Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Soudy Československé socialistické republiky plní významné úkoly při upevňování socialistické zákonnosti a prosazování zásad socialistického soužití v naší společnosti. Odpovědné úkoly soudu vyžadují, aby každý soudce byl spoluobčanům vzorem svou oddaností socialistickému zřízení, socialistickým vztahem k plnění soudcovských povinností, občanskou bezúhonností i svým osobním životem. Porušování soudcovských povinností nebo chování nedůstojné soudce narušuje vážnost soudů u občanů a poškozuje zájmy státu i společnosti. Proti soudcům, kteří se takto proviní, lze proto použít kárných opatření jako výchovných prostředků.

(¹) Soudce může být kárně stíhán

a) vyskytnou-li se v jeho soudcovské práci vážné závady,

b) chová-li se způsobem soudce nedůstojným a narušujícím vážnost jeho soudcovské funkce.

(²) Pro drobné závady v práci nebo jiné drobné poklesky se kárné řízení nezavede. Takové závady nebo poklesky vytkne soudci ten, kdo vykonává služební dohled.

(¹) Kárné řízení konají kárné senáty krajských soudů a Nejvyššího soudu.

(²) Kárné senáty se skládají ze tří soudců z povolání.

(³) Předsedu kárného senátu, jeho zástupce a potřebný počet dalších členů kárného senátu ustanoví vždy na rok předem předseda soudu, u něhož je kárný senát ustaven, a to ze soudců tohoto soudu.

Členové kárného senátu jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině právním řádem Československé socialistické republiky.

(¹) Kárné řízení proti soudcům okresního soudu provádí kárný senát krajského soudu.

(²) Kárné řízení proti soudcům krajského soudu a Nejvyššího soudu provádí kárný senát Nejvyššího soudu.

(¹) Kárné řízení se zahajuje na návrh

a) ministra spravedlnosti proti kterémukoli soudci,

b) předsedy Nejvyššího soudu proti kterémukoli soudci Nejvyššího soudu,

c) předsedy krajského soudu proti kterémukoli soudci krajského soudu anebo okresního soudu v jeho obvodu,

d) předsedy okresního soudu proti kterémukoli soudci okresního soudu.

(²) Dojde-li orgán uvedený v odstavci 1 k názoru, že soudce se vzhledem k povaze svého jednání k výkonu soudcovské funkce nadále nehodí, dá příslušným orgánům podnět k posouzení, nemá-li být podán návrh na odvolání soudce z funkce.

(³) Orgán, který podává návrh na zahájení kárného řízení proti soudci (odst. 1) anebo který dává podnět k odvolání soudce z funkce (odst. 2), projedná před podáním tohoto návrhu nebo podnětu věc se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí pracoviště soudce a připojí k návrhu nebo podnětu jeho vyjádření.

(⁴) Soudce, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení, musí být seznámen s obsahem návrhu, musí mu být dána možnost vyjádřit se k návrhu, podat vysvětlení potřebné k objasnění věci a navrhnout provedení důkazů, kterými prokazuje svá tvrzení.

Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán do dvou měsíců ode dne, kdy se orgán oprávněný podat návrh dověděl o kárném provinění, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kárného provinění.

(¹) Předseda kárného senátu prověří vhodným způsobem tvrzené skutečnosti, stanoví dobu projednání věci před kárným senátem a zařídí předvolání soudce, proti němuž se vede kárné řízení. Doba projednání věci před kárným senátem se také sdělí orgánu, který podal návrh na zahájení kárného řízení.

(²) Občané povolaní kárným senátem za svědky jsou povinni se dostavit a jako svědci vypovídat.

O zahájení kárného řízení a době projednání věci před kárným senátem vyrozumí předseda soudu, u něhož se kárné řízení provádí, ministerstvo spravedlnosti.

Soudce, proti němuž se vede kárné řízení, může, má-li pro to závažné důvody, odmítnout kteréhokoli člena kárného senátu. O důvodnosti odmítnutí rozhodne předseda soudu, u něhož je kárný senát ustaven. Uzná-li odmítnutí členů kárného senátu za důvodné, učiní opatření k doplnění kárného senátu.

(¹) Projednání věci před kárným senátem se má zásadně konat v přítomnosti soudce, proti němuž se kárné řízení vede. V jeho nepřítomnosti se věc projedná pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez odůvodněné omluvy nedostaví. Soudce, proti němuž se vede kárné řízení, si může zvolit obhájce z řad pracovníků soudů.

(²) Na počátku jednání přednese předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu návrh na zahájení kárného řízení a podá zprávu o výsledcích předběžného prověření návrhu. Pak se vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provedou se podle potřeby důkazy. Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a orgán, který zahájení kárného řízení navrhl, mohou se k provedeným důkazům vyjádřit, navrhnout provedení dalších důkazů, kterými prokazují svá tvrzení, a podávat vysvětlení potřebná k objasnění věci. Poslední slovo se udělí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, a jeho obhájci.

(³) Po závěrečné poradě vyhlásí předseda rozhodnutí kárného senátu s podstatnými důvody. K jeho přijetí stačí většina hlasů členů kárného senátu.

(⁴) O průběhu jednání se pořizuje zápis.

(¹) Dojde-li kárný senát po projednání věci k závěru, že se soudce dopustil kárného provinění, uloží mu některé z těchto kárných opatření

a) důtku,

b) veřejnou důtku,

c) snížení funkčního platu až o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců.

(²) Dojde-li kárný senát po projednání věci k závěru, že se soudce kárného provinění nedopustil nebo že mu nelze kárné provinění prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí.

Kárný senát řízení zastaví

a) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo vzat zpět,

b) byl-li soudce, proti němuž se kárné řízení vede, před skončením kárného řízení ze soudcovské funkce odvolán, soudcovské funkce zproštěn nebo pozbyl-li své funkce proto, že byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, anebo

c) je-li dán jiný důvod pro zastavení kárného řízení.

Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, orgánu, který zahájení kárného řízení navrhl, a ministerstvu spravedlnosti.

(¹) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno. O odvolání, které má odkladný účinek, rozhoduje kárný senát Nejvyššího soudu. Odvolání se podává u krajského soudu.

(²) Odvolání mohou podat

a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede,

b) orgán, který zahájení kárného řízení navrhl.

(³) V řízení o odvolání se užije přiměřeně ustanovení §§ 10 až 14.

(⁴) Proti rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího soudu nelze podat opravný prostředek.

Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro toto kárné provinění stíhán.

Kárné řízení se neprovádí, jestliže soudci pro týž čin

a) byl uložen trest v trestním řízení, nebo

b) bylo uloženo opatření v řízení před místním lidovým soudem, před národním výborem nebo jiným státním orgánem proto, že se dopustil provinění nebo přestupku.

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na soudce vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu. Výkon kázeňské pravomoci nad těmito soudci se řídí vojenskými předpisy.

Ustanovení tohoto zákona platí i pro řízení ve věcech dosud neskončených.

Zrušuje se zákon č. 37/1957 Sb., o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.