Zemědělský výbor
Zahraniční cesty

Delegace ZEV ve složení předseda J. Faltýnek a místopředseda R. Holomčík jela na toto jednání se 4 prioritami k návrhu závěrečné deklarace. Tato deklarace víceméně kopírovala a vycházela z deklarace podepsané na jednání ministrů zemědělství. Výsledkem vyjednání bylo prosazení českých připomínek v objemu 100% a podepsání takové verze závěrečné deklarace, která nepoškozuje zájmy českého zemědělství.

Naším cílem bylo:

1)      Posunout ministry schválenou tezi o tom, že by všem zemědělským podnikům měl být zachován rovný přístup k finančním prostředkům SZP. V této souvislosti se podařilo doplnit (přes počáteční odpor Maďarska a nepodporu Slovenska) toto ustanovení o prohlášení, že členské země V4 požadují, aby zastropování přímých plateb bylo pro jednotlivé členské země EU na principu dobrovolnosti.

2)      Prosadit, aby dotace směřovaly aktivním zemědělcům, kteří se snaží produkovat. Tento požadavek se setkal s všeobecnou podporou.

3)      Posunout původní tezi o zachování administrativní zátěže k tezi, že administrativní zátěž je třeba snižovat. Tento požadavek se setkal s všeobecnou podporou.

4)      Zakomponovat nové ustanovení o tom, že členské země V4 požadují po EU sjednocení výše národních a regionálních dotací. Toto se též na konec podařilo i přes počáteční nepochopení požadavku ze strany hostitelské země.

Výsledkem celého vyjednání bylo prosazení českých připomínek v objemu 100% a podepsání takové verze závěrečné deklarace, která nepoškozuje zájmy českého zemědělství.

Druhá část závěrečné deklarace se týkala problematiky dvojí kvality potravin a v této souvislosti byl konsenzus všech zúčastněných zemí.

V průběhu vyjednání padly ze strany zástupce ČR – předsedy zemědělského výboru Jaroslava Faltýnka tyto argumenty:

1. 1.        Reforma Společné zemědělské politiky po roce 2020

-       Česká republika považuje tuto reformu za zásadní, neboť poskytuje zemědělcům prostředky, díky kterým mohou poskytovat kvalitní a zdravé potraviny, zmírňovat dopady klimatických změn, posilovat postupy šetrné k životnímu prostředí a udržovat venkovské regiony životaschopné, vč. zaměstnanosti;

-       je však zásadní, aby tyto finanční prostředky byly použity efektivněji a cíleněji, především s cílem podpořit skutečně aktivní zemědělce;

-       významné krácení rozpočtu na Společnou zemědělskou politiku po r. 2020 by znamenalo, že zemědělství nebude schopno zabezpečit současné požadavky na ochranu půdy, krajiny, vody a ostatních společenských funkcí zemědělství;

-       hrozilo by zvýšení cen potravin, horší konkurenceschopnost evropských zemědělců a zhoršení jejich sociálního postavení;

-       s ohledem na to se zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ztotožňuje s návrhem společné deklarace zemědělských výborů V4, nicméně navrhujeme tato doplnění:

• Odmítnutí povinného zastropování
  • ČR má největší průměrnou velikost zemědělského podniku v EU a povinné zastropování by ji postihlo disproporčně a nejvíce ze všech členských států (průměrná výměra zemědělského podniku v ČR je 133 ha, průměrná výměra v EU28 je 16 ha);
  • povinné zastropování v ČR by výrazně omezilo podniky, které zajišťují více než 70 % současné nedostačující produkce živočišné výroby;
  • velké podniky jsou zároveň nositeli inovace a tím, že se orientují na živočišnou výrobu a speciální rostlinné komodity, přispívají k zaměstnanosti na venkově;
  • jenom konkurenceschopné ekonomicky vitální zemědělské podniky budou schopny vytvářet zisky a společnosti vracet investované prostředky v podobě dostatečného množství kvalitních potravin, vytváření pracovních míst, zúrodňování půdy a odvodů do státního rozpočtu;
  • proto navrhujeme zastropování přímých plateb na bázi dobrovolnosti, (případně navýšení plateb na první hektary (90) tak, aby byli zvýhodněni drobní zemědělci).
  • Sjednocení národních a regionálních dotací
    • pro pozitivní vývoj zemědělství ve všech zemích EU je nezbytné vyvarovat se opatření vytvářejících nerovné podmínky na společném trhu;
    • jinak se nejedná o to, kdo je konkurenceschopnější, ale o souboj dotačních titulů a rozpočtů v jednotlivých zemích;
    • likvidace konkurenceschopnosti je způsobena silou národních rozpočtů, což likviduje trhy se zemědělskými produkty v zemích nově přistoupivších;
    • národní dotace jsou jednou z hlavních příčin rozdílného vývoje starých a nových zemí EU v zemědělské a potravinářské výrobě.
  • Směřování dotací pouze zemědělcům, kteří se aktivně živí zemědělstvím
    • finanční prostředky musí být přesně zacíleny tak, aby docházelo k podpoře skutečně aktivních zemědělců, kteří pečují o krajinu, vytvářejí pracovní místa a produkují kvalitní potraviny;
    • není možné směřovat dotace „zemědělcům“, kteří produkují pouze bioseno, které končí v kompostech nebo v bioplynových stanicích.
  • Snižování administrativní zátěže
    • ČR se nedokáže smířit s představou, že by administrativní zátěž měla být pouze zachována, naopak je třeba aktivně se podílet na jejím snižování a odbourávání;
    • není možné, aby zemědělec trávil více času u počítače a běháním po úřadech, než na poli.

1. 2.        Problematika dvojí kvality potravin

-       ČR vnímá toto téma jako zásadní a dlouhodobě se mu věnuje;

-       nedokážeme se smířit s představou, že občané zemí V4 by měli být spotřebitelé druhé kategorie;

-       v této souvislosti vyzval v září roku 2017 zemědělský výbor PS PČR eurokomisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví Věru Jourovou, aby iniciovala změnu směrnice 205/29/ES, o nekalých praktikách vůči spotřebitelům tak, aby

• dvojí kvalita byla považována jako další druh klamavé obchodní praktiky,
• došlo ke změně kritérií posuzování klamavých obchodních praktik,
• došlo ke změně interpretace stávajících ustanovení týkajících se nekalých obchodních praktik,
• došlo k novelizaci právních předpisů členských států EU ve věci nekalých praktik
  • začátkem února mne paní komisařka informovala o tom, že probíhají práce na zpřesnění legislativy, konkrétně se finalizuje aktualizace seznamu nekalých obchodních praktik tak, aby v něm byla zahrnuta problematika dvojí kvality potravin;
  • dále paní komisařka prezentovala stav přípravy metodiky, podle které se bude testovat dvojí kvalita jak u potravin, tak i u ostatních produktů;
  • paní komisařka prosazuje možnost podání evropské formy hromadné žaloby tak, aby se jednotliví spotřebitelé mohli sdružit při dovolávání svých práv;

s ohledem na výše uvedené se ČR ztotožňuje s návrhem společné deklarace zemědělských výborů V4 pro oblast dvojí kvality potravin bez jakýchkoliv připomínek.

Navigace sekce Zemědělský výbor

• ZEV
• Zahraniční cesty
• Přijetí

English

• Česky