Neautorizováno!

Ale proč tato argumentace má platit u lékařů? To tedy... To mně hlava nebere. "Současný stav není nový, je samozřejmě pokračováním toho desítky let..." Říkám, pamatuju si to, opravdu skoro čtyřicet let. "Tím ale dochází k snižování dostupnosti primární a ambulantní péče," protože samozřejmě, když vám vypadne... Teď už jsem se dostal do takového věku, že kolegové prostě umírají, a když vypadne jeden kolega, tak mnohdy v tom regionu, třeba když je to vysoce specializovaná odbornost, třeba napadá mě endokrinologie, stačí nějaká banalita, nějaký úraz a endokrinolog vypadne, prostě najednou je to velký problém, protože samozřejmě ten systém nějak funguje, my jsme na to nějak všichni okolo zvyklí, že tam ta kolegyně nebo ten kolega je a že mu pacienty posíláme a nemálo, on to prostě dokáže vstřebat a najednou tam prostě není. Najednou zjistíte, že pacienta nebo pacientku musíte poslat do Brna šedesát kilometrů, teď je to na dlouhé lokte, se to všecko prodražuje, ale prostě to je nevyhnutelný důsledek toho... té situace, která je. Samozřejmě logicky tím tady se hledají cesty. Všimněte si, jak třeba zapojit jiné národnosti do systému, které nejsou třeba zdaleka tak, bych řekl, erudované, kvalifikované jako my máme. My jsme tady zvyklí na určité nivó, poměrně velmi přísné, máme systémy vzdělávání a tak dál a sami se musíme učit celý život, ale přijde někdo, nebudu konkrétní, ale zjistíte, že ono to zdaleka není tak, jak u nás. Má sice v uvozovkách titul, ale prostě není to ono. Tím samozřejmě, když si to nepřiznáváme, tak kvalita tím samozřejmě trpí a možná, že za čas budeme vzpomínat na to, jak dobré to ještě dneska pořád je, jak kvalitní zdravotnictví máme.

Tak teď samozřejmě odpovědnost nebo nezodpovědnost konkrétních osob... My už nestojíme na rozcestí v tom zdravotnictví. Už prostě tím, že už to tady konstatujeme a je to hmatatelné, viz... Čísla vám řekne Česká lékařská komora. Dneska s Komorou nikdo nejedná, naposledy když s ní jednal premiér, tak to bylo o chození v kruhu, nic se nestalo. Prostě všichni pochopili, že s touto vládou už to prostě nemá smysl, že to je bohapustá ztráta času. Nevím, jestli si prostě říkají: No, tak ono po nás potopa, anebo to se pak nějak vyřeší. To dost dobře nechápu, to jenom jako z lidského hlediska je obtížně pochopitelné.

No a samozřejmě teď konstatujeme, že milion lidí nemá svého praktika. Kde se ti praktici vezmou? Teď jsem dneska nějak zachytil (nesrozumitelné), jak se premiér chlubí tím, že konečně máme tedy dostatek absolventů lékařských fakult, že číslo absolventů vyrovná počet odchodů. No, to není zásluha této vlády, to je zásluha té předcházející, protože ti lidi začínali studovat před šesti lety, takže chlubit se cizím peřím, to by tady jim šlo úplně luxusně, to umí na jedničku. Jestli si do toho někdo sáhl a udělal něco s tím, tak se to odehrálo před šesti, u zubařů před pěti lety. To jste ještě tady pokřikovali něco o covidu a jenom nám okopávali kotníky, to je škoda vzpomínat.

No a tak samozřejmě čím dál víc nám přibývá různých stížností, sporů a tak dál. Pacienti byli zvyklí na něco, teď to prostě dostávat nebudou nebo v čím dál horší kvalitě, takže Komora začíná být zahlcená rozporováním kvality poskytované péče jejími členy, protože doteďka nemáme systém standardů, jak je běžný na západ od našich hranic, kde - aby měl laik představu - když přijde pacient v noci s bolestí hlavy, tak tam je standard, co se v případě bolesti hlavy vyšetřuje, ten doktor si to jenom splní, odfajfkuje si to, udělá to, co udělat měl. Samozřejmě drtivá většina těch případů do toho sedne, on tu příčinu odhalí a pak se může léčit, jenom maličké procento musí pokračovat nějak v tom systému dál, ale on je tím ten lékař taky krytý, protože udělal to, co udělat měl, to, co je v daný okamžik a v danou dobu v tom daném státě považováno za standard poskytování péče. Jestli si pak někdo chce stěžovat, tak může, ale doktor je tím krytý.

My pořád sice jedeme takové jaksi lege artis neboli zákonem umění, ale není to přesně definováno a vždycky tam je nějaký prostor. Samozřejmě spokojených pacientů je sice hodně, ale ti moc slyšet nejsou, oni jsou hlavně slyšet ti nespokojeni, že? To, že po nás chtějí věci, které jsou nesplnitelné, protože sami pro své zdraví nedělají nic a mají nadváhu a tak dál a tak dál, to ani nebudu rozpitvávat.

No a teď samozřejmě my už nedokážeme udržovat ten neudržitelný systém. Podívejte, najednou klesá objem peněz v tom zdravotnictví nebo v pojišťovacím systému. Není to tak dávno, co se tady argumentovalo tím, jak se pojišťovnám válí na účtech peníze. Když jsem to slyšel, tak se mně ježily chlupy hrůzou, protože pojišťovny s penězi nemůžou udělat nic jiného, než je pustit do systému a platit, zaplatit za péči poskytnutou. Ale tehdy prostě tady reprezentace vzešlá, tady ten mišmaš pětikoaliční prostě vymyslel, že tam ještě peníze jsou, tak se prostě zrušila valorizace platby za státní pojištěnce a jenom tak šmahem se zdravotnictví vzalo 14,5 miliardy, jenom tak. Vždycky se do zdravotnictví dolévalo a najednou se mu bralo. To jsem netušil, že bych se toho mohl dožít. Zase to byl topácký ministr. Vždycky topka, když přijde ke zdravotnictví, tak to takovýmto způsobem domrví, takže to je až podivné a nepochopitelné, no.

Samozřejmě pokračuju dál s absolventy lékařských fakult, že kam mizí. No, oni v podstatě nemizí, ale já to řeším samozřejmě dnes a denně, motivace mladých vstoupit do tohoto systému a v něm vegetovat, existovat, budovat si v něm kariéru, žít tam život a mít rodinu a děti... Neochota sloužit samozřejmě souvisí s tím, že prostě pokud těm lidem nedáte tolik peněz, aby jim to zásadním způsobem změnilo životní úroveň, tak je zbytečné se o tom bavit, protože jestli dneska, já nevím, hypotéku jestli se vezmou dva mladí lékaři a mají platit 40 000 na hypotéce, no tak kde by na to vzali? Ještě po nich chceme, aby měli děti, nejsou zkrácené úvazky a tak dál. Když bude ten dotyčný hodně sloužit, tak si sice hodně vyslouží, ale vykazovat tři sta hodin měsíčně, to je prostě nelidské, ale takto se normálně běžně funguje, nikdo už se tomu nediví, všichni to považují za samozřejmost. Lékaři mají oprávněný pocit, že jsou něčí majetek, takže nechtějí do toho systému vstupovat nebo - jak tady potvrdí kolegové profesoři - přijdou a řeknou: My budeme pracovat, ale jenom tři dny v týdnu, protože největší deviza - to říká tady kolega Brázdil - to nejcennější, co máme, je čas. (Poslanec Brázdil přikyvuje.) Čas, ten se nedá koupit, zaplatit, nic a smrt nikdo neokecá, to ani nepodplatí.

No a teď samozřejmě nám má začít dohodovací řízení pro rok - nebo začíná v polovině dubna, si myslím, začalo jednání zástupců poskytovatelů - dohodovací řízení pro úhrady zdravotní péče v roce 2026. Začínalo to segmentem ambulantních specialistů, vždycky je to zvlášť, ale samozřejmě zřejmé je, jasné - zatím - že tam vlastně žádné nárůsty nebudou, čili pojišťovny nám nebudou moct něco nabídnout.

My vlastně jsme museli absorbovat (?) a vzít na svá bedra všecky inflační tlaky, kterých je samozřejmě mrak. Když se to posčítá, to není prostě jenom prosté číslo, které... Dneska kumulovaně za ty čtyři roky už jste někde, já nevím, na třiatřiceti procentech čili čistá třetina i víc. Samozřejmě dopadá to úplně na všechny, nejenom na zdravotní systém, ale do něho vstupují lidé, kteří jsou demotivovaní.

S tím úzce souvisí - už to tady bylo zmiňované kolegyní profesorkou Adámkovou - já samozřejmě to vidím takzvaně z první řady, to je pokles porodnosti. Ten pokles je tak dramatický, že já jsem... Pro mě je úplně neuvěřitelné, že když si uvědomíte, co bude za pár desítek let, tak jak jsem tady svého času vtipkoval na to téma, že už se nemusí stavět školky, protože se nerodí děti, takže školky za chvilku budou zet prázdnotou. Nahrazovat to imigrací je podřezávání stromu, na kterém všichni sedíme, takže za mě to tedy, tato cesta, je k ničemu.

Jestli se tedy něco zásadního v uvozovkách neuděje v systému... Čili zase bychom se měli vrátit k systému valorizace tak, jak se nezvalorizovaly nebo se zvalorizovaly míň důchody, tak by se měla valorizovat i platba za státní pojištěnce tak, jak to bylo nastavené, ten systém, jak to bylo naplánováno, a nekupovat nějaké stíhačky a tanky jako komunisti před čtyřiceti lety, ale prostě dát ty peníze do lidí, ne do nějakých želez a pancířů a nějakých granátů, protože teď se zastavuje celý ekonomický cyklus, protože lidi nemají co utrácet. Argumentace - už mám alergii na to - jak jsou nákupní centra plná lidí s plnými košíky, no logicky, protože když jsem byl děcko, tak v obchodě byly dva obchody a nikdo neměli jsme doma mrazáky, takže se chodilo do obchodu každý den nakupovat. ***