212. Nařízení a snesení strany čeledi, řemeslníkuov, nádenníkuov a jiných věcí potřebných, kterak a pokud se při tom všichni obyvatelé v království Českém chovati mají.
L. 1549, 18 května. - Tisk v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze.
Jakož jest na sněmu obecním, kterýž držán byl na hradě Pražském při přítomnosti J. M. Kr. léta 1547 v outerý u vigilií svatého Bartoloměje, apoštola božího, jeden artikul položen, aby stavové osoby z každého kraje, jednu z stavu panského a druhou z stavu rytířského, z Pražan a z měst volili, a ty aby s J. M. Kr. to vyhledávaly a řídily, co se čeledi všelijaké přístavní i nádenní, též drahot i řemeslníkův dotyce, ti aby všickni na slušné míře, při čemžby jeden každý slušně i spravedlivě zůstaveni a zachováni býti mohli, postaveni byli etc, tak jakž ten artikul v sobě šíře obsahuje; kdež pak ty osoby z krajuov týmž sněmem volené, sjevše se k jistému dni, s povolením J. M. Kr. některé artikule strany některých nádenníkuov a čeledi sepsavše na místě jsou postavily a některých věcí k dalšímu uvážení poodložily: a protož J. M. Kr., pán náš milostivý, maje péči a bedlivost o všecky poddané, aby v lásce a svornosti přebývali a živností svých, jsouc v dobrém pokoji a řádu, užívati mohli, tolikéž čeledi všecky aby slušnú záplatu míti a s vděčností sloužiti mohly, neráčil jest toho pominouti, aby, cožby ještě v těch artikulích stavuom potřebného bylo, neměli doložiti, nýbrž J. M. Kr. při sněmu, kterýž držán byl na hradě Pražském při přítomnosti J. M. Kr. léta 1549 ve čtvrtek po svaté Školastice, ráčil jest tajž artikul strany čeledi a řemeslníkuov drahot a nádenníkuov opáčiti a v týž sněm za jeden artikul rozkázati dáti do téhož sněmu doložiti, i osoby z stavův panského a rytířského, z Pražan a z měst z každého kraje jmenovati, a ty aby se k neděli provodní nyní pominulé sjely, a sjedouce aby na tom seděly a v to, což jest prvé sněmy nařízeno, s pilností nahlédly, a byloliby ještě co v kterém artikuli potřebného napraviti toho aby moc měly a napravily, s volí však a vědomím J. M. Kr., též také aby se k tomu přičinily, aby v tomto království jednostajná míra, totižto obilní, rybní, loket, váha a jiné všelijaké míry a váhy byly, a to všecko uvedouce v spis, potud pokudž se jim za dobré a všem nám vuobec užitečné viděti bude, a oč se tu J. M. Kr. s týmiž osobami snésti a to všecko narovnati ráčí, to aby vuobec po všech krajích oznámeno a rozepsáno i ode všech držáno a zachováno bylo
[téhož roku (1549) 18 května rozesláno 375 tištěných mandátův do všech krajův království Českého s přísným nařízením královským: aby všickni i jeden každý, jakž jest v těch artikulích o čeledi, řemeslnících a nádennících nařízeno a jisté snesení se stalo, tak se zachovávali a z toho v ničemž nevykračovali pod pokutou v témž spisu položenou. "Také Vás tajno nebuď, že znaje toho strany týchž artikulův potřebu býti, Vám sme v tom kraji do města N. ten outerý před svatým Bonifacím nyní příštím pro tu samou toliko příčinu sjezd krajský položiti ráčili a tímto listem pokládáme a rozpisovati ráčíme, poroučejíc, abyste se na již dotčený den, v outerý, bez výmluv všickni v jmenovaném městě k vícerou sjeli, a hned na zejtří ráno v středu na den svatého Bonifaci při přítomnosti hejtmanů krajských tento mandát náš a ty artikule zřízené a vytištěné vůbec přečísti dali, aby se žádný nevědomostí vymlúvati slušně nemohl, než každý se tak při tom choval a nad tím aby se skutečně ruka držela, jinače nikoli nečiníce. A my také, což se toho posledního artikule v tom spisu doloženého dotýče, ráčieme osoby po městech i městečkách našich, pokudž za potřebné uznáme, strany těch a takových drahot naříditi; než rychtáři v městech a v městečkách aby ty a takové mandáty naše a artikule svolené všudy na kostelích, rathouzích a branách přibíjeti a na trzích a jarmarcích provolávati dali. etc. (MS. v archivu česk. místodržitelství)], tak jakoby v tomto obecním sněme svoleno a zavříno bylo, tak jakž také ten artikul téhož [sněmu to v sobě šíře obsahuje. Na kterýžto artikul osoby stavův sněmem volené, a jsouce od J. M. Kr. k jistému dni obeslané, sjevše se při přítomnosti pánuov komisařuov od J. M. Kr. k tomu vydaných, na tom jsou seděly a to, což prvé sepsáno jest, rozvažovaly, a jeden každý kraj, což za potřebu a užitečné uznaly, to jsou k předešlému nařízení a sepsání přidaly i také ujaly, jakž tuto níže napsáno jest.
A předkem, na tomto jsou se všeckny ty osoby sněmem z krajuov volené snesly strany čeledi i jiných všech oukolníkuov aneb nádenníkuov obojího pohlaví, jakežkoli povahy, aby takoví lidé všickni, kteřížby chtěli kde přes pole robotováním jakéhokoli díla kde přistávati a sloužiti, aby od svých pánuov listy pod jich pečefmi neb sekrety, neb ouředníkuov jich měli, tak že s povolením svého pána jeden každý jest odešel, a kdožbykoli z těch lidí robotných a sedlských u kohožkoli na najatém díle oukolním, nádenním aneb přístavním čeledínem byl, a sjednaje se u jednoho, opět se chtěl jinam doslouže obrátiti, ten každý s vóli toho pána, rytířského člověka, Pražan, města aneb měštěnína aby to učiniti mohl, však opět maje list od téhož pána, rytířského člověka, Pražan, města neb měštěnína, že s jeho neb jich volí jest odešel; a kdožby tak z těch lidí u měštěnína dělal neb sloužil a chtěl odejíti, tehdy ten měštěnín má oznámiti purkmistru a konšelům a osobu jmenovati, že jest u něho byl a jak se jest zachoval a za to prositi, aby jemu list fedrovní a zachování jeho podle oznámení hospodářova dán byl. Též byl-li by u sedláka a od něho se bráti chtěl, doslouže, aby sedlák to na pána svého neb ouředníka vznesl, a pán ten neb ouředník podle oznámení téhož sedláka list fedrovní a zachování téhož nádenníka neb čeledína dal; a bez takových listuov pán aneb rytířský člověk, hajtman, purkrabě, úředník, kteřížkoli na panstvích J. M. Kr. jsou, Pražané, města aneb měštěnín, man, dvořák, svobodník, nápravník i jiní všickni zespod jmenovaní, ani sedlák, aby k sobě nepřijímali pod pokutou: stav panský, rytířský, městský, opatové, proboštové, preláti, jeptišky i jiní klášterové, manové, dědinníci, svobodníci, nápravníci desíti kop grošuov českých a lidé sedlští tří kop grošuov českých propadením. A kdožbykoli z těch lidí přišel ku pánu, rytířskému člověku, k městu a k měštěnínu, opatu, proboštu i jiným všem svrchu jmenovaným, i k sedláku, nemaje listu fedrovního a svého zachování, takového každého žádný přijímati nemá na žádné dílo ani službu, ani jinač fedrovati a přechovávati pod pokutou svrchu psanou na to vyměřenou; než k nim jeden každý má se tak zachovati, jakž o povalečích předešle zřízením zemským vyměřeno jest. Avšak to při tom se znamenitě vyměňuje a vyhrazuje, aby žádnaj pán, rytířský člověk, město, měštěnín i jiní svrchu psaní všickni, i sedláci čeledínuom, nádenníkuom, oukolníkuom jich mzdy nezadržovali, než podle smluv jim je platili a plnili po dosloužení ve třech dnech pořád zběhlých; a jestližeby kdo čeledínu vyslouženému aneb nádenníku cožkoli mzdy zadržal a zaplatiti nechtěl, tehdy ten čeledín aneb nádenník bude se moci utéci k svému dědičnému aneb přikázanému pánu a pán jeho bude moci o to státi, aby jeho člověku, sirotku aneb přikázanému zaplatil, a pokudžby se koli našlo, že zoumysla nezaplatil, aby jemu, tomu čeledínu aneb nádenníku, to čtvero dal i s náklady a outratami, kteréby pro jeho nezaplacení přišly a se zběhly, a toho též dobývati bude moci tím pořadem, jakž o tom doleji nařízeno a vyměřeno jest. Však každý pán, rytířský člověk, město aneb měštěnín i jiní všickni, kdož své poddané lidi mají, toho vuoli aby měli své sirotky a poddané k svým potřebám na slušných a spravedlivých mzdách při sobě míti, tak jakž jiné čeledi v tom kraji se jednají a jim služby platí. A jestližeby pak který pán neb rytířský Člověk neb měštěnín sirotku neb člověku poddanému svému dědičnému, kteréhožby zjednal, po vysloužení služby a mzdy jeho jemu povinně dáti a zaplatiti zanedbával a prodléval, a ten sirotek neb člověk dědičný to na téhož pána svého, u kteréhož sloužil, ukázati mohl, tehdy ten sirotek, čeledín neb člověk dědičný bude se moci o to utéci k komuž se koli jemu z stavuov v tom kraji zdáti a líbiti bude, a ten pán neb rytířský člověk aneb měštěnín bude povinnen jemu té služby a mzdy při tom pánu jeho zadržalé dobývati. A pro takové jeho, k komužkoliby se týž člověk utekl, mzdy a služby dobývání a napomínání, pán jeho dědičný žádné těžkosti ani trestání témuž sirotku neb poddanému svému činiti nemá; a kdyžby mu též služby a mzdy dopomoženo bylo, tehdy jeho více proti jeho pánu dědičnému žádný v ničemž nadsazovati ani fedrovati nemá, a kteřížby v službu takových sirotkův neb poddaných svých nepotřebovali, těm aby takové listy dávány byly, aby jinde sobě vysluhovati mohli. Avšak pokudžby mu pán jeho vyměřil a jinde posluhovati uložil a dopustil, déle aby se v službu nezamlouval než k svému pánu na uložený a vyměřený čas zase s& navrátil, a takové listy, kteréž se těm lidem dávati budou, u kohožkoli který člověk neb čeledín najprvé v jaké dílo se dá anebo přistoupí, tehdy ten pán, rytířský člověk, hajtman, purkrabě, město aneb měštěnín, neb kdožkoli jiný, má ten první list k sobě vzíti a jemu ho nevracovati, ažby u něha dosloužil a kdyžby dosloužil a chtěl odjíti, má jemu předkem zaplaceno býti, tak jakž o tom napřed dotčeno jest, a jiný list jemu fedrovní a jeho zachování od toho, u koho jest sloužil aneb dělal, dán býti a od pána jeho první list též zase navrátiti, tak aby každý, kdožby jeho znovu zjednati chtěl, věděl se čím spraviti, dokud má povolení sloužiti. Což se pak příchodných cizozemcův dotyce, kteříby prvé zde v království u žádného v službě aneb na jiném díle oukolním a nádenním nebyli a nesloužili, ti tak přijímáni bez listuov a jednáni býti mají, do času v službě neb na díle nádenním; a kdyžby dosloužil neb dodělal času svého a u toho pána neb hospodáře déle býti nechtěl, tehdy ten u kohož jest sloužil, od toho má list, jak jest se u něho zachoval, míti. A podle toho ten hospodář neb pán má jemu zprávu dáti, jakby se při tom dále zachovati a spraviti měl. Při tom toto se znamenitě vyměňuje: což se všech nádeníkuov jakýchžkoli, buď cizozemcuov neb domácích, kteříž by zjednáni nebyli, dotýče, že se těm a takovým všem svoboda od svatého Jana křtitele božího až do svatého Vavřince propouští, aby se mohli jednati a dělati, u kohožbykoli chtěli, bez listuov, poněvadž toho času ve všech krajích díla najpilnější jsou, ale po ten čas svatého Vavřince aby žádný pán, rytířský člověk, města neb měštěnín, neb sedlák, ani jiný žádný žádného takového dělníka neb nádeníka kterýžby listu od pána svého neměl, nechovali ani jich nefedrovali pod pokutou výš jmenovanou.
Kraj Hradecký, Boleslavský a Chrudimský společně, aby čeledi a nádeníkuom ke stravě takto placeno bylo, snesli se:
Item, sekáčuom na trávách najvíc po 2 gr. bílých a na votavách po půl 2 gr. bílém ke stravě.
Item, sekáčuom kosou hrabičnou na vozimém obilí najvíc po puol 4 gr. bílém, na ječmeních a na vovsích po puol 3 gr. bílém, aneb naj dráž po 3 gr. bílých, a na hraších po puol 2 groši bílém.
Item, hrabačkám a nakladačkám na obilí po puol 2 gr. bílém a vazačuom po 2 gr. bílých.
Item, žencuom při počátku na žitech po puol 2 gr. bílém a potom najvíce po 2 gr. bílých.
Item, na pšenicech též žencuom po 2 gr. bílých, neb po puol 3 gr. a najvíc po 3 gr. bílých.
Item, řezáčuom, kteří slámu řeží, času podzimního a zimního od svatého Václava až do svatého Jiří po puol 2 gr. bílém a času letničního od svatého Jiří až do svatého Václava po 2 gr. bílých.
Item, jestli by na sta řezal, tehdy dáno jemu býti má 6 gr. bílých.
Item, mlatcuom od svatého Václava až do svatého Jiří po 5 penězích bílých, a od svatého Jiří až do svatého Václava po 1 gr. biìém aneb najvíc po 8 penìzích bílých.
Item, což se pak všech jiných nádenníkuov při městech, městečkách neb dvořích dotýče, tu také času zimního po 5 penězích bílých a času letního po 1 groši aneb najvíc po 8 penězích bílých placeno býti má.
Item, tesařuom a zedníkuom, mistruom dobrým, po puol 3 gr. a najvíc po 3 gr. bílých ke stravě od svatého Jiří až do svatého Václava, a tovaryšuom jich po 2 gr. a najvíc po puol 3 gr. bílém dobrému; a zase od svatého Václava až do svatého Jiří mistruom po puol 3 gr. bílém a pacholkuom jich po puol 2 gr. bílém a najvíc po 2 gr. bílých a přidavačuom jich v létě po 9 penězích bílých a v zimě po 1 gr. bílém.
Item, kteří pak beze stravy jednají, jako tesaře, zedníky a jiné nádenníky, ti mají každému na osobu přidávati po 1 gr. bílém místo stravy.
Item, to se vymíňuje v týchž krajích, jestliže kde v kterýchž městech od starodávna zvykli jsou méně dělníkuom na den platívati, než se v tomto vyměření vykládá, to se při tom zuostavuje.
Item, což se pak čeledi přístavné, na čem by která jednána býti měla, dotýče: poněvadž jsme se o to snésti nemohli pro rozdílnost krajuov, prací a míst, kdež někde víc, někde míň zvyklost dávati mají, toho jsme při tom zanechali, aby jeden každý podle hodnosti čeledína a starobylé zvyklosti své čeledi sobě jednal, na čemž muože, však žádný nad míru toho aby nenadsazoval.
Krajové Plzeňský, Podbrdský a Rakovnický tento zřízený řád o nádenících držeti mají:
Item, čeledi, která se do roka jedná i také nádeníkuom, takto se ke stravě platiti má podle vyměření nížepsaného a vajše nic, na groš bílý počítajíc.
Item, šafáři, kterýžby uměl nápravy i jiné potřeby, což k hospodářství náleží, dělati, 4 kopy gr. českých.
Item, zapluhaři puol 4 kopě gr. českých.
Item, pohoníči dorostlému puol 3 kopě gr. českých.
Item, šafářce puol 2 kopě gr. a 10 gr. bílých.
Item, děvečce dospělé nebo kuchařce puol 2 kopě gr.
Item, sekáčuom s kosami na těžkém díle obilí po 3 gr. bílých, a na trávách po 2 gr. bílých.
Item, na vovse po puol 3 gr. bílém.
Item, kteří v letě s vidlami na lukách sena, votavy kopí aneb skládají po 1 gr. bílém.
Item, řezáčuom, kteří řezaninu řeží, od svatého Jiří až do svatého Václava po 2 gr. bílých, a od svatého Václava do svatého Jiří po 9 penězích bílých.
Item, řezáčuom, kteří na sta řezaninu řeží, od sta stiychuov 6 gr. bílých.
Item, hrabáčuom po 5 penězích bílých.
Item, žencuom po 2 gr. bílých a na vovse po puol 2 gr. bílém.
Item, vazačuom a nakládačuom obilí po 9 penězích bílých.
Item, sekáčuom na votavách po puol 2 gr. bílém a hrabáčuom po 5 penězích bílých.
Item, mlatcuom a jiným všem nádenníkuom od svatého Jiří až do svatého Václava po 9 penězích bílých, a od svatého Václava až do svatého Jiří po 5 penězích bílých.
Item, zedníkuom a tesařuom od svatého Jiří až do svatého Václava po 2 gr. bílých a mistruom po puol 3 gr. bílém a přidavačuom po puol 2 gr. bílém, a jiné časy po 12 penězích bílých a přidavačuom po 9 penězích bílých a mistruom vždycky o puol groše bílého vajš, a ti všickni řemeslníci a nádenníci slušně stravou, pokudž na robotné lidi podle jich řemesla a díla náleží, opatřeni býti mají, a nemá žádný mimo toto vyměření a snesení vejše platiti pod pokutou svrchu psanou.
Item, ti a takoví řemeslníci, nádenníci, aby na díla svá přicházeli a dělati začínali najposléze při vajchodu slunce a z díla do západu nescházeli, než v sobotu hodinu před večerem, aby svatvečer mívali, poněvadž neděle svatá jest.
Item, viničná čeládka tu se beze stravy při prvním způsobu v placení zuostavuje, na podzim a na jaro až do svatého Jiří po 2 gr. bílých a potom od svatého Jiří až do podzimku po puol 3 gr. bílém.
Item, na chmelnicích na řezání chmele, na tyčení a rytí ke stravě po puol 2 gr. bílém, a na sbírání chmele po jednom groši bílém, a na česání ženám po puol groši bílém.
Item, kdožby koli jakékoli nádenníky bez stravy najímal, těm za stravu jeden groš bílý vajš dán býti má.
Item, pokrývačuom na křovích cihlami po 3 gr. bílých a přidavačuom po 12 penězích bílých ke stravě.
Item, posluom, kteříž se v poselství pěšky posílají, od míle po 1 gr. bílém.
Item, kravaři dobrému 2 kopy gr. bílých.
Item, což se pak vovčáků tkne, poněvadž také jedna čeleď jsou, takové se jest těch tříkrajuov snesení stalo:
Item, mistru vovčáku, aby se sedmá vovce ve kmeni chovala, a pacholku ku každému čtyřiceti šest vovec a v tom počtu 26 bahnic a vostatek jalových, a kterýžby mistr měl tři houfy vovec a k těm třem houfuom musí míti tři pacholky, tomu se má dáti 30 strychuov žita, a kdežby se míně vovee chovalo a dva pacholci jim mohli za dost učiniti, tomu mistru má se dáti 20 strychuov též žita a každému mistru jeden strych hrachu, jeden strych ječmene, jeden strych pšenice, a k většímu houfu mistru 6 strychuov vovsa a k menšímu houfu 4 strychy; a když tíž mistři vovčáci sedmou ovci do kmene pustí, budou míti také sedmý užitek na vlně, škopcích, mlíku, než toliko mlíko dne nedělního pacholci k svému užitku sobě obrátiti mají. A poněvadž také ty pacholky mistři na stravě chovati mají, má se jim na pomoc a lepší vychování, aby tím lépe a pilněji svou službu pánuom svým vykonávati mohli, mistru, kterýž tři pacholky chová, tomu aby tři krávy chovati dopuštěny byly a jeden kuoň do káry, a kterýžby mistr neměl na stravě než dva pacholky, tomu dvě krávě a jeden kuon též do káry; a žádný nad to výš nic jim dávati a platiti nemá pod pokutou 10 kop gr. českých, a té pokuty na takovém, kdožby se jí dopustil, dobýváno býti má obyčejem níže psaným. Než jestližeby kdo takové mistry vovčáky i pacholky, neb jakoužkoli jinou čeleď laciněji zjednával aneb zjednati mohl, to každý bude moci učiniti, a na takového se ta pokuta vztahovati nemá; a takové nařízení má se začíti od svatého Václava najprv příštího a tak vždycky na budoucí časy od svatého Václava na ty roky jednati se mají.
Item, rybníkářuom bez stravy po puol 3 gr. bílém.
Item, chceli kdo jaké oukoly jednati, to každý bude moci učiniti.
V kraji Prachenském, Bechyňském a Vltavském má se platiti ke stravě podle vyměření čeledi a nádenníků v a vajše nic:
Item, sládkovi, kterýby u stavu panského neb rytířského se jednal, tomu do roka aby dáno bylo 6 kop gr.: než což se dotýče těch sládkuov, kteří jsou se v tom kraji v městech jednali, těm aby placeno bylo podle povahy a zvyklosti jich městské, neb poněvadž v tom jednom každém městě měšťané každý na osobu svou skrovně várek užívají, také v placení sládkuom od nich rovnost s stavy panským a rytířským nemuože zachována býti, než muoželi kdo z stavuov vyšších pod to níže zjednati, a zvláště kteříby várek skrovněji užívali, cesta se k tomu nezavírá,
Item, šafáři do roka půl 3 kopě gr. 7 gr. bílých.
Item, pacholku, kterýby koňmi dělal 2 kopy gr. 15 gr. bílých.
Item, pacholku, kterýby voly dělal půl 2 kopy 22 gr. bílých.
Item, pohoniči většímu puol 2 kopy gr., a menšímu 1 kopu gr. 15 gr. bílých.
Item, šafářce nebo kuchařce puol 2 kopy gr. 18 gr. bílých.
Item, děvce 1 kopu gr. 33 gr. bílých, jestliže pak kdo níže pod to vyměření kterékoli čeledi, jakžby která zasluhovati podle věku svého mohla, zjednati mohl, při tom se to zůstavuje.
Item, nádenníkuom na všelikém díle i mlatcuom od svatého Havla do svatého Jiří po 5 penězích bílých a od svatého Jiří až do svatého Havla po 8 penězích bílých.
Item, řezáčuom, kteříž slámu řeží, od svatého Havla do svatého Jiří po 1 gr. bílém, a od svatého Jiří do svatého Havla po 8 penězích bílých.
Item, sekáčuom na senných trávách po 2 gr. bílých, a na Otavách po puol 2 gr. bílém.
Item, sekáčuom na ozimém obilí i na jeři na hrabice po puol 3 gr. bílém.
Item, žencům v kraji Prachenském a Bechyňském po 9 penězích bílých a v kraji Vltavském po 10 penězích bílých.
Item, na vázání všelikého obilí po 6 penězích bílých a na hrabání sen a votavy po 5 penězích bílých.
Item, zedníkuom a tesařuom na den mistru od svatého Jiří až do svatého Bartoloměje po puol 3 gr. bílém, a tovaryši po 2 gr. bílých, a od svatého Bartoloměje až do svatého Jiří o puol groše míně každému.
Item, rybníkařuom bez stravy na den po puol 3 gr. bílém, tak jak od starodávna to vždycky bajvalo, a mistru po 3 gr. bílých, však poněvadž se všech krajuov v tom dotyce, při čem to zuostaviti ráčí, to při tom stuoj.
Item, na řezání chmele po puol 2 gr. bílém.
A tak tito všickni nahoře jmenovaní nádenníci a dělníci na jakémžkolivěč díle mají a povinni jsou, na díla choditi a dělati hned při východu slunce a tu spravedlivě dílo každé dělati, pokudž jest náležité. A strany mistruov vovčákuov i jich pacholkuov nařízení k kraji Plzeňskému, Podbrdskému a Rakovnickému jsou přistoupili.
Krajové Kouřimský a čáslavský.
Item, této čeledi nížepsané žádní přídavkové aby nebyli přidáváni pod pokutou tímto snesením uloženou, a mimo tu sumu níže položenou žádný aby více nedával a takové čeledi dráže nejednal; neb tuto jest postaveno, co kterému čeledínu najvýš dáváno býti má, však laciněji kdož sobě zjednati může, každému se toho přeje.
Item, šafáři přes 7 kop gr.
Item, šafářce přes 3 kopy gr.
Item, pluhaři přes puol 6 kopy gr.
Item, pohoniči přes 5 kop gr.
Item, nádvorníku, který oběma kosama dělati umí, přes 5 kop gr.
Item, nádvorníku, který neumí sekati ani slámy řezati, přes 4 kopy gr. 15 gr. bílých.
Item, skotáku žádnému přes 3 kopy gr.
Item, sviňáku přes puol 2 kopy gr.
Item, děvce přes puol 3 kopy gr.
Item, vovčáka každý zjednaj, podle více a míně dobytka, jakž muož.
Item, řezáči, kteří na sta řeží a drobnou řezaninu dělají, od sta strychuov 6 gr. bílých a stravu, když dělá, a na den od svatého Havla až do svatého Jiří po puol 2 gr. bílém ke stravě, a od svatého Jiří až do svatého Havla po 2 gr. bílých, též ke stravě.
Item, natejdníkuom neb nádenníkuom, aby stravy v svátky dáváno nebylo, od času svatého Víta až do svatého Vácslava po 8 gr. bílých, a na den těch časuov po 9 penězích bílých, stravy v svátky nedávaje, než když dělá.
Item, od sv. Václava až do svatého Víta, kteří by v zimě přivstávali na den po 7 penězích bílých, též stravy nedávaje v svátky, než kdož v svátek stravu dává, ten tak mnoho nedávaj, než od vánoc do neděle první postu přes 4 gr. 2 peníze bílá nedávaje, a na den toho času ke stravě po 5 penězích bílých a víc nic.
Item, od neděle postní do svatého Jiří po 6 penězích bílých na den, a od svatého Jiří do svatého Jana po 7 penězích bílých na den, a od svatého Jana do svatého Václava po 9 penězích bílých, a od svatého Václava do svatého Martina po 6 penězích bílých, a od svatého Martina do vánoc po 5 penězích bílých.
Item, což se žně, obilní seči, také i trav v těch krajích dotýče, jakž od starodávna bývalo, tak zuostaň, a kdo jak muož zjednaj a opatř, nechcešli škody vzíti.
Item, tesařuom, zedníkuom od svatého Matěje do svatého Bartoloměje přes 2 gr. bílá ke stravě a mistru puol groše bílého víc; a beze stravy po puol 4 gr. bílém a mistru po 4 gr. bílých,
Item, přidávači 9 peněz bílých ke stravě toho času, a beze stravy puol 3 gr. bílého.
Item, od svatého Bartoloměje až do svatého Matěje k stravě přes puol 2 gr. bílého aby víc dáváno nebylo, a bez stravy puol 3 gr. bílého a mistru vždy puol groše víc než tovaryši.
Item, přidávači k stravě 1 groš bílý a bez stravy 2 gr. bílá a více nic, a tíž mistři obojí, tesaři i zedníci, kdyžby oukol jaký u kohokoli zjednali, více tovaryšuom ani přidávačuom aby nedávali pod pokutou 3 kop gr. tolikrát, kolikrátby se toho dopustili (a na ně bylo usvědčeno), tomu kdožby usvědčil.