Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.40 hodin)
(pokračuje Petr Sadovský)
Já osobně, než bych si nechal poslat něco Balíkovnou, tak si to tam radši odvezu autem, svým autem. Na druhou stranu bez balíkové služby se Česká pošta stala jen prázdnou skořápkou závislou na neustálých finančních injekcí ze státního rozpočtu. Dočasné příjmy z prodeje možná pokryjí některé okamžité potřeby, ale upřímně, co bude dál? Jaké kroky podnikneme, abychom zajistili dlouhodobou udržitelnost a stabilitu naší pošty?
Nebo to necháme všechno, ať to krachne, a pak to někomu prodáme? Zajímá mě, zda Ministerstvo vnitra skutečně je připraveno nést finanční následky každoročního dotování pošty bez její klíčové složky.
Diskutované částky mezi dvěma a třemi miliardami jsou bohužel jen odhadované, transparentní data o skutečných finančních nákladech chybí.
Tato situace postrádá jasnost a konkrétní strategii. Je to další nesystematický krok, kterým časem může se ukázat jako břemeno pro budoucí vlády. Proto navrhuji zařadit k projednání této problematiky do našeho programu a společně najít nějaké řešení, které bude sloužit nejen potřebám státu, ale především našim občanům. Děkuji za pozornost a žádám o zařazení tohoto bodu jako pátý bod v pátek. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, píšu si. Děkuji. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Ožanová se svým návrhem na změnu pořadu a následuje pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, mám zvláštní název bodu, a pokud byste se podívali do našeho systému, tak byste zjistili, že tento název je shodný s názvem interpelace, kterou jsem chtěla přednést, kterou jsem jednou chtěla přednést, ale nedostalo se na mě z časových důvodů na pana premiéra, a chtěla jsem ji přednést tento čtvrtek, ale vzhledem k tomu, že nám to nebude umožněno, tak jsem využila této situace.
Bod se jmenuje Zajištění funkčnosti zákona o lobbování, finanční a personální. Proč o tom mluvím? Tady Sněmovna přijala zákon o lobbování a přijetí tohoto zákona bylo jednou z podmínek pro čerpání peněz z Národního plánu obnovy, kolegové, kolegyně. No, to je fajn, že jsme přijali zákon, ale ten zákon vyžaduje, aby až nabude účinnosti, byl uveden ve skutečný život, to znamená, je potřeba ho podpořit finančně i personálně na Ministerstvu spravedlnosti.
Protože vrabci něco štěbetali, že k ničemu takovému nedošlo, tak jsem se na to chtěla zeptat. Domnívám se, že by Evropská unie mohla mít problém s tím, že jsme sice zákon přijali, ale nedali ani korunu na to, aby byl uveden v život a stane se nefunkční. Domnívám se, že bychom se takovýmito věcmi měli zabývat. A proč? Protože tady přijímáme i další zákony, které jsou finančně velmi náročné. Například tady jsme, schválili jste státní realitku, na kterou, říkáte tomu zákon o dostupném bydlení, nepřinese to ani jeden byt, ale budou se byty lépe přerozdělovat, tak na to půjde 1,5 miliardy. Bylo to v důvodové zprávě. Tady se bavíme o povodních, byla půjčka 40 miliard, jenom 4 miliardy na povodně. Bavíme se, dneska jsem slyšela velkou ódu na digitalizaci stavebního řízení, která se údajně jenom zpozdila o tři měsíce, tady došlo taky k tomu, že se vynaložily velké finanční prostředky na takový paskvil, který nebral v úvahu ani správní řád.
Tak kolega, já se omlouvám, ale já, když jsem ho poslouchala, tak jsem opravdu nebyla z toho nadšená, protože nazývat něco, že je zpožděním, když oni nebrali ani v potaz normální věc, jako je doručování základní věci, které chyběly, tak to není jenom zpoždění. No, ale proč o tom mluvím? Týká se to opět peněz, protože vláda, potažmo kolega David Pražák, celou dobu tady už dlouhodobě tehdy upozorňoval, že jsou tam problémy. Vy jste to ignorovali. Jako vláda a pan premiér, měli jste zasáhnout a nedopustit, aby byl takový paskvil spuštěn. Jedná se o peníze na různé věci, peníze jsou, teda nejsou na povodně, ale není ani na zajištění funkčnosti zákona o lobbování. Domnívám se, že bychom se touto problematikou měli zabývat.
Já jsem to schválně otevřela. Je pravda, že pan premiér chodí na interpelace. Na moji interpelaci se nedostalo pouze proto, že už došel čas, nicméně předpokládám, že bych ji mohla přednést ve čtvrtek, kdyby nebyla mimořádná schůze svolána koalicí, takže jsem to musela přednést teď. Víte, na některé věci peníze jsou, na některé ne, takže na zákon o lobbování peníze nejsou, na realizaci této věci, kde mimochodem v Evropském parlamentu existuje transparentní registr, registr lobbistů, běžně tam nějakým způsobem funguje, kdežto samozřejmě musí se ti úředníci zaplatit, bez toho to nejde, ale u nás bylo by zajímavé, kdyby nám mohli ministři spravedlnosti i financí vystoupit, jak je to teda zajištěno. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Wenzl je dalším přihlášeným a následuje pan poslanec Zlínský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Páni ministři, kolegyně, kolegové, já předstupují před plénum Sněmovny se žádostí o zařazení jako prvního bodu programu dnešní schůze, dnes, bodu s názvem Nábor příslušníků Armády České republiky. Já tento bod jsem už opakovaně navrhoval, ale nikdy přijat nebyl. A ten čas nám běží a běží v neprospěch Armády České republiky.
Musím využít tuto možnost načíst tento bod na program schůze, neboť opět ve čtvrtek, kdy je vyhrazen čas pro interpelace, tak interpelace nebudou. V této problematice jsem se chtěl věnovat v případě svolané mimořádné schůze týkající se koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2035, ale ta byla následně dle mého názoru nesmyslně uzavřena. A i sami uslyšíte věci, o kterých se chci bavit, že to nejsou v žádném případě nějaké informace, které by měly být nějakým stupněm utajovány.
Vláda si stanovila ve svém upraveném programovém prohlášení, které přijala v březnu 2023 v oblasti obrany v kapitole moderní, akceschopná a stabilní armáda. Stanovila si mimo jiné cíl. Budeme usilovat o zajištění kvalitních podmínek pro vojáky, výkon jejich služby a o plnění náborových cílů. V kapitole "Připraveni občané" byl nebo je stanoven mimo jiné cíl: "Budeme dále zvyšovat atraktivitu aktivní zálohy a do roku 2023 provedeme vyhodnocení stávajícího systému a navrhneme jeho úpravy. Budeme podporovat službu studentů v aktivní záloze a přechody příslušníků aktivní zálohy do profesionální armády." Jak vážně jsou brány tyto cíle a závazky ze strany vlády premiéra Petra Fialy, tak to nám ukazuje současný stav v personální oblasti. Tato problematika je řešena i v aktualizované verzi dokumentu Koncepce výstavby AČR do roku 2035, který byl schválen vládou Petra Fialy v prosinci 2023. Dle této koncepce by v roce 2030, to znamená za celých pět let měla mít Armáda České republiky 30 000 vojáků v činné službě a 10 000 příslušníků aktivní zálohy.
Mimochodem, tento údaj byl stanoven i v koncepci, která byla přijata za vlády premiéra Andreje Babiše, takže nejedná se o žádné navýšení cílového stavu, který by si stanovila vláda Petra Fialy.
Taková vsuvka, jak je možné, že v době, kdy ministrem obrany byl Lubomír Metnar a premiérem této vlády byl Andrej Babiš, cíle plněny byly. No, odpověď je jednoduchá. Vláda Andreje Babiše totiž silně vnímala důležitost otázky personálního zabezpečení Armády České republiky a k naplnění cílů kladla podstatně větší důraz. ***
