Na úvod semináře vystoupili předseda ZEV posl. M. Kučera a ministr zemědělství M. Výborný.

Předseda ZEV posl. M. Kučera zmínil společnou návštěvu Žatecké oblasti s ministrem zemědělství M. Výborným, kde diskutovali se zástupci regionu včetně pěstitelů chmele. Pěstování chmele má v českých zemích tisíciletou tradici. Česká republika se dělí na čtyři pěstitelské oblasti, což je Žatecko, Rakovnicko, Úštěcko a Tršicko. Žatecko je významnou zemědělskou oblastí s dlouhou historií chmelařství. Žatec byl 18. 9. 2023 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO jako první chmelařská krajina světě. Chmel je důležitá komodita pro celou ČR, nejenom pro zemědělství. Pěstování chmele v posledních letech provází nedostatek vláhy. Je to téma hodno pozornosti. Chmel je dlouhodobě zařazen do kategorie citlivých komodit. Český chmel má rozměr ekonomický a mezinárodní. Je to též významná položka v agrárním zahraničním obchodu a jedna z klíčových oblastí. Piva z českého chmele se vaří po celém světě. Nejdůležitějšími obchodními partnery jsou dlouhodobě Čína a Japonsko. Na jaře t. r. se uskutečnila zahraniční mise do jihovýchodní Asie, kde byly tyto dvě komodity -  český chmel a české pivo – diskutovány. Na pěstování chmele mají velký vliv dopady klimatické změny, velké výkyvy v počasí a rostoucí počet tropických dní. Zásadním problémem je sucho a nedostatek vody, což ostatně platí pro pěstování jakékoli zemědělské komodity v tomto regionu. V Žatecké a Rakovnické oblasti, které leží ve srážkovém stínu Krušných hor, je tak proto objem srážek ve srovnání se zbytkem ČR mnohem nižší. Potvrzují to i dlouhodobě sledovaná data různými nezávislými organizacemi a praktické zkušenosti zemědělců. Dále byla zmíněna problematika, která s tímto tématem souvisí např. otázka kvalifikované pracovní síly, otázka sezónních prací, limitů dostupnosti závlahového systému, agrofotovoltaiky a možnosti její podpory.

Témata semináře a vystupující:

1.)    Dopady klimatické změny na českou zemědělskou krajinu.

-          Miroslav Trnka,  Intersucho

-          Adam Vizina, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, projekt HAMR

2.)    České chmelařství v kontextu změn klimatu

-          Pavel Procházka, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU

3.)    Pohled pěstitele

-          Václav Burger, LUPOFYT s.r.o.

4.)    Možná řešení

-          Ivan Tučník, projekt PRO CHMEL

-          Jiří Smetana, ARIX CZECH HOP

 Přítomní měli možnost shlédnout prezentace jednotlivých vystupujících.

Na závěr semináře proběhla diskuze, do které se zapojili všichni přítomní.