Výbor pro evropské záležitosti
Aktuality
Bilaterální návštěva Rakouska (2. 6. 2014)Ve dnech 4. - 6. června delegace VEZ ve složení př. O. Benešík, mpř. I. Jakubčík, posl. S. Marková a posl. J. Zahradník navštívila Rakousko /záznam z jednání uvnitř/.
V rámci této návštěvy se delegace zúčastnila slavnostního předávání vysvědčení maturantům Školy Komenský, které se poprvé uskutečnilo v prostorách velvyslanectví ČR ve Vídni. Následovalo jednání s Ing. Karlem Hanzlem a dalšími představiteli Školského spolku Komenský, na němž byli členové delegace podrobně informováni o historii Spolku, o budování a financování Školy Komenského, a stejně tak o výhledech na další působení a o rozšiřování aktivit Spolku a Školy v budoucích letech.
Delegace se sešla s vrchním ředitelem evropské sekce MZV Rakouska p. Hubertem Heissem, který nejprve delegaci informoval o dělení kompetencí v oblasti záležitostí Evropské unie mezi rakouským MZV a Spolkovým kancléřstvím (které se, oproti MZV, soustředí spíše na evropské záležitosti strategického charakteru) a spolupráci obou institucí zhodnotil, i přes jistou počáteční rivalitu, jako velmi dobrou.
Debata se dále věnovala hodnocení výsledků voleb do Evropského parlamentu a také personálnímu obsazení a dělbě portfolií v nové Evropské komisi. Obě strany konstatovaly, že jména definitivních nominantů na eurokomisaře nejsou ještě na národních úrovních finálně schválena a obě země počítají s pokračováním vyjednávání o svých budoucích portfoliích.
V rámci zahraniční politiky obou zemí byla diskutována problematika zemí západního Balkánu, kde se obě strany shodly, že perspektiva členství v EU je pro všechny země tohoto regionu, navzdory různé úrovni jejich pokroků, velmi důležitá a Unie nesmí „tento prostor opustit“. Ve vztahu k zemím Východního partnerství vyslovil VŘ H. Heiss politování nad tím, že evropská perspektiva jim byla víceméně nabídnuta stylem „buď a nebo“ ve vztahu ke spolupráci s Ruskem, aniž by bylo vzato v potaz, že tyto země se dost dobře nemohou „odstřihnout“ od jedné či druhé vazby. I toto podle něj bohužel přispělo k současným problémům v daném regionu.
Strany dále diskutovaly o problematice deindustrializace, jíž jiné čl. země čelí v mnohem větší míře než např. ČR či Rakousko, což by obě země měly vnímat jako náležitou konkurenční výhodu. V této souvislosti byla diskutována i problematika přílišné náročnosti požadavků na ochranu životního prostředí a klimatu, jimiž Unie sama sobě snižuje konkurenceschopnost oproti jiným zemím světa, které na sebe tak přísné nejsou. Přítomní se shodli, že v této oblasti je třeba hledat hranici vyváženosti, což není snadné.
Na závěr VŘ H. Heiss ocenil dosavadní spolupráci s MZV ČR a potvrdil zájem Rakouska na zintenzivnění vzájemných bilaterálních styků na všech úrovních tak, aby obě země ve vzájemné komunikaci dosáhly určité přínosné rutiny, aby tedy dostatečně znaly své postoje a pozice.
Stěžejním bodem bilaterální návštěvy v Rakousku bylo jednání delegace s představiteli partnerského podvýboru Národní rady Rakouska, kterými jmenovitě byli předseda podvýboru a zároveň místopředseda Národní rady Karlheinz Kopf a dále členové podvýboru Stefan Schennach, Wolfgang Gerstl a Johannes Hübner. Debata byla opět nejprve věnována volbám do Evropského parlamentu a jednáním o nové Komisi. S. Schennach poté ocenil změnu postoje nové české vlády vůči EU a stejně tak přivítal oživení bilaterálních vztahů mezi Rakouskem a ČR. J. Hübner otevřel otázku dalšího směřování EU a zajímal se o stanovisko ČR, zda podporuje spíše centralizaci pravomocí v Bruselu, nebo zda bude spíše hájit jejich maximální ponechání na národní úrovni. Př. O. Benešík odpověděl, že v tomto pohledu se názory jednotlivých politických stran, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně, v určitých aspektech liší, nicméně jako stěžejní podpořil koncept subsidiarity, podle níž je třeba pečlivě posuzovat jednotlivé oblasti působení a také to, zda by v jejich rámci centralizace příslušných pravomocí vůbec přinesla kýženou přidanou hodnotu. Ostatní členové delegace poté dopřesnili postoje svých stran. Hledisko subsidiarity jako zdravý přístup podpořil následně i K. Kopf. V této souvislosti S. Schennach apeloval na těsnější a operativnější spolupráci parlamentních evropských výborů, a to i v rámci konference COSAC. Jeho slova podpořil i K. Kopf, který současně vyjádřil výhrady k programu nadcházejícího zasedání COSAC, které se uskuteční v Athénách. Konstatoval, že jednání COSACu by mělo být zaměřeno na konkrétní návrhy, konkrétní záležitosti a nemělo by být pojímáno jako společenská debata o obecných tématech. Současně by podpořil i častější setkávání předsedů parlamentních evropských výborů, což by přispělo k lepšímu nalézání společných postojů. K tomuto návrhu vv Jan Sechter nabídl možnost operativně organizovat českou ambasádou ve Vídni setkání předsedů evropských výborů parlamentů Rakouska a zemí V4.
Na závěr své cesty delegace jednala ještě se zástupci Ministerstva hospodářství. Diskuse byla věnována nejprve jednání o smlouvě o obchodu mezi EU a USA, přičemž rakouská strana konstatovala, že tato záležitost vyvolává mnohé reakce zejména u rakouských nevládních organizací ze strachu před přílivem nebezpečných potravin.
Dále byla pozornost věnována oblasti energetiky, potřebě hledat vyváženost mezi přísností kriterií směřujících k ochraně klimatu a životního prostředí na jedné straně a konkurenceschopností evropských společností a jejich produktů na straně druhé. V této souvislosti zaznělo, že ačkoli Rakousko stojí o zachování pozice bezatomové země (přestože si je vědomo, že tomu tak není na 100 %), je nicméně zároveň i zemí malých a středních podniků, a proto má zájem rovněž na nastavení a zachování vhodných podmínek pro konkurenceschopnost.
Posl. J. Zahradník otevřel i téma přeshraničních projektů a regionální spolupráce mezi ČR a Rakouskem, která v uplynulém období byla velmi úspěšná. Zároveň podtrhl enormní zájem na české straně v této spolupráci co nejdříve pokračovat. Zástupkyně rakouské strany potvrdila, že i v Rakousku jsou tyto aktivity hodnoceny velmi pozitivně a uvedla, že od začátku r. 2015 by příslušné programy měly být opět akceschopné, neboť podmínky by se pro nové období neměly významnějším způsobem měnit.
Závěrečným tématem byl systém duálního školství v Rakousku, strany si vyměňovaly zkušenosti s problematikou zachování a obsazování učebních oborů, nutnosti státní podpory spolupráce a propojení podnikatelské sféry s učilišti apod.
Zapsala Lenka Mozgová
