Což se pak ostatních sum mimo to, což se J. M. Kr., též i na říšský sněm posluom dáti by jmělo, dotýče, colmistru přísežnému jedné každé země na tu potřebu, na ten lid, kterýž má od království Českého, markrabství Moravského, knížetství Slezských a jiných zemí k témuž království Českému připojených vypraven býti proti nepříteli Turku všeho křesťanstva, a J. M. Kr. aby ráčil podle šacuňku, co se ha v které zemi sběhne, to poručiti rozvrci, co lidu každá země na takovou berni a šacuňk svúj držeti a jim platiti a na to na sebe pštelunk svuoj udělati má. A jestliže J. M. Kr. ráčí toho jakou cestu věděti a peníze objednati, takový lid válečný prvé do pole vypraviti nežli se šacuňkové vyberou a na sebe jim jaké pšteluňky zdělati ráčí, to jedna každá země, co se na ni dostane dáti, J. M. Kr. zase navrátiti a pštelunk J. M. Kr., kterýž tomu lidu učiniti ráčí, svým pštelunkem zase má a povinna bude vyvaditi. A ta každá země má míti svého mustrhera a přísežného colmistra, a týž colmistr žádnému jinému takových peněz nemá vydávati nežli podle mustruňku tomu lidu válečnému, hejtmanu nejvyššímu polnímu, osobě jeho, což na jednu každou zemi služby měsíčně dáti se dostane, a cožkoli tak k sobě týž colmistr příjme a vydá, z toho té zemi počet pořádný bude povinnen učiniti.

A mustruňkové aby se ode všech zemí na jeden den v místech rozdílných držívali, a jestližeby se to na kterého z rejtarů našlo, žeby, svého počtu koní nemajíc, k mustruňku odjinud koní sobě vypůjčil anebo vozníky z vozu místo jízdných do mustruňku vzal, takový aby od nejvyššího hejtmana skutečně trestán byl. Mustrherovi na měsíc též i colmistru to dáno býti má, pokudž J. M. Kr s jedním každým z nich o službu uhoditi a srovnati ráčí. A za mustrhera volen jest Jindřich z Valštejna a na Dobrovicevsi a za colmistra Adam Budovec z Budova a na Janovičkách, místopísař království Českého. A cožkolivěč týchž šacuňků od jedné které země se sběhne a dostane, toho každá země jedna druhé povinna jest těch šacuňků, co se jich najde, výtahy a spisy do sv. Jakuba nejprvé příštího nejvyšším berníkuom odeslati, aby se tomu vyrozuměti mohlo, co na kterú zemi té pomoci dáti by přišlo a v tom placení lidu aby rovnost zachována býti mohla.

A J. M. Kr. má hejtmana polního jmenovati a voliti, kterýžby byl z království Českého, markrabství Moravského, z knížetství Slezských aneb obojího markrabství Horních i Dolních Lužic k království tomuto připojených, a s ním o službu z té pomoci uhoditi. A všecek lid má se a povinnen jest, cožby ho koli od království Českého, markrabství Moravského a jiných zemí na tu pomoc přijato bylo, týmž hejtmanem spravovati a jeho poslušný býti.

Item, na tomto jsme se také všickni tři stavové snesli a svolili: co se toho šacuňku a berně svolené dotyce, aby předkem berníci krejští z též berně, co se jí v kterém kraji sbíře, nejvyšším berníkuom a tíž nejvyšší berníci po vykonání té potřeby počet, též i colmistr osobám, k tomu sněmem obecním voleným, učinili. A k tomu přijímání počtu tyto osoby ode všech tří stavů voleny jsou: Václav Haugvic z Biskupic na Litomyšli, Heralt Kavka Říčanský z Říčan na Štěkni a Švihově, Jan nejmladší z Lobkovic na Krakovci, z pánuov; Jan Leskovec z Leskovce na Cerekvici, Jan Čejka z Olbramovic na Kácově, Ctibor Služský z Chlumu na Tuchoměřicích, z vladyk; Pavel Zipanský z Dražice, krále J. M. rychtář Starého města Pražského, Vít Řežaba a Melchysedech z Vostrovačic. z Pražan, z stavu městského; ti aby počet od nejvyšších berníkuov z nynější i předešlé berně, tolikéž od Šebestiána Markvarta z Hrádku na Nekmiři, purkrabí karlštejnského, přijali a podle spravedlivého vyhledání i kvitovati na místě všech tří stavův mocí tohoto sněmu mohli, pakliby co na nedostatku jměli a uznali, to aby na budoucí soud zemský vznesli, a jakž jim dále z soudu zemského oznámeno a poručeno bude, tak aby se zachovali.

A jakož J. M. Kr. ráčil jest na stavy tohoto království, markrabství Moravské, knížetství Slezské, markrabství Horních i Dolních Lužic vznésti, kdyby J. M. Kr. anebo král Maximilián neb arcikníže Ferdinand Jich M., který osobou svou do pole proti nepříteli Turku táhnuti ráčil, abychom J. M. Kr. a Jich M. neopouštěli: i na takovou žádost J. M. Kr. na tomto jsou se stavové království Českého, markrabství Moravského, knížetství Slezská, markrabství Horních i Dolních Lužic snesli, že J. M. Kr., tudíž Jich M., přišlaliby tohoto léta proti Turku taková potřeba, podle svých nejvyšších možností opustiti, jako svých milostivých pánuov, nechtějí.

A jestližeby pak prvé, nežby druhý díl též svolené pomoci k dávání přišel, další potřeba nastala, tak žeby sebú ty země hnouti a se vyzdvihnouti musily, tehdy z té pomoci druhé polovice, která se při sv. Václave vybírati bude, sjíti má.

Item, poněvadž pro víru svatú křesťanskú a obranu křesťanuov lidé váleční podle tohoto našeho svolení táhnouti, což slušně z lacinějších peněz nežli z žolduov, kteříž již nastali jsou, učiniti mají, aby tím déleji držáni v poli býti mohli: na tomto jsme se všickni tři stavové království českého, markrabství Moravského, knížetství Slezská, markrabství Horních i Dolních Lužic, snesli,

Item, aby na jeden kuoň rejtaruom, zbrojným, buď kopiníku neb střelci, na měsíc služby po desíti zlatých rejnských, a k tomu ke dvanácti jízdným vuoz se čtyřmi koňmi a na ten vuoz dvaceti zlatých placeno a dáváno bylo, k tomu rytmistru, kterýžby buď tři neb čtyři sta koní víc nebo méně vedl, z každého koně jednoho na kuchyni za měsíc jeden zlatý a na čtyři drabanty po šesti zlatých; item, fendrychovi dva žoldy a drabantu jednomu jeho šest zlatých; item, kaplanu dva žoldy; item, písaři polnímu dva žoldy; item, tulmači jeden žold; item, trubači, který zbrojný a dobrý kuoň pod sebou míti bude, dva žoldy; item, tomu. kterýž do vězení sází a německy se jmenuje štokmastr nad třmi nebo pěti sty koňmi dva žoldy a dvěma pacholkuom jeho po šesti zlatých rejnských; item, vachtmistru dva žoldy a jeho drabantu šest zlatých; item, kvartýrmejstru dva žoldy a jeho drabantu šest zlatých; item, tomu, kdo vozy klade, dva žoldy; item, barvíři s jeho tovaryšem dva žoldy; item kováři a zámečníku, každému z nich jeden žold, a má se jim oběma a spolu s nimi barvíři držeti jeden vůz a na ten vuoz dvaceti zlatých má mu za měsíc dáno býti; item, forýrovi dva žoldy. A tak od žádné země přes toto vyměření lidu služebnému více se dávati nemá.

Item, co se pak veřejné hotovosti dotyče, toho stavové království Českého při předešlém artikuli sněmovním, kterýž o té veřejnosti léta etc 53 první pondělí v postě, jinak před stolováním sv. Petra, jak se kdo v tom veřejném tažení zachovati má, napsán a zřízen jest, zuostavují a páni poslové z markrabství Moravského, z knížetství Slezských a markrabství obojích Horních i Dolních Lužic, takové naše snesení na stavy při nejprvnějších sněmích vznésti mají a jim oznámiti, aby oni, Jakožto oudové k tomuto království připojení, to mezi sebou nařídili podle velikosti a malosti statkuov, přišlaliby jaká potřeba na to království, jakž my jim, tak oni nám pomoc a retuňk povinni učiniti byli a s námi v tom rovnost nesli, poněvadž sme to tak dobře pro dobré jich jako své učinili.

Item, jakož také neobyčejné i dosti posměšné kroje v tomto království nastávají a se dělají, totiž, poctivice zřezané, z kterýchž podvlačování až přes lejtky i doleji visí, kterýmž Němci pludrhuzn říkají, kterýžto šat ohavný a škodlivý jest: protož aby žádný od zavření tohoto sněmu do čtyř neděl pořád zběhlých takového kroje nenosil a v něm nechodil; pakliby se kdožkoli toho z vyšších stavů dopustil, a na soud zemský to vzneseno bylo, večby to jemu soud zemský a v jaké trestání obrátil, tím aby se spravil. Což se pak jiných obecních lidí, kteřížby tak chodili, aneb krejčí, kteříž je dělali, dotýče, ti aby vazbou a šatlavou trestáni byli.

Jakož jest J. M. Kr. na všecky tři stavy království Českého milostivou žádost vzložiti ráčil, aby stavové k tomu své povolení dali, aby J. M. Kr. služby rytířské v knížetství Slezských a v markrabství Horních i Dolních Lužicích těm osobám buď stavu panského neb rytířského, městského, kteréž na statcích svých manských mají, odprodati ráčil, tak aby se z nich na časy budoucí a věčné i s dědici svými vyplatiti a vykoupiti mohly, z příčiny té, aby J. M. Kr. sumu tu dosti znamenitú, kterážby se za ně sběhnouti mohla, pro obranu království a zemí k němu příslušejících a svaté víry křesťanské proti nepříteli Turku obrátiti mohl: a protož na takové J. M. Kr. důležité a veliké potřeby všickni tři stavové království Českého mocí sněmu tohoto své povolení dávají, tak aby J. M. Kr. takové svrchupsané rytířské služby těm, kteří je na svých statcích pozemských mají, jakž nahoře dotčeno jest, odprodati ráčil, však s tou znamenitě výminkou, aby takové služby rytířské odprodány, splaceny a vykoupeny byly, beze vší ujmy a škody vrchnosti J. M. Kr. a koruny království českého všech a všelijakých jiných povinností a lén, kterýmiž tíž obyvatelé knížetství Slezských, v markrabství Lužických Jich M. králuom českým a koruně české od starodávna zavázáni a povinni jsou kromě těch služeb rytířských nade psaných. A tento artikul našeho povolení J. M. Kr. pod zemskú pečetí, výpis český i německý z tohoto sněmu slovo od slova, vydán býti má.

Item, na tomto jsme se také snesli, kdež za právo v tomto království jest, že jeden k druhému s řezanou cedulí poslati má v některých artikulích: i takové řezané cedule v tomto království ne jiným jazykem než českým psané jeden druhému poslati má, a kdožby jiným jazykem psané poslal, takové cedule žádný obyvatel tohoto království přijímati povinnen nebude; a tak na všecky cedule řezané českým jazykem psané, tolikéž na oustní poselství, kteréžby jeden druhému učinil, každý má dvě neděle k odpovědi prodlení jmíti.

Item, na tomto jsme se všickni tři stavové snesli, poněvadž tato znamenitá nastávající potřeba jest, abychom pro tuto berni svolenu tím spíše poddané své šacovati a první polovici berně, od sebe i od jiných vyberúc, dáti mohli, protož jeden každý doma při tom jsúc sotva k tomu času postačiti bude moci: a protož se soudu zemského většího i menšího, kterýž se na hradě Pražském o Suchých dnech Letničných držeti měl, odkládá až do druhého času, to jest do sv. Jeronýma, najprvé příštího, takže k tomu soudu, který o Suchých dnech Letničných, jak dotčeno, držán býti měl, lidem do Prahy jezditi potřebí nebude.

Item, což se pak mír obilných, loketních a váh dotýče, poněvadž se v tom nemalý neřád nachází, ty aby, jakž v kterém kraji buď při míře obilné anebo na lokty i váze se zachovává, jakž kdo k sobě na jakou míru kupuje [....], to že na tu míru a váhu, v kterém kraji a městě sedí, povinnen jest spravedlivě prodávati. A k tomu purkmistr, konšelé a vrchnost skutečně dohlídati mají a mělliby kdo menší neb větší mimo obyčej v tom kraji neb městě míru obilnou, loketní neb váhu menší a lehčejší nežli v tom kraji, kdež prodávati bude, jakž za obyčej jest, ten každý aby skutečně trestán byl a pro uvarování toho aby při každém městě, městečku, míry cejchovány byly.

Item, což se koní ven z tohoto království vedení dotýče, poněvadž sami toho nemálo v tomto království, majíce nepřítele všeho křesťanstva Turka, potřebujem, protož toho při předešlé zapovědí prvními dvěma sněmy vyměřené zůstavujem, tak aby takovým, kteříž by je ven z země vedli, bráni byli.

Item, což se všech řemeslníkuov, kteříž řemeslem svým, nadsazujíce sobě nad míru, lid vuobec drahotou ztěžují, dotýče, to aby purkmistrové a konšelé v městech Pražských i v jiných městech, městečkách J. M. Kr. i také panských, rytířských a kdežkoli jací řemeslníci jsou [...], nad tím aby vrchnost ruku svou drželi a k nim skutečně přihlídáno bylo, aby lidé od nich takovou nemírností více ztěžováni nebyli a kteřížby z nich toho přestati nechtěli, skutečně trestáni byli; a oni mistři řemeslníci čeládku svou k tomu skutečně přidržeti mají, v pondělí i jiné šedni dni, aby nezaháleli než řemesla svá dělali, nemohli-liby mistři a starší tomu odolati, aby to na vrchnost svou vznesli a proto skutečně trestáni byli.

Item, poněvadž cla v tomto království na mnoha místech vysazena jsou a lidé pocestní, těmi silnicemi pracujíce, to sobě nemálo ztěžují, že se mostové, cesty a silnice neopravují a oni cla nic méně dávají: i ti, kteříž taková cla vybírají, povinni jsou a mají mosty, hráze, cesty opravovati, tak aby sobě lidé, kteříž tudy pracují a cla dávají, neměli co ztěžovati.

Item, ty nahoře psané artikule strany všech řemeslníkuov, tolikéž loktuov, mír, váh i také koní ven z země vedení, aby v městech, v městečkách J. M. Kr., panských a rytířských při trzích vyvolány byly, tak aby se žádný po zavření tohoto sněmu ve čtyřech nedělích pořád sběhlých toho nedopouštěl, než tak jakž v předešlých sněmích o tom vyměřeno jest, se zachoval.

Item, také na tomto jsme se všickni tři stavové snesli: aby každý z Pražan, měšťané a obyvatelé v městech a v městečkách krále J. M. panských i rytířských svobodně po živnosti a potřebě své s ručnicí přes svět pracuje, bez listu jeti a jíti a toho užiti mohl; však mimo to ručnice v myslivosti na gruntech pánuov a rytířstva pod žádným vymyšleným způsobem užívati, pod pokutou na to sněmem léta etc 47 svolenou, nemá.

Item, jakož jest J. M. Kr. na všecky tři stavy království Českého vznésti a milostivě žádati ráčil, že jest zámek a město Tachov s many, s vesnicemi, i se vším k témuž panství Tachovskému příslušenstvím v sumě dvanácti tisících kopách groších českých zastaviti do dvou životů ráčil a to Janovi mladšímu z Lobkovic a na Týně Horšovském, nejvyššímu purkrabí pražskému, aby k tomu stavové své povolení dali: na kterážto milostivou J. M. Kr. žádost všickni tři stavové k tomu své povolení dávají, tak aby J. M. Kr. jemu dotčenu sumu na témž panství Tachovském, se vším a všelijakým k němu příslušenstvím, majestátem ujistiti a na to dva životy zapsati ráčil.

Item, a jakož jest také Jan starší z Lobkovic na Zbiroze a Točníce, nejvyšší hofmistr království českého, na všecky tři stavy království českého žádost vzložil, jestližeby se s J. M. Kr. o doprodání zboží Točnického a Žebráckého k dědictví, kteréž v zástavě nyní drží, smluviti mohl, tak žeby mu J. M. Kr. dědičně doprodati ráčil, aby k takovému trhu a do desk kladení všickni tři stavové své povolení dali: na kterúžto žádost jeho Jana staršího z Lobkovic, budeli se moci o to zboží dědičně s J. M. Kr. smluviti, k tomu stavové své povolení dávají, aby jemu ve dsky zemské vloženo a vepsáno bylo, anébrž se za to k J. M. Kr. přimlouvají, aby s ním o to milostivě uhoditi ráčil, však přišloliby k tomu, žeby J. M. Kr. ta svrchu psaná zboží tak dědičně doprodati a ve dsky zemské vložiti ráčil, za to všickni tři stavové J. M. Kr. prosí, aby místo týchž zboží tak dobré, kteréžby za túž sumu stálo, z jiných statkuov svých, kteréž v tomto království držeti ráčí, na to místo k království připojiti a uvésti ráčil.

Tolikéž také všickni tři stavové k tomu své povolení dávají: aby ten majestát, kterýž týž Jan starší z Lobkovic etc od J. M. Kr. k dědictví sobě daný na ves Bnečice s jejím příslušenstvím svědčící má, aby slovo od slova ve dsky zemské vložen a vepsán byl, neb stavové k tomu dědictví dání povolují.

Item, jakož jest Jan mladší z Valštejna na Hrádku nad Sázavou, nejvyšší sudí království Českého, na všecky tři stavy žádost vzložil, aby k tomu své povolení dáti ráčili, aby Mikulášovi a Adamovi, bratřím Hysrluom z Choduov, sirotkuom pozuostalým po někdy Asmanovi Hysrlovi odtudž z Choduov, šest set kop gr. č. na zboží Kundratickém, kterýž statek jest království, mimo první sumu, kterouž na tom mají, J. M. Kr. připsati, tolikéž dva životy jim přidati ráčil: na kterúžto žádost jeho Jana mladšího z Valštejna všickni tři stavové k tomu aby táž suma 600 kop gr. č. k prvním sumám na témž statku jim bratřím Hysrluom i s týmiž dvěma životy připsána a všecky v jeden majestát uvedeny byly, své povolení dávají. A tolikéž k J. M. Kr. stavové za to na žádost dotčeného nejvyššího sudího království českého poníženě se přimlouvají, aby tak milostivě učiniti a k tomu též povolení své královské dáti ráčil.

Item, jakož jest Ladislav z Lobkovic na Chlumci, J. M. Kr. dvoru maršálek v království Českém a nad apelacími president, na stavy království Českého vznesl, kterakby J. M. Kr., pán náš milostivý, ráčil jemu dvuor, kterýž slově královský v Starém městě Pražském ležící, majestátem k dědictví dáti, žádajíc stavuov, aby k takovému dání a toho majestátu a dvoru ve dsky zemské vložení jemu Ladislavovi z Lobkovic své povolení dáti ráčili: i stavové na takovou žádost jeho Ladislava z Lobkovic k tomu své povolení dávají, aby takové dání J. M. Kr. své místo a stálost mělo a týž majestát i s týmž dvorem ve dsky zemské vložen a vepsán byl.

Item, též také za to J. M. Kr. žádáme, aby J. M. Kr. z předešlých berní pět set kop gr. č. Janovi Bořitovi z Martinic, purkrabí karlštejnskému, na opravu téhož zámku Karlštejna, poněvadž toho potřeba jest, k tomu milostivě povoliti a dáti ráčil; neb týž zámek takové opravy pro J. M. Kr. i zemských věcí opatření, kteréž na tom zámku jsou, potřebuje.

Item, jakož jest J. M. Kr. na všecky tři stavy království Českého vzložiti ráčil, že J. M. Kr. dva majestáty, jeden někdy Zdislavovi Berkovi z Dubé a z Lipého, ty časy nejvyššímu hofmistru království Českého, a druhý Zbyňkovi Berkovi z Dubé a na Mělníce, nejvyššímu komorníku arciknížete Ferdinanda J. M., na prostavění, také z milosti, na panství Mělnickém, to jest obojí sumy podle sečtení z týchž dvou majestátuov puol pátá tisíce dvě stě třiceti devět kop, čtyřiceti sedm grošuov, půl šesta peníze, vše českých, tolikéž i život zapsati ráčil, jakž tíž majestátové to v sobě šíře drží a zavírají: stavové takovým zápisuom na témž panství Mělnickém s jeho příslušenstvím, též i k tomu životu zapsání své povolení dávají, i tolikéž aby prvnější majestát mimo tyto dva, někdy dotčenému Zdislavovi Berkovi svědčící, ve dsky zemské vložen a vepsán byl, povolují.

Item, také všickni stavové a země k tomuto království příslušející toho za důležitú potřebu býti uznávají, ač by J. M. Kr. milostivé povolení a rada k tomu byla: poněvadž v těchto těžkých a nebezpečných časích tomu ukrutnému nepříteli císaři tureckému odolati nemuožeme, abychom při otci svatém papeži, též také králích englickém a polském o pomoci proti témuž nepříteli hledali a žádali, a zvláště pak aby na tento najprvé příští sněm říšský, kterýž držán bude, k Jich M. kurfirštuom, knížatuom a stavuom svaté římské říše od stavuov království tohoto a zemí k němu příslušejících jisté osoby v poselství s listem věřícím pod pečetí zemskou a instrukcí jim danou, co by na stavy svaté římské říše strany této těžkosti a nebezpečenství vznášeti a jaké pomoci žádati měly, vyslány byly.

Item, co se práv městských skorigování a vuobec vyhlášení dotyce: J. M. Kr. poníženě žádáme, aby J. M. Kr. ty osoby předešle J. M. Kr. z stavu panského a rytířského i městského k tomu volené k jistému dni obeslati ráčil, ty aby nad tím seděly a to, což nejspíše býti muože, na místě a konci postavily.

Item, jakož jsme na předešlých dvou sněmích J. M. Kr. za to poníženě prosili, aby J. M. Kr. své milostivé povolení dáti ráčil, aby dědinníci a svobodníci, kteříž se od nás vyplacují a grunty svobodné kupují, kteréž jim ve dsky zemské klademe, aby nám zase takové grunty svobodné prodávati a ve dsky zemské klásti mohli: na kteréžto ponížené prosby naše za to prosíme, aby J. M. Kr. nám milostivou odpověď dáti ráčil, tak abychom při starobylém způsobu a svobodě zuostaveni byli, a to aby ve dsky zemské zapsáno bylo.

Item, o ty zlé mince, kteréž se sem do tohoto království a do jiných zemí k němu příslušejících odjinud z cizích zemí nesou, nemalou ztížnost obyvatelé tohoto království Českého mají: J. M. Kr. poníženě prosíme, aby to milostivě přetrhnouti a opatřiti ráčil, aby se toho víc nedalo.

Item, též za to J. M. Kr. prosíme, o učení Pražské, to aby zase vyzdviženo bylo, poněvadž předkem ke cti a k chvále pánu Bohu všemohúcímu, Jeho svaté milosti, též J. M. Kr. důstojenství i tomuto království k užitečnému a dobrému býti by mohlo.

Item, jakož jest Karel z Žerotína na Kolíně etc na všecky tři stavy království Českého žádost a prosbu učinil, aby k tomu své povolení dáti ráčili, jestližeby sobě to při J. M. Kr. zjednati mohl, aby jemu na prostavění zámku Kolína tisíc kop gr. č. k první sumě připsati a v jeden majestát uvésti ráčil a tolikéž k prvnímu životu ještě druhý život přidán byl: a na takovou žádost a prosbu jeho všickni tři stavové k tomu své povolení dávají, a nad to za něho Karla z Žerotína se poníženě k J. M. Kr. přimlouvají, aby tak milostivě učiniti ráčil, neb což sobě on Karel z Žerotína v tom při J. M. Kr. objednati muože, že jich při tom dobrá vuole jest.

Item, též o Jana z Švamberka na Klášteře Milivském k J. M. Kr. se poníženě přimlouváme: aby J. M. Kr. jemu na stavení kláštera Milivského do jednoho tisíce kop grošuov českých k prvním sumám milostivě připsati ráčil.

Item, o Břetislava z Ryzmberka a z Švihova se poníženě k J. M. Kr. přimlouváme: aby J. M. Kr. jemu přímluvní list k J. M. C. tolikéž k králi englickému o spravedlnost, kterouž se při J. M. C. míti praví, milostivě dáti ráčil.

Též se k J. M. Kr. poníženě přimlouváme: aby J. M. Kr. Kryštofovi Hasištejnskému z Lobkovic s bratrem a sestrami jeho, vezmouc J. M. Kr. od komisařuov té věci předešle vydaných zprávu, o tu rozepři, kterouž s knížaty z Plavna mají, konec spravedlivý v tomto království poručiti učiniti ráčil.

Item, též se k J. M. Kr. poníženě přimlouváme: aby J. M. Kr. s Zdeňkem Zmrzlíkem o spravedlnost jeho, kterouž se při J. M. Kr. míti praví, uhoditi a jemu ji propustiti ráčil, tak jakž jeho suplikací J. M. Kr. podaná siřeji v sobě ukazuje a zavírá.

Item, též při tom k J. M. Kr. za Bernarta Žehušického z Nestajova na Ryzmburce, purkrabí kraje Hradeckého, se přimlouváme: aby J. M. Kr. o spravedlnost jeho, kterouž se na panství Trutnovském po předcích a mateři své míti praví, uhoditi a k ní milostivě dopomoci ráčil, a jestli by to k právu přišlo, aby J. M. Kr. roku jemu Bernartovi Žehušickému, jakožto věrnému J. M. Kr. služebníku, ku pomoci promlčení let bráti neráčil.

Item, jakož jest Šebestian Leskovec z Leskovce na Řečici na všecky tři stavy království Českého žádost a prosbu učinil, aby se k J. M. Kr. přimluvili, aby J. M. Kr. na prostavění a opravu Řečice k prvním sumám tisíc kop grošuov českých připsati ráčil: a na takovou žádost jeho všickni tři stavové k J. M. Kr. za něho Šebestiána Leskovce se přimlouvají a poníženě za to prosí, aby tak učiniti a jemu ten tisíc kop gr. čes. připsati ráčil.

Též se k J. M. Kr. poníženě přimlouváme: aby J. M. Kr. s Zikmundem Kaffunkem o dluh a spravedlnost po otci jeho, kterúž se při J. M. Kr. míti praví, milostivě uhoditi a srovnati poručiti ráčil.

Jakož jsou Adam Budovec z Budova a na Janovičkách, místopísař království Českého, a Jan Přech z Malovic a na Dobřanech suplikací J. M. Kr. strany dluhuov a spravedlnosti, kterouž se při J. M. Kr. míti praví, předešlého minulého sněmu léta etc padesátého čtvrtého tolikéž i tohoto podali: aby J. M. Kr. na poníženou prosbu naši milostivě s nimi o to se urovnati rozkázati ráčil, stavové se za to též k J. M. Kr. přimlouvají.

Item, jakož jest Jiřík Voděradský z Hrušová na Dobřeni na všecky tři stavy království českého žádost a prosbu učinil, aby k tomu své povolení dáti ráčili, jestližeby sobě to při J. M. Kr. zjednati mohl, aby jemu J. M. Kr. dvě vsi Solopisky a Malenovice, kteréž v zástavě od panství Kolínského drží, dědicky doprodati a ve dsky zemské vložiti dáti ráčil: i na takovou žádost a prosbu jeho všickni tři stavové království českého k tomu své povolení dávají a nad to za něho Jiříka Voděradského se poníženě k J. M. Kr. přimlouvají, aby J. M. tak milostivě učiniti ráčil, neb což sobě v tom při J. M. Kr. objednati muože, že Jich M. při tom dobrá vuole jest.

Item, též se k J. M. Kr. poníženě přimlouváme: aby J. M. Kr. bratřím Vratislavuom z Mitrovic, jakož i předešle svým milostivým povolením otci jich dvuor a ves Hraštiště, dvory kmetcí s platem, s všelijakým k tomu příslušenstvím, k dědictví dáti ráčil, a nyní jim bratřím týž dvuor aby jim ve dsky zemské vložen býti mohl, milostivě povoliti ráčil.

Item, též se poníženě přimlouváme k J. M. Kr.: aby J. M. Kr. milostivě s bratřími Janovskými z Janovic se o dluh jich srovnati a zaplatiti, i také J. M. aby je v těch přech poručiti zastúpiti ráčil, jak jsou to na J. M. Kr. při soudu zemském nálezem obdrželi.

Item, též se k J. M. Kr. přimlouváme: aby J. M. Kr. s Heřmanem Votíkem a bratřími jeho z Bubna milostivě o dluh jich, který se při J. M. Kr. po někdy otci svém míti praví, uhoditi a zaplatiti ráčil, poněvadž jest tam týž někdy otec jich životu svého, sloužíce J. M. Kr., nechal a za tu službu jest mu ten dluh pozůstán.

Item, též se k J. M. Kr. poníženě přimlouváme: aby J. M. Kr. s bratřími Pauzary o jich spravedlnost, kterúž se při J. M. Kr. míti praví, uhoditi ráčil, tak jakž suplikací od nich podaná šíře v sobě ukazuje a zavírá.

Též se k J. M. Kr. poníženě o Václava Hiršpergara a Annu z Bezděkova, manželku jeho, přimlouváme: jakož jest J. M. Kr. výplatu Ladislavovi z Lobkovic na Chlumci, krále J. M. dvoru v království českém maršálku a nad apelacími presidentu, na duom jich řečený "královský dvuor" v Starém městě Pražském dáti ráčil, a majestát i s dobrými volemi na týž duom skrze oheň žeby jim shořely, žádajíc, cožby hodnověrnými svědky pokázali, že by na témž domu zápisuov měli, to aby jim navráceno bylo, tak aby toho darmo postúpiti povinni nebyli; a což tak koli provede a prokáže, aby toho tak užiti mohli.

Item, všickni tři stavové se k J. M. Kr. poníženě přimlouvají: aby J. M. Kr. Martinovi Hložkovi z Vopřetic pro jeho staré služby, kteréž jest, při dskách zemských jsouc od mnoha let, J. M. Kr. i vší zemi činil a nic při též službě zachovati jest nemohl, nýbrž při velikém nedostatku a dluzích jest, aby jemu z starých berní pro opatření a sešlost let jeho puol druhého sta kop grošuov českých dáno bylo.

Item, též J. M. Kr. prosíme a za Pražany i jiná města v království českém se přimlouváme: poněvadž ve vší veřejné hotovosti pro ochranu tohoto království i jiných zemí k němu příslušejících spolu s námi, přišlaliby potřeba veřejného tažení, rovnost nésti a pamáhati jsou se zavázali, aby J. M. Kr. pro takovou potřebu a veřejnost, tudíž také pro ochranu měst, něco zbroje a střelby jim Pražanuom a jiným městuom v království Českém ráčil rozkázati milostivě zase navrátiti. Pakliby to býti nemohlo, ale toho aby jim ráčil milostivě dopříti, aby sobě k takovým svrchu dotčeným potřebám mohli zbroje a střelbu, ručnice, polouháky časně kupovati.