Ve zprávě předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa o stavu prací a hlavních problémech přípravy 7. pětiletky ekonomického a sociálního rozvoje, kterou projednalo a schválilo 18. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, byly zhodnoceny výsledky dosažené v rozvoji naší ekonomiky, příčiny neuspokojivého stavu na některých úsecích a zejména stanoveny úkoly pro další období. Náročný přístup, kritičnost, věcnost a konstruktivnost celého jednání nás zavazuje ve stejném duchu hodnotit výsledky dosažené v letošním roce a stanovit úkoly pro rok 1981.

Rok 1980 nebyl pro naši ekonomiku jednoduchý. Na řadě úseků bylo nutno překonávat těžkosti související ať již s celkovou situací ve vnějších ekonomických vztazích, nebo s některými vnitřními hospodářskými problémy. Přesto rozvoj naší ekonomiky dále pokračoval, i když jeho dynamika byla o něco nižší, než jsme plánovali. To se projevuje i ve výsledcích finančního hospodaření.

Záměry a úkoly v této oblasti se v zásadě daří plnit, i když ne všude v předpokládané míře. To platí zejména o efektivnosti, jejíž růst byl pomalejší než jsme plánovali. Materiálová spotřeba se sice vyvíjela v souladu s plánem, avšak úspory v této oblasti budou pohlceny překročením jiných nákladů, takže předpokládané úrovně celkových nákladů nebude dosaženo. Nesplněny zůstanou i úkoly na úseku efektivnějšího vývoje zásob a účinnějšího využívání základních prostředků.

V příjmech i výdajích státního rozpočtu dojde k odchylkám od uvažované struktury. Dotace na investice nebudou využity v plánovaném rozsah u vlivem nesplnění některých úkolů v investiční výstavbě.

Celkově očekáváme, že hospodaření státního rozpočtu skončí jako vyrovnané, což je jistě pozitivní rys letošního vývoje. Vzhledem k odchylkám od plánované struktury příjmů a výdajů, jakož i k trvajícímu využívání zahraničních zdrojů, nelze letošní rozpočtový výsledek přeceňovat.

Jaká je souhrnná charakteristika státních rozpočtů a základní rysy finanční politiky na příští rok?

Hlavním cílem finanční politiky na rok 1981, který vyplývá ze závěrů 18. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa i direktiv federální vlády pro vypracování 7. pětiletky, je zvýšit efektivnost, upevnit hospodárnost a zlepšit kvalitu veškeré práce. Při rostoucí složitosti ekonomických podmínek to vyžaduje zvýšit účinnost celého finančního systému v souladu se zdokonalením soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.

V průběhu celé této pětiletky jsme v rozpočtové politice prosazovali zásadu státního rozpočtu a chceme v tom pokračovat i v roce 1981. Pro ekonomiku má rozhodující význam vyrovnanost celkových finančních zdrojů a potřeb, tedy včetně rovnováhy vztahů k zahraničí, kde máme určité problémy. Vycházíme však z toho, že koncepce vyrovnaného státního rozpočtu, založená zejména na vyšší efektivnosti a hospodárnosti, na přizpůsobení růstu výdajů reálným možnostem daným růstem finančních zdrojů, je nezbytná a pro ekonomiku prospěšná.

Celkový objem státního rozpočtu, včetně rozpočtů národních výborů dosáhne v roce 1981 částky 293 mld Kčs. Ve srovnatelných podmínkách s rokem 1980 by dosáhl objem rozpočtu přes 300 mld Kčs, což představuje růst téměř o 2%. V rozdílu těchto částek se projevuje zvýšení podílu vlastních finančních zdrojů hospodářských organizací na financování jejich potřeb v souladu s realizací Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.

V důsledku souběžného snížení odvodů hospodářských organizací do státního rozpočtu a dotací z rozpočtu těmto organizacím se částečně mění struktura celkových příjmů a výdajů rozpočtů. I nadále je však rozhodující část jeho příjmů - přes 85% - tvořena odvody a dalšími příjmy od socialistických organizací, z čehož připadá téměř 40% na odvody hospodářských organizací z hospodářských výsledků a přes 32% na daň z obratu.

Z plánovaných rozpočtových výdajů je určeno 18% na dotace hospodářským organizacím, přes 45% na neinvestiční výdaje na školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení a další společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo, 27% tvoří investiční výdaje rozpočtové sféry a ostatní neinvestiční výdaje na hospodářství a rozvoj vědy a techniky a 9,4% připadá na obranu, bezpečnost a správu.

Ve výdajích rozpočtu se odrážejí záměry státního plánu přizpůsobit tempo růstu užití hmotných zdrojů v ekonomice našim možnostem a potřebám. Přitom je růst jednotlivých skupin výdajů rozpočtu stanoven diferencovaně. Projevuje se to např. v tom, že při růstu všech neinvestičních výdajů rozpočtu o 1% se zvyšují výdaje pro obyvatelstvo o 3,9% ale výdaje na správu zůstávají na úrovní roku 1980, která již byla snížena proti minulým létům.

Při vyrovnanosti celkových příjmů a výdajů rozpočtové soustavy je zajištěna vyrovnanost jejich jednotlivých složek, to je státního rozpočtu federace, státních rozpočtů České socialistické republiky, Slovenské socialistické republiky i rozpočtů národních výborů.

Z příjmů federálního rozpočtu, které mají v příštím roce dosáhnout 157,6 mld Kčs, je určeno na financování federálně řízených orgánů a organizací 56 mld Kčs a na dotace do státních rozpočtů republik 101,6 mld Kčs. Srovnatelně je to zhruba stejná výše jako letos, což vyjadřuje i zvýšenou mobilizaci vlastních zdrojů rozpočtů republik na financování jejich potřeb.

Objem rozpočtů národních výborů má v příštím roce dosáhnout částky 96 mld 200 mil. Kčs, což srovnatelně představuje zvýšení skoro o 3%. Je to více, než činí celostátní průměrný růst rozpočtových výdajů. Vyplývá to zejména z toho, že převážná část výdajů na společenskou spotřebu obyvatelstva - s výjimkou dávek sociálního zabezpečení - je financována z rozpočtů národních výborů. V rámci těchto rozpočtů jsou rovněž zahrnuty prostředky na financování akce "Z". Způsob financování akce "Z", tj. výhradně z doplňkových zdrojů národních výborů, se nemění. Zahrnutím této akce do státního plánu investiční výstavby dochází k plánovitému usměrňování jejího objemu v souladu s možnostmi a úkoly celé investiční oblasti. V letošním roce se očekává hodnota investičních akcí z akce "Z" ve výši 4 mld 300 mil. Kčs.

Jaké máme základní úkoly ve sféře hospodářství:

Na 18. zasedání ÚV KSČ bylo opět zdůrazněno, že jedinou alternativou dalšího ekonomického rozvoje je rozhodný přechod k využití intenzivních faktorů růstu a naléhavost tohoto požadavku v 80. letech dále vzroste. Zásadní význam přitom má výrazně lepší zhodnocení surovinových, energetických a materiálových zdrojů, základních a oběžných fondů a lidské práce, tedy všech hlavních činitelů výroby; dále zvýšení efektivnosti celého procesu investování včetně účinnější regulace investic z hlediska jejich zahajování, snižování rozestavěnosti a uvádění kapacit do provozu; zvýšení exportní schopnosti naší ekonomiky a efektivnosti zahraniční směny. V tomto případě nejde o nějaký izolovaný problém, který by se snad týkal jen resortu zahraničního obchodu nebo podniků-exportérů. Efektivnost zahraniční směny je nutné chápat v úzké spojitosti s celkovou problematikou efektivnosti vnitřního reprodukčního procesu.

Při hodnocení dosažených výsledků v rozvoji hospodářství a zvyšování jeho efektivnosti nestačí vycházet jen z vlastních tuzemských měřítek. Hospodářská politika a ekonomické rozhodování musí vyvozovat konkrétní závěry ze srovnání úrovně naší výroby, produktivity práce, technické úrovně a kvality výrobků se světem, s předními výrobci.

Úkoly v každé z těchto oblastí rozhodných pro růst efektivnosti celého hospodářství spojujeme s rychlejším a účinnějším uplatňováním vědeckotechnického pokroku a intenzivnější inovační činností, neboť právě zde je klíč ke kvantitativním i kvalitativním změnám v řešení otázek efektivnosti.

Pro další rozvoj naší ekonomiky má ze všech těchto hledisek zásadní význam všestranné prohlubování spolupráce se Sovětským svazem a dalšími socialistickými státy. Tato spolupráce je stále rozsáhlejší. Projevuje se zejména v koordinaci pětiletých plánů, ve společném řešení otázek a využití zdrojů surovin, paliv a energie, v prohlubování kooperace a specializace výroby, ve vědeckotechnickém rozvoji a v mnoha dalších úsecích.

V ekonomice a jejím řízení klademe stále větší důraz na dosažení vyšších konečných národohospodářských výsledků. Z finančního hlediska to znamená dosáhnout vyšší tvorby finančních zdrojů na základě růstu efektivnosti, optimálně rozdělit vytvořené zdroje vzhledem k plánovaným potřebám jednotlivých odvětví a konečně je efektivně a hospodárně využít při financování akumulace a dalších konečných potřeb.

Státní rozpočet a finanční plán na příští rok jsou zaměřeny tak, aby se zvyšoval přínos hospodářské sféry pro celospolečenské účely. Za takovýto přínos považujeme rozdíl mezi objemem finančních zdrojů, které vytvoří, a jejími celkovými výdaji. Tento přínos je třeba neustále zvyšovat. Je to jediná reálná cesta k zabezpečení rostoucích potřeb společnosti, zejména na společenskou spotřebu. Současně je to cesta, jak postupně omezovat využívání zahraničních finančních zdrojů při financování potřeb ekonomiky. K tomu je v prvé řadě nezbytné beze zbytku plnit úkoly ve vývozu, přizpůsobit tomu dovoz a - zejména zvýšit efektivnost zahraniční směny.

Ve finančním plánu na příští rok se vztah mezi zdroji a potřebami hospodářských organizací projevuje zvýšením jejich aktivního finančního salda skoro o 30%, což v absolutním vyjádření představuje skoro 12 mld Kčs. Z toho připadá 4,4 mld Kčs na zvýšení zdrojů a 7,4 mld Kčs na snížení potřeb ve srovnání s letošním rokem. Odráží se v tom zejména záměr státního plánu omezit napětí v investiční výstavbě nejen stanovením jejího objemu na úrovni roku 1980, ale i pomocí plánu a ekonomických stimulů snížit celkovou rozestavěnost a lépe využívat základních fondů. Nemenší význam má v tom právě zlepšení vyvoje zásob. Obrátka zásob v průmyslu a stavebnictví se má zrychlit o 1,7 dne a přírůstek zásob ve všech hospodářských organizacích, plánovaný ve výši necelých 7 mld Kčs, je o polovinu nižší než očekáváme letos. Je to velký úkol pro celou řídící sféru, pro všechny hospodářské orgány, který vyjadřuje, že musíme vyrábět to, co naše společnost potřebuje a nevyrábět na sklad.

Přitom je nutné říci, že výsledné finanční saldo hospodářských organizací, kterým tato sféra přispívá k financování celospolečenských potřeb, by bylo ještě větší, kdybychom v příštím roce nemuseli počítat s rychlejším růstem cen dovozu než vývozu.

Aktivní způsob řešení všech těchto otázek vyžaduje vytvářet především věcné předpoklady pro všestranný růst efektivnosti národního hospodářství a jeho jednotlivých článků a současně vytvářet ekonomický tlak i hmotný zájem na zvyšování tvorby finančních zdrojů.

Plánovaný objem zisku má dosáhnout 104,6 mld Kčs, což je srovnatelně skoro o 6% více než letos. Při relativně nižším tempu rozvoje je třeba zajistit, aby v přírůstku zisku ve výši 6 mld 100 mil. Kčs bylo dosazeno úsporou nákladů 4 mld 300 mil. Kčs, z nichž připadá na úsporu materiálových nákladů, po vyloučení odpisů, 3 mld 400 mil. Kčs. Dosáhnout plánovaného snížení nákladů téměř o 0,5% je úkol značně náročný, ale splnitelný, neboť v této oblasti máme stále ještě rezervy.

Rokem 1981 přistupujeme k praktickému uplatnění Souboru opatření ke zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství. Od jeho přijetí věnovaly stranické, odborové, státní a další orgány mimořádnou pozornost realizaci jeho zásad, vysvětlení podstaty a smyslu přijímaných opatření. Považujeme za samozřejmé, že si je musí dokonale osvojit především vedoucí hospodářští pracovníci. Zároveň jsme kladli důraz na to, aby nová pravidla byla srozumitelná všem pracujícím. Účinnost Souboru opatření bude mimo jiné záviset na dovedení jeho principů dovnitř podniků, závodů a dílen, na rozvinutí vnitropodnikového chozrasčotu. Vyžaduje to zkvalitňovat normy živé i zhmotnělé práce, přijmout konkrétní opatření k lepšímu využití základních prostředků, k dosažení úspor ve spotřebě paliv, energie a surovin, ke zvýšení kvality a technické úrovně výroby. Zároveň to však vyžaduje lépe ocenit ty pracovní kolektivy a pracovníky, kteří mají prokazatelné zásluhy na zlepšení hospodářských výsledků.

To vše úzce souvisí s finančním hospodařením. V této oblasti přinesl Soubor opatření řadu významných změn. Proto bylo nutno novelizovat 11 základních finančních předpisů, které vstupují od příštího roku v platnost.

Posílení finanční základny podnikové sféry se projevuje především v poměru rozdělení zisku mezi státem a podniky a ve financování investiční výstavby.

Jestliže v podmínkách, které platí pro tento rok, by ze zisku bylo odvedeno do státního rozpočtu asi 67,2%, pak v podmínkách platných od roku 1981 to bude 63,3%. Jinak řečeno: příděly do fondů organizací včetně odvodů do fondů jejich orgánů, které je řídí v nových podmínkách, budou činit téměř 37% ze zisku - tj. o 4 body více než dosud.

Zvyšuje se zejména podíl vlastních zdrojů podnikové sféry na financování jejich investičních potřeb a tím i závislost krytí potřeb na vytvořených vlastních zdrojích. Při celkovém objemu těchto potřeb na rok 1981 ve výši skoro 130 mld Kčs se počítá s účastí vlastních zdrojů ve výši 82,5 mld Kčs, dotací ze státního rozpočtu ve výši 18 mld Kčs a 29 mld Kčs připadá na investiční úvěr. Podíl vlastních zdrojů podnikové sféry činí téměř 64%, zatímco v předchozích podmínkách by to bylo asi 59%. Současně podíl dotací na investice ze státního rozpočtu klesá z 18,2% na necelých 14%. V absolutním vyjádření to na úrovni roku 1981 představuje 8 mld Kčs.

Připravené zásady dotační politiky na 7. pětiletku počítají s přísnějšími podmínkami. Dotace budou poskytovány pouze na vybrané akce, které jsou důležité pro celou ekonomiku, zejména na výstavbu palivoenergetické základny, na vybrané potřeby zemědělství apod.

Způsob financování investic rozpočtových a příspěvkových organizací se nemění. Pro tuto oblast počítá státní rozpočet s výdaji ve výši téměř 30 mld Kčs, z čehož téměř polovina je určena na komunální bytovou výstavbu.

Vedle změn, které jsem již uvedl, přináší realizace Souboru opatření řadu dalších změn ve finanční oblasti. Patří k nim především nová pravidla v oblasti finančně ekonomických nástrojů zahraničního obchodu, při jejichž stanovení jsme se opírali o výsledky experimentálního ověřování od roku 1978. Tato pravidla upravují zejména systém zainteresovanosti na zvyšování efektivnosti vývozu.

Ve výhodě budou ty podniky a výrobní hospodářské jednotky, které dosahují v relaci k domácím cenám vyšších cen při vývozu. Přitom celkový objem finančních prostředků získaných ze zainteresovanosti ve vývozu bude tím vyšší, čím rychlejší bude růst efektivního exportu.

V souhrnu lze tedy říci, že se vstupem do 7. pětiletky rostou nároky na práci podniků a VHJ. Rozšiřuje se však i prostor pro hmotnou zainteresovanost, pro ocenění iniciativy, aktivity, kvality, zkrátka pro dobrou a poctivou práci. Jedině ta může přinést prospěch současně pro jednotlivce, podnik i celou společnost.

Soubor opatření a jeho realizace přináší řadu změn nejen ve finanční oblasti, na kterou jsem se především soustředil, ale prakticky na všech úsecích hospodářské politiky. Je nástrojem, který nám má pomoci lépe a účinněji řešit současné i perspektivní otázky rozvoje naší ekonomiky, zejména zvýšení její výkonnosti, efektivnosti a exportní schopnosti.

Jako nástroj však nemůže působit samočinně. Rozhodujícím činitelem je kvalita řízení, dobrá organizace práce, tvůrčí přístup k řešení všech problémů. Soubor opatření v praxi, to nejsou jen nové vyhlášky, jiná metodika, ukazatele a pravidla. Vyžaduje to především všude vytvářet ovzduší vysoké náročnosti a odpovědnosti za plnění stanovených úkolů. S tím je spojena nezbytnost soustavně zvyšovat úroveň řízení, prohlubovat rozborovou a kontrolní činnost, upevňovat pracovní kázeň, plánovací a finanční disciplínu.

Změny vyplývající ze Souboru opatření se musí zcela zákonitě promítnout i do kvality práce centrálních orgánů, do kvality jejich rozhodování, i do jejich odpovědnosti za splnění úkolů na úsecích, které řídí.

Vážené soudružky a soudruzi, státní rozpočet - jak tomu je u nás i všude ve světě - nemůžeme obejít bez otázky hospodárnosti.

Plnění plánovaných úkolů ve všech oblastech spojujeme stále více s upevňováním hospodárnosti při využívání materiálních, finančních a dalších zdrojů.