Neautorizováno!
(14.20 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Děkuji. Lex OZE III, tedy flexibilita a agregace - lidově řečeno, ty baterky - se měly schválit do poloviny roku 2021, což tedy ještě bylo za pana Havlíčka.
Nicméně - můžete to číst v médiích téměř denně - teď se zasekl i projekt na dostavbu Dukovan, zejména na podpisu smlouvy. Tu smlouvu měl přitom příležitost podepsat pan premiér Fiala naposledy poté, co byl zamítnut rozklad u antimonopolního úřadu, přesto i pod hrozbou předběžného opatření ze strany krajského soudu pan premiér Petr Fiala s podpisem smlouvy nesmyslným důvodem otálel a nechal se rozhodnutím soudu ve finále zcela zaskočit. Kvůli tomuhletomu selhání už teď nemáme podpis té klíčové energetické zakázky vůbec ve svých rukou a o tom, jestli se ta smlouva stihne podepsat do voleb, rozhodne Nejvyšší správní soud. To přinejlepším znamená stovky milionů korun navíc a samozřejmě přinejhorším zpoždění projektu a jeho prodražení o miliardy, ať už prodražení samotného projektu - protože se bude odehrávat v jiném čase, v jiných cenách - tak i samozřejmě oddálení a zapojení těchto zdrojů v budoucnosti, a tím se vracím k té 3,3 miliardy korun, což je ten předpokládaný výkon dostavby po dokončení projektu.
K těmto škodám ještě můžeme připočíst dopady na investory, na důvěru lidí, na důvěru lidí v politiku a politiky, na rozpočet celého projektu. Je tady řada lidí, kteří již vedli nějaký takovýto projekt a velmi dobře asi každý může říct, co udělá byť jen měsíční nejistota v rozpočtu nějakého projektu, v rozpočtu stavby. Teď si to představte rozloženě do řady let a stovek miliard. To ticho, které jsem na začátku zmínil, si troufnu říct, že je v tuto chvíli nejdražší ticho v celé České republice.
Podle mě je na místě se ptát, kdo vlastně v tomhle tom procesu pochybil, kdo je za to zodpovědný. My už jsme slyšeli téměř všecko. První, že za to může soud, že za to může antimonopolní úřad, dokonce že za to může opozice. Ještě jsem neslyšel, že za to může počasí, ale na to také dojde, ale že by vláda řekla, kdo tedy za to může... Vláda čeká v tuto chvíli na vývoj situace. To já mluvím jenom o těch finančních nákladech prodloužení stavby nebo které vyplývají z prodloužení nepodepsání toho tendru, ale je to i otázka bezpečnosti. O tom, že kvůli jednomu předběžnému opatření má Česká republika zablokovaný klíčový projekt, který má České republice zajistit energetickou soběstačnost na dalších šedesát let. Je to zrovna v době, kdy celá Evropa řeší, jak se odpojit od ruských surovin, jak zvládnout onu zelenou transformaci - kde v České republice součástí energetického mixu jsou jaderné zdroje - a jak se ubránit hybridním tlakům. My, my jako Česká republika v tuto chvíli nemáme plán B. Pokud ho máme, tak veřejnost ani opozice či další stakeholdeři o plánu B nevědí.
Tenhleten zoufalý stav není důsledek nějaké přírodní katastrofy ani nějakých událostí, které by se nedaly předvídat. Bohužel je to výsledek neschopnosti nebo otálení rozhodnout se v ten správný čas a v tuhletu chvíli se mi jeví, že i nikdo se nehlásí, že by za to byl zodpovědný.
Když už jsme u té odpovědnosti, mně na tom přijde nejvíc absurdní, že za tříměsíční skluz a projekt řádově levnější - byť už jsem se přes tohleto fakt přenesl - jsem já tady odcházel z vlády. Já to beru, za ty komplikace, které byly způsobené i mimo jiné tím, že třeba dodavatel nedodal včas nějaký zdrojový kód, jsem se neváhal omluvit - byť to tady občas někdo zpochybňuje - a ty komplikace mě mrzí. Ostatně i doteďka za to nesu politickou zodpovědnost a řeším důsledky, které jsou s tím spojené. Šlo o tříměsíční zpoždění v projektu, který stál stovky milionů korun, ne o rozpočet projektu, do kterého Česká republika chce investovat stovky miliard, ne ohrožení realizace projektu, který řeší bezpečnostní rizika v oblasti energetiky v budoucnosti.
To zpoždění Dukovan je násobně delší, finanční riziko je nesrovnatelně vyšší, bezpečnostní hrozba je jakýsi bonus k tomu a tady se nikdo neptá - já nevím, jestli v interpelacích, jestli ještě budou do konce volebního období, možná za čtrnáct dní - proč se tedy podepisování této klíčové smlouvy zadrhlo a proč neexistuje krizový plán? Proč je tohleto bez politické zodpovědnosti? Dnes panuje ticho, ticho v Dukovanech a z pohledu asi vlády bude panovat ticho i v téhleté síni. Já v závěru své řeči budu navrhovat bod, který se tímhletím zabývá, ale ještě bych se chtěl podívat na jednu věc, která mi přijde také zásadní.
Podobný příběh o tom, jak lze promarnit čas i peníze, píše totiž Ministerstvo práce a sociálních věcí. Já bych teď vyšel z čerstvé zprávy NKÚ. Za uplynulých pět let - to je čtyři roky této vlády a rok vlády předchozí - systémy tohoto rezortu proteklo více než 3,2 miliardy, digitálními systémy, které mají spravovat onu agendu. Když jsme měli možnost teď procházet tu zprávu NKÚ, kterou tedy komentovala vláda a přišla i na kontrolní výbor Sněmovny, tak se ukázalo, že ty jednotlivé projekty vlastně nebyly dokončeny a nefungují. Za uplynulých pět let, jak jsem zmínil, a 32 miliard, výsledek? Projekt informačního systému zaměstnanost, investováno 297 milionů, systém nefunguje ani po devíti letech práce na něm. Můžeme se dostat i podle mě k dobrému projektu, který ale není úplně dobře dotahován do konce. To je projekt Jenda, internetová aplikace MPSV vyvinutá bez soutěže, 93 milionů.
(Celkem) 650 milionů vynakládaných na staré systémy, protože nové stále nejsou schopné nahradit, a ohledně té faktické digitalizace na straně úřadů je zde stále ruční opisování, skeny, které neumí nikdo přečíst, úředníci přepisující data z jednoho monitoru a z jednoho formuláře do druhého. Mě docela překvapilo... Byť jsem slyšel, že na úřadech, které sice řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí, s tím je poměrně jiné nakládání než třeba se stavebními úřady, které spadají pod obce a řídí je vlastně tajemník stavebního úřadu, tak byť je tam jakési embargo na informace, tak čerstvě vyšel článek (Ukazuje materiál.) týkající se superdávky, který opět adresuje digitalizaci na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kdy superdávka má během velmi krátkého měsíce naběhnout. Zde tedy anonymně hovoří úředníci o tom, jak nejsou na to připraveni, jak už v tuto chvíli vlastně je problematické obsluhovat celou agendu při silném podfinancování i personálním zabezpečení.
Když si dáme do kupy tuto zprávu nebo tento článek a tato fakta se zprávou NKÚ, tak si myslím, že zde - a tamto se týká budoucích investic ty Dukovany, ale toto se týká lidí, kteří očekávají, že budou mít včas třeba i placené dávky - si zaděláváme na další zásadní problém. Podle mě se v tomto případě nelze zatím hovořit o transformaci, byť občanům byl nabídnut hezký (nesrozumitelné?), ale o to, že skutečně jsme v jakési papírové pasti v digitálním věku.
Když jsem zmiňoval ty budoucí náklady České republiky, což konečně ve finále odnesou zase občané, tak jenom ve věci té agendy a investic na MPSV, tak podle toho kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu překračuje zákonnou lhůtu 90 dnů až 79 procent žádostí o starobní důchod. Jsou data z roku 2023, 2024 už pan Trpkoš hovořil o zlepšení. Lidi, kteří celý život pracovali, čekají měsíc co měsíc, až jim stát konečně zvládne převést data z jedné databáze do druhé.
Když jsem trochu hovořil o tom přijetí zodpovědnosti a o nějakém taky splácení politickým kapitálem, tak bych si dovolil připomenout ještě jeden konkrétní příklad - on už ho tady zmiňoval i třeba pan poslanec Babiš, občas se objeví v nějakých debatách - a to je otázka IT na sekci Ministerstva práce a sociálních věcí, a konkrétně tedy i pana Trpkoše, jehož kauzy nedávno popisoval server Seznam Zprávy.cz. ***
