Národní shromáždění Československé
socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Soudy Československé socialistické republiky
plní významné úkoly při upevňování
socialistické zákonnosti a prosazování
zásad socialistického soužití v naší
společnosti. Odpovědné úkoly soudu
vyžadují, aby každý soudce byl spoluobčanům
vzorem svou oddaností socialistickému zřízení,
socialistickým vztahem k plnění soudcovských
povinností, občanskou bezúhonností
i svým osobním životem. Porušování
soudcovských povinností nebo chování
nedůstojné soudce narušuje vážnost
soudů u občanů a poškozuje zájmy
státu i společnosti. Proti soudcům, kteří
se takto proviní, lze proto použít kárných
opatření jako výchovných prostředků.
(1) Soudce může být kárně
stíhán
a) vyskytnou-li se v jeho soudcovské práci vážné
závady,
b) chová-li se způsobem soudce nedůstojným
a narušujícím vážnost jeho soudcovské
funkce.
(2) Pro drobné závady v práci
nebo jiné drobné poklesky se kárné
řízení nezavede. Takové závady
nebo poklesky vytkne soudci ten, kdo vykonává služební
dohled.
(1) Kárné řízení
konají kárné senáty krajských
soudů a Nejvyššího soudu.
(2) Kárné senáty se skládají
ze tří soudců z povolání.
(3) Předsedu kárného senátu,
jeho zástupce a potřebný počet dalších
členů kárného senátu ustanoví
vždy na rok předem předseda soudu, u něhož
je kárný senát ustaven, a to ze soudců
tohoto soudu.
Členové kárného senátu jsou
při výkonu své funkce nezávislí
a jsou vázáni jedině právním
řádem Československé socialistické
republiky.
(1) Kárné řízení
proti soudcům okresního soudu provádí
kárný senát krajského soudu.
(2) Kárné řízení
proti soudcům krajského soudu a Nejvyššího
soudu provádí kárný senát Nejvyššího
soudu.
(1) Kárné řízení
se zahajuje na návrh
a) ministra spravedlnosti proti kterémukoli soudci,
b) předsedy Nejvyššího soudu proti kterémukoli
soudci Nejvyššího soudu,
c) předsedy krajského soudu proti kterémukoli
soudci krajského soudu anebo okresního soudu v jeho
obvodu,
d) předsedy okresního soudu proti kterémukoli
soudci okresního soudu.
(2) Dojde-li orgán uvedený v odstavci
1 k názoru, že soudce se vzhledem k povaze svého
jednání k výkonu soudcovské funkce
nadále nehodí, dá příslušným
orgánům podnět k posouzení, nemá-li
být podán návrh na odvolání
soudce z funkce.
(3) Orgán, který podává
návrh na zahájení kárného řízení
proti soudci (odst. 1) anebo který dává podnět
k odvolání soudce z funkce (odst. 2), projedná
před podáním tohoto návrhu nebo podnětu
věc se závodním výborem základní
organizace Revolučního odborového hnutí
pracoviště soudce a připojí k návrhu
nebo podnětu jeho vyjádření.
(4) Soudce, proti němuž byl podán
návrh na zahájení kárného řízení,
musí být seznámen s obsahem návrhu,
musí mu být dána možnost vyjádřit
se k návrhu, podat vysvětlení potřebné
k objasnění věci a navrhnout provedení
důkazů, kterými prokazuje svá tvrzení.
Návrh na zahájení kárného řízení
musí být podán do dvou měsíců
ode dne, kdy se orgán oprávněný podat
návrh dověděl o kárném provinění,
nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání
kárného provinění.
(1) Předseda kárného senátu
prověří vhodným způsobem tvrzené
skutečnosti, stanoví dobu projednání
věci před kárným senátem a
zařídí předvolání soudce,
proti němuž se vede kárné řízení.
Doba projednání věci před kárným
senátem se také sdělí orgánu,
který podal návrh na zahájení kárného
řízení.
(2) Občané povolaní kárným
senátem za svědky jsou povinni se dostavit a jako
svědci vypovídat.
O zahájení kárného řízení
a době projednání věci před
kárným senátem vyrozumí předseda
soudu, u něhož se kárné řízení
provádí, ministerstvo spravedlnosti.
Soudce, proti němuž se vede kárné řízení,
může, má-li pro to závažné
důvody, odmítnout kteréhokoli člena
kárného senátu. O důvodnosti odmítnutí
rozhodne předseda soudu, u něhož je kárný
senát ustaven. Uzná-li odmítnutí členů
kárného senátu za důvodné,
učiní opatření k doplnění
kárného senátu.
(1) Projednání věci před
kárným senátem se má zásadně
konat v přítomnosti soudce, proti němuž
se kárné řízení vede. V jeho
nepřítomnosti se věc projedná pouze
tehdy, odmítne-li se před kárný senát
dostavit nebo jestliže se bez odůvodněné
omluvy nedostaví. Soudce, proti němuž se vede
kárné řízení, si může
zvolit obhájce z řad pracovníků soudů.
(2) Na počátku jednání
přednese předseda kárného senátu
nebo jím určený člen kárného
senátu návrh na zahájení kárného
řízení a podá zprávu o výsledcích
předběžného prověření
návrhu. Pak se vyslechne soudce, proti němuž
se kárné řízení vede, a provedou
se podle potřeby důkazy. Soudce, proti němuž
se kárné řízení vede, a orgán,
který zahájení kárného řízení
navrhl, mohou se k provedeným důkazům vyjádřit,
navrhnout provedení dalších důkazů,
kterými prokazují svá tvrzení, a podávat
vysvětlení potřebná k objasnění
věci. Poslední slovo se udělí soudci,
proti němuž se kárné řízení
vede, a jeho obhájci.
(3) Po závěrečné poradě
vyhlásí předseda rozhodnutí kárného
senátu s podstatnými důvody. K jeho přijetí
stačí většina hlasů členů
kárného senátu.
(4) O průběhu jednání se
pořizuje zápis.
(1) Dojde-li kárný senát po projednání
věci k závěru, že se soudce dopustil
kárného provinění, uloží
mu některé z těchto kárných
opatření
a) důtku,
b) veřejnou důtku,
c) snížení funkčního platu až
o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců.
(2) Dojde-li kárný senát po projednání
věci k závěru, že se soudce kárného
provinění nedopustil nebo že mu nelze kárné
provinění prokázat, vynese zprošťující
rozhodnutí.
Kárný senát řízení zastaví
a) byl-li návrh na zahájení kárného
řízení podán opožděně
nebo vzat zpět,
b) byl-li soudce, proti němuž se kárné
řízení vede, před skončením
kárného řízení ze soudcovské
funkce odvolán, soudcovské funkce zproštěn
nebo pozbyl-li své funkce proto, že byl odsouzen pro
trestný čin spáchaný úmyslně,
anebo
c) je-li dán jiný důvod pro zastavení
kárného řízení.
Rozhodnutí kárného senátu se doručí
soudci, proti němuž se kárné řízení
vede, orgánu, který zahájení kárného
řízení navrhl, a ministerstvu spravedlnosti.
(1) Proti rozhodnutí kárného senátu
krajského soudu lze podat odvolání do 15
dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno.
O odvolání, které má odkladný
účinek, rozhoduje kárný senát
Nejvyššího soudu. Odvolání se podává
u krajského soudu.
(2) Odvolání mohou podat
a) soudce, proti němuž se kárné řízení
vede,
b) orgán, který zahájení kárného
řízení navrhl.
(3) V řízení o odvolání
se užije přiměřeně ustanovení
§§ 10 až 14.
(4) Proti rozhodnutí kárného senátu
Nejvyššího soudu nelze podat opravný prostředek.
Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí
o uložení kárného opatření
se hledí na soudce, jako by nebyl pro toto kárné
provinění stíhán.
Kárné řízení se neprovádí,
jestliže soudci pro týž čin
a) byl uložen trest v trestním řízení,
nebo
b) bylo uloženo opatření v řízení
před místním lidovým soudem, před
národním výborem nebo jiným státním
orgánem proto, že se dopustil provinění
nebo přestupku.
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na
soudce vojenských soudů a vojenského kolegia
Nejvyššího soudu. Výkon kázeňské
pravomoci nad těmito soudci se řídí
vojenskými předpisy.
Ustanovení tohoto zákona platí i pro řízení
ve věcech dosud neskončených.
Zrušuje se zákon č. 37/1957 Sb., o kárné
odpovědnosti soudců lidových a krajských
soudů.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.