Přítomno:
185 poslanců Sněmovny lidu
70 poslanců Sněmovny národů zvolených
v České socialistické republice
71 poslanec Sněmovny národů zvolený
ve Slovenské socialistické republice
Omluveni poslanci
Sněmovny lidu:
Bódisová, Čmelo, Hoffmann, Hruškovič,
Jonáš, Klícha, Kokavcová, Korf, J. Kučera,
Stránská, Šimek, Štafa, Tesař,
Timaníková, Žákovič
Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice:
Blahník, Fojtík, Peklo, Zahradník, Zíka
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice:
Balog, Dobrovoľný, Štancel, Vargová
Předseda FS A. Indra: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, všechny
vás srdečně vítám a zahajuji
8. společnou schůzi V. volebního období
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění Československé
socialistické republiky.
Jménem všech přítomných vítám
co nejupřímněji generálního
tajemníka ústředního výboru
Komunistické strany Československa, poslance Sněmovny
lidu soudruha Miloše Jakeše (Potlesk.) a prezidenta
Československé socialistické republiky soudruha
Gustáva Husáka. (Potlesk.)
Vítám i další vedoucí představitele
ústředního výboru Komunistické
strany Československa, funkcionáře orgánů
Národní fronty, společenských organizací
a politických stran.
Vítám také členy federální
vlády, vedené jejím předsedou soudruhem
Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)
Soudružky a soudruzi, 27. ledna letošního roku
zemřel poslanec Sněmovny národů a
člen předsednictva Federálního shromáždění
soudruh Antonín Himl. Prosím vás, abychom
jeho památku uctili povstáním. (Poslanci
povstáním uctili památku poslance Himla.)
Děkuji vám.
Soudružky a soudruzi, prezident republiky svým dopisem
ze dne 29. února tohoto roku svolal podle článku
61 ústavního zákona o československé
federaci Federální shromáždění
k jarnímu zasedání dnem 1. března
1988.
Dále vám sděluji, že ve volebním
obvodu č. 48 pro volby do Sněmovny národů
byl 25. března 1988 v doplňovacích volbách
zvolen poslanec soudruh Miroslav Zavadil. Na své dnešní
4. schůzi zvolila Sněmovna národů
soudruha Zavadila členem předsednictva Federálního
shromáždění.
Předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů
navrhla na svých schůzích 22. března
tohoto roku konat společnou schůzi sněmoven
s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.
U prvního bodu dochází ke změně
v tom smyslu, že návrh odůvodní první
místopředseda federální vlády
soudruh Rohlíček, společným zpravodajem
výborů Sněmovny národů je poslanec
František Samec a výborů Sněmovny lidu
poslanec Viktor Sidor.
Ptám se, jestli jsou k návrhu předsednictev
sněmoven a k navrženému programu včetně
úpravy u prvního bodu nějaké
připomínky. (Nebyly.) Nikdo se nehlásí.
V této chvíli je v zasedací síni přítomno
185 poslanců Sněmovny lidu a ve Sněmovně
národů 66 poslanců zvolených v České
socialistické republice a 70 poslanců zvolených
ve Slovenské socialistické republice. Obě
sněmovny jsou tedy usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na konání společné schůze sněmoven
se změnou v navrženém pořadu? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Nyní prosím poslance Sněmovny národů,
aby se vyjádřili.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s
návrhem svého předsednictva včetně
změny programu? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
I Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
Konstatuji tedy, že obě sněmovny se usnesly
podle článku 34 odstavce 2 ústavního
zákona o československé federaci na konání
společné schůze a schválily její
program.
Přistoupíme k projednání prvního
bodu, kterým je
Prosím, aby vládní návrh odůvodnil
první místopředseda vlády ČSSR
soudruh Rudolf Rohlíček.
První místopředseda vlády ČSSR
R. Rohlíček: Vážený súdruh
generálny tajomník ÚV KSČ, vážený
súdruh prezident Československej socialistickej
republiky, vážené súdružky a vážení
súdruhovia poslanci, vláda Československej
socialistickej republiky predložila Snemovni ľudu a
Snemovni národov Federálneho zhromaždenia na
prerokovanie návrh ústavného zákona
o zmenách v sústave federálnych ústredných
orgánov, v čele ktorých stojí člen
vlády Československej socialistickej republiky.
Návrh tohto ústavného zákona schválila
vláda ČSSR svojím uznesením č.
81 zo dňa 24. marca tohoto roku.
Forma návrhu tohoto právneho predpisu - ústavného
zákona vychádza z ústavne stanovenej pôsobnosti
Federálneho zhromaždenia, ktoré ako najvyšší
orgán štátnej moci ČSSR, je jedine oprávnené
rozhodovať o štruktúre a pôsobnosti federálnych
štátnych orgánov.
Predložený návrh zákona nechápeme
len ako prerokovanie jednotlivého - i keď ústavného
- zákona, ale ako integrálnu súčasť
celého komplexu zmien právneho poriadku, ktorými
sa postupne realizuje nielen prestavba hospodárskeho mechanizmu,
ale aj prestavba celého systému riadenia spoločnosti.
Súhrnným, základným cieľom prestavby
je vytvoriť podmienky pre účinnejšie využívanie
predností socialistických výrobných
vzťahov otvorením širokého priestoru pre
tvorivú iniciatívu pracujúcich. To vyžaduje
uskutočniť významné zmeny v postavení,
úlohe, aj vo vzájomných vzťahoch štátnych
orgánov a hospodárskych organizácií.
Pokiaľ ide o hospodárske organizácie, prerokuje
Federálne zhromaždenie zákony o štátnom
podniku, o poľnohospodárskom družstevníctve,
o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve.
V nich je zakotvené rozšírenie samostatnosti
tak podnikov, ako aj družstiev, zvýšenie ich
právomoci, ale aj zodpovednosti za výsledky ich
práce pri plnom uplatňovaní zásad
chozrasčotu a samofinancovania.
Pokiaľ ide o ústredné orgány, je nevyhnutné
nielen zachovať, ale naopak, posilniť centrálne
riadenie zásadných strategických a programových
úloh, zabezpečovanie rovnováhy a proporcionality
ekonomického a sociálneho rozvoja. To vyžaduje
po novom a odlišne od doterajšieho stavu formulovať
ich úlohu, pôsobnosť aj štruktúru.
Predovšetkým ide o posun ťažiska úlohy
centra do zásadného riadenia založeného
najmä na princípe jednotnosti ekonomických
kritérií a dlhodobých normatív. Súčasne
ide o presun jeho činnosti do oblasti dlhodobej programovej
stratégie pri určovaní celospoločenských
sociálnych a ekonomických cieľov a základných
ciest ich dosahovania. To musí byť nevyhnutne sprevádzané
prenikavým obmedzením operatívnych, krátkodobých,
administratívne direktívnych zásahov do činnosti
hospodárskych organizácií.
Takýto systém musí byť nevyhnutne založený
na princípoch jednotného centra a dvojstupňového
riadenia tak, ako ho formulovalo 7. zasadanie ÚV KSČ.
Týmto jednotným národohospodárskym
centrom bude federálna vláda spolu s vládami
republík a prierezové a odvetvové ústredné
orgány.
Centrum bude jednotne pôsobiť voči druhému
stupňu, t. j. hospodárskym organizáciám.
Jednotlivé ústredné orgány nebudú
riadiť podniky doterajším systémom podrobného
rozpisu množstva individuálne a veľakrát
subjektívne vytváraných a rozpisovaných
ukazovateľov, rozdeľovania a prerozdeľovania zdrojov,
čiastkových pokynov, smerníc, povolení
a zákazov vydávaných po mnohých líniách.
Svoje riadiace funkcie budú realizovať prostredníctvom
komplexného štátneho plánu zostaveného
vo vzájomnej spolupráci, ďalej bežným
usmerňovaním vývoja ekonomiky založenom
na pružnom a koordinovanom využívaní nástrojov
riadenia a všeobecne záväznými právnymi
predpismi. V tom, stručne povedané, spočíva
jadro nového spôsobu riadenia ekonomiky jednotným
výkonným centrom. Hlavným cieľom je
zásadne zmeniť v tomto duchu metódy práce
centrálnych orgánov. Túto zmenu zakladáme
celou koncepciou hospodárskeho mechanizmu a príslušných
právnych predpisov. Predložený návrh
zmien v organizačnom usporiadaní odvetvových
ústredných orgánov je významnou súčasťou
tohoto procesu. Zakladá sa ním nové chápanie
ich práce, funkcie a postavenia. Toto nové chápanie
vyplýva predovšetkým z posilňovania
priamych vzájomných vzťahov medzi hospodárskymi
organizáciami založených na prevažne ekonomických
metódach plánovitého riadenia. Navrhované
zmeny sú zamerané na vytvorenie takej štruktúry
odvetvových ústredných orgánov, aby
každý z nich zodpovedal za prípravu, rozpracovanie
a realizáciu hospodárskej politiky štátu
vo vzťahu k ucelenému odvetvovému komplexu,
ako je tomu už dnes v oblasti palív a energetiky a
poľnohospodárstva a výživy.
Najvýznamnejšou zmenou vyplývajúcou
z predloženého návrhu zákona je vytvorenie
metalurgicko-strojárskeho komplexu zlúčením
doterajších ministerstiev hutníctva a ťažkého
strojárstva, všeobecného strojárstva
a elektrotechnického priemyslu do jednoho ministerstva
hutníctva, strojárstva a elektrotechniky. Hlavným
zmyslom tejto zmeny je odstrániť medziodvetvové
a medziodborové bariéry a vytvoriť podmienky
pre integrovaný a komplexný rozvoj tejto rozhodujúcej
oblasti ekonomiky a pre jej efektívnejšie zapojenie
do medzinárodnej deľby práce. Dôvodom
pre zlúčenie je aj celý rad ďalších
skutočností. Ide o to, že jednotlivé
odbory, riadené tromi existujúcimi ministerstvami
sa technologicky a výrobkovo prelínajú, že
organizácie strojárskych rezortov majú diverzifikovaný
výrobný proifl, spadajúci do pôsobnosti
rôznych ministerstiev, ale vyžadujúci jednotnú
politiku. Kľúčovou požiadavkou je najmä
uplatnenie elektronizácie, predovšetkým vo
všetkých odboroch strojárskej výroby,
ako aj rozhodujúceho vplyvu tohoto odvetvia na modernizáciu
a rekonštrukciu celej výrobnej základne. Zlúčenie
uvedených troch ministerstiev vytvorí predpoklady
pre realizáciu jednotnej stratégie a zavádzanie
moderných technológií vo všetkých
odvetviach národného hospodárstva. Tým
by mali byť vytvorené racionálne podmienky
aj pre štrukturálne zmeny, špecializáciu
a zúženie sortimentu našej strojárskej
produkcie z širších národohospodárskych
hľadísk. Výsledkom spojenia troch strojárskych
ministerstiev bude aj potrebná koncentrácia pracovníkov
orientovaných na stratégiu rozvoja a zníženie
nadmernej administratívnej agendy.
Ďalej sa navrhuje spojiť do jednoho ministerstva dopravy
a spojov doterajšie ministerstvo dopravy a ministerstvo spojov.
Dôvodom pre toto zlúčenie je celý rad
rovnakých rysov a funkcií obidvoch rezortov zabezpečujúcich
podmienky pre činnosť všetkých odvetví
národného hospodárstva a pri uspokojovaní
potrieb obyvateľstva. Efekt tohoto spojenia bude ešte
výraznejší po vytvorení chozrasčotných
dopravných a spojových štátnych podnikov.
Predložený návrh sleduje tiež upevňovanie
ústavnej zodpovednosti členov vlády voči
vláde ako najvyššiemu výkonnému
orgánu štátnej moci a vlády k najvyššiemu
orgánu štátnej moci k Federálnemu zhromaždeniu.
Preto okrem štruktúrnych zmien obsahuje aj čiastkovú
zmenu doterajšiej ústavnej úpravy ústredných
federálnych orgánov v tom zmysle, že všetky
budú riadené jediným ústavným
činiteľom. Konkrétne ide o Štátnu
plánovaciu komisiu, kde doposiaľ pôsobia dvaja
členovia vlády.
Ako z uvedeného vyplýva, nie je základným
motívom týchto návrhov formálna zmena
spočívajúca v zrušení doterajších
a konštituovaní nových orgánov, ale
vytvorenie podmienok pre plnokrvné fungovanie centrálneho
riadenia v novom chápaní v súlade so Zásadami
prestavby. Preto bolo z legislatívneho hľadiska nevyhnutné
zahrnúť do ústavného zákona zabezpečenie
kontinuity pri výkone štátnej správy
spočívajúce v prechode pôsobností
na novo zriaďované orgány a v prechode práv
a záväzkov zabezpečujúcich potrebnú
právnu istotu. Podrobnejšie sa o legislatívnych
východiskách predloženého návrhu
hovorilo pri jeho prerokovaní v ústavnoprávnych
výboroch obidvoch snemovní za účasti
zástupcov ostatných výborov. Realizáciou
predloženého návrhu sa zníži nielen
počet federálnych ústredných orgánov,
ale racionalizáciou ich organizačnej štruktúry
a zvýšením úrovne ich práce sa
zníži aj počet ich pracovníkov.
Návrh vychádza z ústavných princípov
federatívneho usporiadania štátu a v nadväznosti
na štrukturálne zmeny v sústavách výkonných
orgánov štátnej moci v obidvoch republikách
vytvára predpoklady pre efektívnu činnosť
jednotného národohospodárskeho centra.
Súdružky a súdruhovia poslanci, prerokovanie
a schválenie predloženého návrhu nechápeme
ako čiastkový prvok celého komplexu opatrení,
ale ako prvok tvoriaci inštitucionálne východisko
pre to, aby federálne ústredné odvetvové
orgány mohli v dostatočnom časovom predstihu
plniť svoje základné úlohy vo vzťahu
k výrobnej základni a v procese prípravy
plánu na 9. päťročntcu v nových
ekonomických podmienkach.
Pritom nejde len o organizačné úpravy. Ide
o oveľa viac o zmenu prístupu v práci centrálnych
orgánov.
V tejto súvislosti mi dovoľte, aby som citoval zo
správy Predsedníctva ÚV KSČ, prednesenej
generálnym tajomníkom ÚV KSČ súdruhom
Jakešom na 9. zasadaní ÚV KSČ: "Prerokovali
a podporili sme tiež návrhy na nové usporiadanie
centra. Predsedníctvo, sekretariát a oddelenia ÚV
KSČ, ako aj komunisti vo vládach, ministri a stranícke
organizácie v centrálnych orgánoch musia
dbať, aby nové usporiadanie sa spojilo predovšetkým
so zmenou obsahu, štýlu a metód práce,
viedlo k dôslednému presadeniu nového hospodárskeho
mechanizmu".
Chcel by som Vás, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci na záver ubezpečiť,
že táto úloha bude v centre našej pozornosti.
V mene vlády ČSSR odporúčam Federálnemu
zhromaždeniu, aby po posúdení predložený
návrh schválilo.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Rohlíčkovi.
Posuzovaný návrh projednaly ústavně
právní výbory obou sněmoven za účasti
delegátů ostatních výborů.
Prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj
výborů Sněmovny národů poslanec
Samec.
Společný zpravodaj výhorů SN poslanec
F. Samec: Vážený soudruhu generální
tajemníku ústředního výboru
Komunistické strany Československa, vážený
soudruhu prezidente Československé socialistické
republiky, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci, vážení
hosté! Návrh ústavního zákona
o změnách v soustavě federálních
ústředních orgánů, v jejichž
čele stojí člen vlády Československé
socialistické republiky, vychází z realizace
celého komplexu opatření v souvislosti s
přestavbou hospodářského mechanismu
v Československé socialistické republice.
Uskutečnění přestavby předpokládá
mimo jiné i výrazné změny v úkolech
a pojetí centra, které představuje vláda
Československé socialistické republiky spolu
s vládami národních republik a jejich odvětvové
a průřezové orgány při uplatnění
principu dvoustupňového řízení.
V praxi půjde o to, posílit úlohu tohoto
centra při řízení zásadních
strategických programových úkolů při
zajišťování rovnoměrnosti a proporcionality
sociálně ekonomického rozvoje v souladu se
zájmy a potřebami společnosti a současně
při plném respektování kompetence
hospodářských organizací v těch
věcech, které jsou jim v rámci osamostatnění
a socialistické podnikavosti v nové hospodářské
soustavě svěřeny. Pro tuto novou působnost
centrálních orgánů se vytvoří
dostatečný prostor tím, že těžiště
jejich práce nebude již spočívat, jak
tomu bylo dosud, v operativních a krátkodobých
aktech, uskutečňovaných vůči
nižším stupňům řízení
administrativní cestou.
Na základě těchto hledisek se v návrhu
ústavního zákona provádějí
některá opatření, zejména ve
struktuře odvětvových ústředních
orgánů. V rámci účinnějšího
zabezpečení rozvoje národohospodářských
odvětví navrhuje vládní návrh
ústavního zákona vytvořit účelným
spojením odvětví hutnictví, těžkého
strojírenství, všeobecného strojírenství
a elektrotechnického průmyslu ucelený strojírensko-elektrotechnický
komplex. Spolu se stávajícími a již
osvědčenými komplexy palivo-energetickým
a zemědělsko-potravinářským
budou tvořit rozhodující oblast ekonomiky
Československé socialistické republiky.
Také navrhované spojení dopravy a spojů
z důvodů některých shodných
prvků funkcí a úkolů těchto
oborů vidím jako účelné, a
to jak z hlediska zabezpečení podmínek pro
činnost odvětví na nich závislých,
tak i z hlediska potřeb občanů.