Tisk 1272. Odpověď min.
pro zás. lidu na dotaz čl. N. S. A. Sládka
a soudr. o proneseném výroku v Nár. Domě
na Smíchově o silných jedincích a
o použití legitimního obchodu při rozdělování
dováž. kolon. zboží.
Tisk 1273. Odpověď min.
pro zásobování lidu na dotaz čl. N.
S. dra J. Černého a soudr. o rekvisicích
v okresu sušickém.
Tisk 1274. Odpověď ministra
financí na dotaz čl. N. S. Jar. Marka a soudr.
o věcech celních.
Tisk 1275. Odpověď ministra
školství a Národ. Osvěty na dotaz čl.
N. S. dra Karla Kmeťka, Jos. Siváka
a spol. o zřízení těch učitelských
míst, která nemohou býti zřízena
z důvodů platnosti naříz. min. nábož.
a osvěty býv. uher. království.
Tisk 1276. Odpověď ministra
školství a nár. osvěty na dotaz čl.
N. S. prof. dra O. Srdínka a soudr. o blanketech
na veřej. vysvědčení.
Tisk 1277. Odpověď min.
železnic a min. N. O. na dotaz čl. N. S. Časného
a soudr. o katastrofálních ubytovacích poměrech
železničních zřízenců
v Olomouci.
Tisk 1278. Odpověď min.
N. O. na dotaz pp. členů N. S. J. Kadlčáka,
Jana Rýpara a soudr. o pohoršlivém a
neurvalém chování některých
vojínů v Hranicích při církevním
průvodu.
Tisk 1279. Odpověď min.
pošt a telegrafů na dotaz čl. N. S. dra Schieszla
a soudr. o zadání stavebních prací
v budovách určených pro poštovní
spořitelnu v Karlově ul. na Smíchově.
Tisk 1281. Odpověď ministra
soc. péče na dotaz čl. N. S. dra Lukavského
a soudr. o bytové pohromě v uhelném revíru
plzeňském.
Tisk 1282. Odpověď min.
železnic a N. O. na dotaz čl. N. S. Biňovce
a soudr. ve věci zastřelení dělníka
vojenskou hlídkou ve stanici jenšovické.
Tisk 1286. Odpověď ministra
spravedlnosti na dotaz čl. N. S. dra Jos. Matouška
a soudr. ohledně zařadění kancel.
úředníků soudních ze skupiny
F. do skupiny C. služ. pragmatiky.
Tisk 1287. Odpověď min.
vnitra na dotaz poslanců Jar. Kvapila, Frant. Síse
a soudr., tisk č. 1002 o národním zabezpečení
lužických Srbů.
Tisk 1288. Odpověď min.
pro zásobování lidu na dotaz přednesený
Fr. Hrdličkou a soudr., členy N. S., ve věci
provádění rekvisic dobytka v Olešce,
okres Český Brod.
Tisk 1289. Odpověď min.
pro zás. lidu na dotaz čl. N. S. Jos. Sechtra
a soudr. o způsobu provádění rekvisic
na Smíchovsku.
Tisk 1290. Odpověď min.
spravedlnosti na dotaz čl. N. S. Ferd. Jiráska
a soudr. o praxi rejstříkového soudu v Praze.
Tisk 1291. Odpověď ministra
Národní obrany na dotaz čl. N. S. Fr. Okleštka,
Zatloukalové-Coufalové a soudr. o přenechání
jedněch velikých kasáren na byty pro žel.
zřízence v Olomouci.
Tisk 1292. Odpověď ministra
financí na dotaz čl. N. S. K. St. Neumana
a soudr. o celní kontrole.
Předseda:
Z nařízení vládních, předložených
podle § 3. zákona ze dne 24. července 1917
č. 307 ř. z., přikázána
byla výborům:
právnímu:
nařízení, jímž
se prodlužuje lhůta pro některé případy
soudcovského příročí a nařízení
o obmezení výpovědi některých
služebních poměrů;
zemědělskému:
nařízení, kterým
se zavádí uznání původnosti
odrůd a uznávání osiva a sádí
kulturních rostlin s příslušnou vyhláškou
ministerstva zemědělství (ze dne 27./VI.
1919 sbírky zák. a nař. č. 360);
zásobovacímu:
nařízení o úpravě
obchodu obilím a mlýnskými výrobky
(ze dne 27./VI. 1919 sbírky zák. a nař. č.
354);
nařízení vlády
o uvolnění obchodu zrnkovou kávou (ze dne
27. června 1919 sbírky zák. a nař.
č. 357);
nařízení o zrušení
osvědčení pro dopravu dříví
(ze dne 4. července 1919).
Výborům přikázány
byly z předsednictva tyto návrhy:
prosím, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka
dr Říha (čte):
Tisk 1344. Návrh člena
N. S. V. Sladkého a soudr., aby byla co nejdříve
vystavěna jako nouzová stavba silnice z Velké
Košátky k nádraží v Jistebníku.
Výboru
dopravnímu:
Tisk 1245. Návrh člena
N. S. V. Sladkého a soudr., aby vystavěna
byla v době nejkratší místní
dráha Moravská Ostrava - Brušperk - Hukvaldy
-Kozlovice - Frenštát.
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 1249. Návrh člena
N. S. dra Rambouska Buřívala a spol. na úpravu
služebního postupu kancelářského
finančního úřednictva.
Výboru
zemědělskému:
Tisk 1250. Návrh člena
N. S. B. Krále a soudr. na reformu scelovacího
zákona.
Tisk 1269. čtena N. S. Al.
Kaderky a soudr., aby bylo vydáno nařízení
ministrů soc. péče, zemědělství
a spravedlnosti na základě zákona ze dne
24. července 1917 z. ř. č. 307 na ochranu
drobných pachtýřů selské a
obecní půdy. (Současně přikázán
výboru právnímu.)
Výboru
kulturnímu:
Tisk 1252. Návrh člena
N. S. Josefa Lukeše a soudr., aby změněn
byl zákon o dozoru ke školám ve Slezsku.
Tisk 1262. Návrh člena
N. S. dra Stojana a soudr. na zřízení
samostatné katolické bohoslovecké fakulty
v Brně.
Tisk 1264. Návrh člena
N. S. dra Stojana, Valouška a soudr. na zvýšení
pense starým pensistům-kněžím.
Výboru
pro pozemkovou reformu:
Tisk 1258. Návrh člena
N. S. Josefa Solle a soudr. na doplnění zákona
ze dne 27. května 1919 č. 318 o zajištění
půdy drobným pachtýřům.
Výboru
právnímu:
Tisk 1263. Návrh člena
N. S. dra Stojana, Valouška a soudr., jímž
upravena býti mají práva pronajímatelů
pozemků, ohledně kterých byly uzavřeny
smlouvy před 31. prosincem 1915, pokud smlouvy tyto ještě
trvají.
Výboru soc.-politickému:
Tisk 1266. Návrh člena
N. S. Jar. Špačka, J. Nohela a soudr.
na zřízení velké státní
veřejné nemocnice pro Velkou Ostravu a okolí.
Předseda:
Návrh čl. N. S. Kříže,
Skurského a soudr., aby byly přiřčeny
starobní přídavky dozorcům vězňů
podle norem obvyklých pro mužstvo policejní
stráže v Praze (tisk č. 1268), přikázán
byl výboru státně-zřízeneckému.
Navrhovatelé žádají,
aby výbor podal zprávu do 14 dnů.
Vládní návrh
zákona, jímž se zřizují trestní
sborové soudy l. stolice, přikázán
byl výboru právnímu.
Vláda navrhuje, aby výboru
určena byla k podání zprávy lhůta
8 denní.
Jsou snad proti navrženým
lhůtám námitky? (Nebyly.)
Není jich. Lhůty jsou
schváleny.
Výbory se ustavily, a to:
Finanční:
Předseda: Prof. dr Horáček Cyril.
Místopředsedové: I. dr Veselý
František, II. Stivín Josef. Zapisovatelé:
dr Heidler Gustav, Mattuš Jaroslav.
Technický:
Předseda: Ing. Bohdan Bečka. Místopředseda:
Josef Rotnágl. Zapisovatelé: Brožík
Karel, Holejšovský František.
Kulturní:
Předseda: Prof. dr Ot. Srdínko. Místopředsedové:
I. Houser František, II. dr Herben Jan, III.
Prof. dr Krejčí Fr. Zapisovatelé:
Pilát Max, Ulrich Josef.
Dopravní:
Předseda: Buříval František.
Místopředsedové: I. Kadlčák
Josef, II. Hübner Otakar. Zapisovatelé: I.
Marek Jaroslav, II. Brodecký Vilém.
Pro
pozemkovou reformu: Předseda: Prokůpek
Adolf. Zapisovatelé: Solle Josef, Ulrich
Josef.
Pro
úpravu hosp. a soc. poměrů legionářů:
Předseda: Slavík Antonín. Místopředseda:
Špaček Jaromír. Zapisovatel: dr Markovič
Ivan.
Sociálně-politický:
Předseda: Johanis Václav.
Presidium moravskoslezského
vrchního zemského soudu zasílá žádost
zemského trestního soudu v Brně VII ze dne
25. června 1919 Pr. VII-53/19/4 za souhlas ke stíhání
trestnímu poslance Rudolfa Merty pro přečin
proti bezpečnosti cti podle §ů 491 a 493 trest.
zák. k žalobě lékárníka
Rud. Procházky v Petřvaldě. Přikázána
výboru imunitnímu.
Zápisy o schůzích
60. a 61. N. S. Č. byly vyloženy po 48 hodin ve sněmovní
kanceláři.
Ježto písemných
námitek nebylo, jsou podle §u 77. jedn. řádu
schváleny a budou podle §u 79. téhož řádu
vytištěny.
(Zvoní):
Přistoupíme teď k usnesené rozpravě
o vládním prohlášení.
Navrhuji, aby řečnická
lhůta stanovena byla na 1 hodinu pro každý
klub, po případě, kdyby za klub mluvili dva
řečníci, aby na ně připadlo
po půl hodině. Je snad proti tomu nějaká
námitka? (Nebyla.) Není. Prohlašuji
návrh za přijatý.
Přihlásili se ke slovu
řečníci v tomto pořadu: pan kol. Slavíček,
dr Viškovský, dr Rašín,
dr Šrámek, dr Bouček, dr Milan
Hodža, dr Meissner, Tučný
a pan kol. Šamalík.
Uděluji slovo nejprve p. kolegovi
Slavíčkovi.
Posl. Slavíček:
Slavné Národní shromáždění!
Je přirozeným zvykem,
že po každém vládním prohlášení
zahájena je debata proto, aby řečníci
jednotlivých stran vyslovili se o vládním
programu, zda je uspokojuje, či ne, a pravidlem ohlašují
již svůj postup buď pro vládu nebo proti
vládě.
Naše strana, která je
koalována s vládní většinou,
spolupůsobila na vypracování vládního
programu; nám je tedy vládní program dostatečně
znám, my jsme pro vládní program hlasovali
již předem, za naší spoluúčasti
byl sděláván a mně zbývá
dnes jen promluviti o poměru naší strany k
vládě s jiného hlediska, a to s hlediska
určité kyselosti, která se v posledních
dnech stala a ze které jsou vyvozovány buď
tou, či onou stranou různé dedukce, které
nejsou správné, a rád bych, aby jasně
bylo dokumentováno, jak si naše strana k vládě
stojí a jak naše strana pohlíží
na věc do budoucna a co vlastně bylo příčinou,
že k určitým kyselostem - když už
jsem to kyselostí nazval - došlo.
Na vládu díváme
se se tří hledisek. Především
na nynější vládu se díváme
jako státní občané. A tu otevřeně
musím prohlásiti, že vládu tuto vítáme,
a jsme přesvědčeni, že jinak ani vláda
dopadnouti nemohla, mělo-li dojíti k uspokojení
velké části našeho národa, kterou
můžeme čítati v zastoupení v
koalovaných stranách jistě na 80 procent
nejméně. Vítáme ji proto, poněvadž,
pokud nebyly provedeny volby do obcí, pokud národ
neviděl, že vláda jeho věcí dostane
se do jeho rukou, potud otřásala se republika naše
až v základech. Mnozí a mnozí, kteří
by byli rádi sáhli k těm zbraním,
které jsme viděli u Spartakovců i u rudých
gard maďarských, - nemluvě o bolševicích
- zvířili hladinu našeho politického
života, takže nikdo z nás nebyl jist, jak vývoj
věcí u nás půjde ku předu.
Tím okamžikem však, když lid dostal města
a obce do svých rukou, když lid viděl, že
vláda jeho dostane se do jeho rukou, měli jsme na
ráz u nás klid a jestliže tu a tam některý
jednotlivec není s vývojem věcí v
republice spokojen, není snad jen proto spokojen, poněvadž
tempo, kterým se pokračovalo a události politické
ať již za hranicemi, nebo u nás doma, byly mu
příliš pomalé. Jako přirozeným
důsledkem musila nastoupiti nová vláda, rekonstruovaná
vláda, ve které by široké masy lidu
viděly náležité své zastoupení
a ke které by měly naprostou důvěru.
Z toho důvodu došlo zejména k jednání
mezi námi a, kdyby se snad nebyly sběhly některé
věci, o kterých se později zmíním,
mohl býti tento poměr ideální. Tedy
v zájmu státu a v zájmu republiky jest, že
nová vláda nastoupila. Jsme přesvědčeni,
že vláda stabilisuje naše poměry v republice,
jsme přesvědčeni, že stabilisace poměrů
bude míti neobyčejně blahodárný
účinek na naše vztahy do ciziny, neboť
všechny ty strašáky z nesocialistických
kruhů našemu občanstvu před oči
stavěné, že cizina bude se dívati na
republiku, bude-li míti tato většinu socialistickou,
špatně, a že nám neposkytne potřebného
úvěru, považujeme za pouhý manévr.
Cizina přece není slepá a vidí, že
kolem do kola naší republiky socialismus jde vítězně
ku předu, a cizina musí také uznati, že,
budou-li se u nás řešiti poměry uvnitř
naší republiky cestou tak klidnou, jako až do
dnes, třebas by spěly ke státu socialistickému,
že jest to i po stránce hospodářské
pro nás ohromné plus, a bude se na nás dívat
s důvěrou, poněvadž u nás zavládne
klid.
Druhé hledisko, se kterého
se díváme na vládu nyní, jest socialistické.
To, prosím, jest pro nás po povinnostech ke státu
jako takovému povinností nejpřednější.
Nejsme socialisté jen dle jména, nejsme socialisté
dle programu, nýbrž chceme býti a budeme socialisty
také dle skutků. A vytkli-li jsme si vybudování
naší společnosti a státu ve stát
sociálně spravedlivý, pak jistě půjdeme
za tímto cílem neoblomně ku předu,
třeba bychom volili jiné cesty než jaké
nastoupili socialisté v okolních státech.
Věříme, že má-li tato vláda,
kterou kde kdo považuje za vládu přechodní,
za vládu, které jest vyměřen život
jen do příštích voleb, příchuť
socialistickou, bude vláda nová po provedených
volbách do Národního shromáždění
míti ještě větší sílu
socialistickou, protože, až spočtou se ty hlasy,
které dnes jsou považovány za neutrální,
až vklíní se do rozvrstvených politických
stran, my pevně věříme, že socialisté
nabudou ještě větší síly,
než tomu bylo při volbách do obce. Je to tedy
přirozeným důsledkem a jako socialisté
vítáme vládu také proto, poněvadž
odpovídá aspoň přibližně
nynějšímu myšlenkovému, politickému
rozvrstvení, representujíc náležitě
složení národa dle politických stran.
Že tato vláda bude míti
velké a těžké úkoly, o tom nepochybujeme.
Především myslíme, že jedním
z největších její úkolů
bude, přivésti nás v praktickém životě
do spolku se všemi světovými národy.
Až dosud žili jsme v určitém spojení
ideovém s cizinou. Napříště budeme
museti od ideálů přikročiti k praktickému
životu. Jsem přesvědčen, zachrání-li
něco republiku, uvede-li něco náležitě
do pohybu naši tvořivou sílu, která
jedině bude zárukou zdravé a vítězné
konkurence naší republiky s cizinou, že to právě
musí býti vláda socialistická, ku
které pracující lid bude míti důvěru,
aby dostal znovu chuť ku práci a aby opravdu u nás
se pracovalo. My víme, že vláda bude míti
před sebou veliké úkoly, které nebudou
mnohdy milé nejen snad příslušníkům
oněch stran, které netvoří vládní
většinu, nýbrž po mém názoru
snad nebudou milé ani příslušníkům
zkoalovaných stran. Proč? Protože, má-li
býti republika postavena na zdravý základ,
pak, promiňte, musí býti zbavena všech
příživníků, ať se nalézají
nahoře či dole. (Výborně! Potlesk.)
A je jich značná část na jedné
i na druhé straně - pravím, značná
část. Jestliže na jedné straně
s cynismem až zarážejícím lidé
obohacují se na účet státu a společnosti,
vidíme na druhé straně, že podporu v
nezaměstnanosti nebo podporu vyživovací béřou
i takoví lidé, kteří si koupili domy
za statisíce. Jestli tedy se říká,
že jsou u nás lidé, kteří chtějí
republiku vyjíst, pak myslím, že tato vláda,
která se může opřít o nejširší
vrstvy lidové a která může svou sílu
ukázati i v praksi, musí zbaviti naši republiku
všech takových příživníků.
Jen tak, domnívám se, při konstruktivní
práci, při tvořivosti našeho lidu, vyjdeme
ve světě jako vítězi.