Item, jakož jsou Adam, Hendrych, Zdeněk a Joachym, bratří z Švamberka a na Přindě, žádost na stavy království Českého vzložili, kdež jest jim J. M. Kr. na zámku Přindě se vším jeho příslušenstvím k první sumě, což na tom zápisu mají, osm set kop grošuov českých na prostavení a k tomu životy vajše připsati ráčil, tak jakž tíž majestátové šíře ukazují a v sobě zavírají: stavové k takové sumě, tolikéž i k těm životuom připsání, své povolení dávají.

Item, též se stavové k J. M. Kr. přimlouvají za Jiříka Voděradského z Hrušova, aby J. M. Kr. lidi ve vsi Solopiskách a v Malenovicích, neb on v té vsi statku dědičného více má, na kterýchž sedmnácte kop dva gr. české platu býti praví, od panství Kolínského jemu doprodati ráčil: neb stavové také své povolení k tomu, jestliže sobě to při J. M. Kr. objedná, dávají.

A jakož jest J. M. Kr. Florianovi Gryšpekovi z Gryspachu zámek Nectiny se vším jeho příslušenstvím k dědictví doprodati ráčil: i na J. Kr. M. milostivou přímluvu a jeho poníženou prosbu stavové k tomu také své povolení takového dědictví dávají.

Také jsou se na tomto s J. M. Kr. vuolí všichni tři stavové snesli, aby suchých a na slady nesdělaných ječmenův žádný ven z země žádným zpuosobem nevezli; pakli by se kdo toho přes toto naše snešení dopustil a suchý a nesdělaný ječmen ven z země vezl a v tom postižen byl, ten, kdož by jej postihl, bude moci jemu takový ječmen vzíti a k svému užitku obrátiti. A tento artikul má hned po městech a městečkách vyvolán býti; a ta zápověď má se začíti o středopostí nejprve příštím léta tohoto 58.

A jakož Jan Táborský z Klokotské Hory má majestát od slavné paměti krále Ludvíka J. M. na kus místa od domu někdy k dvoru Její M. královny, slavné paměti, přikoupeného, tak jakž týž majestát to v sobě šíře drží a zavírá, při tom nás všech tří stavuov žádajíc, aby téhož majestátu užiti mohl a jemu do desk aby vložen byl: k čemuž stavové, pokudžby to sobě na J. M. Kr. obdržeti mohl, povolení dávají, však jiným beze škody.

A jakož také, jakž zpraveni býti ráčíme, z starých berní zvláště pak těchto pominulých dvou let, tolikéž svoleného posudního, po krajích veliká suma peněz za lidmi zuostává a po napomenutí, kteréž se na předešlém sněmu obecním stalo, po komornících, ani po zatýkačích, pokutách týmiž sněmy vyměřených, takových berní a posudního spraviti jsou zanedbali; kdež pak J. M. arcikníže některé osoby, kteréž jsou posudního nedaly, z dvojnásobného posudního podle pokuty sněmem vyměřené, jest obeslati ráčil, však potom s volí a vědomím J. M. Kr. z té pokuty na jistý způsob jsou propuštěny s takovou vejminkou, že jsou takové pozuostalé posudní v jistém času, kterýž jest již dávno pominul, složiti a vyplniti měly, ale přes to přese všecko toho jsou až posavad neučinily: a protož J. M. Kr. stavy milostivě napomínati ráčí, poroučejíc, aby jeden každý, co kdo berně nebo posudního dlužen zuostává, berníkuom a výběrčím k tomu voleným spravil a dal, a to konečně po vykonání tohoto sněmu ve dvou měsících pořád sběhlých. Nebo jestliže by se kdo tak nezachoval, již by J. M. Kr. k tomu příčina dána byla, že by J. M. k jednomu každému podle práva a vyměřených pokut sněmy obecnými se zachovati a z dvojnásobného posudního obsílati poručiti ráčil, ač by J. M. raději toho ráčil pominouti, kdyby se bez toho, jakž náleží, chovali a rovnost v tom drželi a tak by se škod uvarovati mohli.

Také J. M. Kr. jistá zpráva dána jest, kterak by někteří po shoření desk zemských duchovní, zápisné a lenní statky za dědičné sobě do desk vložiti měli, což zřízením zemským pod těžkou pokutou zapovědíno jest: a protož J. M. Kr. všech i jednoho každého milostivě napomínati a poroučeti ráčí, aby každý k svým věcem tak přihlídl a vklady své sobě přehlídnouti dal, jestliže by kdo z nevědomí, z omylu, aneb jakkoli jináč které statky duchovní, zápisné neb lenní vedle dědičných za dědičné do desk zemských sobě vložil, aby je zase konečně v šesti měsících po zavření a dokonání tohoto sněmu z týchž desk vymazati dal. Neb J. M. Kr. neráčí toho žádostiv býti, aby kdo v takovou pokutu zřízením zemským vyměřenú upadnúti aneb skrze to jakou těžkost trpěti měl; pakli by přes tuto milostivou výstrahu J. M. po vyjití nadepsaného času, kterýž takový statek duchovní zápisný neb lenní ve deskách zemských mezi dědičnými nalezen byl, již by J. M. Kr. k tomu každému, kdož by tak nepořádně proti zřízení zemskému na ublížení J. M. Kr. spravedlivosti co vložil, podle vyměřené pokuty se zachovati poručiti musil.

Item, tolikéž také stavové jsou srozuměli z relací od vyslaných osob minulého sněmu, co se Hory Kutny, aby na pád nepřišla, dotýče, že by ještě založení potřebovala, jakž i dále místodržící nejvyššího mincmejsterství o tom zprávu dal: i nechtíce stavové předkem pro dobré J. M. Kr. i všech obyvateluov království tohoto, aby takový pád ke škodě vší země přijíti měl a nemohouce na ten čas tak brzy a spěšně k penězuom přijíti, J. M. Kr., jako pána svého milostivého, za to prosí, aby J. M. Kr. milostivě k tomu nápomocen býti ráčil, aby místodržící nejvyššího mincmejsterství do čtyř tisíc kop grošuov českých pod úrok shledati mohl, tak aby se z těch peněz toho puol třetího tisíce kop grošuov č. dluhu předešlého, v kteréž, se on místodržící na povolení stavuov minulého sněmu vzdlužil, zaplaceno bylo a jeden tisíc kop gr. čes. ještě k fedrování týchž hor aby se vynaložil; poněvadž se ta zpráva dává, že tudy těm horám může spomoženo býti, aby ku pádu nepřišly; a z ostatních pěti set kop gr. č. půl třetího sta kop gr. č. na ouroky též hlavní sumy aby se zachovalo, a druhých puol třetího sta kop gr. č. doktoru Matheolovi, kterýž při J. M. arciknížecí jest a knihy lékařské, kteréž všem obyvateluom království tohoto k pohodlí budou, působí a je tisknouti dáti českým jazykem chce, na pomoc aby dáno bylo. A u kohožbykoli ta suma svrchu psaná čtyry tisíce kop gr. č. shledána býti mohla, na tomto jsou se všichni tři stavové království Českého snesli a se dožádali ouředníkuov a soudci zemských, aby jistci a rukojmě za touž sumu se postavili, na ten jistý konec a způsob, že podle týchž ouřednikuov a soudci zemských všichni tři stavové království tohoto a spolu s nimi na nejprvnějším sněmu obecním, kterýž držán bude, to před se vezmou a na místě postaví, aby ty čtyry tisíce kop gr. č. konečně dány a zaplaceny byly. Podle kterýchžto přípovědí a snešení stavův úředníci a súdcové zemští tak učiniti chtějí, a nad to vajše o objednání týchž peněz, jestliže by Petr Hlavsa z Liboslavě k týmž úředníkuom a soudcuom zemským utekl se, mají ho radou svou neopouštěti.

Také jsou všichni tři stavové království Českého se svolili, aby od Adama Budovce z Budova počet z berně, kterouž jest jakožto colmistr předešlého roku k sobě přijímal, přijali a po přijetí téhož počtu aby jej též i z prvního, kterýž jest učinil, deskami kvitovali. A tyto osoby od stavův k tomu voleny jsou, z stavu panského: Jan Bořita z Martinic na Smečně, purkrabě karlštejnský, Jindřich z Valdštejna na Dobrovicevsi; z stavu rytířského: Vilém Muchek z Bukova, Jan Šlovský z Šlovic; z Starého města Pražského: Jiřík Zvůnek z Ottrštorfu, z Nového města: Mikuláš od černé rúže; a J. M. Kr. také k témuž počtu osobu vydati poručiti ráčí. Pakli by ty osoby co za nedostatek při tom měly, to na soud zemský vznésti a jak jim o tom poručeno bude tak se zachovati mají. A též tyto osoby svrchu psané: Jana z Říčan na Kosově Hoře, Jiříka Žďárského z Žďáru na Kladně, Mistra Jakuba z Varvažova z těch dvou berní léta 54. a léta 56, z kterýchž berní jsou počet učinili, na místě stavů kvitovati mají.

A jakož J. M. Kr. toho úmyslu býti ráčí, aby se světnice soudná sklenula, i také katedra, což k tomu náležitého, jinak a lépe nežli nyní jest udělána a spravena byla, kteréžto dílo tak brzo, nežli by některý čas, když se soud zemský držívá, přišel, uděláno býti nemuož, a protož jestliže by se takové dílo v soud zemský když na časy vyměřené držán bývá, přitrefilo a hotovo nebylo a pro tu překážku soud zemský v soudné světnici se držeti nemohl: na tomto jsou se všichni tři stavové snesli, aby dotčený soud zemský v zelené světnici držán a souzen byl, i také výpovědi a nálezy činěny býti mohly. Avšak, jakby soudná světnice hotova byla, toto naše svolení má zase minouti a tu, jakž od starodávna bývalo, nálezy a výpovědi se činiti mají. A jestliže by desky zemské, pro tu potřebu nahoře dotčenú, nemohly v to místo, kdež se soud zemský držeti bude, nošeny býti, J. M. Kr. ráčí místo k tomu obmysliti a zříditi, kde by desky zemské chovány v tom času, než se to dílo vykoná, opatrovány a k soudu zemskému do zelené světnice nošeny býti mohly.

Relatorové z stavu panského:

Vilém z Rožumberka na Krumlově, vladař a správce domu a rodu Rožumberského.

Jan mladší z Lobkovic a na Tejně Horšovském, nejvyšší purkrabě pražský.

Jan starší z Lobkovic na Zbiroze a Točníce, nejvyšší hofmistr království Českého.

Adam z Šternberka a na Zelené Hoře, nejvyšší komorník království Českého.

Joachym z Hradce a na Hradci, nejvyšší kancléř království Českého.

Jan starší z Švamberka a na klášteře Milívském, nejvyšší sudí dvorský království Českého.

Jan Bořita z Martinic a na Smečně, purkrabě Karlštejnský.

Ladislav z Lobkovic a na Chlumci, krále J. M, dvoru v království Českém maršálek a nad apelacími president.

Zbyněk Berka z Dubé a Lipého, na Mělníce a Zákupí, nejvyšší kamrmejstr království Českého.

Joachym Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte na Rabštejně, krále J. M. a koruny České německých lén hejtman a krále J. M. téhož království komory české president.

Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic na Ličkově, markrabství Dolních Lužic lantfojt, přiznal se skrz nejvyššího pana purkrabí.

Václav Zajíc z Hazmburku a na Strakonicích, nejvyšší Mistr převorství českého a týž nejvyšší truksas království Českého.

Jaroslav z Pernštejna a na Pardubicích; nejvyšší štolmistr krále J. M.

Zdeněk Mezřický z Lomnice na Ledči a Žehušicích, přiznal se skrze pana kancléře.

Petr z Švamberka a na Ronšperce.

Zdeněk Berka z Dubé a z Lipého a na Rychmburce.

Jaroslav Smiřický z Smiřic a na Škvorci, přiznal se skrze Jana Švamberka.

Hendrych starší z Švamberka a na Zvíkově.

Jindřich Plánský z Ziberka na Velharticích, krále J. M. hejtman Menšího města Pražského.

Heralt Kavka z Říčan na Štěkni a Švihově.

Jan z Říčan na Kosově Hoře.

Adam z Švamberka a na Přimdě.

Jindřich z Valdštejna a na Dobrovicevsi.

Jan starší z Říčan a na Janovicích, přiznal se skrze Jana mladšího.

Jiří z Valdštejna a na Hostinném.

Lorenc Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte na Neydeku.

Zikmund Berka z Dubé a z Lipého na Novém Stranově, přiznal se skrze Jana Bořitu z Martinic.

Voldřich Holický z Šternberka a na Lišně, přiznal se skrze nejvyššího p. komorníka.

Jindřich purkrabě z Donína na Benátkách, přiznal se skrze pana Lorence.

Mauric Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte na Plané, přiznal se skrze pana Lorence.

Jaroslav Vranovský z Valdeka.

Krištof z Lobkovic na Bílině a Kosti.

Václav z Lobkovic a na Duchcově.

Jan z Vejtmile a na Chomútově, přiznal se skrz nejvyššího p. písaře.

Šťastnej Křinecký z Ronova.

Jetřich Špetle z Janovic a na Břežanech, přiznal se skrze nejvyššího pana sudího.

Mikuláš Zajíc z Hazmburku a na Budyni, přiznal se skrze Václava Zajíce bratra svého.

Jan nejmladší z Lobkovic a na Krakovci.

Šebestian Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte a na Švamberce.

Zdeněk z Valdštejna a na Stěpanicích.

Václav z Valdštejna a na Lomnici.

Kundrát Krajíř z Krajku a na Mladé Boleslavi.

Albrecht Libštejnský z Kolovrat a na Hrádku.

Bořivoj purkrabě z Donína.

Kašpar Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte a na Hasištejně.

Abundus Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu z Lokte; tito oba přiznali se skrze Lorence Šlika.

Jan Berka z Dubé a z Lipého a na Kuřívodech.

Albrecht Berka z Dubé a z Lipého a na Loukovci.

Zikmund Helt z Kementu a na Meziříčí, vicekancléř království Českého.

Jan jinak Erasim z Švamberka a na Boru, přiznal se skrze Václava Švihovského.

Krištof z Roupova a na Pořičí.

Krištof z Valdštejna na Libštejně.

Kamillus purkrabě z Donína, přiznal se skrze p. sudího.

Jan z Valdštejna na Oujezdě.

Jiřík hrabě z Gutnštejna na Ryzmberce.

Ferdinand z Ryzmberka a z Švihova na Dobříši.

Zdeněk Zmrzlík z Svojšína a na Petrachovech.

Jiřík z Herštejna a z Velhartic.

Hendrych Kurcpach z Kurcpachu.

Jan z Valdštejna na Tuři.

Adam Ungnod z Suneku.

Jan z Vartemberka.

Karel z Pibrštejna a na Divíně.

Krištof Hasištejnský.

Relatorové z stavu rytířského:

Volf z Vřesovic a na Doubravské Hoře, nejvyšší písař království Českého.

Jiřík z Gerštorfu a na Cholticích, podkomoří království Českého.

Šebestian Markvart z Hrádku na Bělé a Nekmiři, purkrabě karlštejnský.

Bernart Žehušický z Nestajova na Ryzmburce, purkrabí kraje Hradeckého.

Adam Koc z Dobrše a na Vohrazenicích, přiznal se skrze Šebestiana Markvarta z Hrádku.

Jan starší Salava z Lípy a na Malešově.

Zdeněk Malovec z Malovic a na Kamenici.

Voldřich Dubanský z Duban na Liběšicích, králové Její M., slavné paměti, podkomoří a hejtman hradu Pražského.

Jan Leskovec z Leskovce na Cerekvici a Lešně.

Petr Bechyně z Lažan a na Pičíně a Buštěhradě, krále J. M. hejtman Starého města Pražského.

Vilém Muchek z Bukova, hejtman Nového města Pražského.

Petr Chotek z Vojnína a na Vraném, krále J. M. v království Českém prokurátor.

Hanuš Rejnšpergar z Renšperku a na Tuřiněvsi, krále J. M. rada.

Florian Grispek z Grispachu a na Kaceřově, krále J. M. rada.

Hanuš Špígl z Milčic a na Klumíně, krále J. M. rada a rentmejstr při komoře české v království Českém.

Krištof z Vřesovic a na Kostomlatech.

Smil Myška ze Žlunic na Hrádku na Pojousy.

Suda z Řenec na Zdechovicích.

Václav Leskovec z Leskovce na Střele.

Jan starší Kalenice z Kalenic na Brnikách.

Jan Čejka z Olbramovic na Kácově nad Sázavou, přiznal se skrze Heralta Kavku.

Jan Jeníšek z Oujezda na Svrčovci.

Vilém z Hradešína.

Václav starší Bechyně z Lažan na Dušnících.

Jetřich Rejchl z Rejchu na Srbči.

Jan mladší Kalenice z Kalenic na Škvořeticích, přiznal se skrze nejvyššího p. komorníka.

Věněk Černín z Černína.

Markvart Věžník z Věžník na Věžnících.

Zdeněk Záruba z Hustiřan na Cerkvicích, přiznal se skrze Bernarta Žehušického.

Albrecht z Vřesovic.

Krištof Zylvar z Pilníkova na Vlčicích, přiznal se skrze n. pana písaře.

Ladislav Běšín z Běšín na Liticích.

Václav Lukavský z Lukavce.

Diviš Malovec z Libějovic a na Libějovicích.

Pavel Malovec z Libějovic na Rabí.

Jiřík Cetenský z Cetně a na Vinařicích.

Mikuláš Miřkovský z Tropčic na Chodové Plané.

Václav Cetenský z Cetně na Rokytovci.

Jan Koc z Dobrše na Bystřici.

Trystram Předenice z Předenic.

Jiřík Kokořovec z Kokořova na Šťáhlavech.

Smil, Voldřich, Jindřich bratří Janovští z Janovic a na Janovicích.

Zikmund Anděl z Ronovce na Heřmanově Městci.

Jan Myška ze Žlunic.

Prokop Štítný z Štítného.

Jan Čabelický z Soutic na Tejně nad Vltavou, přiznal se skrze Zdenka Malovce.

Vondřej Nebřehovský z Nebřehovic na Pyšelích, přiznal se skrze Markvarta Věžníka.

Vilém Čejka z Volbramovic na Lišanech.

Albrecht Netvorský z Břízy na Břežanech.

Mikuláš starší Vančura z Řehnic na Jiřicích.

Michal Španovský z Lisova na Pacově.

Jiřík Vchyňský ze Vchynic.

Adam Mirek z Solopisk.

Jan Mladota z Solopisk.

Hendrych Kekule z Stradonic na Loutkově.

Šťastný Šmuhař z Rouchova.

Adam Budovec z Budova na Janovičkách.

Jan starší Vratislav z Mitrovic na Skřípli.

Zikmund Malovec z Malovic na Vejrči.

Hans Jiřík z Rejcištejna.

Jan Šlovský z Šlovic na Volešné.

Jakub Hruška z Března na Bitozevsi.

Václav Hrabaně z Přerubenic.

Vojtěch z Vřesovic.

David Střela z Rokyč na Cerhenicích.

Adam Řepa z Neveklova na Tloskově.

Jan Vratislav z Mitrovic na Mníšku.

Krištof Muchek z Bukova na Voseku.

Vilém Beřkovský z Šebířova.

Kuneš Vidlák Radímský z Slavkova na Neustupově.

Henrych a Ginter bratří z Bínu.

Václav mladší Bechyně z Lažan na Dlouhé Lhotě.

Jan starší z Břízy na Lojovicích.

Jan Žehušický z Nestajova na Tupadlech.

Hertvík odtudž na Svojanově, přiznal se skrze strejce.

Jindřich Haugvic z Biskupic.

Čeněk Dašický z Barchova.

Petr FIořešovec Studeněveský z Libošína.

Petr Bílský z Kaříšova.

Joachym Beřškovský z Šebířova na Brozanech.

Václav Voračický z Paběnic na Polance.

Erazim Zumrfeld, jinak Častl z Tumnic, na Skřivanech.

Gabriel Klenovský ze Ptení na Vlašími.

Jan Velemyský z Velemyšlovsi na Tejnci nad Sázavou.

Jakub Chodaur z Lokte na Chodově.

Heřman z Bubna.

Bohuslav Malovec z Malovic na Nemyšli.

Voldřich Malovec z Malovic na Borotíně.

Arnošt Bryknar z Brukštejna na Klecanech.

Mikuláš Bryknar z Brukštejna.

Jiřík Mošaur z Valdova na Dobřejovicích.

Jiřík Poděradský z Hrušova na Dobřeni.

Adam Předbor z Radešína.

Jetřich Fictum z Eklburku.

Jindřich Vencelík z Vrchoviště na Včelnici.

Vilém Švik z Lukonos na Filířovicích.

Jan Prostibořský z Prostiboře.

Prokop Otmar z Holohlav na Skalici.

Bohuslav Těmín z Těmnic.

Václav Raus z Vražkova.

Jan Ježovský z Lub.

Jan Čeřovský z Robous.

Adam Loubský z Lub.

Jan Vosovský z Adlaru.

Petr Hruška z Března.

Jan Žatecký z Vejklštorfu.

Kašpar Zelender z Prošovic.

Jeroným z Hrobčice na Slatině.

Jan Mikeš z Hrobčice na Pálči.

Václav z Peclinovce.

Mikuláš Humpolec z Tuchoraze.

Řehoř z Chocemic.

Havel Šamša z Kosmačova.

Mikuláš Karyk z Řezna na Chvalách.

Václav Podhradský z Vlčí Hory.

Pražané Starého, Nového i Menšího, všech tří měst Pražských, Horníci i jiní poslové z měst na místě všeho stavu městského.