Item, krajové Plzeňský, Podbrdský a Rakovnický tento zřízenej řád o nádennících držeti mají:
item, kteříkoli trávy sekou, ke stravě na den aby jim dáváno bylo po 2 gr. českých,
item, hrabačuom po 5 penězích bílých,
item, žencuom po 2 gr. čes. a na vovsi po puol druhém gr. českém,
item, sekáčuom na obilé po puol čtvrtu gr. čes. a na ovse po 3 gr. českých,
item, vázačuom a nakládačuom na obilé po 9 penězích bílých,
item, zedníkuom a tesařuom od sv. Jiří až do sv. Václava po 2 gr. čes. a mistruom po puol třetím gr. čes. a přidávačuom po puol druhém gr. čes., a jiné časy po 12 penězích bílých a přidávačuom po 9 penězích bílých a mistruom vždycky o puol gr. čes. vajš,
item, řezáčuom, kteří slámu řeží, od sv. Jiří až do sv. Václava po 2 gr. čes. a od sv. Václava až do sv. Jiří po 9 penězích bílých,
item, kteří na chmelnicích ryjí a řeží po puol druhém gr. českém,
item, sekáčuom na votavách po puol druhém gr čes. a hrabačuom po 5 penězích bílých,
item, mlatcuom a jiným všem nádenníkuom od sv. Jiří až do sv. Václava po 9 pen. bil. a od sv. Václava až do sv. Jiří po 5 pen. bílých.
Tito všickni nádenníci k stravě se posazují.
V kraji Prachenském má se platiti ke stravě podlé vyměření níže psaného a vajše nic:
item, sládkovi, který by u stavuov panského neb rytířského se jednal, tomu aby dáno bylo do roka 6 kop gr. čes., než což se dotýče těch sládkuov, kteří by se tu v tom kraji v městech jednali, těm aby placeno bylo podlé povahy a zvyklosti jich městské, neb poněvadž v tom městě jednom každém měšťané každý na osobu svú skrovně várek užívají, také y placení sládkuom od nich rovnost s stavy panským a rytířským nemuož zachována býti;
item, šafáři do roka půl třetí kopy 15 gr. českých,
item, pacholku, kterýžby koňmi dělal, 2 kopy a 15 gr. čes. a tomu pacholku, který voly dělá puol druhé kopy a 15 gr. českých,
item, pohoniči většímu puol druhé kopy gr. a menšímu 1 kopu 15 gr. českých,
item, šafářce 1 kopu 15 gr. českých,
item, děvce 1 kopu gr. českých,
item, nádenníkuom na všelikém díle od sv. Havla do sv. Jiří po 1 gr. čes. a od sv. Jiří do sv. Havla po 9 pen. bílých,
item, mlatcuom od sv. Havla až do středopostí po 5 pen. bílých a od středopostí do sv. Havla po 1 gr. českém,
item, sekáčům na trávách po 3 gr. mis. na den,
item, sekáčuom na ozimém obilí po puol třetím gr. a na jeři po 2 gr. českých,
item, žencuom po devíti pen. bílých,
item, na vázání všelijakého obilí po 6 penězích a na hrabání sen a votav po pěti bil. pen.
item, zedníkuom a tesařuom na den, mistru od sv. Jiří až do sv, Bartoloměje po půl třetím gr. a tovaryši po 2 gr. čes. a od sv. Bartoloměje až do sv. Jiří o puol groše méně každému.
V tomto nařízení se snášejí krajové Bechyňský a Vltavský.
Takto obyvatelé krajuov Kouřímského a Čáslavského se chovati mají a mimo toto nařízení žádný aby víc nádenníkuom nedával:
item, řezáči, který na sta řeže a drobnú řezaninu dělá, od sta korcuov 6 gr. čes. a stravu, když dělá na den od sv. Havla do sv. Jiří po puol druhém gr. českém ke stravě a od sv. Jiří do sv. Havla po 2 gr. českých též ke stravě,
item, natajdenníkuom anebo nádenníkuom aby stravy v svátky nedával, od času sv. Víta až do sv. Václava po 8 gr. českých a na den těch časúv po 9 penězích bílých, stravy v svátky nedávaje než když dělá,
item, od sv. Václava až do sv. Víta, kteří by v zimě přivstávali, na den po 7 penězích českých, též stravy v svátky nedávaje, než ktož v svátek stravu dává, ten tak mnoho nedávaj, než od vánoc do neděle první postu přes 4 gr. 2 peníze české nedávaje a na den toho času k stravě po 5 penězích bílých, víc nic,
item, od neděle postu do sv. Jiří po 6 penězích českých na den, od sv. Jiří do sv. Jana na den po 7 penězích českých,
item, od sv. Jana do sv. Václava po 9 penězích českých,
item, od sv. Václava do sv. Martina po 6 penězích bílých a od sv. Martina do vánoc po 5 penězích bílých,
item, což se žně obilné a seči také i trav dotýče, v těch krajích jakž od starodávna jest bývalo tak zuostaň, a kdo jakž muož zjednaj a opatř, nechceli škody vzíti,
item, tesařuom a zedníkuom od sv. Matěje do sv. Bartoloměje přes dva gr. čes. k stravě a mistruom puol gr. čes. víc a beze stravy po puol čtvrtu gr. a mistruom po 4 gr. čes.,
item, přidávači 9 peněz bílých k stravě toho času a bez stravy puol třetího gr. českého,
item, od sv. Bartoloměje až do sv. Matěje k stravě přes puol druhého gr. českého aby dáváno nebylo a bez stravy puol třetího gr. českého a mistruom puol gr. českého vždy více nežli tovaryši
item, přidávači k stravě 1 gr. český a bez stravy 2 gr. česká a více nic, a tíž mistři obojí tesaři i zedníci, kdyžby oukol jaký u koho koli zjednali, více tovaryšuom ani přidavačuom aby nedávali pod pokutu a. b. c. tolikrát, kolikrátby se toho dopustili a na ně bylo usvědčeno, tomu kdož by usvědčil.
Snesení tří krajuov Litoměřického, žateckého, Slánského o placení nádenníkům všelijakým krom na vinicech kteříž dělají, těch se při starodávním zpuosobu zuostavuje, proto aby jeden druhého v tom nenadsazoval než mírnost zachoval:
item, žencuom po 2 gr. čes. na ozimých ječmeních na den,
item, na žitech, na pšenicích žencuom po 3 gr. čes. na den, než lidé, kteří roboty mají pánuom svým, ti aby sobě čeleď zjednali, jakž budu moci,
item, sekáčuom, kteří obilí sečí, 4 gr. čes. na den,
item, vázačuom, kteříž vobilí váží do snopuov, 2 gr. čes. na den, nakládačuom puol druhého gr. čes. na den, sekáčuom na senách po 2 gr. čes. na den, na votavách puol druhého gr. čes. na den, na hrabání sena 1 gr. čes., na votavách 5 peněz bílých,
item, řezáčuom, kteříž slámu anebo řezaninu řeží, od sv. Václava do sv. Jiří po puol druhém gr. čes., zase od sv. Jiří do sv. Václava po 2 gr. čes. na den,
item, mlatcuom i jiným nádenníkuom, kterýchž se ve dvořích potřebuje na rozličná díla, těm zase dáti má od sv. Bartoloměje do sv. Václava 1 gr. a od sv. Václava do Hromnic po 5 pen. čes., od Hromnic do sv. Bartoloměje 1 gr. čes.; toto vyměření jest ke stravě,
item, kdož chce míti nádenníky beze stravy na jakéžkoli dílo, jakž na hoře vyměřeno jest, přidati muože nad to každé vyměření peněz 1 gr. český,
item, zedníku mistru beze stravy puol čtvrtá gr. čes.; tovaryši puol třetího gr. od sv. Jiří do sv. Bartoloměje, pakli kdo chce míti též zedníky ke stravě daj mistru puol třetího gr. čes.; tovaryši 2 gr. čes., opět od sv. Bartoloměje do sv. Jiří beze stravy mistru 3 gr. a tovaryši puol třetího gr. čes.; mistru ke stravě 2 gr., tovaryši půl druhého groše, vše českých, a jakž jest koli tuto zedníkuom vyměřeno tak se k tesařům jeden každý chovati má, oni jsou to povinni podniknouti a z toho dělati. Ale poněvadž oni tesaři více nádobí potřebují nežli zedníci, přidává se jim nad to vajše za každý clen puol gr. českého, když dělati bude.
Item, toto sme vymínili v těchto krajích na hoře psaných, jak sou prvé mírně zvykli níže a míně dělníkuom a nádenníkuom na den všech díl platiti, než se v tomto vyměření položila, to se při tom zůstavuje, aby se nádenníci na více mzdy nepotahovali než tak, jakž prvé zvykli z té mzdy dělati, než nad vajše vyměřený zpuosob aby mimo to žádný více neplatil a nedával mzdy, neb jest při najvyšším prvé položeno pod pokutou vyměřenou všemi třmi stavy.
Item, což se pak čeledi přístavné, kteráž se do roka jedná, dotyce, na čem by jednána býti měla, poněvadž sme se o to snésti nemohli pro rozdílnost krajuov i také díla sou rozdílná, kdež někde více a někde míně zvyklost dávati mají, toho se při tom zuostavuje, aby jeden každý jakéhokoli povolání jest, podle hodnosti čeledína jeho zjednal, však aby míru v tom zachoval a nad mírnost nejednal ze všech stavuov vyšších i nižších, též i sedláci čeledi aby nenadsazovali; kdožby se koli toho dopustil, že by nemírně kterého čeledína zjednal na čas jmenovitý a mzdu dáti jměl, ten má hned před hajtmany toho kraje obeslán býti, aby se toho spravil, proč jest to učinil, a hajtmané nebo hajtman mají jeho v tom napraviti, aby se spolu s obyvately toho kraje srovnal a vajše nežli jiní nejednal.
Pražané všech tří měst o kamenících, zednících, pokrývačích, přidáváčích též tesařích i jiných nádennících nařízení učinili sú s dobru volí jich takové, že ti všickni před vajchodem slunce na díla přicházeti a když slunce počne vycházeti dělati počíti mají, pakli by který tu chvíli při východu slunce nepřišel a k dílu nedal se najíti, ten má toho dne luonu svého anebo mzdy puol gr. čes. ztratiti.
Item, jmenovaní řemeslníci, též i nádenníci tento zpuosob zachovávati povinni budou, že při snídaní nemají déle než puol hodiny seděti, při obědě též puol hodiny a při svačině tolikéž puol hodiny, a kdyžby již 23 hodin vybilo, teprv z díla mají scházeti a prvé nic, kromě soboty a jmenovitě ve dvú nedělích, když do lázně obyčej choditi mají, aby po 21 hodině toho dne nesedajíc k svačině odjíti mohli, a to se jim proto přidalo, že jiný žádný den déle při obědě seděti nemají než půl hodiny, jako na snídaní a svačině;
item, jmenovaní řemeslníci též i nádenníci z hutí neb z díla k obědu odcházeti nemají než tu, kde dílo má a dělá, opatře se stravou, aby jedl, léčby oukol měli, to se vyhrazuje, však tak aby dílo hodné a stálé tomu, s kajmž oukol zjednán jest, uděláno bylo;
item, placení jim má být takové, poněvadž rok na dvě straně rozdělen jest, že dne přibajvá a zase ubajvá a jmenovitě od sv. Havla až do sv. Jiří času zimního, aby kameníkuom, zedníkuom, tesařuom, pokrývačuom na den po 3 gr. čes. placeno bylo a od sv. Jiří až do sv. Havla času letního po 4 gr. čes. a vajše nic a to beze stravy a všech jiných přídavkuov, kromě mistra, kterýž drahně čeledi mívá a sám při ní dělá a potřebami dílo spravuje a opatruje, tomu vajš puol gr. čes. aby přidáno bylo;
item, přidávačuom a jiným všem nádenníkuom placeno býti má od sv. Havla až do sv. Jiří po 2 gr. čes. a od sv. Jiří až do sv. Havla po puol třetím gr. čes. a více nic a to beze stravy, pakli kdo laciněji takové dělníky míti by mohl, toho každý vuoli bude míti tak učiniti;
item, což se díla viničného dotýče, to při starobylém pořádku perkmistra a přísežných jeho, po čem by a kterého času placeno dělníkuom býti jmělo, sazení nájmuov se zuostavuje;
item, drvoštěpům a řezcuom na dříví, poněvadž ti nádobí své mají, totiž pily, klíny, sekery, těm aby placeno bylo od sv. Havla až do sv. Jiří po 3 gr. čes. a od sv. Jiří až do sv. Havla po 4 gr. čes. a to beze vší stravy i přídavkuov, též aby drvoštěpové žádného polena dříví ani najmenšího nebrali pod skutečným trestáním.
A protož, kdožby koli ze všech stavuov v kterémž koli kraji vajše nádenníkuom a oukolníkuom mimo toto nařízení a snesení jich krajské platil by a na kohož by to koli uznáno a usvědčeno bylo, aby tolikéž tu pokutu tomu, kdož by ho usvědčil, 5 kop. gr. čes. propadl a dáti povinnen byl, kteréž na něm obyčejem svrchu psaným dobývati bude moci..
Item, kteří sou pak koli lidé poddaní aneb čeleď přístavná i také sirotčí od pánuov svých těchto jminulých časuov až do dnešního dne zběhlí a neučinil-li je z nich který mordu, loupeže aneb jiného jakéhožkoli nešlechetného skutku ti a takoví, aby se zase ku pánuom svým bezpečně navrátili a se pokořili, mají na milost přijati býti.
Item, což se zúmyslných poválečuov dotýče, ti aby byli podlé předešlého sněmem snesení a zuostání, kterýž držán byl na hradě Pražském léta 1547 v úterý u vigilií sv. Bartoloměje, apoštola božího, vyzdvihováni.
A toto snesení a srovnání krajské má trvati a státi od tohoto sv. Martina najprvé příštího za plná tři léta pořád zběhlá, avšak po městech Pražských i jiných městech královských, panských a rytířských, hned jakž se poslové z měst domuov navrátí aby provolati dali a tištění tohoto snesení s sebou měli. A tak všem vuobec, aby oznámeno bylo, aby lidé všichni věděli se čím spraviti.
Relatorové na ty artikule, což se čeledi a mince dotejče:
Volf starší z Krajku na Nové Bystřici, najvyšší purkrabie pražský.
Jaroslav z Šelnberka a z Kosti na Hrádku nad Sázavou, najvyšší komorník královstvie Českého.
Jan starší z Lobkovic na Zbiroze, najvyšší sudí královstvie českého.
Adam z Šternberku na Zelené hoře, purkrabie karlštejnský.
Jan Zajíc z Hazmburka na Budyni, najvyšší truksas královstvie českého.
Adam z Říčan na Zásmucích.
Jan Bořita z Martinic na Smečně.
Václav Mašťovský z Kolovrat.
Petr z Švamberka.
Joachym z Hradce na Hradci.
Ladislav z Lobkovic na Chlumci, maršálek dvoru krále J. M.
Šebestian z Vajtmile na Chomútově.
Jindřich Planský z Ziberka.
Jeroným Šlik z Holajče, hrabě z Pasaunu etc.
Jindřich Firšic z Nabdína na Hamrštatu.
Heralt Kavka z Říčan.
Jan z Valštajna na Oujezdě - z pánuov.
Volf z Vřesovic na Doubravské Hoře, najvyšší písař královstvie českého.
Jiřík z Gerštorfu na Cholticích, podkomoří královstvie Českého.
Šebestian Markvart z Hrádku na Nekniři, purkrabie karlštejnský.
Bernart žehušický z Nestajova na Ryzmburce, purkrabie kraje Hradeckého.
Adam Řepický z Sudoměři na Řepici.
Petr Janovský z Soutic na Zaječicích.
Jan Salava z Lípy na Malešově.
Zdeněk Malovec z Malovic na Chajnově.
Petr Bechyně z Lažan na Pičíně.
Zikmund Robmhap z Suché na Pacově.
Jan Vrbík z Tismic.
Jan Šlovský z Šlovic.
Jiřík Cetenský z Cetně.
Z Pražan a z stavu městského:
Jiřík Komedko z Rovin,
Mistr Tomáš z Javořice - z Starého města Pražského;
Jindřich Štraboch a Jan Lukeš, písař radní Nového města Pražského a jiné osoby z krajův sněmem volené o čeleď a o minci;
Petr Hlavsa z Liboslavě a Mikuláš Zlatník - z Nového města Pražského.