Při tom při všem také s pilností i toho povážiti sluší, což jest J. M. Kr. kromě tohoto již oznámeného i také ještě každého dne proti často jmenovanému nepříteli Turku na válečné věci a potřeby nesčíslného vydávání od počátku kralování svého až posavad na jiné mnohé důležité potřeby, bez kterýchž býti nemohlo, vynaložiti ráčil a ještě jako každého času vydávati a činiti musí; neb jakž nejprve na J. M. Kr. koruna římská léta 1530 z vůle a povolením božím, pořádným volením přišla, a J. M. Kr. královstvím a zemím, věrným poddaným svým, k poctivému a dobrému na sebe to přijíti ráčil, že jest J. M. Kr. na též korunování a všelijaké k tomu strojení i jinak, bez čehož pro J. M. Kr. důstojenství nijakž býti nemohlo, veliká a znamenitá suma peněz několikrát sto tisíc zlatých se sběhlo.

A jakož také věčný všemohoucí Bůh z svrchované své milosti J. M. Kr. a Její M. Kr., paní manželce nejmilejší, slavné paměti, mnohými milými zdařilými dítkami, syny a dcerami, obdařiti ráčil, musel jest J. M. Kr. podle povolání a stavu jich, i také k poctivosti J. M. Kr. království a zemím mnoho let pořád obzvláštní dvory chovati a i ještě jinače změniti se nemůže, a zvláště poněvadž již dorostly a na vychování dvorův svých více nežli prvé, dokudž jsou v mladších létech byly, potřebovati musejí: protož J. M. Kr. beze všeho zbytku, což se vše s vědomím a nařízením J. M. Kr. děje, na vychování týchž dvorů a tolikéž pak a předkem dvúr J. M. Kr., co při nejmenším a nejskrovněji býti může, se obmejšlí, působí a drží; potom na J. M. Kr. jiné správce a ty, kteříž ouřady mají, a J. M. Kr. jich potřebovati musí, při dvoře svém v království českém a v jiných ve všech zemích pro zachování a zdržení spravedlivosti, řádu a práva, tak aby J. M. Kr. země a věrní poddaní dostatečně opatrováni byli a v potřebách svých spravedlivost, rady a pomoci dosahovali, každého roku také mnoho tisíc J. M. jmíti musí, a bez toho, z mnohých důležitých a velikých příčin a zvláště těchto nynějších časů, nijakž býti, ani co toho zjinačiti a pominouti se může.

Také i toho povážiti sluší, jaká veliká a znamenitá suma peněz na J. M. Kr. syna nejmilejšího, krále českého, při jednání téhož spříznění na svatbu a dvoje jízdy z Hispanie, i také na vychování dvoru J. M. tam v Hispanii několik let pořád, a potom Její M. královny z Hispanie sem do země přinesení, šla a vynaložiti se musela, čehož jest J. M. Kr. nikterakž nenáleželo zanechati; a potom také k vybejvání čtyř dcer J. M. nejmilejších a/ na všelijaké potřeby, k tomu náležité, co jest jíti muselo, několikrát sto tisíc jest se sběhlo, kteréžto vdávání a spříznění a skrze též přátelství učinění J. M. královstvím a zemím a věrným poddaným ke všemu dobrému a pro zachování dobrého sousedství ve všech případnostech a potřebách jich se stalo a vykonalo, jakž jsou pak to všech časů z milosti boží vskutku seznávali a seznávají.

A z toho ze všeho oznamování a jiných více jistých příčin jest se snadně domysliti, jak těžce J. M. Kr. v J. M. království a zemí v spravování vkročiti a jak mnohokrát sto tisíc od toho času až posavad na ty příliš veliké a nesnesitelné války i jinak vynaložiti ráčil, i také co ještě každého roku a zvláště těchto příliš těžkých časův proti dotčenému nepříteli Turku i jinam vynakládati a potřebovati musí: z toho gruntovně porozuměti se může, že J. M. Kr. ještě, přes J. M. Kr. království a zemí i také svaté říše učiněné pomoci, veliké dluhy na sobě míti ráčí, z nichž nesnesitelné ouroky dávati a ještě čím dál tím více v tom velikém vydávání na války i jiné potřeby, jakořka každého dne, státi a na ty dlužiti se musí.

I ač jsou se J. M. Kr. království a země, jako věrní poddaní, což nejvejš býti mohlo, proti témuž nepříteli Turku zasadili a pomoci lidem válečným, jízdným i pěším, tolikéž peněžitými pomocmi i sami osobami svými táhnutím jsou činili, jak se to i nyní v registřích musterherových a colmistrových najde, a při J. M. Kr., jakožto při králi a pánu svém, poddaně, věrně a stále nacházeti se dali: a protož J. M. Kr. ráčil by milostivě a otcovsky tomu rád býti a to viděti, aby J. M. věrní poddaní, coby jim s těžkostí přijíti mělo, šetřeni býti mohli, než poněvadž z těch ze všech jmenovaných příčin těžkosti den ode dne a čím dál vždy tíže a více na J. M. Kr. se valí takže J. M. není možné, bez stálé věrné a skutečné pomoci ze všech J. M. Kr. zemí a poddaných samému, z těch a takových těžkých a velikých věcí vyjíti a se vysvoboditi.

A protož J. M. Kr. ráčil jest jmenovaná knížata, ouředníky zemské, rady a jiné osoby, věrné poddané své, k této radě a těchto všech věcí k rozvážení voliti a je sem obeslati, milostivě a otcovsky jích žádaje a napomínaje, aby ty a takové všecky oznámené těžkosti před sebe vzali, je bedlivě se vší pilností povážili, kterak a jakým by způsobem J. M. Kr. z těch velikých dluhův spomoženo býti mohlo a ty aby zaplaceny byly, i také kterak by předkem J. M. Kr. a J. M. Kr. synuov a dcer nejmilejších dvory vychovány býti měly, nic méně také na ouřady, kteréž J. M. chovati musí, tak aby řád a právo každého času svúj průchod jmělo, i v umenšení zbytečných nákladův i jinak ve všem nejužitečnějším, jak by to předsevzato a držáno býti mělo, se vší pilností povážili a J. M. radu a zdání své poníženě a věrně oznámili.

A J. M. Kr. zase proti tomu té milostivé a otcovské vůle býti ráčí, což i slušné jest, že J. M. Kr. všecko to, co království Českému a k němu příslušejícím zemím a věrným poddaným k dobrému a užitečnému a pohodlnému přijití by mohlo, předsevzíti a činiti ráčí, v čemž ve všem na J. M. Kr. jak prvé i nyní nikdá nescházelo i ještě sjíti nemá.

A také aby dotčené obeslané osoby v této radě, v těchto všech velkých a znamenitých důležitých J. M. Kr. a J. M. dědicův a budoucích, všech J. M. království a zemí se dotýkajících potřebách, kterak by dobrý řád ve všem udělán, řádně všecky věci aby držány býti mohly, J. M. Kr. beze všeho strachu, ani se co ostejchajíc, ani jaké nemilosti obávajíc, oznámily a pověděly, tak jakž J. M. Kr. k nim jako k svým věrným poddaným té celé milostivé a otcovské naděje býti ráčí, že tak poddaně učiní.

A J. M. Kr. před nimi také toho tajiti neráčí, že J. M. Kr. jistý a milostivý oumysl jest a tak se na tom ustanoviti ráčil, jestliže J. M. Kr. království a země, věrní poddaní, v těch potřebách, jakž J. M. Kr. o tom pochybovati neráčí, věrně pomohou a ty prostředky obmyslí, aby J. M. Kr. z těch dluhův, v kteréž jest pro příčiny jmenované a oznámené přijíti ráčil, v kterýchž až posavad vězí, vyjíti a těch těžkostí zbaven býti moci ráčil, a tak jedno podle druhého k svému vyřízení přivedeno býti mohlo, tehdy J. M. Kr. s jich radou tomu všemu, pokudž nejvejš možné, zadosti učiniti chce.

Jest také J. M. Kr. milostivě k tomu nakloněn pro zachování dobrého pořádku nejprve J. M. dvúr i také synův dvory a dcer svých nejmilejších, pokudž jen možné bude, uskrovniti, touž měrou také J. M. Kr. jiné vydávání umenšiti a bez kterýchž bude moci zastaviti, a v jiném ve všem v J. M. důchodech k nejlepšímu dobrému a užitečnému říditi a spravovati a to všecko před sebe vzíti, což J. M. věrným poddaným k potěšení k dobrému a užitečnému, též k ochránění manželek, dítek i jich samých býti by mohlo.

A jak a pokud již též obeslané osoby to všecko, jakž dotčeno, předsevzíti, začíti anebo jaké prostředky k tomu najíti, kterak by k skutečnému vyřízení dobrý pořádek při tom při všem zachován býti mohl i také co J. M. Kr. v jednom i druhém před sebe vzíti má anebo nemá, jakž pak to i jiné pilné znamenité věci i potřeby v svém pilném a bedlivém uvažování míti budou, to všecko aby J. M. Kr. i také s instrukcí, kterak a jak by J. M. Kr. tyto všecky věci a jednání na stavy království českého a k němu příslušející země vznésti a na ně vložiti ráčil, a na kteréby časy sněmové rozepsáni a držeti se mohli, a kterak by dále v času pokoje i nepokoje všecky věci v dobrém řádu státi mohly: to všecko aby J. M. Kr. obšírně a dostatečně v spis uvedli a J. M. podali, v tom ve všem nižádné práce a pilnosti nelitujíc, nébrž to všecko k srdcóm svým připustíc bedlivě uvážili, co by J. M. Kr., J. M. dědicům a všem královstvím, zemím a věrným poddaným k poctivému, užitečnému a k dobrému býti mohlo, to aby fedrovali, všelijak věrně k tomu pomáhali, a ty všecky věci ve vší tajnosti zachovali a toho při sobě povážili, že J. M. Kr. předkem, J. M. dědicům i také královstvím a zemím, aby se to mělo rozhlásiti a na jevo přijíti, dobře a užitečné by nebylo, jakž pak toho všeho J. M. Kr. jim jako svým věrným poddaným se svěřuje a důvěřuje. A J. M. Kr. jim to všem i jednomu každému obzvláště milostí svou královskou zpomínati, nahrazovati, králem a pánem jich milostivým býti ráčí.