Desky zemské s nápisem "sněmové červení od 1541 do 1582" v českém archivu zemském.

Jakož jest na sněmu obecním, kterýž držan byl na hradě Pražském při přítomnosti J. M. Kr. 1. 1547 v úterý u vigilií sv. Bartoloměje apoštola božího, jeden artikul položen, aby stavové osoby z každého kraje, jednu z stavu panského a druhů z stavu rytířského, z Pražan a z měst volili a ty aby s J. M. Kr. to vyhledávaly a řídily, což se čeledi všelijaké přístavní a nádenní, též drahot i řemeslníkuov dotýče, aby ti všickni na slušné míře, při čemž by jeden každý slušně i spravedlivě zuostaveni a zachováni býti mohli, postaveni byli etc, jakž ten artikul v sobě šíře obsahuje: i na tomto sou se všeckny ty osoby sněmem z krajuov volené snesly strany čeledi i jiných všech oukolníkův aneb nádenníků obojího pohlaví, jakéžkoli povahy, aby takoví lidé všickni, kteří by chtěli kde přes pole robotováním jakéhokoliv díla kde přistávati a slúžiti, aby od svých pánuov listy pod jich pečeťmi jměli, tak že s povolením svého pána jeden každý jest odšel, a kdež by koli z těch lidí robotných a sedlských u kohožkoli na jakém díle oukolním, nádenním aneb přístavním čeledínem byl a zjednaje si u jednoho, opět se chtěl jinam, doslouže, obrátiti, ten každý s volí toho pána, rytířského člověka, Pražan, města aneb měštěnína aby to učiniti mohl; však maje opět list od téhož pána, rytířského člověka, Pražan, města neb měštěnína, že s jeho neb jich volí jest odšel. A ktožby tak z těch lidí u měštěnína dělal neb sloužil a chtěl odjíti, tehdy ten měštěnín má oznámiti purkmistru a konšeluom a osobu jmenovati, že jest u něho byl a dobře se zachoval a za to prositi, aby jemu list fedrovní a zachování jeho podlé oznámení hospodářova dán byl, též byl-li by u sedláka a od něho se bráti chtěl, doslouže, aby sedlák to na pána svého neb ouředníka vznesl a pán ten neb ouředník aby podlé oznámení téhož sedláka list fedrovní a zachování toho nádenníka neb čeledína dal, a bez takových listuov pán, rytířský člověk, Pražané, města aneb měštěnín, man, dvořák, svobodník, nápravník i jiní všickni zespod jmenovaní ani sedlák, aby k sobě nepřijímali pod pokutu: stav panský, rytířský, městský, opatové, probošti, preláti, jeptišky a jiní klášterové, manové, dědiníci, svobodníci, náprávníci pěti kop gr. českých a lidé sedlští dvú kop gr. č. propadením aneb lidé sedlští čtyři neděle u věži seděním. A kdožby koli z těch lidí přišel ku pánu neb rytířskému člověku, k městu aneb měštěnínu, opatu, proboštu i jiným všem svrchu jmenovaným i k sedláku nemaje listu fedrovního a svého zachování, ten každý aby hned do vězení dán byl a dotázán, koho za pána má a od koho jest, nemaje listu fedrovního, odšel a o komžby pravil a oznámil, že jest od něho odšel, tomu aneb těm ihned psaním svým na jeho aneb jich náklad, aby oznámil, chtějí-li a chtějí sobě pro něj poslati a poslu zaplatiti, že jim aneb jemu vydán bude, toliko aby tím neprodléval, jedno cožby mohl k tomu čas postačiti; a kdožby v desíti dnech po oznámení, kdyžby ho došlo, po takového člověka neb čeledína a nádenníka svého neposlal, tehdy jemu tou pokutou svrchu psanou pěti kopami gr. č. povinovat nebude, ani téhož člověka nádenníka aneb čeledína u vězení déle držeti, než budeli chtíti u něho tak slúžiti aneb na den dělati, muože jeho při sobě míti až by o to jeho pán stál, aby mu ho vydal (ač zastihl-li by ho u něho). A přišel-li by jaký takový člověk k měštěnínu bez listu fedrovního, tehdy týž měštěnín má to oznámiti purkmistru a konšeluom aneb rychtáři buď v městech královských, panských, rytířských a oni se k němu mají tím vším zpuosobem zachovati, jako svrchu napsáno jest, a v tom ve všem, jak napřed dotčeno jest, pod propadením často psané pokuty všickni se zachovati mají; a kdož by koli toho pominul a v tom se tak nezachoval, tehdy od kohož by takový čeledín, nádenník neb oukolník ušel a ktož by jej tak bez listu fedrovního a zachovacího k sobě přijal, bude moci tu pokutu často psanú na něm anebo na jeho statku právem stavnim dobývati. Avšak to při tom se znamenitě vyhrazuje, aby každý pán, rytířský člověk, město, měštěnín i jiní svrchupsaní všickni i sedláci čeledínuom, nádenníkuom, oukolníkuom jich mzdy nezadržovali, než podlé smluv jim je platili a plnili, a jestliže by kdo čeledínu vyslouženému aneb nadenníku cožkoli mzdy zadržal a zaplatiti nechtěl, tehdy ten čeledín aneb nádenník bude se moci utéci k svému dědičnému aneb přikázanému pánu a pán jeho bude moci o to státi, aby jeho člověku sirotku aneb přikázanému zaplatil; a pokudž by se to koli našlo, že zoumysla nezaplatil, aby jemu tomu čeledínu aneb nádenníku to čtvero dal i s náklady, outratami, které by pro jeho neplacení přišly a se zběhly a toho též dobývati bude moci právem stavním. Však každý pán, rytířský člověk, město aneb měštěnín i jiní všichni, ktož své poddané lidi mají, toho vuoli aby měli, své sirotky a poddané k svým potřebám na slušných a spravedlivých mzdách při sobě míti, a kterých by nepotřebovali, těm aby takové listy dávány byly, aby jinde sobě vysluhovati mohli.

Avšak pokudž by mu pán jeho vyměřil a jinde posluhovati uložil a dopustil, déle aby se v službu nezamlouval, než k svému pánu na uložený a vyměřený čas zase se navrátil. A takové listy, kteréž se těm lidem dávati budou, u kohožkoli který člověk neb čeledín najprvé v jaké dílo se dá anebo přistoupí, tehdy ten pán, rytířský člověk, město aneb měštěnín neb ktož koli jiný, má ten první list k sobě vzíti a jemu ho nevracovati, ažby u něho dosloužil; a kdyžby dosloužil a chtěl odjíti, má jemu předkem zaplaceno býti a jiný list jemu fedrovní a jeho zachování od toho ukoho jest sloužil aneb dělal dán býti a od pána jeho první list též zase navrátiti, tak aby každý, ktožby jeho znovu zjednati chtěl, věděl se čím spraviti, dokud má povolení, sloužiti. Což se pak příchodných cizozemcuov dotyce, kteříby prvé zde v království u žádného v službě aneb na jiném díle oukolním a nádenním nebyli, toho a takového každaj muože přijíti, však odšel-li by od koho bez listu k jinému, k tomu aby bylo zachováno, jakž napřed o jiné čeledi a nádennících dotčeno bylo. Při tom toto se znamenitě vymíňuje: v časy kopání vinic aneb v vína sbírání, chmelův česání též i v časy žní a klizení třikrát do roka, lidem vobecním se vuole pouští a v ty časy i bez listuov aby přijímáni býti mohli na robotování, to jest jeden čas od sv. Matouše až do Všech svatých, druhaj čas od sv. Matěje až do sv. Jiří, třetí čas od sv. Jana až do sv. Vavřince. A u kohožby koli tak jací cizí lidé na jakém koli díle a robotování byli, v kterém koli čase z těch tří svrchu jmenovaných, tehdy hned přes ten den uloženaj aby jich déle ani jednoho z nich při sobě neměl a nepřechovával, než rozkázal jim k jich pánuom se navrátiti a nešel-li by kteraj a tak se nezachoval a přišel k komu bez listu aneb tu bez listu zuostali, tehdy ten, u kohožby zuostali neb kteraj zuostal aneb k komu by přišli neb přišel, má se jimi neb jím ujistiti a jeho pánu, k kterémuby se znal, oznámiti tím vším zpuosobem a pod touž pokutou svrchu oznámenu. A tak časy jinými, krom těchto tří vyměřených, žádný bez povolení pánuov svých a bez listuov od pánuov aneb ouředníkuov svých, aby na žádné služby a díla neodcházeli.

Item, což se pak nádenníkuov jakýchžkoli a na jakážkoli díla dotyce, poněvadž krajové v sobě rozdílní sou a to tímto, že někteří v lepších a někteří v horších dědinách a gruntech a někde i větší robotování v některých krajích v jednom než v druhém jest, a tak nemuož se jednostajné snesení ze všech krajuov státi: a protož osoby ze všech krajuov sněmem volené podle povahy krajuov takto sú se v tom snesly a srovnaly. A najprvé krajové Hradecký, Boleslavský a Chrudimský, ti všickni tři krajové společně ke stravě

item, sekáčuom na trávách najvíc po 4 groš. miš. a na votavách po 3 groš. miš. též ke stravě,

item, sekáčuom kosou hrabičnou na vozim obilí najvíc po 7 groších, na ječmeních a ovsícb po 5 groš. miš. aneb najdráž po 6 groš. a na hraších po 3 groš. miš.,

item, hrabačkám a nakládačkám na obilí po 3 groš. miš. a vazačuom po 4 gr. miš.,

item, žencům při počátku na žitech po 3 gr. miš. a potom najvíce po 4 gr. miš.,

item, na pšenicech též žencuom po 4 gr. miš. aneb po 5 gr. miš. a najvíc po 6 gr. miš.,

item, řezáčuom, kteří slámu řeží, času podzimního a zimního od sv. Václava až do sv. Jiří po 3 gr. miš. a času letničního od sv. Jiří až do sv. Václava po 4 gr. miš.,

item, mlatcuom od sv. Václava až do sv. Jiří po 10 penězích malých a od sv. Jiří až do sv. Václava po 2 gr. miš. aneb najvíc po 16 penězích malých,

item, což se pak všech jiných nádenníkuov při městech, městečkách neb dvořích dotýče, tu také času zimního po 10 penězích malých a času letního po 2 gr. miš. aneb najvíc po 16 penězích malých placeno býti má,

item, tesařuom a zedníkuom, mistruom dobrým po 5 gr. a najvíc po 6 gr. miš. ke stravě od sv. Jiří až do sv. Václava a tovaryšuom jich po 4 gr. a najvíc po 5 gr. miš. dobrému, a zase od sv. Václava až do sv. Jiří mistruom po 5 gr. miš. a pacholkuom jich po 3 gr. miš. a najvíc po 4 gr. miš. a přidávačuom jich v letě po 18 penězích malých a v zimě po 2 gr. miš.,

item, kteří pak bez stravy jednají, jako tesaře, zedníky a jiné nádenníky, ti mají každému na osobu přidávati po dvú gr. miš. místo stravy,

item, toto se vymíňuje v týchž krajích: jestli že kde v kterých místech od starodávna nazvyklí jsú míně dělníkuom na den platívati než se v tomto vyměření ukládá, to se při tom zuostavuje,

Item, což se pak čeledi přístavní, na čemž by která jednána býti měla, dotýče, poněvadž sme se o to snésti nemohli pro rozdílnost krajuov, prací a míst, kdež někde víc a někde míň zvyklost dávati mají: toho sme při tom zanechali, aby jeden každý podlé hodnosti čeledína a starobylé zvyklosti své čeledi sobě jednal na čemž může, však žádný nad míru toho aby nenadsazoval.