Item, na tomto jsou se také všickni tři stavové království českého snesli a svolili, jakož jest J. M. Kr. s J. M. knížetem Albrechtem Bavorským námluvu a zuostání učiniti ráčil strany mezí a hranic, o kteréž s královstvím Českým a knížetstvím Bavorským na rozepři býti ráčí, aby s obou stran po dvou knížatech vydati ráčili, ti aby na též meze a hranice vyjeli aneb na místě svém osoby hodné rozumné vyslali, a ti aby na to při přítomnosti ubrmana mocného anebo na místě jeho vyslaných vyjeli a to všecko, což na rozepři jest, ohledali a spatřili a k tomu svědky s obou stran, cožby která ukazovati chtěla, vyslyšeli, a budouli moci přátelsky to smluviti, to aby při tom stálo, pakli nic, aby o to spravedlivou vajpovědí konec učinili; a nemohliliby se táž knížata od obou stran volená a k tomu vydaná o takovou výpověď srovnati a snésti, aby najvyšší a mocný ubrman k tomu volen byl, J. M. kníže Melichar, biskup bicpurský, ten k kteréžbykoli straně připadl, aby v své mocnosti zuostalo a strany oboje aby se tak podle též mocné vejpovědi zachovati povinny byly: k tomu stavové J. M. Kr. povolují, aby J. M, Kr. k takovému rovnání a mezí ohledání a spatření i té vší věci, jakž se svrchu píše, vykonání, J. M. kníže Augusta, kurfiršta saskéhoť a kníže Jiřího, biskupa pamberského, z strany své a od koruny království Českého vydati ráčil, však na tento jistý způsob a s touto vejminkou. Předkem táž knížata od obou stran vydaná, tolikéž i najvyšší ubrman, aby na žádná zřízená práva buď říšská neb česká té rozepře neslyšeli, ani také na ně anebo podle nich žádné vejpovědi nečinili a toho nesoudili, než na to vyjetí, na očité spatření a svědky podle božské jedné každé strany spravedlivosti, dostatečného pruovodu a ukázání, to aby bylo rozsouzeno. A takoví svědkové z strany království Českého aby vedeni byli v městě Klatovech, a budeli chtíti druhá strana při tom vedení a zapisování svědkův dvě osoby míti, kdyžby se jí časně o tom oznámilo, toho vuoli aby měla; tolikéž proti tomu, kdyby strana druhá svědky vésti měla, v kterém místě a kde, to aby časně J. M. Kr. oznámila, aby J. M. Kr. tolikéž dvě osobě k takovému vedení a zapisování svědkův vyslati ráčil. A poněvadž k takové věci prodlení tohoto sněmu již čas krátký jest, aby se to mohlo tak vyříditi a vykonati, za to stavové J. M. Kr. prosí, aby toho k dalšímu času a prodlení odložiti ráčil.

A jakož jest také i J. M. Kr. milostivě to stavům předložiti ráčil, kterak Hora Kutná na znamenitém pádu stojí, tak jestliže jí brzce pomoženo nebude, do konce zahyne, žádajíc toho J. M. Kr. na stavích, aby z prostředku svého osoby, kteréžby horám rozuměly, vyberouc tam odeslali, aby na to na všecko pohleděti, zprávu vzíti mohly a též osoby na ty cesty a prostředky pomyslily, kudy by jim pomoženo býti mohlo, a tolikéž aby suma peněz od stavuov obmyšlena a nařízena byla, tak aby to spěšně se opatřiti mohlo, s tím milostivým doložením, že J. M. Kr. proto to oznamovati ráčí, kdyžby ty hory ku pádu přišly, aby J. M. Kr. v tom vina přičtena nebyla, neb že J. M. Kr. těchto všech let penězi svými, pokudž J. M. Kr. najvýše možné bylo, opatrovati ráčil: i ač to stavové království českého dobře znají, žeby za slušné bylo, pokudž najvýše možné, takové hory aby ku pádu nepřišly, aby opatřeny byly, poněvadž táž Hora Kutná za jeden klenot J. M. Kr. a království Českého jesti, též možnost při sobě pro předešlé i nynější dávání a těžkosti na ten čas najíti nemohou, aby jakou sumu J. M. Kr. tak spěšně obmysliti mohli; nežli za to J. M. Kr. stavové poníženě prosí, aby J. M. Kr. to tak obmysliti a opatřiti ráčil, pokudž nejvýš možné jest, aby ty hory penězi, totiž do puol třetího tisíce kop grošuov českých, až do budoucího sněmu založiti, tak aby k svému pádu nepřišly, ráčil. A na takové vyjetí a patření, cest i prostředkuo vyhledávání, kudyby týmž horám spomoženo býti mohlo, stavové z prostředku svého Lorence Šlika z Holejče, hrábí z Pasounu a z Lokte, Joachyma Šlika z Holejče, hrábí též z Pasounu a z Lokte a na Rabštejně, krále J. M. a koruny české německých lén hejtmana, Jindřicha z Valštejna na Dobrovicevsi, z pánuov; Jana staršího Salavu z Lípy na Malešově, Jana z Vitenče, Václava Sokola z Leskovce, z vladyk; [ J a ti, když jim od J. M. Kr. aneb od J. M. arciknížete na místě J. M. Kr. o to den jmenován bude, do Hory Kutny aby se sjeli a od místodržícího nejvyššího mincmejstrství i od jiných ouředníkuov Hory Kutny zprávu dostatečnou o té vší věci vzali, to všecko sami spatřili a ohledali, a při nejprvnějším sněmu J. M. Kr. i také stavům při tom i s svým dobrým zdáním oznámili; a tu stavové spolu s J. M. Kr. jakby se týmž horám pomoci mohlo, i také do té sumy puol třetího tisíce kop grošuov českých, cožby tak J. M. Kr. vynaložiti na ně ráčil, aby zase to J. M. Kr. navráceno býti mohlo, jednati chtějí.

A jakož předešlého času stavové království Českého k tomu své povolení dali, aby s knížetem Augustem, kurfirštem saským, J. M. o panství Švarcmburské se srovnati a smluviti moci ráčil; i poněvadž z vuole boží ta smlouva mezi J. M. Kr. a týmž kurfirštem saským se stala, tak že se mezníci anebo lízy na témž panství mezi J. M. Kr. a kurfirštem pro budoucí paměť saditi mají: i k takové smlouvě stavové povolení své dávají, a k mezování téhož panství podle smlouvy učiněné z prostředku svého vydávají Litvína z Lobkovic a na Bílině, Jana z Vajtmile a na Chomutově z pánuov, Jiříka z Ocelovic, Brykcího Štampacha z Štampachu na Kněžicích; a ti kdyžby od J. M. Kr. aneb od J. M. arciknížecí na místě J. M. Kr. ke dni určitému a v místo uložené k takovému mezování obesláni byli, aby se najíti, ty mezníky a lízy podle též smlouvy vymeziti a to na místě a konci postaviti mohli.

Item, na tomto jsou se také stavové snesli a svolili: jakož jest Adam Budovec z Budova, tohoto roku pominulého, léta oc padesátého šestého, ode všech tří stavuov království českého za colmistra volen byl, poněvadž jest on, Adam Budovec, osobám od stavuov tímto sněmem voleným počet řádný učinil, aby ty osoby tímto sněmem volené, totiž Jindřich z Valdštejna na Dobrovicevsi, Jaroslav Libštejnský z Kolovrat na Petršpurce, Adam Koc z Dobrše na Vohrazenicích a Pavel z Malovic na Zbraslavicích, doktor Jan Kunstat z Pomberka, Vít Řežaba, měšťané Starého i Nového měst Pražských na místě všeho stavu městského, moc měly, jej, Adama Budovce z Budova, z téhož příjmu a vydání dskami zemskými kvitovati s takovouto při tom vejminkou: poněvadž jedna země druhé, což se jest v které šacuňkuov berně sběhlo, počty činiti mají a ty ještě vykonány nejsou, aby se tomu, co na kterou zemi dáti jest přišlo, aby v tom rovnost zachována byla, vyrozuměti mohlo, jestližeby mezi tímto královstvím a markrabstvím Moravským takovým vydáváním co na rozepři vzniklo, že on, Adam Budovec, o tom o všem, jakž jest to přišlo, zprávu učiniti a to dále vykonati, a což jest k sobě od colmistra markrabství Moravského přijal, odvésti povinen býti má.

Relatorové z stavu panského:

Osvícená knížata Hendrych starší a Hendrych mladší sv. Římské říše purkrabové v Míšni, hrabata z Hartnštejna a páni z Plavna a z Gerova.

Vilém z Rožmberka a na Krumlově, vladař panství a rodu domu Rožmberského.

Jan mladší z Lobkovic a na Tejně Horšovském, nejvyšší purkrabě pražský.

Jan starší z Lobkovic a na Zbiroze a Točníku, nejvyšší hofmistr královstvie českého.

Adam z Šternberka a na Zelené Hoře, nejvyšší komorník královstvie Českého.

Jan mladší z Valštejna a na Hrádku nad Sázavou, nejvyšší sudí královstvie českého.

Joachym z Hradce a na Hradci, nejvyšší kancléř královstvie Českého.

Jan starší z Švamberka a na Klášteře Milivském, nejvyšší sudí dvorský královstvie Českého.

Jan Bořita z Martinic a na Smečně, purkrabí karlštejnský.

Václav Zajíc z Hazmburka a na Strakonicích, nejvyšší Mistr převorství českého a též nejvyšší truksas království Českého.

Ladislav z Lobkovic a na Chlumci, krále J. M. dvoru v království Českém maršálek a nad apelacími president.

Petr z Švamberka a na Ronšperce.

Jaroslav Smiřický ze Smiřic a na Škvorci.

Zdeněk Berka z Dubé a na Rychmburce.

Joachym Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte, na Rabštejně a Mašťově, krále J. M. a koruny České německých lén hejtman.

Jaroslav z Pernštejna a na Pardubicích.

Zbyněk Berka z Dubé a na Mělníce, J. M. arciknížete Ferdinanda komorník.

Hendrych starší z Švamberka a na Zvíkově.

Břetislav z Ryzmberka a z Švihova.

Zacharyáš z Hradce a na Polné a Telči.

Jindřich Plánský z Zíberka na Velharticích, krále J. M. hejtman Menšího města Pražského.

Jan mladší z Říčan a na Kosově Hoře.

Heralt Kavka z Říčan na Štěkni a Švihově.

Mikuláš z Říčan na Hořovicích, skrze syna svého přiznal se.

Jiří z Valštejna na Hostinném.

Jindřich z Valštejna a oa Dobrovicevsi.

Jetřich Špetle z Janovic a na Břežanech.

Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a na Ličkově, markrabství Dolních Lužic landfojt.

Diviš Slavata z Chlumu a z Košmberka na Košmberce.

Jan nejmladší z Lobkovic a na Krakovci.

Jiřík Šlejnic z Šlejnic na Tolenštejně a Šluknově.

Lorenc Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte, na Nejdeku.

Voldřich Holický z Šternberka a na Líšně, skrze pana komorníka přiznal se.

Zikmund Berka z Dubé a z Lipého na Novém Stranově, skrze pana Smečanského přiznal se.

Kryštof z Lobkovic na Bílině a Kosti; Václav z Lobkovic a na Duchcově; oba skrze pana purkrabí nejvyššího přiznali se.

Karel z Žerotína a na Kolíně, římského krále J. M. mundšenk, rada a hejtman Velikého Hlohova.

Vilém Jankovský z Talmberka a na Jankově, skrze Jana mladšího z Říčan přiznal se.

Bartoloměj z Švamberka a na Boru, skrze Petra bratra svého přiznal se.

Jan z Vejtmile a na Chomutově, skrze pana písaře přiznal se.

Jaroslav Vranovský z Valdeka.

Ladislav Bezdružický z Kolovrat a na Buštěhradě, skrze Samsona Křineckého přiznal se.

Václav z Švamberka a na Bechyni, skrze Jana bratra svého přiznal se.

Václav Švihovský z Švihova a na Horažďovicích.

Vilém z Vartmberka, skrze pana sudího přiznal se.

Jan z Valštejna na Heřmanicích.

Jaroslav Libštejnský z Kolovrat a na Petršpurce.

Šebestian Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte, na Švamberce.

Jindřich purkrabě z Donína a na Benátkách, skrze pana komorníka nejvyššího přiznal se.

Karel z Bibrštejna a na Děvíně, skrze pana Kurcpacha přiznal se.

Mikuláš Zajíc z Hazmburka na Budyni.

Hendrych Kurcpach z Trachmburka a z Milce na Stolinkách.

Adam z Švamberka a na Volši.

Jan jinak Erazim z Švamberka na Boru.

Kašpar Šlik z Holejče, hrabě z Pasounu a z Lokte, na Hauštejně, skrze pana Joachyma Šlika se přiznal.

Albrecht Berka z Dubé na Loukovci.

Kundrát z Krejku na Mladém Boleslavi.

Albrecht Smiřický z Smiřic a na Náchodě, skrze pana Jaroslava přiznal se.

Albrecht Novohradský z Kolovrat a na Královicích, hejtman kraje čáslavského, skrze pana Jaroslava z Smiřic přiznal se.

Václav Holický z Šternberka a na Lištně.

Děpolt z Lobkovic a na Dívčicích, skrze pana sudího přiznal se.

Jan mladší z Valštejna a na Újezdě.

Šebestian z Říčan na Přestavlcích, skrze pana Kavku přiznal se.

Jan z Kolovrat a na Kornhauze.

Jindřich Smiřický z Smiřic a na Skalách.

Albrecht hrabě z Gutnštejna na Ryzmberce.

Hendrych mladší z Švamberka.

Vilém Krajíř z Krejku na Nové Bystřici.

Jiřík Herštejnský z Velhartic.

Abraham z Vartmberka a na Kamenici, skrze pana Kurcpacha přiznal se.

Arnošt z Oujezdce a z Kunic, skrze Záviše syna svého přiznal se.

Zikmund Helt z Kementu a na Mezeříči, krále J. M. rada a místokanclíř královstvie Ceskéhor

Ludvík Tobar z Tobaruo na Encenfeldu a Kalšperce.