Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Sněmovna lidu

Předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu ministru Luhovému. O slovo požádal ministr zahraničního obchodu ČSSR soudruh Urban. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zahraničního obchodu ČSSR B. Urban: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, chtěl bych za všechny připomínky, které směřovaly k zahraničně obchodní praxi, poslancům poděkovat.

Chtěl bych jenom velice stručně pro všeobecnou informovanost říci krátkou poznámku k tomu, co tu bylo tak široce diskutováno, tj. devizová zainteresovanost a devizově návratné úvěry v souvislosti s problémy, které zazněly nejhlasitěji v diskusním příspěvku soudružky poslankyně Michalkové.

Pokud jde o devizovou zainteresovanost, možná, že byla a ještě je celkově slabá. Já s tím souhlasím. Vláda je si toho vědoma, a proto od 1. ledna t. r. zvýšila devizovou zainteresovanost dvakrát; konkrétně u strojů a zařízení z 2,5 % na 5 %, u spotřebního zboží z 1,5 % na 3 %. To v praxi znamená, že každý strojírenský výrobce a vývozce dostane ze 100 mil. Kčs vývozu - volím tady příklad 5 mil. devizových korun na svůj účet. Z toho může nakupovat novou techniku, doplňky pro výrobu, náhradní díly, může je použít i k odstranění slabých míst ve výrobě, jedině nemůže dělat nákupy reklamních předmětů. Tento předpis, myslím, je dostatečně jasný. Samozřejmě, devizová zainteresovanost je připisována přímo podnikům, ne ministerstvům, ne výrobním hospodářským jednotkám. A to je to, po čem se volalo.

Samozřejmě mohou existovat názory, je-li to dost nebo málo. Já na to odpovídám takto: je to tolik, kolik si v současné době můžeme dovolit. Spíš musíme mít obavu - a já ji mám - aby nám to naše vlastní devizová situace, bilance, umožnila i v příštích letech udržet nebo i případně zvyšovat, protože, jak víte, Státní banka československá také neinkasuje zvenku tolik prostředků z některých zemí, s kterými počítala, a nesplacené pohledávky rostou. Tolik k devizové zainteresovanosti.

Poznámku k devizově návratnému úvěru: Nechci nikoho školit, chci jenom říci, že devizově návratné úvěry je velice dobrá forma k modernizaci naší výroby. Ale devizově návratný úvěr to je něco navíc, co si může podnik vzít, vypůjčit nad svůj vlastní příděl, ale co také musí bance zhruba do tří let ze svého vývozu vrátit. To je systém platný na celém světě. Využívají jej u nás především odvážní vedoucí, vedoucí, kteří myslí na budoucnost, podniky, které se technicky celkem angažují nebo dobře pracují nebo lépe pracují, ale většinou také podniky, které lépe plní plán vývozu do kapitalistických států.

Osobně bych si přál, aby tyto devizově návratné úvěry využívaly ještě více strojírenské podniky, to znamená, že v případě diskuse o podniku Kablo Bratislava - bude-li chtít Kablo nakoupit své nové zařízení nad plán, musí najít zdroje k jeho zaplacení buď ve svém větším vývozu nebo se musí domluvit v rámci své výrobní hospodářské jednotky.

Soudružka poslankyně Michalková uvedla, že jim v získání DNÚ brání nějaká Pézetka. Ano, i v podnicích zahraničního obchodu jsou někdy nepružné přístupy a musíme s nimi všude bojovat. Chci ovšem v souvislosti s Kablem Bratislava a s Bratislavskými energetickými závody uvést, že patří do koncernu závodů silnoproudé elektrotechniky a tento výrobní koncern, jejich přímý nadřízený, si sám od roku 1969 dělá vývoz a od roku 1983, tedy pátý rok si již řídí sám celý dovoz, tedy bez zásahu nějakých jiných klasických podniků zahraničního obchodu. Věřím tedy, že soudruzi v rámci svého koncernu, když dělají plně zahraniční obchod, najdou společné řešení, jako ho našli v případě Kabla Kladno, kde si vzali devizově návratný úvěr v částce 80 mil. Kčs a kde novou techniku zavádějí.

Samozřejmě, neodpustím si poznámku, že by soudruzi na podniku měli přece jen v tomto případě poslance sebekritičtěji a přesněji informovat. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu ministru Urbanovi. O slovo se přihlásil místopředseda federální vlády soudruh Gerle; dávám mu slovo.

Místopředseda vlády ČSSR L. Gerle: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, nejdříve mi dovolte odpovědět poslanci Laštovičkovi na otázku. adresovanou mně, jejímž jádrem je postup prací na vývozně dovozní koncepci československého strojírenství a termíny, ve kterých má být zpracována a schválena.

První návrhy resortů již byly skloubeny do celku strojírenskometalurgického komplexu v prvním pololetí letošního roku, byly dvakrát projednány na úrovni členů vlády, na plénu Státní plánovací komise, ale musím říci, že stále ještě nejsou v definitivní podobě. Musí být znovu doplňovány a podle plánu práce vlády bychom je měli předložit vládě do konce letošního roku.

Chtěl bych znovu zdůraznit, že vývozně dovozní koncepce není jednostranná československá záležitost, že samozřejmě musíme mít své programy, že v tom musí sehrát svoji roli naše podniky, že však hlavní motiv a nástroj prosazení strukturálních změn do specializačních záměrů v rámci zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci je v inovační aktivitě, ve schopnosti podniků být konkurenčně schopni, a to ve všem, co kvalitu výrobků provází.

Na konec října je svoláno zasedání strojírenského výboru RVHP do Varšavy také k rozpracování 43. mimořádného zasedání RVHP. Jedním z bodů programu je i řešení nedostatkových výrobků RVHP. I to je součástí vývozně dovozní koncepce československého strojírenství pro příští období, jsou to strukturální změny a je to také částečně odpověď na otázku, jaké má být příští postavení československého strojírenství a elektrotechniky v národním hospodářství.

Ke zdůvodnění jejich rozhodujícího významu lze říci mnoho, ale my si klademe i takové otázky, zda bude platit i pro příští pětiletky, že se strojírenství bude podílet více než z 50 % na přírůstku národního důchodu, zda bude i v příštím období československé strojírenství, ale i celý náš průmysl zaměstnávat tak vysoký podíl pracovníků, zda nemáme sehrát takovou roli, jakou dříve zemědělství, když uvolnilo pracovníky pro průmysl a zda to není teď průmysl, který má uvolnit pracovníky pro terciální sféru.

Společným jmenovatelem všeho toho co platí o našich perspektivních programech je větší rozvoj elektrotechniky a jejich elektronických oborů. Hovoříme o zdvojnásobení investic v 8. pětiletce (ony byly zdvojnásobeny již v 7. pětiletce proti 6. 5LP), ale jen jedna z mnoha podmínek rozvoje elektrotechniky - zajištění křemíku pro výrobu polovodičů - si dnes vyžaduje investice v objemu 6 mld. Kčs, a to je přesně tolik co jsme v 6. pětiletce dali do celého elektrotechnického průmyslu. Je to obor vysoce efektivní, ale není nenáročný na investice, ani sám u sebe, ani v podmiňujících doprovodných oborech.

Dovolte, abych poděkoval poslanci Laštovičkovi nejen za položenou otázku, ale za to velice výstižné a přesné shrnutí v druhé části jeho vystoupení, kdy se mu podařilo vyjádřit v několika krátkých větách hlavní východisko dalšího postupu československého strojírenství a elektrotechniky a jejich úlohy ve vědeckotechnickém rozvoji. Vlastně by to patřilo mně do závěrečného slova, které tím omezím pouze na stručný výčet:

Základem je rekonstrukce a modernizace strojírenské základny, materiálně technické zabezpečení, urychlení vědeckotechnického rozvoje a prohloubení mezinárodní dělby práce. Jen bych podrobněji doplnil páté, ale jistě ne poslední. Jsou to lidé, nebo jinak (jak zná náš ekonomický slovník možná trochu trpný výraz) lidský činitel.

Srovnáme-li výrobně technickou základnu, materiály, elektroniku, vše co naši sousedé, přátelé i konkurence mají k dispozici, zdaleka ne všechno vyznívá v náš prospěch. Máme sice tradici. V době, kdy mnozí naši sousedé začali budovat svoji strojírenskou základnu, byla naše již na velmi dobré úrovni. Oni mají dnes často modernější stroje a přesto výsledky jsou v mnoha případech pro nás stále příznivé. Klademe si otázku, kde je hlavní aktivum československého strojírenství a nemáme jinou odpověď, než právě - lidé.

Hodně toho bylo k tomu dnes řečeno. Chtěl bych si vypůjčit to, co zaznělo na letošním sjezdu Odborového svazu kováků, byla tam pronesena slova o úloze lidí, o nutnosti pěstovat hrdost strojařů nad tím, že jsou ve strojírenském průmyslu, že tvoří součást páteře národního hospodářství, nad tím, že jsou pracovníky své dílny, závodu, podniku, hrdost nad tím, že dělají výrobek, který uspěje. Nepovažuji to za frázi, ale za slova, která je třeba věcně naplňovat.

Dovolte, abych ještě jednou ocenil práci vás, poslanců Sněmovny lidu, při shromažďování faktů a údajů. Nabízejí řadu hodnot.

Například poslanec Rigo hovořil ve zpravodajské zprávě o Továrnách strojírenské techniky a v úvodním slovu jsem se přidal a dokonce vyhlásil program jejich přednostní modernizace, aby se posílila výrobně technická základna celého strojírenství. Když si ale přečteme poslanecký průzkum i shromážděné údaje, je tam správně uvedena poslanecká kritika, týkající se odpovědnosti stejné organizace za výrobu nástrojů. My zde hovoříme o výrobně technické základně, o problémech, které máme s technikou, ale tam se píše, že s novými nástroji je možno dvakrát, čtyřikrát až šestkrát zvýšit řezné rychlosti. Nechci říci, že potřebujeme pak šestkrát méně strojů, to určitě ne, ale také je to cesta jak řešit program rekonstrukce a modernizace výrobně technické základny rychleji než dosud; i to je východisko k odpovědi na mnoho dalších otázek, ke kterým jste dnes diskutovali.

Chtěl bych ujistit Sněmovnu lidu, že co bylo dnes vysloveno, co jste shromáždili, využijeme. Já především při splnění úkolu, který mi bude uložen usnesením, jež je vám navrhováno ke schválení to je do 30. 6. příštího roku předsednictvu sněmovny složit účty. Myslím, že to musím udělat rychleji, už proto, že jsme v době urychlení všeho a technického rozvoje zejména.

Závěrem mi dovolte, abych poděkoval vedení Sněmovny lidu, vedení Federálního shromáždění za to, že zařadila na program vašeho jednání problematiku čs. strojírenství a elektrotechniky a vám všem děkuji za odvedenou práci v náš prospěch, ve prospěch těch, kteří v československém strojírenství a elektrotechnice pracují a jimž spolu s vámi o jejich další rozvoj nesporně jde.

Předseda SL V. Vedra: Děkuji místopředsedovi federální vlády s. Gerlemu. Ptám se poslance Riga, zda souhlasí s odpovědí.

Poslanec Rigo: Áno.

Předseda SL V. Vedra: Ptám se poslance Laštovičky, zda souhlasí s odpovědí.

Poslanec Z. Laštovička: Ano.

Předseda SL V. Vedra: Nyní požádal o slovo společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Rigo. Prosím, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SL E. Rigo: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, prerokúvanie náročných úloh, ktoré musia riešiť hlavné rezorty národného hospodárstva, strojárstva a elektrotechnický priemysel, sa ukázalo ako nutné a správne. Aktuálnosť problémov, ktoré sa musia v týchto rezortoch riešiť, potvrdilo nielen vystúpenie podpredsedu vlády súdruha Gerleho a spoločná spravodajská správa, ale i diskusia poslancov, ktorá konkretizuje a rozvádza vecné problémy, ktoré sa v prerokúvaných rezortoch prejavujú. Ukazuje niektoré východiská a nevyhnutnosť urýchlovania vedeckotechnického rozvoja, integrácie, modernizácie a využitia výrobnej základne národného hospodárstva.

Prestavba hospodárskeho mechanizmu, jeho uplatnenie v praktickej činnosti riadiacej sféry a pracovných kolektívov dáva tejto skutočnosti novú akceleráciu. Diskusia poslancov túto skutočnosť plne potvrdila. Nevyskytli sa zvláštne nejasnosti a názory, na ktoré by bolo nutné zvlášť reagovať. Pokiaľ boli vyslovené konkrétne pripomienky a požiadavky, rezorty budú na ne reagovať a tieto pripomienky sa stanú predmetom rokovania na našich výboroch. Preto chcem na záver znovu zdôrazniť, že závery snemovní týmto rezortom majú naďalej platnosť a sú aktualizované návrhom uznesenia, ktoré dnes schválime. Je však treba ich na všetkých stupňoch riadenia dôsledne plniť.

Ako spoločný spravodajca výborov chcem ubezpečiť naše orgány Federálneho zhromaždenia, že výbory snemovní a ich poslanci budú i naďalej vynakladať všetko svoje úsilie vo svojich obvodoch, aby závery prijaté XVII. zjazdom KSČ i závery orgánov FZ sa dostali do širokého povedomia pracujúcich, do ich aktívnej angažovanej činnosti a iniciatívy pri plnení zámerov plánu ešte tejto päťročnice. Ďakujem za pozornosť.

Předseda SL V. Vedra: Děkuji společnému zpravodaji poslanci Rigovi. Prosím nyní předsedkyni návrhové komise soudružku Železnikovou, aby odůvodnila návrh usnesení Sněmovny lidu.

Místopředsedkyně SL E. Železniková: Súdružky a súdruhovia poslanci, návrhová komisia vám v priebehu rokovania predložila písomný návrh uznesenia druhej schôdze Snemovne ľudu. K predloženému návrhu došlo od poslancov niekoľko pripomienok, ktoré návrhová komisia v plnom rozsahu akceptovala. Dovoľte mi tlmočiť tri základné úpravy.

Na strane 2 v bode 3 nahradiť slovo "odporúča" slovom "požaduje". Tým sa zvýrazní kontrolný charakter rokovania Snemovne ľudu a jeho uznesení.

Na strane 3 zaradiť ako predposledný odsek s týmto textom: "Zabezpečiť zásadný obrat výslednosti práce vedecko-výskumnej základne týchto rezortov".

Na strane 4 nahradiť text týmto znením: "dôsledne využívať možnosti platných mzdových sústav k diferencovanému odmeňovaniu pracovníkov, hlavne výkonných konštruktérov, technológov, projektantov, elektronikov a pracovníkov výskumno-vývojovej základne podľa množstva a kvality vykonanej práce".

Ďalšie drobné odporučenia sú štylistického rázu a nemenia vecný obsah uznesenía. Budú zohľadnené v konečnom znení textu.

V mene návrhovej komisie odporúčam, aby v tomto zmysle Snemovňa ľudu návrh uznesenia schválila.

Předscda SL V. Vedra: Děkuji. Má někdo připomínku ke stanovisku návrhové komise? (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování. V zasedací síni je přítomno 158 poslanců Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem usnesení včetně navržených úprav, které zdůvodnila soudružka Železniková, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že Sněmovna lidu schválila jednomyslně návrh usnesení ke zprávě místopředsedy vlády Československé socialistické republiky o úkolech strojírenství a elektrotechnického průmyslu v urychlování vědeckotechnického rozvoje.

Děkuji návrhové komisi za její činnost.

Soudružky a soudruzi, na naší schůzi bylo řečeno mnoho otevřených a kritických slov i námětů. Je vidět, že problémy a jejich příčiny známe, a co je zvláště cenné, že známe i cestu k dosažení podstatně vyšší úrovně strojírenského a elektrotechnického průmyslu.

Jde tedy především o to, rozvinout organizátorskou práci od shora až dolů. Je nutné se důsledně řídit tím, co na 5. zasedání ÚV KSČ zdůraznil soudruh Miloš Jakeš: "... stojíme před nelehkými, složitými úkoly. Dnes je čas činů. Málo jsou platné výzvy, usnesení a příkazy, když po nich nenásleduje organizátorská práce, kontrola a závěry toho, co bylo zjištěno."

Přes všechny problémy a těžkosti máme pro plnění těchto náročných úkolů vytvořeny vcelku příznivé podmínky. Spočívají především v zájmu většiny našich pracujících po rychlejším pozvednutí úrovně našeho národního hospodářství, jsou i v možnostech, které dává období přípravy přestavby hospodářského mechanismu a společnosti vůbec. Ukazuje to již probíhající diskuse k návrhům vám známých tří zákonů, diskuse, ve které se kolektivy pracujících stále více zamýšlejí nad cestami vedoucími k efektivnější práci, k zásadnějšímu zvýšení kvality jejich výrobků.

Příznivé podmínky jsou v možnostech větší mezinárodní spolupráce našich podniků, zvláště se státy Rady vzájemné hospodářské pomocí.

Dnes více než kdy jindy potřebujeme každodenní houževnatou práci za splnění programu vytyčeného XVII. sjezdem Komunistické strany Československa. Nemůžeme zůstat jen na půl cesty, byť u dobrých záměrů, ale s veškerou rozhodností musíme překonávat vše, co stojí v cestě strategii urychlení, rozvoji vědy a techniky, uplatňování jejich výsledků v praxi a provedení přestavby. Vždyť pracujeme pro bohatší a mírový život dnešních i příštích generací, chceme zvítězit v historické mírové soutěži s kapitalistickým světem.

Chtěl bych popřát velkému kolektivu vědeckovýzkumných pracovníků, vynálezcům, zlepšovatelům, členům brigád socialistické práce a ostatním pracujícím ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu hodně nových úspěchů v odpovědné práci pro naši socialistickou společnost.

Soudružky a soudruzi, dovolte, abych i vaším jménem poděkoval místopředsedovi vlády ČSSR soudruhu Gerlemu a jeho spolupracovníkům za pomoc, kterou poskytli výborům Sněmovny lidu i poslancům, abych vám ještě jednou poděkoval za odpovědný přístup k projednávaným otázkám, za poctivou práci, kterou jste v tomto směru vykonali.

Program naší schůze je vyčerpán, schůzi Sněmovny lidu končím.

(Schůze skončila v 16.00 hodin.)