkově. Tohoto lázeňského zařízení využívají naši občané jednak k ambulatní léčbě, každoročně kolem 2500 pacientů, převážně horníků. Lázeňská léčba se soustřeďuje na nemoct oběhového a pohybového ústrojí a nemoci z povolání. Zároveň tyto lázně slouží jako stánek kulturního vyžití a oddechu.