Rámcový popis činnosti

Historie
Po volbách v roce 1990 byl zřízen výbor petiční, pro právní ochranu a bezpečnost. Oblast obrany patřila v období Československé federace do kompetence federálních orgánů. Po volbách 1992 byl na návrh skupiny poslanců ustaven na první schůzi České národní rady výbor pro právní ochranu a bezpečnost. Po rozpadu federace, od 1.1.1993, se tento výbor stal orgánem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která svým usnesením z 27. ledna 1993 změnila jeho název na branný a bezpečnostní výbor. V následujících volebních obdobích byl zřizován výbor pro obranu a bezpečnost. V pátém volebním období (2006–2010) došlo k rozdělení agendy výboru na vnitřní a vnější bezpečnost a byly zřízeny dva samostatné výbory – výbor pro obranu a výbor pro bezpečnost. Po posledních sněmovních volbách v roce 2010 došlo k opětovnému sjednocení agendy a vytvoření výboru pro obranu a bezpečnost.

Ze současnosti
Stejně jako ostatní výbory Poslanecké sněmovny je i výbor pro obranu a bezpečnost zřizován usnesením Poslanecké sněmovny. Do kompetence výboru spadají otázky vnitřní i vnější bezpečnosti. Výbor se věnoval např. vstupu České republiky do Severoatlantické aliance nebo zákonům zajišťujícím profesionalizaci Armády ČR.

Aktuální agenda 6. volebního období Poslanecké sněmovny

Projednávání zákonů
Návrhy jednotlivých zákonů jsou projednávány výborem mezi prvním a druhým čtením. Agenda výboru je rozsáhlá, zabývá se otázkami souvisejícími s Armádou České republiky, Policií České republiky, obecními a městskými policiemi, zpravodajskými službami, vězeňstvím, energetickou bezpečností státu, záchrannými sbory aj., v těchto oblastech řeší převážně otázky koncepčního charakteru. Výbor také projednává příslušné kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu a státního závěrečného účtu.

Kontrola vlády
Výbor pro obranu a bezpečnost se zabývá zákony s dopadem na vnější bezpečnost a na projednávání mezinárodních smluv týkajících se mezinárodních bezpečnostních závazků České republiky. V této oblasti je jeho partnerským ministerstvem ministerstvo obrany. Výbor
také projednává zákony jejichž předkladatelem je za vládu ministerstvo vnitra. Příslušní ministři jsou zváni na projednávání návrhů zákonů do výboru. Výbor mimo jiné projednává příslušné kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu a státního závěrečného účtu.

Zahraniční styky
Výbor udržuje zahraniční styky s partnerskými výbory v Evropě i ve světě. Projednává některé návrhy připravované orgány Evropské unie, prostřednictvím legislativní činnosti jsou poté evropské předpisy transponovány do právních předpisů České republiky. Výbor též udržuje kontakty s Europolem.

Jednání výboru
Schůze výboru je svolávána a řízena předsedou, který je povinen ji svolat v případě, že se na tom usnese Poslanecká sněmovna nebo o to požádají aspoň dvě pětiny všech členů výboru. Pořad schůze je navrhován předsedou a usnáší se na něm výbor. V případě, že člen výboru žádá o doplnění bodu pořadu, musí s tím vyslovit souhlas tři pětiny všech členů výboru. Schůze výboru jsou veřejné, ale na návrh je možno prohlásit schůzi za neveřejnou (vyloučení veřejnosti a sdělovacích prostředků). Výbor se usnáší nadpoloviční většinou přítomných členů.

Věcně související komise
S problematikou bezpečnosti úzce souvisí činnost komisí, které jsou podle jednacího řádu zřizovány Poslaneckou sněmovnou. Komise kontrolují orgány ČR související s vnitřní bezpečností.

Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby
Komise má sedm členů a jejím předsedou byl zvolen Ing. Martin Pecina,
MBA (ČSSD). Jejím úkolem je dohled nad činností Bezpečnostní
informační služby, zejména zda při své činnosti neporušuje práva
a svobody občanů. Informace jsou komisi podávány prostřednictvím
vlády jednou ročně nebo kdykoliv o to požádá.

Stálá komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu
Komise má sedm členů a jejím předsedou je Mgr. Zdeněk Boháč (ODS). Hlavním úkolem komise je kontrola činnosti Národního bezpečnostního úřadu, který vykonává pravomoc v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (podle zákona č. 412/2005 Sb.).

Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství
Předsedou komise byl zvolen Ing. Antonín Seďa (ČSSD) a tvoří ji sedm členů. Zákon o vojenském zpravodajství (č. 289/2005 Sb.) stanoví, že ředitel Vojenského zpravodajství předkládá komisi statut Vojenského zpravodajství, návrh rozpočtu, písemné zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky atd.

Stálá komise pro kontrolu použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí, rušení provozu elektronických komunikací a kontrolu činnosti Inspekce Policie
Komise má sedm členů a jejím předsedou byl zvolen PhDr. Daniel Korte (TOP09-S).

Podvýbory
— Podvýbor pro integrovaný záchranný systém (předseda: Rudolf Chlad – TOP09-S)
— Podvýbor pro kontrolu akvizic Ministerstva obrany a obchodu s vojenským materiálem (předseda: Ing. Václav Klučka – ČSSD)
— Podvýbor pro obecní policie a soukromé bezpečnostní služby (předseda: Mgr. Zdeněk Boháč – ODS)
— Podvýbor pro reformu Policie ČR (předsedkyně: Bc. Jana Černochová – ODS)
— Podvýbor pro strategické koncepce a reformu AČR (předseda: Ing. Roman Váňa – ČSSD)
— Podvýbor pro vězeňství (předsedkyně: Mgr. Jana Suchá – VV)