1599, 23.-31. března. - Kvatern bílý sněmův obecních od r. 1583-1602 čís. 2, fol. L. 21 - M. 30. v archivu zemském král. Českého.

Jakož jest JMt Římský císař, Uherský, Český etc. král etc. pán náš nejmilostivější, sněm obecní na hradě Pražském všem třem stavuom království českého, věrným poddaným, rozepsati a předkem to stavuom milostivě v známost uvésti ráčil, kterakby JMt stavův království tohoto, majíce vědomost o jich velikých pomocech, kteréž jsou tato léta proti nepříteli všeho křesťanstva Turku z poddané volnosti rádi činili, v dalších takových pomocech milostivě ušanovati rád chtíti ráčil: však poněvadž ta válka turecká teď již několik let pořád trvající s dobrým a prospěšným království tohoto a zemí JMti, i všeho křesťanstva k spokojení přivedena býti nemohla, že JMti, jakožto nejpřednější křesťanské od pána Boha vystavené vrchnosti, to přináleží na ty cesty a prostředky mysliti, jak by témuž nepříteli s pomocí pána Boha všemohoucího náležitě odpíráno býti mohlo; protož že JMCská stavův za to milostivě žádati ráčí, aby pro ochranu svou, zemí k tomu království připojených i všeho křesťanstva, ještě na tento rok jistou pomoc proti témuž nepříteli Turku JMCské svolili; jakž dále JMti milostivé předložení sněmovní v širokých slovích, s hojnými a velikými důvody, jaká toho veliká a nevyhnutedlná potřeba čím dále vždy víceji nastává, to vše v sobě šíře obsahuje a zavírá.

Což majíce stavové v svém bedlivém uváženi v skutku to poznávají, že pán Bůh všemohoucí je i jiné křesťany touto tak dlouho trvající a velmi obtížnou válkou, také morem i mnohými jinými od povodní a větrův škodami a častými zemskými neourodami a prvé neslýchaným mřením dobytka hovězího pro hříchy a nepravosti jich spravedlivě a slušně navštěvovati a trestati ráčí; protož uznali sou předkem za věc nejpotřebnější býti, aby se ku pánu Bohu svému obrátili, za milost, hříchů odpuštění a jeho božskou pomoc i ochranu a potlačení toho nepřítele ukrutného, pro něhož již tak veliké těžkosti na nás přicházejí, a za odvrácení těch mnohých jiných pokut božských pokorně prosili, což správcové duchovní na kázáních lidu obecnému oznamovati a je k tomu se vší pilností napomínati mají, nicméně, poněvadž při začátku tohoto sněmu JMCská tak milostivou péci a starost, kterou o toto království a země k němu připojené i o všecko křesťanstvo jmíti a o to, aby témuž nepříteli Turku náležitě odpíráno býti mohlo, se starati ráčí, z toho poddaně děkovali.

I poznávajíce to stavové v skutku, ačkoliv nemožnost jich příliš veliká při nich a poddaných jejich se nachází, však že JMCské bez slušné a veliké pomoci všeho křesťanstva (poněvadž jistí kundšoftové jdou, že císař Turecký sám osobou svou s mocí prvé neslýchanou na křesťanstvo vytáhnouti se strojí) jemu odpírati možné není: protož sou se o níže psanou pomoc ještě na tento rok nynější mezi sebou namluvili a snesli.

Předně na panstvích JMCské hejtmané a purkrabové, stav panský a rytířský, města, kollegiáti, též všickni lidé duchovní, aby každý, kdožkoli jaké lidi poddané mají, z každého gruntu aneb z každého člověka poddaného osedlého (nepotahujíc téhož člověka v to, než sám každý z měšce svého vlastního) ještě tento rok jednu kopu míšeňskou, totiž v pondělí po památce svaté Trojice nejprv příští půl kopy míš. [a na sv. Havla příštího vše léta tohoto devadesátého devátého druhé pul kopy míšeňské] [Slova položená do hranatých závorek chybí v původním našem deskovém zápisu a jsou doplněna z tištěných artikulů.] aby skládali.

Pražané pak a jiná města JMCské a JíMCové, jakožto králové České, kteří třetího stavu užívají, místo té zbírky, kterouž jsou stavové vyšší po jedné kopě míšeňské z poddaných mezi sebou svolili, k takové obecní potřebě na hotové summě opět zase třiceti sedm tisíc, pět set kop míš. aby dali, totiž jednu polovici té summy v pondělí po památce sv. Trojice a druhou polovici při sv. Havle, vše léta tohoto devadesátého devátého.

A nad to vejše ten každý, kdož peníze na ourocích má, aby z každého tisíce kop gr. česk., cožby tak mimo dluhy své týchž peněz na ourocích měl šest kop gr. českých na dva [rozdílné]**) terminy, totiž v pondělí po sv. Trojici nejprve příští tři kopy grošův českých a na den sv. Havla při druhém terminu tolikéž tři kopy grošův českých s listy přiznavacími dáti byl povinen. Toliko kteréby vdovy, aneb jiní lidé tak chudí byli, že by více statku nežli jednom do jednoho tisíce kop grošův českých jmění svého neměli, ti se v to nepotahuji.

A dále k milostivé JMCské žádosti na tom jsou se s JMCskou všickni tři stavové snesli a toto nařízení učinili, aby z panství JMCské lidé poddaní, též pánův, rytířstva, měst, osob městských i duchovních, i všech jiných lidí každý poddaný usedlý po jedné kopě dvanácti groších míšeňských rozdílně na tři terminy aby dali. Totiž první termin při sv. Vavřinci, druhý při sv. Vácslavě a třetí při vánocích, vše tohoto roku devadesátého devátého, vždy každého terminu po dvacíti čtyřech groších míšeňských.

Z takové pak zbírky i ze všech jiných jak poddaní k úřadu nejvyššího purkrabství Pražského, tak k purkrabství Karlštejnskému náležející, ani žádní manové v této tak veliké obecní nás všech se dotejkající potřebě, by pak i z gruntu sběhli, vynímati se nemají. K čemuž týmž lidem [poddaným] [Slova položená do hranatých závorek chybí v původním našem deskovém zápisu a jsou doplněna z tištěných artikulů.] podruhové jich podle náležitého uznání i také čeládka přístavná mužského pohlaví z každé kopy, jakž by sjednána byla, dva groše míšeňská ku pomoci té zbírky hospodářům svým odvozovati mají. A také každý vovčák mistr po jedné kopě míšeňské a pacholek po puol kopě rozdílně na ty tři předpsané terminy dávati má.

Svobodníci pak, dědiníci, nápravníci, též svobodní rychtáři a dvořáci, každý po šesti kopách míšeňských, farářové i všickni lidé duchovní a kteří jaké důchody k farám mají, by pak i farářů tu nebylo, teda z far kollator po třech kopách míšeňských též na tři terminy napřed psané, vždy třetí díl té své zbírky při jednom každém terminu dáti a odvozovati mají. Též také jedenkaždý z obyvatelův tohoto království, který toliko dvůr poplužní bez lidí poddaných osedlých má a jiných pomocí neskládá, ten každý, aby z toho dvoru, také i dědiníci a dvořáci totiž šest kop míšeňských na ty předpsané tři terminy vždy po dvou kopách míšeňských v táž místa předepsaná dávati a časně i s listy přiznavacími odvozovati byl povinen.

Pražané pak i jiná města JMCské i JíMCové jakožto králové české, všickni, kteří třetího stavu užívají, vždycky každý osedlý z domu svého po čtyřidcíti osmi groších míšeňských na [ty] tři terminy svrchu psané, tak aby na každého po dvou kopách čtyrymecítma groších míšeňských z jednoho každého domu dáti přišlo, dáti a odvozovati mají. Však toho se při berních [městských] šetřiti má, aby měšťané možnější jiným chudším pomoc náležitou vedle možnosti jednoho každého činili, tak aby též pomoci svolené tím snázeji vycházeti mohly. A poněvadž se zpráva dává. že by domové jak v městech Pražských, tak i v jiných městech nepilně sčítáni býti měli. protož aby rychtářové JMCské v jednom každém městě, a kdež rychtářův JMU není, primas a jedna osoba ouřadní, na povinnosti své všecky domy. z nichž by se ta zbírka dáti měla, se vší bedlivostí sečtli, tak aby při té zbírce náležitá rovnost ode všech zachována býti mohla.

Nicméně domové náležití k nejvyššímu převorství království Českého, panně abatyši kláštera svatého Jiří, též klášterův sv. Anežky a sv. Tomáše, i všech lidí duchovních při městech Pražských a jiných městech bydlících, od vrchnosti jejich, i kteří jsou vnově vystaveni, se vší pilnosti tak vyhledáni a sečteni býti mají. aby všickni z domův svých tu svolenou zbírku dávali a vyplňovali.

Kterážto zbírka aby se ihned na zejtří sv. Vavřince za ten první termín z měst Pražských nejvyšším berníkům a v jednom každém městě krajském berníkům krajským, tak jakž výš dotčeno, odvozovati začala: druhý pak termin nazejtří sv. Vácslava a třetí termin v pondělí po Vánocích, vše tohoto roku etc. devadesátého devátého, od každého obyvatele království Českého beze všech odtahův pod nížepsanými pokutami aby se zouplna skládal a berníkům krajským níže psaným s listy přiznavacími, tak jakž jich forma při zavírce tohoto sněmu ukazuje, na každý termin svrchu psaný časně odvozoval.

Z takové pak zbírky jak písaři, kteří by na hradě Pražském, aneb kdežkoli v jakýchkoli povinnostech, buďto JMCské neb zemských byli a byt svůj v městech měli a živností městských požívali, též také i handlen, cizozemci a ležáci nijakž se vytahovati nemají a moci nebudou.

Předkem, aby z jednoho každého dčberu aneb kopy štik a kaprův, což se toho koli prodá, jeden každý z obyvatelův tohoto království po pěti groších českých dali; item z každého vědra vína, kteréž se koli a od kohokoli vyšenkuje, aby též pět grošův českých dáno bylo; item z každé láky sladkého pití po jednom tolaru, a kdežby se pak táž sladká pití z velikých nádob šenkovala. tu aby se vždycky čtyrydceti pinet za jednu láku počítalo; item z dobytkův. kteří se koli na prodaj biji, aby jedenkaždý povinen byl dáti: z vola uherského patnáct grošův českých, z krmeného domácího patnáct grošův českých, zpolského dvanáct grošův českých, z domácího českého deset grošův českých, z krávy a jalovice šest grošův českých, z telete každého tři groše české, z vepře krmného pět grošův českých. z skopce, berana a kozla po jednom groši českém, z ovce a jelmete po jednom groši českém: z pinty páleného vína, kdož je koli z kvasnic páliti dá na prodej, aby každý povinen byl dáti jeden groš český; však poněvadž se to v skutku shledalo, že se na též pálené v tomto království mnoho tisíc strychův obylí ročně vypotřebuje. a letos nás pán Bůh opět nemalou neourodou navštíviti ráčil, protož jsme se na tom snesli, aby žádný z obyvatelův tohoto království až do roka pořád sběhlého od zavření tohoto sněmu téhož páleného z sladuov, ani z žádného [jiného] obilí, ani z muk a prachu nepálil ani páliti nedal, tak aby ten počet obilí raději na chléb obrácen býti mohl, nežli by se k takovému bez-potřebnému nápoji spotřebovati měl. A kdož by se toho proti tomuto snesení dopustil a též pálené z jakýchkoli sladů a obilí, muk neb prachu, jakž výš dotčeno, pálil aneb páliti dal, ten každý aby pět kop gr. českých tolikrát, kolikrát by se toho dopustil, propad!, kterážto pokuta od výhercích k té zbírce nařízených beze všeho přehlídání zvyupomínána a vedle též zbírky mést Pražských nejvyšším berníkům a v jiných městech berníkům krajským odvedena bvti má.

Židé pak, kteříž zde v městech Pražských i jinde, kdežkoli v tomto království jsou, aby každý, který dvacíti let a[neb] vejše stáří jest. po dvou dukátích z hlavy a kteříž po dvaceti let a níže do desíti let obojího pohlaví stáří jsou. po jednom dukátu dáti povinni byli.

Ta pak zbírka vejš dotčená z ryb, poněvadž se na větším díle dvou stavův vyšších dotýče, má od jednoho každého z obyvatelův tohoto království s listem přiznavacím na první termin při sv. Havle nejprve příštím a druhý při svatém Jiří léta budoucího šestistého berníkům krajským odsílána býti a jedenkaždý má se v tom beze všeho fortele věrně a spravedlivě chovati.

Při jiné pak zbírce z mas, vína, sladkého pití, páleného, má tento řád zachován býti: předkem JMCská v městech JMti, též i císařové JíMti, jakožto králové České, skrze podkomoří a na panstvích JM[Cské] skrze hejtmany, v městech pak a městečkách i ve všech též i v rychtách svobodných neb statcích dědiníkův, kdežby řezníci krámy své měli a víno se šenkovalo aneb pálené pálilo, pánům a rytířstvu též i osobám duchovním náležitých, jedna každá vrchnost má dvě osoby hodné naříditi a obzvláštní přísahu jim vydati, aby se předkem každý pondělí cechmistrův a starších přísežných řezníkův i jiných lidí na to dostatečně a bedlivě vyptaly, co jest minulého téhodne od kohokoli dobytka k prodaji zbito, a vedle toho vyptání a bedlivého vyhledání tu zbírku z mas anebo z dobytkův aby vybraly, a co se toho sejde v městech a v městečkách královských a králové JíMti purkmistru a konšelům, jinde pak vrchnosti své poznamenánu aby dali.

Kterážto zbírka potom při každém dolepsaném terminu od pánův a rytířstva i duchovních, též i od purkmistra a rad z měst i s tím poznamenáním, co toho který tejden vybráno bylo, berníkům nejvyšším na hrad Pražský časně posílána býti má.

Z strany pak vína šeňkování a páleného pálení také na to ty osoby obzvláštní pozor míti mají a bez vědomí jich žádný hospodář ani šenkýř nemá vlna k šeříku načíti než jim o tom oznámiti a hned, jakž víno načne, z každého vědra pět grošův českých dáti. Kteří pak pálené způsobem výš psaným z kvasnic a nejinač dají páliti, ti také každého téhodne těm osobám nařízeným, co ho kdo páliti dal a prodal, mají oznamovati. Načež se také i oni sami mají bedlivě ptáti a ihned od každého tu zbírku vybírati a při tom se tak, jakž o masu dotčeno, zachovati.

kdež se koli v tomto království zdržují, mají starším svým jedenkaždý touž zbírku vejš psanou na dva terminy nížepsané časně od sebe odvozovati, a židé starší mají toho, aby se při tom žádného fortele nedalo, pilni býti a takovou zbírku časně a bedlivě vyupomínati, žádnému ji nepřehlídati, ani aby kdo měl tehdáž, když se zbírka dávati má, někam preč jeti, toho nemají, léčby zbírku prvé dal. dopouštěti. A jestližeby co nedbanlivostí jejich a nějakým fortelem sešlo, aneb žeby ta zbírka časně zouplna odvedena nebyla, o to se má k starším židům hleděti. A kdež pak tíž židé na gruntech panských a rytířských jsou, tu se každá vrchnost při tom také tak, jakž svrchu psáno stojí, má chovati a tu zbírku od židuov vyberouc berníkům krajským odsílati.

A ty všecky zbírky z věcí nahoře psaných mají se od svatého Jiří nejprv příštího začíti skládati, a z mést Pražských i z židův Pražských nejvyšším berníkům a odjinud berníkům krajským, jeden termin při svatém Havle nejprve příštím a druhý při sv. Jiří léta etc. příštího šestistého, zouplna pod pokutami nížepsanými odvozovati.

Předně a nejprve ze všech zámkův, hradův a tvrzí, sídel, klášterův a obydlí JMCské, též panských a rytířských, nicméně i z domův a dvorův, na kterýchž by lidé stavu panského, rytířského i městského, též lidé duchovní, manové, dědiníci a svobodní rychtáři své obydlí měli, též ze všech hrazených měst a předměstí JMCské, JíMCové jakožto králové české, panských a rytířských z každého komínu, by pak dva nebo tři pospolu byly, anobrž kolik koli ohňův pod ním se topí, každý oheň za komín počítajíc, kdyžby toliko týž komín nad střechu vycházel, po dvacíti gr. míš. na dva terminy, totižto deset grošův míšenských v pondělí po svaté Trojici a druhý termiti na svatého Havla vše léta etc. tohoto devadesátého devátého týmž berníkům krajským s listy přiznavacími, jakž formy jich ukazují, aby odvozovali. Však při tom, kdož by tak z stavu třetího městského jaké pokojníky, nájemníky aneb podruhy měli, ti jim v slušnosti a v mírnosti pomoc na tuto zbírku z komínův činiti a dávati mají, tak aby zouplna a docela ze všech komínův táž zbírka vycházela.

Taková pak zbírka z komínův ode všech, jak se svrchu píše, spravedlivě má býti vybírána a skládána: kterouž v městech Pražských desátníci s hejtmany čtvrtními v jednom každém městě Pražském, též i na Vyšehradě a na Hradčanech i při všech jiných právích, též z domuov panských, rytířských a duchovních spravedlivě vyhledati a vybírati a purkmistru a konšelům v jednom každém městě odvozovati mají. A purkmistři a konšelé v jednom každém z měst Pražských přijmouce [k] sobě touž zbírku od dotčených desátníkův a jiných, kdož ji vybírati budou, s jistým poznamenáním, co se jí z kterého domu sešlo, na dva terminy výš psané ničehož za sebou nezanechávajíc a s přijetím toho k jich víře a duši, že jsou se v tom spravedlivě zachovali, těm osobám k přijímání všech zbírek nařízeným ji odvozovati mají. Našlo-li by se pak na koho, že jest se při skládání anebo vybírání té zbírky z komínův nespravedlivě zachoval: ten každý aby touž zbírku čtvernásob dáti byl povinen a k tomu aby trestán byl. V jiných pak městech také tím vším způsobem aby táž berně z komínův od purkmistra a konšelův jednoho každého města spravedlivě byla vybírána a berníkům krajským s listy přiznavacími odsílána pod pokutou výš psanou.

A jakož se jest JMCská s stavy na tom milostivě snésti ráčil, aby na všecky krámy domácích i dvorských kupcuov všelijakých řemeslníkův handlířův, ano také i těch, kteříž, náležejíce ke dvoru, sladká pití prodávají a šeňkují, též i židův, kdožkoli v čem kupčí a cokoli prodává, žádného ovšem nevymíňujíc. ano i na ty řemeslníky, kteříž krámův nemají, (kromě toliko samých krámův řeznických i podle spravedlivého uvážení v městech hrazených jistou zbírku uložili, a jakýmby prostředkem rovnost mezi nimi nařízena a vyhledána býti mohla, ráčí JMCská sem do měst Pražských dvě osoby naříditi a stavové k nejvyšším berníkům tyto osoby přidávají: z stavu panského Jana staršího z Valdštejna, z stavu rytířského Adama Ryžmberského z Janovic, radu soudu nejvyššího purkrabství Pražského, z stavu městského Ludvíka od "tří moždířuov."

A v jiných městech JMCské a JíMCové jakožto králové české hejtmany krajské, kteříž od času sv. Jiří nejprve příštího od JMCské po krajích vyhlášeni budou, s rychtáři JMCské a kdežby rychtářův nebylo, tehdy s primasem téhož města k tomu nařizovati ráčí; kteréžto osoby snesouce se o jistý den a místo podle instrukcí na to od JMCské a nejvyšších úředníkův a soudcův zemských dané takovou zbírku podle spravedlivého uvážení v slušnosti a mírnosti na jednoho každého uložiti a, poznají-li v čem jaký nedostatek, to v dobrý řád uvésti mají.

Kterážto zbírka v městech Pražských od rychtářův JMCské a jedné osoby radní a jedné z starších obecních, v jiných pak městech od rychtářův JMCské a jedné osoby konšelské, kteráž by k tomu od týchž hejtmanův krajských obrána byla, na jich povinnosti aby se spravedlivě vybírala a potom též na dva terminy, totiž v pondělí po sv. Trojici jedna polovice a při sv. Havle vše léta tohoto devadesátého devátého, druhá polovice z měst Pražských osobám těm, kteréž k přijímání sbírek voleny jsou, z jiných pak měst berníkům krajským odvozována býti má. V městech pak panských a rytířských, též osob městských jedna každá vrchnost příkladem jiných měst při všech krámích a prodavačích, to což by z krámův svých dávati měli, naříditi a. v tom se spravedlivě zachovajíc, to na terminy vyš psané berníkům krajským odvozovati mají. Nicméně aby také i lid obecni mužského i ženského pohlaví k takové důležité potřebě příčinu měl. k opatření lidu válečného nemocného, své pomoci činiti, má se v jednom každém kostele buď v městech, v městečkách i ve všech truhlička obzvláštní, od níž pán a v městech primas jeden klíč a kněz druhý míti mají, k tomu naříditi a každou neděli i ve dni sváteční mají se lidé k skládání pomoci od kněží napomínati: a což se toho každého dne svátečního sebere, to se má do též truhličky hned vysypati a složiti a potom při svatém Havle nejprv příštím a podruhé při svatém Jiří léta etc. šestistého má se taková truhlička otevříti a což se koli v ní peněz najde, ty jedenkaždý kollator s listem přiznavacím přijma to k svému svědomí, že jest se v tom spravedlivě podle tohoto sněmovního snesení zachoval, z měst Pražských nejvyšším berníkům a od jiných měst berníkům krajským dávati má, a oni nejvyšším berníkům to odvozovati mají na, ten způsob, aby táž zbírka na zraněné nemocné krygsmany obrácena byla.

Židé pak všickni, kteříž buď v městech Pražských aneb v jiných městech v tomto království se zdržují, mimo zbírky výš psané z jednohokaždého domu, kteréhož v držení jsou, po čtyřech kopách míšeňských, totiž každého terminu, když se zbírka z domův městských dává, po jedné kopě a dvacíti gr. míšeňských aby dávali a starším svým odvozovali a vyplňovali. A oni starší židé takovou zbírku časné vybírati a nejvyšším berníkům pod skutečným trestáním časně odvozovati mají. K sčítáni pak takových domův židovských zde v městech Pražských. JMCské rychtář v Starém městě Pražském přijma k sobe dvě osoby radní a v jiných městech, kdež židé jsou, primas jednoho každého města se nařizuje, tak aby je s pilností sečta takové domův sečtení osobám těm, kterýmž by se taková zbírka odvozovala, odvedl. Kdež pak tíž židé na gruntech panských a rytířských jsou, tu se každá vrchnost při tom tak, jakž svrchu psáno stojí, zachovati a vyberouc touž zbírku od židův ji berníkům krajským odvésti má.

A poněvadž stavové toho obzvláštní potřebu býti poznávají, aby tyto všecky svolené pomoci a zbírky dobrým řádem vybírány býti mohly, dávají JMCské, nejvyšším úředníkům a soudcům zemským tímto sněmem tu moc, když by koli co toho z strany vybírání těch zbírek na soud zemský vzneseno bylo a v čem cokoli nápravy potřebovalo, aby to, pokudž by toho jakou potřebu uznali, v lepší řád uvésti mohli. A to nařízení jich tak stálé a pevné býti má, jakoby to tímto směrem nařízeno a sneseno bylo.

A kdož by koli na ty jmenované terminy takové zbírky a berně berníkům nejvyšším též i krajským k tomu tímto sněmem zřízeným při jednom každém terminu ve dvou nedělích pořád sběhlých zcela a zouplna neodvedl: tehdy ihned tíž nejvyšší berníci, též berníci v jednom každém kraji, neočekávajíce a neohlédajíce se na nic ani koho v tom ušetřujíce, k jednomu každému takovému takto se zachovati mají: vezmouce list obranný od desk zemských tomu každému pro neodvedení takových od něho i od poddaných jeho tímto sněmem svolených sbírek v jeho statek se uvázati a z něho [na svršcích], nábytcích jakýchkoli do té a takové summy i s škodami a náklady na to vzešlými prodávati aby moc měli. Pakli by na svršcích a nábytcích ta summa zadržalá se shledati nemohla, tehdy díl statku do té summy buďto zastaviti aneb prodati aby mohli. A což by tak koli prodáno bylo. toho jeden každý, kdožby koupil, užiti má. A kteříž by tak krajští berníci co z kterého statku a komuž by koli prodali, tomu aneb těm ve dsky zemské aby jej vložiti mohli. Jestliže by se pak kdo takovému uvázání neb prodávání na odpor stavěti chtěl, tehdy ihned berníci krajští na JMCskou to mají vznésti a JMCská toho každého ráčí sem na hrad Pražský obeslati, a več mu to obráceno bude, v tom sobě sám ten vinu dáti musí. A tíž berníci krajští mají z přiznavacích listů jednoho každého pilně, jak se přiznal a též zbírky od sebe odvedl, vyhledati a to opatrovati, aby se v tom žádného omylu a spletku nedalo. A za list obranný, kterýž od desk zemských pro nedání takových svolených pomocí vycházeti bude, nemá se více dávati, nežli patnácte grošův českých. Pakliby tu co při vybírání takových zbírek berníky krajskými sešlo: tehdy na nich a statcích jejich tak a tím způsobem, jakž nahoře o tom [...], kdožby časně berně dáti nechtěl, dobýváno býti má.

Kdožby pak statků pozemských neměli než toliko peníze na úrocích a takové výš psané svolené pomoci časně neodvozovali, toho na nich berníci krajští listem zatykacím tím způsobem jako z strany posudního pro předešlé zadržalé pomoci i pro tyto nyní svolené dobývati moci budou.

Vyhledalo-li by se pak, an by někdo v tomto království Českém v odvozování takových zbírek neupřímně se choval a čím by spravedlivě povinen byl, toho neodvozoval: tehdy každý dvojnásobně takovou svolenou zbírku a pomoc dáti a zaplatiti povinen bude. A berníci krajští předešlí i nynější na něm jí již způsobem výš psaným dobývati a k též zbírce přiložiti, také i všecky zadržalé berně zouplna zvyupomínati mají.

Jakož jest také JMCská na stavy milostivou žádost vzložiti ráčil, aby berni domovní z každého domu po dvacíti gr. Čs. na splacení lidu válečnému na zámcích pomezních trvajícímu předešlým způsobem do dvou let pořád sběhlých svolili, na kteroužto milostivou žádost JMCské stavové z poddané lásky za táž dvě léta pořád sběhlá takovou berni domovní svolují, kteráž tímto způsobem vybírána býii má: předkem JMCská skrze hejtmany a ouředníky a purkrabě na panství JMti to naříditi míti ráčí, též jedenkaždý pán a rytířský člověk i všecky osoby duchovní, tolikéž manové, dědinníci, dvořáci, nápravníci, cožkoliv v městech, městečkách, vesnicích neb kde jinde na panstvích a statcích svých lidí osedlých mají, z jednoho každého domu neb chalupy, buď veliké neb malé, v kderýchž lidé bydlejí, krom samých kovářských, pastuších a ovčáckých chalupí, též lázní v městečkách, ve všech, na kterýchž by osedlí hospodáři nebyli, aneb kteříž by od pánův svých lhůtu úrokův neplacením ještě za příčinou škod jim se stalých měli, aby jeden každý z těch nadepsaných osob na dvě léta pořád sběhlá každého roku po dvacíti gr. čes. z jednoho každého domu, jakž výš dotčeno, na dva terminy dal, totiž polovici na sv. Bartoloměje nejprve příštího a druhou polovici na sv. Mikuláše též potom ihned příštího berníkům krajským vyplnili a odvedli. Při čemž se jedenkaždý z strany přiznání a dávání té berně zachovati má, jakž o tom níže doloženo jest. A z toho dávání té pomoci proti Turku poddaní k ouřadu nejvyššího purkrabství Pražského, ani manové a poddaní purkrabství Karlštejnského, ani žádný jiný, bud číkoliv, v království tomto vynímati se nemají kromě těch lidí poddaných, kteří hlásku při zámku Karlštejně vykonávají.

Pražané pak a jiná města JMCské též JíMCové, jakožto králové České, v království Českém, kteříž třetího stavu užívají a místo té podomovní berně k takové pomoci na osazení zámkův pomezních na hotové summě za jeden každý rok až do vyjití těch dvou let pořád sběhlých pětmecítma tisíc kop míšen, dáti jsou se svolili, a to předkem na svatého Bartoloměje nejprve příštího polovici té summy, totiž dvanácte tisíc pět set kop míšn. a druhou polovici na den svatého Mikuláše léta tohoto etc. devadesátého devátého tolikéž dvanácte tisíc pět set kop míšn. a tak jiná léta na ty terminy až do vyjití těch dvou let táž pomoc výš psaným osobám tímto sněmem k přijímání takové berně nařízeným [..] se skládala a odvozovala; a taková berně na ty zámky pomezní, kdežby největší toho potřeba pro obhájení království tohoto a zemí k němu připojených kázala, aby obrácena byla a komisař, který od stavů v nařízen jest, takového placení přítomen býti a o tom, jak se témuž lidu válečnému podle milostivé vůle a nařízení JMCské na hranicích a pevnostech pomezních platiti bude, zprávu dáti má.

Než co se dědiníkův a dvořákův dotýče, ti vedle šacuňkův svých spravedlivých z statků svých z každé kopy gr. českých po půl pátu penízi českém sberouce na vejš jmenovaný čas krajským berníkům s listy poznávacími odsílati mají.

O pohořalých.

Jestliže by se pak kterým osobám jaká škoda od ohně a od krupobití stala (čehož pán Bůh milostivě ostříci rač) tedy ten [sic] z tolika osob, kolika by se taková (jakž naddotčeno) škoda stala, ani ti lidé berní obojích, totiž domovní i jiných tímto sněmem svolených zbírek dávati povinni nebudou. Však ten každý, komuž by se táž škoda anebo lidem poddaným jeho stala, má se dvou neb tří osob, sousedův svých, z stavu panského neb rytířského aneb jiných přísežných osob dobře zachovalých dožádati, aby takovou škodu, jak a na čem se stala, spatřily a ty osoby to pod pečeťmi svými berníkům krajským v známost uvésti mají. Ten pak komuž jest se taková škoda stala, týž list s poznávacími listy podle berní a zbírek svých berníkům krajským odeslati má, tak aby tíž berníci věděli se čím spraviti a jak mnoho komu na berni a zbírkách vyraziti.