Národní shromáždění československé 1918 – 1920

62. schůze Národního shromáždění Československého ve čtvrtek, dne 10. července 1919 o 2. hod. odpol.

1. Zpravodaj dr Fáček. Zpráva výboru pro pozemkovou reformu o vládní předloze zákona (tisk č. 1015), jímž se doplňují některá ustanovení zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 sb. zák. a nař., o zabrání velkého majetku pozemkového (tisk č. 1171).

2. Zpravodaj Fr. Buříval. Zpráva státně-zřízeneckého výboru o vládním návrhu (tisk č. 1079) ve příčině zákona o převzetí venkovských poštovních sluhů, zaměstnaných u poštovních úřadů třídních, do stavu výpomocných poštovních sluhů a do stavu sluhů po rozumu čl. 2. zákona z 25. září 1908, ř. z. č. 204 (tisk č. 1247).

3. Zpravodaj Fr. Buříval. Zpráva státně-zřízeneckého výboru o návrzích členů Národního shromáždění Buřívala a soudr. (tisk č. 744, 745 a 746) na změny zákona a nařízení ze dne 25. ledna 1914, ř. z. č. 16, nebo nařízení ze dne 22. listopadu 1908, ř. z. č. 234 o úpravě příjmův a započítání předchozích dob služebních, jakož i o zařazení sluhů do stupnice podúřednického schematu, ve které jsou jako sluhové před jmenováním podúředníky, a dále o zařadění, resp. převzetí venkovských poštovních sluhů do kategorie sluhů státních podle zákona ze dne 25. Ledna 1914, ř. z. č. 15 (tisk č. 1075).

Předseda (zvoní): Národní shromáždění jest schopno se usnášeti, zahajuji schůzi.

Dostal jsem z presidia ministerské rady dopis tohoto znění:

"Presidiu

Národního shromáždění v Praze.

Podle sdělení kanceláře presidenta republiky ze dne 9. července 1919 č. P-405 přijal pan president republiky rozhodnutím ze dne 8. července 1919 demisi dosavadního ministerstva, která mu byla na základě usnesení ministerské rady ze dne 4. července 1919 ústně přednesena.

President republiky jmenoval na to rozhodnutím ze dne 8. července 1919 na základě § 14. zákona ze dne 23. května 1919 čís. 271 sb. z. a nař.:

ministerským předsedou: Vlastimila Tusara, ministrem věcí zahraničních: dra Ed. Beneše, ministrem vnitra: Antonína Švehlu, ministrem financí: dra Cyrilla Horáčka, ministrem školství a Národní osvěty: Gustava Habrmana, ministrem spravedlnosti: dra Františka Veselého, ministrem obchodu: dra Ferdinanda Heidlera, ministrem železnic: Jiřího Stříbrného, ministrem veřejných prací: Antonína Hampla, ministrem zemědělství: Karla Práška, ministrem Národní obrany: Václava Klofáče, ministrem sociální péče: dra Lva Wintera, ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy: dra Vavro Šrobára, ministrem pro zásobování lidu: Fedora Houdka a ministrem pošt a telegrafů: Františka Staňka.

Kladu si za čest, presidiu Národního shromáždění o tom podati zprávu.

Ministerský předseda:

Tusar, v. r."

Tím novou vládu, ministerstvo, Národnímu shromáždění představuji.

Dle § 15. prozatímní ústavy páni členové vlády slíbí před Národním shromážděním na svou čest a své svědomí, že budou své povinnosti svědomitě a nestranně konati a zákonů šetřiti.

Pane ministerský předsedo Vlastimile Tusare!

Ministerský předseda Vlastimil Tusar (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře vnitra Ant. Švehlo!

Ministr vnitra Ant. Švehla (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře financí dre Cyrille Horáčku!

Ministr financí dr Cyril Horáček (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře školství a Národní osvěty Gustave Habrmane!

Ministr školství a Národní osvěty Gustav Habrman (slibuje podáním ruky): Slibuji.

Předseda: Pane ministře spravedlnosti dre Františku Veselý!

Ministr spravedlnosti dr František Veselý (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře obchodu dre Ferdinande Heidlere!

Ministr obchodu dr Ferdinand Heidler (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře železnic Jiří Stříbrný!

Ministr železnic Jiří Stříbrný (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře veřejných prací Antoníne Hample!

Ministr veřejných prací Ant. Hampl (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře zemědělství Karle Prášku!

Ministr zemědělství Karel Prášek (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře Národní obrany Václave Klofáči!

Ministr Národní obrany Václav Klofáč (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře sociální péče dre Lve Wintře!

Ministr sociální péče dr Lev Winter (slibuje podáním ruky): Slibuji!

Předseda: Pane ministře veřejného zdravotnictví dre Vavro Šrobáre!

Ministr veřejného zdravotnictví dr Vavro Šrobár (slibuje podáním ruky): Slubujem!

Předseda: Pane ministře pro zásobování lidu Fedore Houdku!

Ministr pro zásobování lidu Fedor Houdek (slibuje podáním ruky): Slubujem!

Předseda: K slovu přihlásil se pan ministerský předseda Tusar; uděluji mu je.

Ministerský předseda Tusar: Vážené Národní shromáždění!

Nastupujeme na místo kabinetu, jenž se zrodil z prvních potřeb revolučního převratu československého a odpovídal poměrům a potřebám doby. Nová vláda pokládá za slušno na prvém místě loyálně uznati všechny práce, jež ve výstavbě státu byly do dnešního dne vykonány. Ve všeobecném rozvratu podařilo se první vládě za součinnosti celého národa zachovati republice poměrný klid a položiti základ k dílu, jež přetrvá věky.

K tomu bylo zapotřebí sebezapření, houževnatosti a především lásky k velikému ideálu národu: ke svobodě a samostatnosti. Neváhám vysloviti všem kolegům, kteří převzali na sebe břemeno první republikánské vlády, vřelý dík. Vzpomínám zejména prvního ministerského předsedy, dra Karla Kramáře, (Výborně! Potlesk), který v Paříži při mírové konferenci prokázal naší společné věci služby ceny trvalé. Budiž dále vzpomenuto, že součinností jednotlivých ministerstev s Národním shromážděním podařilo se uskutečniti řadu dalekosáhlých reforem ve všech oborech veřejného života, jež tvořily součást vládního programu ze dne 9. ledna t. r.

Řada jiných zákonných reforem byla ministerstvy připravena, jež nová vláda hodlá dovésti ke zdárnému konci.

Nová vláda jest si vědoma, že po osmiměsíčním vývoji evropské i vnitřní situace přibyly k prvotním úkolům, nerozřešeným dosud, úkoly nové a další.

Zřetel nás všech, vlády, Národního shromáždění i celého československého národa, obrácen jest ke Slovensku. Po tisíciletém jařmu cizovlády spojeno bylo Slovensko se zeměmi českými, aby tím byla pro vždy zaručena a zabezpečena jeho svoboda. (Výborně!) S tímto výsledkem světové války nespokojili se však ti, kteří Slovensko do nedávna drželi v moci své nadvlády. Pod falešnými hesly a porušivše platné úmluvy, odvážili se Maďaři sáhnouti na naše Slovensko ozbrojenou rukou. Byli odraženi, dík pomoci našich spojenců a dík i jednomyslné vůli národa, pobouřeného vetřeleckým vpádem do naší země. Posíláme slova vřelých díků synům lidu, kteří se zbrani v ruce spěchali obětovati za svobodu Slovenska krev i životy. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk).

V čele naší armády stálo obezřetné velení, jež vedlo vojsko k úspěchu. (Výborně! Shromáždění propuká v ovace gener. Pellému). Konstatujeme to s vděčností a s projevem díků Francii. (Bouřlivý souhlas). Důstojníci, jež nám Francie poslala, upevnili pásku, poutající republiku Československou k republice Francouzské. (Potlesk). Děkujeme při této příležitosti také Italii (Potlesk), která, vyzbrojivši naše dobrovolníky, položila základ naší branné moci na Slovensku. (Výborně!)

Víme dobře, že poměry v této části Evropy jsou neustálené. Přes naši poctivou snahu, žíti v míru a dobrém poměru se všemi svými sousedy, nejsme ještě jisti a bezpečni před novými útoky. Chceme a budeme proto spoléhati na svou vlastní, připravenou a zorganisovanou obrannou sílu a moc (Potlesk), abychom kdykoliv mohli na obranu své svobody zasáhnouti - bude-li potřebí - i ozbrojenou rukou proti komukoliv (Výborně! Potlesk). Národ, dlouho zotročený militarismem, tím se nevrací k soustavě militaristické; organisace nové naší branné moci odpovídati bude zásadám demokracie. (Výborně!)