509, Císařská instrukcí daná Janovi z Vřesovic, jakby se jako správce nejvyššího jegrmistrství v království Českém při úřadu svém chovati a říditi měl.
NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1599, 15. dubna. - Opis souč. v archivu Třeboňském.
Rudolf Druhý z boží milosti volený Římský císař a Uherský, český král etc. Instrukcí statečnému Janovi z Vřesovic, radě naší, purkhrabí kraje Hradeckého a nejvyššímu zprávci našemu nejvyššího jegermistrství v království Českém, věrnému milému, jakožto tomu, kteréhož jsme, prohlídajíc k jeho ctnému a šlechetnému chování i také osobě hodnosti, a z obvzláštní naší milostivé k němu mající duověrnosti, též pro mnohé, upřímné a věrné nám a slavnému domu našemu Rakouskému prokázané služby jeho za zprávce našeho svrchu psaného ouřadu nejvyššího jegrmistrství v království českém a zemí k němu připojených přijíti ráčili, jak se při témž ouřadu ve všem chovati, říditi a zpravovati má.
Na koho nejvyšší jegrmistr zření své míti má.
Dotčený zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství, pokudž se téhož ouřadu dotýkati bude, na žádného jiného nežli na nás zření své jmíti a ke všem rozkazům a poručením našim náležitou poslušnost zachovati má.
Při kom nejvyšší jegrmistr rady a pomoci hledati má.
Jestli že bychme pak v království Českém našem býti neráčili a témuž zprávci ouřadu nejvyššího jegrmistrství v ouřadních věcích jeho co tak těžkého přišlo neb nastalo, v čemž by rady a další pomoci potřeboval, má o to k radám našim komory české, kteříž mu na místě našem, jakž jim od nás poručeno jest, v tom ve všem radní a pomocni býti mají, zření své míti a outočiště bráti.
O přihlídání k osobám k témuž ouřadu náležejícím, jak povinnosti své vykonávají.
A poněvadž na panstvích našich i jinde v království Českém a knížetstvích a zemích k němu připojených některé forštmistry, foršty a lovčí chovati chceme, má dotčený zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství k týmž forštmistrům, forštůin, lovčím a pacholkům, kteříž plátna zpravují, nicméně voborníkům, holotům, pastevcům, lesním hajným a jiným osobám, kteříž k lovu a forštu náležejí, kteréž nyní jíniti anebo budoucně chovati ráčíme, s pilností přihlídati, foršty naše začasté sjížděti a toho šetřiti, jak se též svrchu psané osoby při ouřadech a službách svých chovají, jakou pilnost k nim přikládají a vedle toho je k tomu jmíti a přidržovati, aby jeden každý z nich též služby své dle nejvyšší možnosti pilně si hleděl.
Zachování poslušenství nejvyššímu jegrmistru.
Má také, kdež se týchž služeb jich dotýče, v slušných věcech ruku nad nimi držeti u proti tomu oni po nás na něho Jana z Vřesovic a jiného žádného zření své jmieti a, pokud se služby jich vztahují, k němu všelijakou poslušnost a hotovost prokazovati a zachovávati mají.
Strany trestání neposlušných osob.
Jestli by pak častopsaný zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství v skutku shledal, že by který forštmistr, foršt, lovčí aneb jiní služebníci myslivečtí služeb nebo povolání svých, tak jakžby náleželo, si nehleděli anebo při nich nepilni byli, tehdy má to (poněvadž mu vedle ouřadu jeho to učiniti sluší a náleží) při nich přístně a skutečně časně zastaviti; pakli by tak neposlušné nacházel, které by napraviti nemohl, má to týž zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství na nás pro opatření toho vznésti. Jestli že bychme pak v zemi býti neráčili, dáváme mu touto instrukcí moc, aby též k zprávě jeho náležející osoby pro takovou nepilnost, neposlušnost anebo nevěrné sloužení jich ztrestati dáti, ano i také pokudžby se který forštmistr náš, jsouce erbovní anebo stavu rytířského, v nepřítomnosti naší při ouřadě svém poctivě nebo pilně nechoval, toho též na závazek vzíti, před nás postaviti anebo to na nás vznésti mohl, a další odpovědi od nás na to očekával.
Neprovozování žádných myslivostí po panstvích.
Tolikéž zprávce náš ouřadu našeho jegrmistrství s forštmistry, s foršty a lovčími, toho s pilností šetřiti má, aby žádný hejtman anebo purkrabě na panstvích našich, souc ten kdokoliv, honěním, štvaním též i s jestřábem, kraholcem ani jinak žádným způsobem myslivosti žádné neprovozoval aneb k těm podobných kratochvílí neužíval, aneb jiným tomu povolovati moc jmíti, ani na panstvích aneb zámcích našich žádného psa více, než kteří by k zvolem a myslivostem našim náleželi, chovati dáti má.
Kdo divokých husí a kačat požívati má.
Než co se divokých husí a kačat dotýče, ty může zprávce náš s forštmistry, foršty a lovčími podle vůle a libosti své na rybnících do sítí hnáti aneb jiné nástroje na ně puosobovati dáti, v tom se jim od hejtmanův aneb purkrabův žádná překážka díti nemá; než tomu chtíti neráčíme, aby dotčený zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství, forštmistři, forštové, lovčí aneb kdokoliv jiný z ručnic na hrázích neb jinde týchž divokých husí a kačat stříleti a zvěř plašiti a rozháněti měli, nýbrž mají se takového střílení dokonce nedopouštěti a od něho zdržovati.
O oznámení osob, které by zvěři škodily.
Pakli by od kterého hejtmana našeho na kterém koliv panství našem na ujmu a ublížení zvůle naší se co toho před sebe bralo aneb jaká myslivost provozovala, načež on zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství též forštmistři a forštové, aby se toho nic nedalo, svůj obvzláštní pozor jmíti mají, tehdy je má nejprve přátelsky a dobrou měrou v tom napomenouti, aby od toho přestali; jestli by pak to při jednom anebo druhém místa jmíti a plátno býti nechtělo a přes takové napomenutí a věrnou výstrahu, kdo v takovém předsevzetí trvati chtěl, má to neprodleně na nás aneb v nepřítomnosti naší na rady naše komory české vznésti, tak aby se to jiným způsobem zastavilo a protrhlo.
Ušetřiti zvěři a lesův bezpotřebným mejcením dříví.
Z počátku psaný Jan z Vřesovec má také s forštmistry a foršty lesův, forštův a těch míst, kdež zvěř své stanoviště má, bedlivě šetřiti, aby bezpotřebným mejcením a pálením dřiví z nich, skrze což se také zvěř z svých stanovišť vypuzuje a vyhání, k zaplašení nepřicházela, nýbrž mají to na pilném pozoru jmíti, aby se takové mýcení, prosekávání a pálení lesův tak dalo a před sebe bralo, aby zvěř na svém stanovišti překážku neb ujmu neměla.
Strany vyklizení časně mýt a vyvozování prodaného dříví. Obzvláště pak na to mysliti má, aby lesové aneb dříví, které by prodáno býti mělo, od prvního dne měsíce listopadu až do posledního dne měsíce února docela pomýcené bylo a potomně, když odpověď o to projde, tak jakž se o tom dále v jiném artikuli zmínka činí, on Jan z Vřesovic, hejtmane, purkrabové též forštmistři se o to skutečně přičiniti mají, aby táž místa od kupcův i také to což by pro dvůr anebo potřebu naši zporáženo bylo do vyjití měsíce března docela vyklizena a to což v nich bude odvezeno bylo, a zvlášť to půžitečné stromoví, jako jabkové, hruškové a jiného ovoce s jinými kmeny zporáženo nebylo, nébrž majíce zvěř z ovotce též své vyživení a vychování, protož též stromoví toliko pro ni samou zanecháno a šetříno býti má.
Dubové a bukové dříví pro zvěř.
A jakož také dubí a bukoví, tak jakž všudy ten obyčej bývá, zvěři ku pastvě se zanechává a ušetřuje: z té příčiny jmenovaný zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrovství, hejtmane a purkrabové též forštmistři po posekání starých a nových mýt je časně s pilností hraditi dáti má, aby mladistvé dříví zase růsti mohlo.
Jakým se způsobem dříví k mýcení vykazovati má.
Však chceme, aby v tom nyní i napotom tento řád držán a zachován byl, totiž když ten čas přichází, že se dříví mýtiti má. aby se jmenovaný Jan z Vřesovec s hejtmanem, purkrabím a forštmistrem jednoho každého panství do lesův a forštův našich vypravil, všeckny příležitosti očitě spatřil a se společně strany vykázání dříví, které by buď na prodej aneb k potřebám téhož kterého panství našeho smýceno býti mělo, tak snesli s srovnali, aby toliko z těch míst, kdež by forštu aneb lesům k zapuštění na nejmenší škodu bylo, se propouštělo nebo prodávalo.
O oznámení na komoru, co se kterého roku dříví prodá.
A abychom o tom též vědomost jmíti mocti ráčili, zač se každého roku z kterého panství našeho dříví prodává a v kterých místech propouští: protož zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství též hejtmane, purkrabové a forštmistři, kdy se koliv o jaké smejcení snesou, o tom nejprve radám našim komory české oznámiti mají, v kterých místech by se tož vykázání státi a co z toho utržiti mohlo, na to odpověď jmenované komory vyčkajíc, prvé a před tím žádnému žádného smejcení dopouštěti nemají.
Na pasení dobytkův v mladistvých lesích.
A jakož také v forštech našich v království českém lesy dubové máme, v kterýchž na některých místech dřiví mladistvé jest, z té příčiny on Jan z Vřesovic, též hejtmane, purkrabové, forštmistři a forštknechti toho šetřiti mají, aby do týchž lesův dubových a mladistvého dřiví žádný hovězí ani jiný dobytek též koně a obzvláště kozy, kteréž velikou škodu dělají, žádným způsobem hnány nebyly, nébrž taková pastva jinde, kdež by forštu a zvěři bez škody bylo, poddaným našim se vykázala a povolila.
Kdy se dobytek do lesův hnáti může.
Chtějíce my pak také, aby i na jiných pomýcených místech zase mladistvé dříví růsti mohlo: protož se teprva po vyjití čtyř let pořád zběhlých, když by se mladiství zase již pozvedlo a prvé nic, dobytek na pastvu do nich hnáti dopustiti má, však aby se i to ještě v těch místech, kde se nejmenší škody obávati a forštu našemu bez ublížení jest, stalo, srny a menší zvěř, též bažanti aby z stanovišč svých vypuzeni nebyli, nébrž pokudž nejvýš možné k zvůli a kratochvíli naší tu zachováni byli.
Dobré seno pro zvěř zachovati.
Táž zvěř aby také času zimního vobrok svůj jmíti mohla, má častopsaný zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství na to paměť jmíti a toho šetřiti, aby se nejlepší sena na panstvích našich skrze hejtmany pro ni sklízeti a v místa bezpečná, suchá anebo do stohův, kdež by neshnila aneb jinak zkázu vzala, dávala a obzvláště také i ta luka, kteráž lidé poddaní pod plat držejí, v těch místech, kdyby toho potřeba nastávala, pro zvěř naši užívána a ti poddaní naši proti tomu zase jinde krom forštu našich opatřeni býti mají.
Šetřiti bažantův, když se trávy klidívají.
A jestli by času letního, když se trávy klidívají, bažanti se v lukách spatřovali, má o tom týž zprávce náš poručiti, aby s pilností šetříni a jemu anebo forštmistrům o tom oznamováno bylo. Srozuměli-li by, že by se sedláci tak nechovali, má je hejtmanům k náležitému ztrestání proto v známost uvozovati.
O jeslech a stozích pro zvěř.
Pokudž by jesle anebo stohy, když zvěř času zimního seno k potravě bráti má, někde v nějakém bahnivém, mokrém aneb takovém místě stály, kde voda brzy přemrzává, což zvěři ke škodě a záhubě bývá, má toho zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství netoliko dobře šetřiti, ale ihned naříditi, aby ty jesle a stohy na suchá a příležitá místa, kdež by zvěř škody nevzala, anobrž s pokojem a bez ublížení pastvu jmíti mohla, s dobrým rozmyslem neb uvážením přestaveny a přeneseny byly.
Nedostatek v senu nacházel-li by se.
Nicméně jestli by v senu pro zvěř jaký nedostatek býti chtěl, má on Jan z Vřesovic o tom hejtmanu, aby se předešel, časně oznámiti: pakli by to učiniti pominuli, má to na nás anebo v nepřítomnosti naší na rady naše komory české, aby se to dostatečně opatřilo a zvěř hladu netrpěla, vznésti.
Strany rozkládání zvěři vrbí a klestův.
Týž zprávce náš ouradu nejvyššího jegrmistrství také i to naříditi má, aby se času podzimního všelijaké vrby a jiné dříví zklestilo a zutínávalo a zvěři sem i tam po forštu rozkládalo, aby přes zimu na něm co žvejkati měla, a potom z jara též dříví zase z lesův vyklizeno a s pilností vybíráno a vyneseno bylo.
Sůl k lizům.
Též o tom obzvláště poručiti chtíti ráčíme, aby hejtmane k lizům s potřebu soli dávali, načež on Jan z Vřesovic, aby se témuž poručení našemu skutečně zadosti stalo a v tom nedostatek trpín nebyl, spatřiti dáti a pokudž by se s potřebu též soli nedávalo, to na svrchu psané rady naše komory české pro opatření toho vznésti má.
Opuštěné lizy.
Ano také, jestli by které lizy vylízány anebo opuštěny byly, má to při forštmistřích a forštích naříditi, aby každého času, kdyby toho potřeba ukazovala, zase dosazeny a nabity byly.
Lesy poddaných blízko forštu iežící.
A jakož některé vesnice v království našem českém hned při samém forštu, kdež zvěř stanoviště své má, k nemalé škodě naší dříví a lesy své obecné mají: protož týž správce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství s pomocí hejtmanův našich pilnost k tomu přiložiti a na ty cesty mysliti má, kterak by ty lesy od týchž vesnic a poddaných forštu našemu k dobrému koupeny býti a jim místo nich budoucně k potřebám jich z lesův našich v těch místech, kdež by forštu našemu beze škody bylo, dříví se zase propouštěti a dostaviti mohlo.
Divoká zvířata jak se platiti mají.
Dotčený zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství má netoliko o tom poručiti, aby vždycky v lesích našich vlci, rysy, lišky, divoké kočky a jiná škodlivá zvířata chytána a pobita byla, ale i také v království českém takto zjevně provolati a publikovati dáti: kdoby bud ten z čeládky naší myslivecké aneb kdokoliv jiný vlčí anebo rysovou hlavu kterému z našich hejtmanův přinesl a to ukázal, že jest na gruntech našich tož zvíře zabito, že tomu každému od starého vlka aneb rysa jeden zlatý a od mladého půl zlatého dáno býti má; však aby někdo k těm podobné hlavy dvakráte nepřinášel, mají hejtmane naši z té již jednou přinesené hlavy na znamení jedno ucho uřezati dáti, jakž pak o tom týmž hejtmanům, aby se tak zachovali a ty peníze na to naložili, obzvláštní poručení učiniti chtíti ráčíme.
Velcí ovčáčtí a jiní selští psové.
Kdež aby se také od těch velkých ovčáckých a jiných selských psů zvěři neuškozovalo: má náš zprávce ouřadu nejvyššího jegrmistrství toho dáti šetřiti, i také o tom poručiti, aby každého roku týmž psům jedna přední noha anebo žila skrčující uťata byla, jakž pak za tou příčinou to spatřování týchž psův po vesnicích každého roku skrze hejtmany obnovovati dáti má, aby poddaní v tom takovém poslušenství stáli.
O voborách na panstvích.
Vobory po panstvích našich, též i ty při Praze on zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství všecky sobě poručené jmlti a při tom to tak opatrovati má, aby skrze rozvodnění aneb vystoupení vod se zvěři škoda nedala, nýbrž co by při nich opravovati anebo udělati zapotřebí bylo, to časně aby zpraviti dal.
Též jestliže by kde jaké příčiny nebo příležitosti byly kde by se bažanti zdržeti mohli, má jim v příležitých k tomu místech, aby se tu vnadili, plemenili a své vyživení jměli sypati dáti a hejtmanům našim oznámiti, aby pšenice na ně dávali. Nicméně jestli by tu kdež v blízkosti ptáčníci jaká čihadla jměli, má ty ihned zastaviti a žádných čihadel v forštu našem netrpěti, aby se snad sítím i bažanti nepotrhovali, než toliko s lepem a tím také jen malé nebo drobné ptáky chytati dopouštěti může a jiným způsobem žádným.
O lovích a přítomnosti jich nejvyššího jegrmistra.
A kdybychom kdy jaký lov způsobený jmíti chtíti ráčili, má se k nám zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství dáti najíti a týchž lovův každého času osobně přítomen bývati, časně před tím se na ně vypravovati, je pořádně jakž náleží způsobovati a všeckno tak opatrovati, aby se forštmistři, forštové, hajní a jeden každý podle náležitosti jak chovati věděli, i také hned jak který lov způsoben aneb zpraven jest, nám o tom jistou zprávu dáti aby uměli.
Poddaní se k lovům najíti dáti mají.
Což aby zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství tím pořádněji, volněji a příležitěji naříditi a vykonati mohl, ráčíme o tom hejtmanům našim panství našich poručiti, aby to při poddaných nařizovali, způsobovali a je k tomu přidržovali, kdy a v které místo by je zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství k lovům obeslal, aby to ihned beze všelijakého odporu vykonali a k němu v tom poslušnost zachovali.
Opatrování pláten a jiných nástrojův k lovům potřebných.
A poněvadž se také ty nástroje a plátna k lovům našim náležité s velikým nákladem dostávají a způsobují a pilně chovány býti musejí, protož je tak opatrovati dáti má, aby k chování jich jistá suchá místa, kdež by neshnily aneb jinak škody nevzaly, vykázána a po vykonaných lovích, když by se dále potřebovati neměly, s pilností zase vysušovány v hromadu shledávány, skládány a v jich náležité místo schovány byly. Kterýžto řád se netoliko strany plátna a jiných větších nástrojův ale i menších a všelijakých tenat neb sítí tak držeti a zachovati má.
O okolních osobách forštům přísedících a lovy i hony své majících.
Kdež pak také některé osoby z stavu panského i rytířského v království našem českém a zemích k němu připojených s našimi foršty se stýkající lovy a hony své mají, z té příčiny zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství s radou a vědomím rad našich komory české (pokudž by se to bez obzvláštní škody naší státi mohlo) na ty cesty a prostředky mysliti má, kterak by k tomu přivedeni býti mohli, aby od takových lovův a honův svých upustili a ty buď směnou za jiné grunty nebo proti nahrazení jim toho každého roku jistou sumou na penězích neb některým počtem volův, neb jestli by vždy jinače býti nemohlo, ale i proti vydávání ročního pensionu některých kusův zvěři na nás přivedeny býti mohly.
Šetřiti osob při forštu obývajících, aby zvěři neškodily.
Jestli by pak při nich nic toho obdržáno býti nemohlo, tehdy má vždy skrze zprávce ouřadu nejvyššího jegrmistrství též forštmistry a foršty to s pilností šetříno a pozorováno býti, aby se svrchu psaným osobám stavu panského a rytířského, jak jim samým tak služebníkům aneb myslivcům jich v lesích a forštích našich žádná myslivost provozovati aneb zvěři škoditi nižádným způsobem nedopouštělo a netrpělo.
Žaludy a bukvě pro zvěř zapovědí ti.
A jakož také forštmistrům a forštům našim na povinnost jich rozkázáno a poručeno jest, aby žaludy a bukvě, když se v lesích podařívají, tak aby zvěř zimního času tím lepší pastvu a vychování jmíti mohla, při začátku zimy zapověděli i také ruku nad tím drželi, aby poddaní sviní ani jiného dobytka, kterýž by zvěři ke škodě žaludy a bukvě požrati mohly, do lesův nehnali ani jich nesbírali a domu nenosili. I na to zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství též s pilností šetřiti má, aby se to tak vykonalo a tomu zadosti dalo. Jestli by se pak kterého roku hojně urodily, majís pilností sbírány a ku potřebě zvěři naší schovány býti, tak aby příštího roku, kdyby se zase nepodařily pro divoké svině užívány a ten ječmen, který by se jim sic na díle sypati musel, na díle tudy přispořen býti mohl.
Houby tu, kdež zvěř stanoviště své má, sbírati nedopouštěti.
Potomně také chodíce někteří poddaní z vesnic do lesův na houby, skrze ty tolikéž zvěř se rozhání, protož zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství v těch místech, kdež zvěř své stanoviště mívá, takové sbírání hub docela zapovědíti a nad tím ruku držeti má.
Řád o forštu s poddanými učiněný v známost uvésti má.
O kterémžto našem nařízení aby také poddaní naši, kteříž v forštu a při témž forštu našem sedějí a bydlejí, vědomost jmíti mohli a se v jednom každém artikuli jich se dotýkajícím čím zpraviti a před škodami jak varovati věděli, protož chceme, aby hejtmani naši tento řád a vyměření naše všem poddaným našim a zvláště lidu selskému zjevně v známost uvésti dali; jestliže by pak kdo z týchž poddaných našich neb lidu selského týž řád a zápověd naši přestoupil a proti ní se čeho dočinil, načež forštmistři a forštové obzvláštní pozor a bedlivost jmíti mají, tehdy hejtmani naši takové přestupitele a dočinitele před sebe obeslati, do vězení dáti a náležitým trestáním se k nim přístně zachovati mají.
Hejtmani mají poddané pro přestoupení v forštu trestati dáti.
A jestliže by také který hejtman, kdyby mu to (tak dobře od forštmistra jako od zprávce ouřadu nejvyššího jegrmistrvství) v známost uvedeno bylo, tomu na odpor se nepostavil aneb se tak zachovati nechtěl, má to zprávce ouřadu nejvyššího jegrmistrství na nás aneb rady naše komory české vznésti a v tom hned žádného neušetřovati, tak aby tož přestoupení nařízení a zapověděni našich ztrestáno, zastaveno a tak lehce váženo nebylo.
Osoby, které by v forštu s myslivostí postiženy byly, jakým způsobem jímány a trestány býti mají.
Též jestli žeby někdo, bud ten kdokoliv a jakého koliv stavu a řádu, žádného nevymíňujíc, v lesích, v fořštích na gruntech našich v království Českém honil a štval, nebo líhavými psy též s jestřáby, kraholci aneb jiným ptactvem honil a myslivost provozoval, a ti skrze forštmistry a foršty naše postiženi byli, ale oni jich mocni býti nemohli, tehdy v takových příčinách hejtmanův a poddaných našich nejblíž přísedících pomoci a retuňku užívati a ty osoby vedle vyměření zemského na závazek bráti, jiné pak nižší osoby vedle vyměření do vězení dávati a o tom zprávci ouřadu nejvyššího jegermistrství oznamovati mají, kterýž je dále hejtmanům našim k přístnému ztrestání v známost uvozovati má.
Pakli by jim v tom poddaní a lidé sedlští naši poslušenství zachovati a náležitou pomoc učiniti nechtěli (čehož obzvláštně pozorovati mají, tehdy to zprávci našemu ouřadu nejvyššího jegrmistrství, aby on v to nahlídl a tomu v cestu vešel, přednésti mají a on to dále, jakž napřed stoji, aby k ztrestání přišli na hejtmany vznésti má.
Osoby stavu vyššího v forštu s myslivostí postižené, z pokuty viněny býti mají.
A jestli že by se kdo z stavu panského nebo rytířského, jakž dotčeno, o to pokusil a na gruntech našich honil, štval aneb jinak myslivost provozoval a v skutku postižen, usvědčen a na závazek vzat byl, pročež by zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství rady a pomoci [....] prokurátor náš jeho netoliko strany soudův zastati, ale také on sám neboližto hejtmane naši na kterémkoliv panství by se to stalo též dotčené osoby z pokuty podle zřízeni zemského v místech náležitých viniti mají, jakž pak o tom témuž prokurátoru našemu skrze komoru naši českou na vznešení téhož zprávce našeho ouřadu nejvyššího jegrmistrství každého času poručeno býti má.
Jedenkaždý k forštu náležející má se na všech stranách po škůdcích zvěři ptáti.
Kdež aby také táž zvěř naše všudy v království Českém před škůdcemi bezpečna jsouc, ani chytána ani postřelována nebyla, protož má zprávce náš ouřadu nejvyššího jegrmistrství, též forštmistři a lovčí na takové škůdce netoliko při hajných, rybářích, ptáčnících, uhlířích a jiných osobách, při nichž toho předce nemálo uptáno býti může, ale také v městech, městečkách a jiných místech, kdež obyčej mají zvěřinu donášeti, špehy své jmiti a nic méně při jirchářích, kterýmž se kůže prodávají, v tejnosti a tiše se na to vyptávati a to tak opatrovati, kdyby kdo zvěřinu nebo kůže na trh přinesl a v tom podezřelý byl, aby ten anebo ti, hned buď že by měšťané anebo sedláci byli, žádného nevymíňujíc, do vězení vzati byli.