Zemědělský výbor
Zahraniční cesty
24. dubna 2018 Brusel (16. 11. 2021)Meziparlamentní jednání výboru AGRI a zemědělských výborů národních parlamentů
Meziparlamentní jednání výboru AGRI a zemědělských výborů národních parlamentů
Za ZEV se zúčastnili: předseda Jaroslav Faltýnek, Marian Jurečka a tajemník ZEV Tomáš Vrba
1.) Jednání na stálém zastoupení v Bruselu – za stálé zastoupení se zúčastnil zástupce velvyslance pan Jaroslav Zajíček a vedoucí oddělení zemědělství a životního prostředí Miloš Pinkas. Jednalo se o informativní schůzku v rámci, které nás naše zastoupení informovalo o aktuálním stavu vyjednávání o víceletém finančním rámci a Společné zemědělské politice 2020+. Pan Zajíček nás informoval potom, že Evropská komise téměř jistě navrhne povinné zastropování přímých plateb a úlohou zástupců České republiky bude ovlivnit parametry tohoto zastropování. Např. započítávání tzv. ostatních nákladů (platy, náklady na sociální a zdravotní pojištění apod.). Dalším naším cílem by mělo být posílit platby VCS z nynějších 15 % na 30 %. Informoval členy zemědělského výboru, že v Evropské unii existuje tlak na to, aby se Společná zemědělská politika dohodla při stávajícím složení Evropského parlamentu a Evropské komise (viz volby do EP květen 2019). Pro Českou republiku by mělo být zásadní zajistit, v případě, že dojde k zastropování, aby nebyla krácena národní obálka.
2.) Schůzka s Jerzym Bogdanem Plewou, Generálním ředitelem DG AGRI (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) Evropské komise a Kevinem Kearym, členem kabinetu komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana, který má na starosti Českou republiku. V rámci tohoto jednání př. ZEV Jaroslav Faltýnek zdůraznil, že Česká republika je připravena a ochotna navýšit příspěvky do rozpočtu EU, ale pouze za předpokladu, že budou pravidla nové SZP nastavena tak, aby jejich implementace nedopadala disproporčně pouze na některé regiony či státy. Naším cílem je zachovat současnou úroveň rozpočtu pro SZP i pro následující období. Zdůraznil, že pokud by došlo k povinnému zastropování na úrovni 60 tis. Euro, tak by to pro ČR znamenalo významný meziroční propad na příjmové straně ve výši cca 43 %, což je pro ČR nepřijatelné. Zastropování by v našem případě dopadlo na zemědělské subjekty, které obhospodařují a udržují více než dvě třetiny české krajiny a venkova, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství, chovají více než tři čtvrtiny skotu, téměř 80 % dojnic a více než 92 % prasat a drůbeže. Navíc se jedná o velké množství podniků mnoha sdružených vlastníků a družstev – celkem více než 150 tisíc vlastníků. Uvedl, že ČR trvá na zachování plateb VCS a požaduje jejich navýšení.
Ředitel DG AGRI informoval, že 1. 6. 2018 bude prezentován legislativní návrh komise k SZP. Hlavní změnu vidí v tom, že bude větší flexibilita pro členské země. S tím se však bude pojit i větší odpovědnost. Představil jejich představu o zastropování, které by mělo být povinné, přičemž by se k němu přičítaly veškeré osobní náklady zaměstnanců a zároveň by zbylé prostředky zůstaly v národní obálce k dalšímu přerozdělení. Tento návrh zástupci české delegace zkritizovali kvůli obavám z nárůstu administrativní zátěže pro zemědělce i stát, přičemž jsme jasně deklarovali, že ČR bude mít problém schválit VFR včetně navýšení plateb do EU. Pleva dále popsal změnu greeningu, který chtějí řešit v rámci prvního pilíře, kde chtějí tato opatření rozdělit na povinná a dobrovolná. Pleva se domnívá, že platby VCS budou i nadále pokračovat, nicméně se změní podmínky pro jejich vyplácení.
3.) Schůzka se Silvanem Presou, zástupcem Generální ředitelky DG BUDG (Generální ředitelství pro rozpočet) Evropské komise, paní Nadii Calviño. Předseda ZEV J. Faltýnek zopakoval všechny zásadní argumenty proti chystanému zastropování přímých plateb a připomněl ochotu ČR solidárně a konstruktivně se podílet na financování budoucího evropského projektu. Vyzdvihl specifika českého zemědělství, konkrétně nejvyšší průměrnou výměru zemědělského podniku v EU (133 ha). Dále připomněl tři týdny starou schůzku s komisařem Gunterem Oettingerem v Praze, kde komisař sdělil, že chybějící finanční zdroje po brexitu hodlá z jedné poloviny pokrýt převrstvením stávajícího nastavení jednotlivých společných politik a z druhé poloviny navýšením příspěvku všech členských států. Pokud by k tomuto došlo, tak by to v případě SZP znamenalo krácení pouze o cca 5 – 8 %. Předseda J. Faltýnek připomněl slova komisaře Oettingera, který sám za sebe nesouhlasí se zastropováním přímých plateb, nicméně předpokládá, že dojde k tzv. měkkému zastropování, což se projeví v lehce snížených příspěvcích na tzv. vysoké hektary.
Silvano Presa informoval českou delegaci, že je odpovědný za právě za přípravu nového VFR. Potvrdil, že peníze, které se ušetří ze zastropování zůstanou v národní obálce. Souhlasil s tím, že velmi pravděpodobně dojde v novém rozpočtu ke snížení výdajů na SZP cca o 6 %, přičemž oficiální verze VFR bude k dispozici 2. 5. 2018. Zástupci české delegace se snažili panu Presou vysvětlit, že efektivnějším způsobem, jak podpořit malé zemědělce, je cílená redistributivní platba, než zastropování velkých podniků.
4.) Schůzka s Ulrike Müller (ALDE, Německo) - členka Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), stínová zpravodajka pro sdělení k budoucnosti potravinářství a zemědělství, v němž Komise nastiňuje svou představu o budoucí podobě společné zemědělské politiky. Zástupci české delegace ji představili naše argumenty, se kterými se paní poslankyně ztotožnila a přislíbila svoji podporu. Ona sama prosazuje dobrovolné zastropování a povinnou redistributivní platbu.
5.) Schůzka s Paolo De Castro (S&D, Itálie) - místopředseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), zpravodaj pro návrh směrnice o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v potravinovém řetězci. Ztotožňuje se s pozicí ČR. Poukazoval na zvýšenou míru administrativní zátěže v případě zavedení povinného zastropování včetně odpočtů na osobní náklady zaměstnanců a navrhl blokovat schválení VFR prostřednictvím premiérů ČR a Itálie.
6.) Schůzka s Herbert Dorfmann (EPP, Itálie) - člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), zpravodaj pro sdělení k budoucnosti potravinářství a zemědělství, v němž Komise nastiňuje svou představu o budoucí podobě společné zemědělské politiky. Původně zastával názor na odmítnutí povinného zastropování. Došlo u něj však k posunu, v současné době preferuje variantu povinného zastropování se započítáváním osobních nákladů na zaměstnance.
7.) Meziparlamentní jednání výboru AGRI a zemědělských výborů národních parlamentů
Úvodem vystoupil komisař Phil Hogan, který řekl, že návrh podoby SZP bude prezentovat 1. 6. 2018. Deklaroval, že SZP musí být silná politika a je třeba, aby ji prosazovaly samotné vlády členských zemí. Jeho cílem je chránit malé zemědělce, kteří dotvářejí aktuální podobu venkova. Charakteristickým znakem nové SZP má být větší míra samostatnosti a odpovědnosti jednotlivých členských zemí. Pokud jde o greening, tak potvrdil, že jeho úprava bude rozdělená na složku povinnou a složku nepovinnou.
Dále vystoupil zpravodaj EP pro Sdělení komise k materiálu Budoucnost potravinářství a zemědělství Herbert Dorfmann .Jeho zpráva se bude v rámci výboru AGRI projednávat 16. a 17. května 2018. 25. května 2018 následně dojde k projednání na plénu EP. Za klíčové považuje zachování stávající výše finančních prostředků na SZP. Považuje za důležité zachovat jednotný trh s Velkou Británií i po jejím vystoupení z EU. Chce řešit jednotný přístup ke GMO. Zdůraznil význam aktivního zemědělce a souhlasí s tím, že dotace by měly být poskytovány pouze těm, kteří produkují. VCS platby musí být zachovány, neboť se jedná o důležitou a stabilizující složku poskytovaných dotací. Hlavní důvod, proč se jedná o zastropování, je podle něj skutečnost, že menší podniky mají vyšší náklady a je třeba jim je nějakým způsobem kompenzovat. Za důležité dále považuje další tlak na snižování administrativní zátěže zemědělců.
Dalším vystupujícím byli Josef Plank z Rakouska (Rakousko převezme předsednictví v Radě EU po Bulharsku v červenci 2018). Plank sdělil, že národní pozice Rakouska je momentálně pro zastropování, přičemž implementace tohoto požadavku musí být povinná tak, aby byla zajištěna rovná pravidla mezi členskými státy. Rakousko navíc odmítá navýšení členského příspěvku do rozpočtu EU. Zároveň ale podporuje zachování plateb VCS. Hlavním cílem je pro ně udržení rodinných farem, plateb LFA a rozvoj agroturistiky.
Dále probíhala diskuse zástupců Parlamentů členských států, do které se zapojili i členové české delegace, kteří sdělili, že Česká republika je připravena navýšit platbu do rozpočtu EU tak, aby byl alespoň z poloviny pokryt výpadek způsobený vystoupením Velké Británie z EU, a zároveň zajištěno financování nových výzev. Prakticky poprvé od vstupu do EU máme vládu, která uvažuje takto proevropsky, a je zároveň ochotna hovořit o solidárním navyšování prostředků. Vážným problémem pro Českou republiku je záměr zastropovat přímé platby v sektoru zemědělství. Toto opatření by výrazně postihlo 1850 zemědělských podniků v ČR, které vlastní 154.000 spoluvlastníků. Tyto podniky chovají např. přes 80 % dojnic, přes 90 % prasnic a drůbeže. Uplatněním zastropování by došlo k dalšímu propadu pracovně náročné živočišné výroby a citlivých rostlinných komodit (ovoce, zelenina, chmel, brambory atd.). Zastropování by výrazně snížilo konkurenceschopnost celého zemědělského sektoru EU, neboť v ostatních relevantních částech světa se zemědělské podniky zvětšují. Na druhou stranu chápeme potřebu podpořit malé farmy, proto doporučujeme jednoduchý systém redistributivní platby, tedy vyšší finanční podpory na první hektary zemědělské půdy (např. na prvních 40 - 100 ha). Toto opatření zajistí spravedlivý přístup k dotacím různým velikostem zemědělských podniků, a současně umožní omezit propad výroby u větších podniků. Protože si i DG AGRI uvědomuje, že by zastropování mělo obrovský negativní dopad na životaschopnost venkova, chystá se podle našich informací navýšit strop o prokázané osobní náklady na zaměstnance. Je pravda, že by takové opatření snížilo dopad zastropování, ale na druhou stranu by významně zvýšilo administrativních zátěž jak na straně zemědělců, tak na straně členských států, což je v rozporu s deklarovanou prioritou snižování administrativní zátěže v rámci Společné zemědělské politiky. Navíc by toto opatření mělo podstatně menší efekt než platby na první hektary. V kontextu diskuze k Víceletému finančnímu rámci představuje dořešení problematiky zastropování zemědělských dotací důležitý aspekt pro Českou republiku, neboť by její zavedení vyvolalo disproporční a mimořádně nepříznivý dopad na ČR. V tomto kontextu se navíc obáváme o citlivé souvislosti mezi krácením obálky pro Společnou zemědělskou politiku (a tedy výrazným snížením příjmů z rozpočtu z EU) a postojem České republiky k Víceletému finančnímu rámci a možnému navýšení národního příspěvku ČR do rozpočtu EU.