32. Dobré zdání nejvyšších úředníků zemských Ferdinandu I. podané v příčině korunování Maximiliána II.: že země ku království Českému přivtělené nemají se "z moci a od stavův" účastniti, neboť by se příčilo svobodám království jakožto "hlavy", a poněvadž každá země sama svou povinnost koná; císař však nechť z každé země několik osob pozve.

Sine dato. Současný opis v státním archivu Vídeňském.

Böhmen I. 1400 - 1570.

Nejjasnější a velikomocný císaři římský, uherský a český králi, pane náš nejmilostivější! Jakož jste V. C. M. pominulého dne na nás ouředníky, soudce zemské a jiné rady své, jakožto věrné poddané, milostivě vznésti a nám oznámiti ráčili, jaké milostivé a otcovské vuole býti ráčíte, za živnosti své J. M. krále Maximiliána, pána našeho milostivého, jakožto budoucího krále a pána našeho dáti, korunovati, s tím mnohým milostivým předkládáním, že to V. C. M. tím milostivým otcovským způsobem činiti a před sebe bráti ráčíte, tak aby za živnosti V. C. M. král Maximilián J. M. korunován býti mohl, a tudy aby tak dobře po smrti jako za živnosti V. C. M. láska, svornost mezi námi poddanými V. C. M. trvati mohla, a J. M. nám, což králi českému a pánu budúcímu našemu náležitého, učiniti ráčil; i také my stavové království Českého a země k němu příslušející abychom povinnost J. M. učinili a to vše podle svobod království Českého, tak jakž v širších slovích předložení V. C. M. v sobě obsahovalo a zavíralo, milostivě nám poroučejíc, abychom V. C. M. dobré zdání své jako věrní poddaní oznámili, jak a kterým zpuosobem to by se předsevzíti mohlo, nebo že byste V. C. M. to rádi bez prodlení vyříditi a vykonati ráčili.

I majíce my na to na všecko se vší poddaností bedlivé, co jednom ten krátký čas postačiti mohl, rozmluvení, tuto svú poníženú odpověď V. C. M. se vší poddaností dáváme:

A předně, že V. C. M. takovou milostivou a otcovskou péči o nás, věrné poddané své, netoliko za živnosti ale i po smrti V. C. M. míti ráčíte, tak aby všecky věci ke cti a chvále pánu Bohu i všemohúcímu a ke všemu chvalitebnému dobrému státi a trvati mohly, z toho V. C. M. poddaně se vší ponížeností, jakž muože nejvýš býti, děkujeme a té jisté víry jsme, že pán Buoh všemohúcí za takové křesťanské pečování, kteréž V. C. M. o dědice a věrné poddané své míti ráčíte, zde dlouhým zdravím a šťastným panováním a na onom světě věčná odplata býti ráčí.

A podle toho se při nás poddaně snáší, poněvadž na sněmu, kterýž jest 49. léta zde na hradě Pražském držán byl, na kterémžto sněmu J. M. Kr. Maximilian za krále českého přijat a vyhlášen jest, zřetelně doloženo jest, že kdybyste se V. C. M. s stavy království Českého o to snésti ráčili, aby J. M. korunován býti ráčil, však na ten zpuosob a s těmi se všemi výminkami, jakž týž sněm to v sobé obsahuje a zavírá: a protož na takové stavuov svolení aby V. C. M. takovým svým otcovským chvalitebným předsevzetím dlíti neráčil, nýbrž to podle své milostivé vuole, jakž pak i za to poníženě prosíme, neprodlévaje vykonati a sněm obecný o to na hrad Pražský a to mezi tímto časem a sv. Duchem nejprvnějším (nebo toho nejpříležitější čas podle zdání našeho uznáváme) položiti a v rozepsání ihned jmenovati, že V. C. M. pro tu příčinu strany korunování sněm rozpisovati ráčíte. A poněvadž se v tomto království Českém ten zpuosob a obyčej zachovává, že vždycky každá královna česká s králem korunována bývá: i to ponížené zdání naše jest, začež i poddaně prosíme, že V. C. M. to též milostivě obmysliti ráčíte, aby také korunování Její M. králové jedno s druhým vykonati se mohlo, což se při nás snáší, že by i stavuom království Českého velmi vděčné a příjemné bylo; pakli by to při témž času toliko pro tu příčinu, slyševši my, že Její M. těhotným životem obtížena býti ráčí, na překážku bylo, tehdy nicméně, jakž předešle dotčeno, strany korunování J. M. Kr. Maximiliana aby svuoj pruochod míti mohlo.

A k takovému korunování aby země k tomuto království připojené a vtělené z moci a od stavuov ku korunování posílati měly: toho se v žádných, pamětech, ani kteří sou při korunování J. M. krále Ludvíka a V. C. M. byli, nenachází, nebo každá. země, jakž jistá zpráva se dává, svú vlastní povinnost, kterúž k králi českému, též J. M. jim činiti ráčí, má; nad to, že při žádném korunování, v ceremoniích ani v jiných zpuosobech, což k království Českému náleží, od nižádných jiných zemí ani žádného jiného, nežli toliko co obyvatelé království Českého za chvalitebný zpuosob měli a mají, dotýkáno nebylo. A protož se při nás nevidí, aby zapotřebí bylo jaké sněmy jiným okolním zemím, k království Českému náležitým, před tímto korunováním položiti, nebo by to bylo i proti svobodám a starobylým dobrým pořádkům království Českého jakožto hlavě; než to jest naše ponížené zdání, abyste V. C. M. nejznamenitější osoby z týchž zemí, k království Českému náležitých, od osoby své císařské k témuž korunování obeslati ráčili, tak aby ty osoby, sjedouce sem pro poctivost V. C. M., Jeho T. krále Maximiliána a království Českého, jakožto oudové tohoto království při tom tu býti mohly.

A nad to se připomíná i v starých pamětech se nachází, že v takových slavných věcech a ceremoniích a korunování i jiní okolní kurfirštové a knížata zváváni jsou bývali i nacházeti se dávali; a poněvadž V. C. M. i Jeho M. král Maximilián ráčí s okolními kurfiršty a knížaty v krevním přátelství spřízněni, v sousedství nad to i na větším díle v dědičných erbajnuňcích království České býti, tehdy též také jest naše ponížené zdání, abyste V. C. M. toho nikoli neráčili pomíjeti, nýbrž podle milostivé vuole své táž knížata ku poctivosti V. C. M., králi Maximiliánovi, jakožto králi českému, k takovému korunování zváti, což by k budoucí lásce i všelikému dobrému sousedství (prohlídaje i k tomu, kterak i ze všeho křesťanského křesťanstva znamenití poslové při dvoře V. C. M jsou, kteříž pak to všecko, co se tu při tom korunování díti bude, ve všem křesťanství i dále ji rozhlásí) sloužiti mohlo.

Naposledy pak, když bohdá šťastně takové korunování se před se vezme, jakú předkem J. M. král Maximilián před korunováním svým stavnom tohoto království povinnost, i také potom stavové zase J. M. Kr. poddanost učiniti mají, o tom o všem zřízení zemské, starobylý pořádek i také sněm léta 49 učiněný v sobě obsahuje a zavírá.

A jaké pak ceremonie při tom korunování a jiné zpuosoby se zachovávají, to V. C. M. v mnohých starých pamětech, o čemž také V. C. M. poníženě oznámíme, milostivě najíti ráčí. A s tím se V. C. M. poníženě a poslušně poručena činíme.




Přihlásit/registrovat se do ISP