O placení nádenníkuom všelijakým, krom na vinicích kteříž dělají, těch se při starodávném zpuosobu zuostavuje, proto aby jeden druhého v tom nenadsazoval než mírnost zachoval.

Item, žencuom ke stravě na vozimních jecmeních na den po 2 gr. bílých.

Item, na žitech a pšenicech žencuom po 3 gr. bílých a najvýš po puol 4 gr. bílém na den placeno býti má.

Item, sekáčuom, kteříž obilí sečí, po 4 gr. bílých na den.

Item, vázačuom, kteříž obilí váží do snopuov, po 2 gr. bílých na den, a nakládačuom po puol 2 gr. bílém na den.

Item, sekáčuom na senách po 2 gr. bílých a na votavách po puol 2 gr. bílém.

Item, na hrabání sena 1 groš bílý a na votavách 5 peněz bílých na den.

Item, řezáčuom, kteříž řezaninu řeží, od svatého Václava do svatého Jiří po puol 2 gr. bílém, zase od svatého Jiří do svatého Václava po 2 gr. bílých na den, a témuž řezáči, kdoby ho do roka zjednati chtěl, puol 5 kopy gr., aby dáno bylo.

Item, mlatcuom i jiným nádenníkuom, kterýchž se ve dvořích potřebuje na rozličná díla, těm se dáti má od svatého Bartoloměje do svatého Václava 1 groš bílý na den, a od svatého Václava do Hromnic po 5 penězích bílých, od Hromnic do svatého Bartoloměje 1 groš bílý na den.

Item, kdož chce míti též nádenníky bez stravy na jakážkoli díla. jakž nahoře vyměřeno jest, přidati muože nad to každé vyměření peněz 1 groš bílý.

Item, zedníku mistru bez stravy půl 4 gr. bílého a tovaryši půl 3 gr. bílého od svatého Jiří do svatého Bartoloměje; pakli kdo chce míti též zedníky ke stravě, daj mistru pnol 3 gr. bílého a tovaryši 2 groše bílá; opět od svatého Bartoloměje do svatého Jiří beze stravy mistru 3 gr. bílé a tovaryši puol 3 gr. bílého, mistru ke stravě 2 gr. bílá a tovaryši puol 2 gr. bílého. Á jakž jest koli tuto zedníkuom vyměřeno, tak se k tesařuom jedenkaždý chovati má a oni jsou tomu povinni obvyknouti a podniknouti a z toho dělati. Ale poněvadž oni tesaři více nádobí potřebují nežli zedníci, přidává se jim nad to vajše za každý den puol groše bílého, když dělati bude.

Item, šafáři služby do roka dáno býti má puol 5 kopy gr. českých.

Item, šafářce puol 3 kopy gr. českých.

Item, dívce 2 kopy gr. českých beze všech přídavkuov.

Item, zapluhaři dobrému neb pacholku 4 kopy gr. českých.

Item, pohoniči dorostlému 3 kopy gr. českých.

Item, sladovníku 6 kop gr. a mládkovi puol 3 kopy gr. českých.

Item, toto jsme vymínili v těchto krajích nahoře psaných, jakž jsou prvé mírně zvykli níže a míně dělníkuom a nádenníkuom a zvláště při horách na den všech díl platiti, než se v tomto vyměření položilo, to se při tom zůstavuje, aby se nádenníci na více mzdy nepotahovali, než tak jakž prvé zvykli z té mzdy dělati, než nad vajše vyměřený zpuosob, aby mimo to žádný více neplatil a mzdy nedával, neb jest při najvyšším prvé položeno, pod pokutou dolepsanou.

Item, řezání chmele a rytí chmelnic ke stravě po puol 2 gr. bílém na den býti má.

Item, strany vovčákuov, to se při starobylém zpuosobu, jakž sobě je kdo podle velikosti a malosti dobytka zjednati muože, zuostavuje.

Item, což se díla viničného dotýče, to se při starobylé zvyklosti, po čemby kdy a kterého času dělníkům placeno býti mělo, zuostavuje.

o kamenících, zednících, pokrývačích, přidávačích, též tesařích i jiných nádennících nařízení jsú učinili s povolením J. M. Kr. takové: že ti všickni před východem slunce na díla přicházeti a když slunce počne vycházeti, dělati počíti mají etc, jakž artikul všech krajuov nahoře psaný šíře v sobě ukazuje.

Item, jmenovaní řemeslníci, též i nádenníci tento zpuosob zachovávati povinni budou, že při snídani nemají déle než puol hodiny seděti, při obědě též puol hodiny a při svačině tolikéž puol hodiny, a když by již 23 hodin vybilo, teprv mají z díla scházeti a prvé nic, kromě soboty a jmenovitě ve dvou nedělích, když do lázně obyčej choditi mají, aby po 21 hodině toho dne, nesedajíc k svačině, odjíti mohli, a to se jim proto přidalo, že jiný žádný den déle při obědě sedati nemají než půl hodiny jako na snídani a svačině.

Item, jmenovaní řemeslníci též i nádenníci z hutí nebo z díla k obědu odcházeti nemají, než tu, kdež dílo má a dělá, opatře se stravou, aby jedl, léčby oukol měli, to se vyhrazuje, však tak, aby dílo hodné a stálé tomu, s kýmž oukol zjednán jest, uděláno bylo.

Item, placení jim má býti takové, poněvadž rok na dvě straně rozdělen jest, že dne přibývá a zase ubývá, a jmenovitě od svatého Havla až do svatého Jiří času zimního, aby kamenníkuom, zedníkuom, tesařuom, pokrývačuom na den po 3 gr. bílých placeno bylo, a od svatého Jiří až do svatého Havla času letního po 4 groších bílých a vajšé nic, a to beze stravy a všech jiných přídavkuov, kromě mistra, kterýž drahně čeledi mívá a sám při ní dělá a potřebami dílo zpravuje a opatruje, tomu vajš puol groše bílého aby přidáno bylo.

Item, přidávačuom a jiným všem nádenníkuom placeno býti má: od svatého Havla až do svatého Jiří po 2 gr. bílých, a od svatého Jiří až do svatého Havla po puol 3 gr. bílém a více nic a to beze stravy. Pakliby kdo laciněji takové dělníky míti mohl, toho každý vuoli bude míti tak učiniti.

Item, což se díla viničného dotýče, to při starobylém pořádku perkmistra a přísežných jeho, po čem by a kterého času placeno dělníkuom býti mělo, sazení nájmuov se zuostavuje.

Item, drvoštěpuom a řezcuom na dříví, poněvadž ti nádobí své mají, totiž pily, klíny, sekery, těm aby placeno bylo od svatého Havla až do svatého Jiří po 3 gr. bílých, a od svatého Jiří až do svatého Havla po 4 gr. bílých a to beze vší stravy i přídavků v, též aby drvoštěpové žádného polení dříví ani najmenšího nebrali pod skutečným trestáním.

Item, což se vší čeledi nádenní, na jakážkoli díla jednáni ve všech krajích byli, dotýče, ti všickni před východem slunce na díla přicházeti mají; pakli by který tu chvíli při východu slunce nepřišel a k dílu se nedal najíti, ten má toho dne luonu neb mzdy své puol groše bílého ztratiti. Jestliže by pak kterýkoli z čeledínuov aneb z nádenníkův ve všech krajích na tom přestati a jakž tuto vyměřeno a svoleno jest, služby a mzdy roční aneb nádenní přijíti a z ní sloužiti neb dělati nechtěl neb nechtěli, takového každého aby každý trestati mohl, a cožkoli jest předešlým sněmem o týchž čeleděch a nádennících i oukolnících vyměřeno a dskami zapsáno bylo, to má minouti. A při tomto nařízení a snesení všickni ze všech krajuov zuostati a to neporušitedlně zachovati a držeti mají. Avšak po městech Pražských i jiných městech královských, panských i rytířských, aby o tom vuobec provolati dali, a J. M. Kr. aby mandáty svými tištěnými toto snesení a narovnání po všech krajích rozeslati rozkázati ráčil, aby všem vuobec to známé a vědomé bylo, aby lidé všickni, o tom vuobec vědomost majíc, věděli se čím spraviti a budoucích těžkostí a pokut uvarovati.

Item, což se nádenníkuov všelijakých a lidí zběhlých, kteří v žádných službách těchto časuo nejsú ani se jednati chtějí, v tom žádného povolení a listův od svých pánuov nemajíce, dotyce: o tom sme se takto snesli, aby mezi tímto časem a svatým Vavřincem nyní příštím všickni ti k svým pánuom v tom času se navrátili a najíti dali a v tom ve všem podle tohoto nařízení se zachovali, tak když učiní, tato zvláštní milost při paních jich jednomu každému se činí, aby k svým pánuom jíti mohli a všeho trestání od pánuov svých osvobozeni byli, kromě těch, kteřížby mordéři a zjevní loupežníci byli.

Item, jakož se čeleď všeliká obojího pohlaví v tomto království rozdílně na časy jednala jakž kterého kraje obyčej byl čeleď jednati, někteří při svatém Martině, jiní při Vánocech, někteří při Hromnicech a jiní na Nové léto a jiní na jiné časy: i na tomto sme se snesli, aby všickni z stavuov a obyvateluov i lidé sedlští čeleď sobě hned jednali, počnouc ode dne svatého Martina nyní příštího do roka, a tak vždycky na ty časy a roky jednáni býti mají. Což se pak všech pánuov, rytířských lidí, i také v městech, v městečkách, i v vesnicích, kteří sobě čeleď tohoto roku k dalšímu času po svatém Martině k dosluhování zjednali, dotýče, takové čeledi žádný po svatém Martině u sebe déle držeti nemá, ale jeho propustiti povinen bude a tomu čeledínu za to, cožby ještě zasloužiti měl, sečta se s ním, slušně na mzdě vyraziti. A také žádný pán, rytířský člověk ani měšťané na žádnou čeleď tohoto roku zjednanou, do svatého Martina se potahovati ani žádným obyčejem mimo toto snesení sahati nemají.

Item, což se také v městech královských, panských, rytířských i v jiných ve všech městečkách, ve všech v tomto království, lidí řemeslníkuov všelijakých i také lidí robotných dotýče, kteří sobě po neděli a někdy po svátku druhý den k zahálení přidávají a z všedního dne svátky dělají, těm a takovým aby toho déle nikdyž trpíno nebylo, a jestližeby pak kteří přes to se čeho toho dopustili neb dopustil, aby trestáni neb trestán vězením byli neb byl. A každý pán, rytířský člověk, v městech, a tak všickni nad tím aby ruku svou drželi a pruochodu v tom jim více nedopouštěli.

A protož, kdožbykoli ze všech stavuov v kterémžkoli kraji vajše nádenníkuom a oukolníkuom i jiným všem služebným mimo toto nařízení a snesení platil, aneb, jakž napřed dotčeno, od pánuov poddaným jich aneb jiným, kterýmžkoli čeledínuom mzdy a služby po vysloužení, jakž o tom svrchu šíře vyměřeno jest, neplatili neb neplatil a zadržovali, takový každý ze všech stavuov buď duchovní neb světský touž pokutu 10 kop gr. českých propadne, kteroužto buď čeledínu, kterémuž koli pro mzdu, aneb jinému pro usvědčení jakehožkoli výstupku proti tomuto nařízení učiněnému, dáti povinen bude. A takové pokuty jeden každý na tom, kdožby jí propadl, bude moci dobývati obyčejem takovýmto: aby hajtmané krajští dvakrát do roka na dni uložené na tom seděli, totižto ten pondělí po svatém Havle najprvé příštím a druhý rok ten pondělí po Smrtedlné neděli, a tu kdožby koli z kteréhokoli stavu z tohoto nařízení vystúpil a podle tohoto snesení krajův v čemžkoli se nezachoval a z kteréhokoli artikule vystoupil, aby každý jeho z toho a pro takový vajstupek jakýžkoli, buď čeledi mzdy neplacení, aneb pročkoli jiného, ještoby touž pokutu 10 kop gr. českých aneb i jinou propadl, jeho před též hajtmany neb hajtmana v každém kraji volené k šesti nedělím před tím dnem jmenovaným najméně obeslati mohl, a v tom obeslání má zejména dostaviti, že jeho z pokuty 10 kop. gr. českých pro výstupek tento a tento viniti chce, aby o tom druhá strana vědomost měla, proti čemu se opatrovati má. A kdožby koli jakých svědkuov k takovým přem potřebovali, že mají hajtmané neb hajtman psaní učiniti tomu, čížby lidé byli, aby tomuto, jmenujíc ho jménem, tyto a tyto lidi na jistý den, v jistém místě před písařem přísežným u najbližšího práva postavil. A nepostavilliby jich na den jmenovaný, aby naň pro nepostavení týchž lidí neb kterého z nich pro pokutu, kteroužby sobě kdo položil, stáné právo dáno bylo, a žádný sobě vyšší pokuty nad 10 kop gr. českých pokládati nemá. A tíž hajtmané mají je strany k jistému dni svrchu jmenovanému sročiti a je vyslyšeti, kdež sobě místo oblíbí, buďto v městech krajských, kdež obyčejně krajové sjezdy od starodávna mívají, aneb kdež se jim zdáti a líbiti bude; a vyslyšíc strany, mají jim konec spravedlivý učiniti. Pakli by kdo, jsa obeslán, k svému obeslání nestál, na toho stáné právo aby dáno bylo, a na komžby koli taková pokuta přisouzena aneb stáným právem obdržána byla, ten každý ji ve dvou nedělech od rozsudku aneb stáného práva pořád zběhlých před týmiž hajtmany neb hajtmanem v kraji volenými položiti povinen bude. Pakli by ji po rozsudku neb stáném právu ve dvú nedělech pořád zběhlých nepoložil, tehdy původ bude moci od týchž hajtmanuov list zatykači na takového každého vzíti a týmž zatykačem bude ho moci kdežkoli i v domu jeho zatknouti, a jeden každý takový zatykač i v domu svém bude povinen přijíti a podle něho se zachovati. Pakli by vždy po zatčení ve dvou nedělech pořád zběhlých pokuty propadené a na něm přisouzené neb stáným právem obdržalé nepoložil, má a povinen bude na hrad Pražský na Černou věž se postaviti a z ní nescházeti, dokudž té pokuty na něm přisouzené neb stáným právem obdržalé i s škodami a náklady nepoloží aneb se nesmluví. A od takového zatykače nemá více dáno býti nežli písaři, kteréhož tíž hajtmané k tomu míti budou, 5 gr. bílých, a od zatčení 15 gr. bílých. A ty všecky škody a náklady puovodovi ten, kdož zatčen bude, i s pokutou dáti a vyplniti má zouplna. A tíž hajtmané za práce své míti mají, aby na své nejezdili a outraty nevedli, 3 kopy gr. českých, kteréž jim puovod z té pokuty 10 kop gr. českých po přísudku neb stáném právu, když se před hajtmany neb hajtmanem položí, dáti a vyplniti a sobě 7 kop gr. českých zanechati má.

A což se pak lidí sedlských dotýče, kteřížby z pokuty viněni býti měli, jestliže by kdo chtěl poddaného čího z té pokuty 3 kop gr. českých viniti, má předkem pánu jeho na něho žalovati a za dopomožení žádati, oznámíc v čem a kterak jest tu pokutu propadl; učinili od něho ten pán spravedlivé, to při tom buď: neučinil-li by, každý vuoli měj právem stavným toho na týmž člověku aneb na jiných lidech téhož pána té pokuty propadené dobývati.

Jestliže by pak kdo z stavuov a obyvateluov pro pokutu sobě propadenou státi a z ní viniti toho, kdožby jí propadl, nechtěl, ani jí dobývati podle tohoto nařízení, tehdy na tom, kdožby jí propadl, bude moci jiný, kdožby chtěl na něm dobývati a jeho z ní, jakž vyměřeno jest, viniti; však předkem má psaní učiniti té osobě, buďto pánu neb rytířskému člověku, městu neb měštěnínu, komužby ta předkem pokuta náležela a na něm se toho dotázati, chceli po té pokutě sobě propadené státi neb toho zanechati, a na komžby se toho dotazovalo, bude povinen to světle oznámiti, že chce neb nechce. Jestliže by pak oznámil, že nechce, tehda ten, kdožby se toho dotazoval a o to posílal, bude moci na tom, kterýby se toho dopustil a ten dobrý řád přestoupil, té pokuty dobývati, pakliby oznámil, že chce z té pokuty sám viniti, bude povinen v šesti nedělích to před se vzíti a o tu pokutu, jakž o tom nahoře dotčeno jest, státi, a jestližeby v těch šesti nedělích k tomu nic neříkal, tehdy ten, kdožby jest to na něho vznášel, bude moci sám k tomu přikročiti a té pokuty sobě na něm dobývati. Než jestliže by ten, kdožby takovou pokutu propadl, s tím, kdožby ho usvědčil, o ni se mluvil a neb jemu ji dobrovolně dal, ten při tom každý zuostaven býti má. Než kdyžby se s obou stran osob z stavu městského dotýkalo, to se při právu městském, aby se tu na svém právě vinily, zuostavuje.

Což se pak všech tří měst Pražských dotýče, jestližeby kterou osobu z těch měst osoby z stavu panského neb rytířského, i osoby duchovní z pokuty vajš oznámené viniti chtěly, ty budou moci před hajtmany neb hajtmanem J. M. Kr. v městech Pražských usazené obeslati a vším tím pořádkem, jakž vajš vyměřeno, toho se dosuzovati.

Item, což se měr obilných, rybných, chmelových i jiných všelijakých, kteréž v tomto království, rozdílný v krajích jsouce, užívali, dotýče, též váh těžkých i lehčejších a všelijakých, jakž jmenovány býti mohou, tolikéž loktuov kratších i delších: i na tomto jsme se snesli, že ty a takové míry, lokty a váhy mají s městy Pražskými na míru, váhu, loket srovnány býti, tak aby ve všem království v tomto jednostajná cejchovaná míra, totiž strych pražský byla, na kterýž se všelijaká obilí s štrajchováním měřiti mají bez všelijakého vrchu; tolikéž chmel má se měřiti na týž strych pražský obilný spravedlivě. Též váha, loket a kteréžkoli míry jmenovány býti mohu, srovnati se mají. Ale při míře rybní, jakožto dčberu v městech Pražských se nenachází a takového dčberu neužívali, ani ryb v Praze na dčber prodávati obyčej jest, nežli na kopy, však míra a ten dčber na panství Poděbradském od starodávna vysazena jest, protož se tu míru a na takový dčber, jakž na témž panství Poděbradském jest, všecky míry a takoví dčberové rybní po všem království ve všech krajích srovnati se a cajchovati mají a ryby všelijaké, které se na dčber prodávají, tak se měřiti mají, aby se dčber plný nasej pal, aby se míra spravedlivá jednomu každému dávala. Však aby po všem království a krajích, předkem v městech Pražských i jiných městech, městečkách královských, panských, rytířských k tomu přihlédáno a to pilně opatrováno bylo, aby takové míry cajchované a ne jiné byly. Než což se ospuov dotýče, kteréž lidé od starodávna pánuom svým platí a dávají, ti všickni poddaní takové ospy neb desátky na ty a takové míry, jakž jsou je prvé dávali a platili od starodávna, platiti a dávati mají a povini jsou a v toto snesení se nepojímají.

Jestliže by pak při komžkoli z stavuov a z obyvateluov království tohoto to nalezeno a na koho usvědčeno bylo, an buď v váhách, v mírách, v loktech podle tohoto snesení se nezachoval, aneb na míru větší k sobě přijímal a od sebe na menší vydával a tak všelijak, jakž tuto vyměřeno a sneseno jest, se nezachoval, takový každý aby skutečně, poddaní od pánův svých a v městech královských od purkmistra a konšeluov trestáni byli. A takové míry, váhy, lokty do svatého Václava najprvé příštího vyřízeny a zcajchovány aby byly konečně po všech krajích, jakž tuto vyměřeno jest.

Item, což se drahot a řemeslníkuov dotýče, poněvadž ten artikul pilného a bedlivého rozvážení i času prodlouženějšího potřebuje, za to J. M. Kr. poníženě prosíme, aby J. M. Kr. po městech městečkách osoby zříditi a ustanoviti ráčil, aby ony s konšely každého města v ty ve všecky věci nahlídaly a jakby se jedna každá koupě a po čem slušně prodávati měla ukládaly; tak aby chudina za své peníze ty všecky věci potravně i jiné při slušnosti kupovati a toho docházeti mohla, a to a takové nařízení aby.se stalo mezi tímto časem a svatým Václavem najprvé příštím; též také stav panský a rytířský, tolikéž i duchovní osoby aby tolikéž v městech, městečkách při poddaných svých nařídili.

Actum na hradě Pražském v sobotu po svaté Žofii léta ut supra.