Petiční výbor
O výboru
Z historie
Petiční výbor byl vytvořen již v Národním shromáždění v r. 1918. Poté pokračuje historie petičních výborů až v r. 1990. V tomto roce byl zřízen výbor pod názvem výbor petiční, pro právní ochranu a bezpečnost v České národní radě. V r. 1992 byl zřízen výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, který se po vzniku České republiky v r. 1993 stal orgánem Poslanecké sněmovny. V prvním volebním období byla hlavní aktivitou tohoto výboru legislativní činnost, projednal několik desítek návrhů zákonů z oblasti lidských a procesních práv, dále projednal zejména zákon o Ústavním soudu. V r. 1996 byl výbor přejmenován na petiční výbor. Poté výbor projednal další závažné zákony, například zákon o Veřejném ochránci práv (1999), o svobodném přístupu k informacím (1999), o ochraně osobních údajů (2000), o právech příslušníků národnostních menšin (2001) a mnoho dalších. Zároveň se velmi rozvinuly i další aktivity výboru. V minulosti byl projednáván ve výboru např. zákon o Ústavu paměti národa, zákon o výkonu trestu odnětí svobody, zákon o pobytu cizinců, zákon o rovném zacházení a ochraně před diskriminací, zákon o policii a další.
Procedura projednávání peticí
Petiční výbor je orgánem Poslanecké sněmovny, který projednává petice občanů. Peticí se rozumí podle zákona o právu petičním (č. 85/1990 Sb.) žádost, návrh a stížnost ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu. Petice petiční výbor vyřizuje podle „Zásad pro vyřizování peticí“. Výbor petici věcně posoudí a vyřídí; jde-li o téma úzce specifické, vyžádá si stanovisko příslušného orgánu nebo věcně příslušného výboru. Jde-li o petici celospolečenského významu nebo pokládá-li to výbor za vhodné, rozhodne, zda vyslechne petenta nebo zástupce petentů a zda požádá o účast na jednání příslušného člena vlády, vedoucího jiného ústředního správního úřadu nebo představitele územní samosprávy. V případech, kdy petici podpořilo nejméně 10 000 petentů, takto výbor postupuje vždy. Výbor předkládá Poslanecké sněmovně pravidelnou půlroční zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení.
Projednávání zákonů
Návrhy zákonů projednává petiční výbor mezi prvním a druhým čtením. Poslanci mají oprávnění podávat při jednání výboru pozměňovací návrhy. Výbor se zabývá především projednáváním zákonů týkajících se lidských práv a práv menšin (včetně zákonů, které implementují sekundární právo Evropské unie v tomto oboru).
Kontrola vlády a dalších orgánů
Výbor projednává vybrané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu (kapitoly Úřadu vlády, Úřadu pro ochranu osobních údajů a Kanceláře veřejného ochránce práv). Výbor kontroluje vládní politiku v oboru lidských práv a práv národnostních menšin.
Petiční výbor průběžně sleduje činnost veřejného ochránce práv a projednává jeho informace o činnosti a Souhrnné zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za každý rok. Výbor projednává výroční zprávy Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Zahraniční styky výboru, další aktivity
Výbor se dále zabývá mezinárodními smlouvami, které se dotýkají základních práv a svobod. Udržuje zahraniční styky s partnerskými výbory v Evropě i ve světě. Petiční výbor pořádá veřejná slyšení, semináře a konference k tématům aktuální lidskoprávní legislativy.
Jednání výboru
Výbor se usnáší nadpoloviční většinou přítomných členů. Schůze výboru jsou veřejné, výjimečně je možno prohlásit schůzi za neveřejnou. Schůze řídí předsedkyně výboru.
Podvýbory
V 8. volebním období byl zřízen podvýbor pro ochranu práv osob omezených na svobodě a podvýbor pro svobodu slova a média.
