Předseda Národního shromáždění
Fierlinger a místopředsedové Valo,
Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil,
dr. Škoda.
Členové politického byra ÚV KSČ
místopředseda vlády Barák,
místopředseda vlády Dolanský,
Hendrych, kandidáti politického byra ÚV
KSČ místopředsedkyně vlády
inž. Jankovcová, Köhler, Hlína,
Kolder, tajemníci ÚV KSČ Dubček,
Koucký, ministři dr. h. c. Plojhar,
dr. Neuman, Biľak, Černík,
Václav David, Krajčír,
arm. gen. Lomský, Majling, dr. Štrougal,
Uher, dr. Kahuda, inž. Púčik
a inž. Šmok.
268 poslanců podle prezenční listiny.
Předseda Fierlinger (zvoní): Soudružky
a soudruzi! Zahajuji 10. schůzi Národního
shromáždění.
Sděluji, že došlo rozhodnutí presidenta
republiky ze dne 13. listopadu 1961, kterým podle článku
50 odst. 1 ústavy Československé socialistické
republiky svolává zasedání Národního
shromáždění.
Dovolte mi, abych vás seznámil s pořadem
dnešní schůze, na jehož návrhu
se předsednictvo Národního shromáždění
usneslo, a který byl již poslancům Národního
shromáždění rozeslán:
1. Zpráva výboru mandátového o ověření
platnosti volby poslance Václava Dědka (tisk 70)
.
2. Zpráva výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu (tisk 65) trestního
zákona.
3. Zpráva výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 66)
o trestním řízení soudním.
4. Zpráva výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 63)
o kárné odpovědnosti soudců z povolání.
5. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu (tisk 64), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
projevu souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou
republikou a Polskou lidovou republikou o úpravě
právních vztahů ve věcech občanských,
rodinných a trestních, podepsaná ve Varšavě
dne 4. července 1961.
6. Výklad předsedy Státní plánovací
komise o stávající situaci v národním
hospodářství a předpoklady pro sestavení
ročního hospodářského plánu
na rok 1962.
7. Společná zpráva výborů ústavně
právního a průmyslového k vládnímu
návrhu zákona (tisk 57) o pozemních komunikacích
(silniční zákon) (tisk 69) .
8. Zpráva výboru ústavně právního
o vládním návrhu zákona (tisk 62),
kterým se mění a doplňuje zákon
o hospodaření s byty.
9. Společná zpráva výboru ústavně
právního a výboru pro plán a rozpočet
k vládnímu návrhu zákona (tisk 56)
o dani z příjmů obyvatelstva.
10. Společná zpráva výboru ústavně
právního a výboru pro plán a rozpočet
k vládnímu návrhu zákona (tisk 55)
o domovní dani (tisk 68).
11. Zpráva předsedy Národního shromáždění
o zákonném opatření předsednictva
Národního shromáždění
o náhradě mzdy při vojenském cvičení
(tisk 67).
12. Doplňovací volba členů výborů
Národního shromáždění.
Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu
nějaké připomínky? (Nebyly.)
Nemá.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Zjišťuji, že Národní shromáždění
je způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo svůj denní pořad.
Přistoupíme k projednání prvního
bodu pořadu, kterým je
1. Zpráva výboru mandátového o
ověření platnosti volby poslance Václava
Dědka (tisk 70).
Zprávu přednese předseda mandátového výboru posl. Harus.
Žádám, aby se ujal slova.
Předseda mandátového výboru posl.
Harus: Vážené Národní
shromáždění, soudruzi a soudružky!
Mandátový výbor Národního shromáždění
mne ve své dnešní schůzi pověřil,
abych vám podal zprávu o přezkoušení
platnosti volby zvoleného poslance Národního
shromáždění s. Václava Dědka.
Úmrtím poslance soudruha Václava Kopeckého
uprázdnilo se místo poslance Národního
shromáždění ve volebním obvodu
č. 93 Liberec-město v kraji Severočeském.
Vzhledem k tomu bylo třeba provést doplňovací
volbu v tomto obvodu. Podle ustanovení článku
60 odst. 4 ústavy vyhlašuje volby do Národního
shromáždění předsednictvo Národního
shromáždění. Předsednictvo Národního
shromáždění usneslo se ve své
schůzi dne 21. srpna 1961 na tom, aby volby ve volebním
obvodu č. 93 Liberec-město byly stanoveny na neděli
22. října 1961. V doplňovací volbě
byl zvolen poslancem Národního shromáždění
s. Václav Dědek, ředitel Severočeského
krajského nakladatelství v Liberci. Soudruh Dědek
je aktivní veřejný pracovník, který
se již před válkou zúčastňoval
stranické práce. Za okupace byl vězněn
a po osvobození soustavně pracoval na kulturním
úseku. Je nositelem několika vyznamenání
a v roce 1959 mu byla udělena Československá
cena míru.
Ústřední volební komise pro doplňovací
volby do Národního shromáždění
předložila doklady týkající se
této doplňovací volby, a to: Přihlášku
kandidáta k registraci orgánem Národní
fronty a písemné prohlášení kandidáta,
že kandidaturu přijímá, zápis
obvodní volební komise o registraci kandidáta,
zápis obvodní volební komise o sčítání
hlasů a zápis Ústřední volební
komise pro doplňovací volby do Národního
shromáždění.
Mandátový výbor ve své schůzi
dne 29. listopadu 1961 přezkoumal uvedené doklady
a zjistil, že doplňovací volba ve volebním
obvodu č. 93 Liberec-město byla provedena v plném
souhlasu se všemi zákonnými předpisy
týkajícími se voleb do Národního
shromáždění. Mandátovému
výboru také nedošly žádné
zprávy nebo stížnosti na porušení
těchto zákonných ustanovení.
Z předložených dokladů mandátový
výbor zjistil, že ve volebním obvodu č.
93 Liberec-město, z počtu 31 287 odevzdaných
platných hlasů bylo 31 286 odevzdáno pro
navrženého kandidáta. Téměř
100 % odevzdaných hlasů pro kandidáta vyjadřuje
důvěru, kterou politice našeho státu
a Národní frontě projevuje všechen náš
pracující lid. Vyjadřuje to také důvěru
i kandidátu, o němž jsou voliči přesvědčeni,
že jako poslanec Národního shromáždění
bude ve své práci se řídit ustanoveními
v zájmu našeho státu a přispívat
k uskutečnění velkých cílů,
které jsme si dali pro vybudování naší
vyspělé socialistické společnosti
a pro zachování míru v celém světě.
Poněvadž doplňovací volba byla provedena
v plném souhlasu se zákonnými předpisy
o volbách do Národního shromáždění
a není tedy důvodu pro zrušení platnosti
této volby, doporučuje mandátový výbor
Národnímu shromáždění,
aby podle čl. 55 ústavy a § 50 zákona
č. 27/1954 Sb. o volbách do Národního
shromáždění volbu poslance Václava
Dědka ověřilo.
Předseda Fierlinger: Děkuji poslanci Harusovi
za přednesenou zprávu.
Slyšeli jste zprávu mandátového výboru.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení, tak jak
je obsaženo ve zprávě mandátového
výboru, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo zprávu mandátového
výboru a ověřilo tak platnost volby poslance
Václava Dědka.
Poněvadž se poslanec Václav Dědek dostavil
do dnešní schůze, přistoupíme
ke slibu podle článku 56 ústavy, a to tím
způsobem, že nejprve bude přečten ústavou
předepsaný poslanecký slib, poslanec Dědek
ke mně přistoupí a vykoná slib podáním
ruky a slovem "slibuji". (Shromáždění
povstává.)
Žádám o přečtení slibovací
formule a poslance Václava Dědka žádám,
aby ke mně přistoupil vykonat slib. (Vedoucí
Kanceláře NS čte slib, nově zvolený
poslanec Václav Dědek přistupuje k předsedovi
a slovem "slibuji" a podáním ruky vykonává
poslanecký slib.)
Tím je vyřízen první bod pořadu
schůze.
Budeme pokračovat v projednávání schváleného
denního pořadu.
Předsednictvo Národního shromáždění
navrhuje, aby k vládnímu návrhu trestního
zákona a k vládnímu návrhu zákona
o trestním řízení soudním byla
provedena společná rozprava.
Má někdo jiný návrh? (Nebyly.)
Nemá.
Kdo tedy souhlasí s návrhem, aby rozprava k uvedeným
bodům pořadu byla sloučena, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Rozprava bude tedy podle návrhu sloučena.
Žádám o přednesení zpravodajské
zprávy k druhému bodu pořadu, kterým
je
2. Zpráva výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu (tisk 63) trestního
zákona.
Zpravodajem je místopředseda Národního
shromáždění dr. Václav Škoda,
dávám mu slovo.
Zpravodaj místopředseda NS dr. Škoda:
Vážené Národní shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci!
Ústavně právní výbor vám
předkládá k projednání vládní
návrh nového trestního zákona, který
společně s trestním řádem má
od příštího roku nahradit dosavadní
trestní kodexy.
Vzhledem k tomu, že v poměrně krátké
době od vydání dosavadních trestních
kodexů, které byly novelizovány v roce 1956
jsou předkládány Národnímu
shromáždění návrhy nových
trestních zákonů, chtěl bych předně
několika slovy osvětlit důvod jejich předložení.
Při budování socialistické ekonomiky
v naší zemi došlo k hlubokým třídním
změnám v naší společnosti. Bylo
odstraněno vykořisťování člověka
člověkem a vytvořila se nová socialistická
společnost. Dosáhli jsme úplného a
definitivního vítězství socialismu,
což bylo vyjádřeno v nové socialistické
ústavě. V socialistické společnosti
stále roste hmotná a kulturní úroveň
pracujících. Politická a morální
jednota lidu se nepřetržitě upevňuje.
Stále více občanů se zúčastňuje
správy státu. Převážná
většina pracujících dobrovolně
dodržuje normy socialistického soužití
a žádá jejich respektování od
ostatních. V důsledku toho se v socialistické
společnosti zákonitě zmenšuje počet
protispolečenských jevů i trestné
činnosti. Jasným důkazem je podstatný
pokles kriminality. Bylo by však nesprávné
se domnívat, že tento proces je samočinný.
Vyplývá zejména z výchovné
funkce socialistické společnosti a úkolem
společnosti je tento proces aktivně zabezpečovat.
Jedním z hlavních prostředků k tomu
je stálé posilování úlohy společnosti,
všeho pracujícího lidu a jeho organizací
v boji proti trestným činům, proti porušování
socialistické zákonnosti. Tak to ukládá
i naše socialistická ústava v ustanovení,
že "společenské organizace, plníce
své poslání, vedou občany k zachovávání
zákonů, k dodržování pracovní
kázně i pravidel socialistického soužití
a usilují o to, aby předcházely a zamezovaly
jejich porušování".
Významná úloha při výchově
socialistického člověka připadá
socialistickému právu a je třeba, aby bylo
v souladu s potřebami rozvoje socialistické společnosti.
Proto ÚV KSČ se zabýval na svém zasedání
v prosinci minulého roku otázkou zdokonalení
našeho právního řádu, a to i
na úseku trestního práva, které musí
vycházet z rostoucí úlohy společenského
působení a z prohlubujícího se výchovného
účinku trestů ukládaných soudy.
Další prohlubování socialistické
zákonnosti je totiž nerozlučně spjato
se socialistickou demokracií a jejím rozvojem. Je
třeba zdokonalit náš právní řád
tak, aby byl v souladu s potřebami vyspělé
socialistické společnosti a jasně vyjadřoval
úlohu veřejnosti při dalším upevňování
socialistické zákonnosti.
To platí také o dosavadních trestních
kodexech, které byly vydány v roce 1956 jakožto
důležitá součást opatření,
provedených k upevnění socialistické
zákonnosti. Tyto kodexy se osvědčily. Na
zasedání ÚV KSČ, konaném 15.
- 17. listopadu loňského roku, poukázal s.
Novotný na to, že jsme si znovu na XXII. sjezdu KSSS
potvrdili plnou správnost zásad opatření
z roku 1956 k upevnění socialistické zákonnosti.
Jestliže přistupujeme k zdokonalení trestních
kodexů, pak tak činíme proto, abychom požadavky
neochvějného dodržování socialistické
zákonnosti mohli plnit na takové úrovni,
jaké umožňují a vyžadují
rozhodující změny, k nimž v hospodářském,
politickém a kulturním životě naší
země došlo. V tom především spočívá
význam návrhu nového trestního zákona.
Význam návrhu je třeba spatřovat dále
v tom, že jsou v něm uplatněny leninské,
skutečně demokratické principy socialistické
zákonnosti, které jsou jedním z nejdůležitějších
základů dalšího rozvoje socialistické
státnosti. Návrh vychází z poznání
nerozlučné jednoty dalšího upevňování
socialistické zákonnosti s prohlubováním
socialistické demokracie. Upevňování
socialistické zákonnosti považujeme za nerozlučnou
součást prohlubování naší
socialistické demokracie. Rozšíření
účasti pracujících na úseku
trestního soudnictví je nejdůležitější
zárukou pro rychlejší zamezování
a odstraňování trestné činnosti
a vymýcení jejich příčin a
i trestní zákony musí tyto rozhodující
zásady socialistické demokracie důsledně
umožňovat. Je proto správné, že
se předkládají k projednání
Národnímu shromáždění
nové trestní zákony, které odpovídají
potřebám naší socialistické společnosti.
Ústavně právní výbor při
projednávání návrhu nového
trestního zákona zdůraznil, že vládní
návrh nového trestního zákona vychází
ze zásad usnesení ÚV KSČ z 8. prosince
1960 a odpovídá plně nové socialistické
ústavě. Požadavek ústavy, aby všichni
občané a všechny společenské
organizace dbali o plné uplatnění socialistické
zákonnosti, preventivně a aby morální
silou socialistické společnosti předcházeli
trestným činům, se důsledně
promítá v celém obsahu nového trestního
zákona. Právě tato účast společenských
organizací v boji proti trestné činnosti
a při výchově pachatelů trestných
činů umožňuje zúžit trestní
odpovědnost za činy, které nejsou pro společnost
a stát příliš nebezpečné
a s nimiž je možno účinně se vypořádat
opatřeními společenského působení,
prostředky disciplinárními a správními.
Zúžení trestní odpovědnosti povede
k tomu, že před soudy nebudou projednávány
případy méně závažných
porušení socialistické zákonnosti, spáchané
pracujícími a zpravidla poprvé, u nichž
k zjednání nápravy není nutno použít
soudního trestání. Soudy budou se napříště
zabývat pouze závažnějšími
porušeními socialistické zákonnosti
pachatelů, u nichž k dosažení nápravy
bude potřebné prostředků trestního
zákona použít. Tato zásada byla promítnuta
do všech příslušných ustanovení
obecné a zvláštní části
navrhovaného trestního zákona. Její
praktické použití bylo již zajištěno
zákony v letošním roce přijatými
Národním shromážděním,
tj. v zákoně o místních lidových
soudech a v zákoně o úkolech národních
výborů při zajišťování
socialistického pořádku.