Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedo vlády, dalším bodem našeho pořadu, našeho odpoledního jednání, jsou ústní interpelace, a to ústní interpelace určené právě předsedovi vlády České republiky a poté i ostatním členům vlády.
Než k nim přikročíme, tak já načtu omluvy, co dorazily. Omlouvá se pan poslanec Ivan Bartoš od 14.30 hodin z pracovních důvodů, Jana Berkovcová od 18 hodin ze zdravotních důvodů, Jana Hanzlíková od 14.30 hodin z pracovních důvodů, Pavel Kašník do 18 hodin z rodinných důvodů, Jan Kubík od 13.01 hodin z pracovních důvodů, Jarmila Levko od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů, Jan Richter do 17 hodin z pracovních důvodů, Pavel Staněk od 18 hodin bez udání důvodu.
A z členů vlády Petr Kulhánek bere zpět svou omluvu z celého jednacího dne z osobních důvodů.
238.
Ústní interpelace
Není sn.tiskem
A dnes tedy bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin.
Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.
A já upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.
A nyní přikročíme tedy k interpelaci první, kdy byl jako první vylosován pan poslanec Jan Síla, aby přednesl svou ústní interpelaci na předsedu vlády. Poté se připraví pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Pane premiére, dámy a pánové, farmaceutický průmysl je na celém světě považován za onu pověstnou slepici, snášející výhradně zlatá vejce. Po roce 1945 u nás vznikl náročný nový obor imunobiologického výzkumu a výroby imunomodulátorů. To už byl ústav přejmenován na Ústav sér a očkovacích látek. Privatizační projekt ústavu vznikal už na začátku roku 1991 přímo na Ministerstvu zdravotnictví, jakoby zázrakem se přiškrtilo financování a začal omezovat výzkum. V roce 1994 se ústav změnil na akciovou společnost SEVAC a státní rodinné stříbro výrobních provozů sér a vakcín bylo vyvedeno do nové společnosti Sevapharma.
28. 7. 1999 vláda usnesením 800 z roku 1999 zničila bohatou tradici výzkumu a výrobu vakcín v České republice a Sevapharma byla prodána za pouhých 50 milionů korun kamarádovi pana Šloufa, fotbalovému bossovi Janu Gottwaldovi.
Řízený bankrot českého farmaceutického průmyslu řídilo přímo ekonomické oddělení Ministerstva zdravotnictví. Sevac totiž skončil v roce 2000 s téměř miliardovou ztrátou v konkursu.
Takhle vznikla akciová společnost Zentiva, která přešla na bezproblémovou a lukrativní výrobu generických léků. V roce 2008 byla prodána za přibližně 30 miliard, o 10 let později už měla cenu 50 miliard a vyváží svoji produkci do 50 zemí světa. V řízeném bankrotu českého farmaceutického průmyslu zmizely desítky miliard korun. Byla zničena úctyhodná tradice výzkumu a výroby sér.
Co vaše vláda, pane premiére, udělala pro to, aby se aspoň částečně vrátila výroba léků do rukou majitelů s daňovým domicilem v České republice?
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní vystoupí předseda vlády Petr Fiala se svojí odpovědí na tuto interpelaci pana poslance Síly. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, všichni, kdo nás sledují, vítám vás u těchto interpelací.
Ta interpelace se jmenuje nedostatek léků, já se dostanu i k tomu názvu té interpelace, ale začnu u toho, na co se pan poslanec Síla ptal na závěr, a to je vlastně, on to tak interpretoval, že tady došlo k likvidaci výroby léků po listopadu 1989 a označil tu výrobu léků, nechci, pane poslanče, vaše slova nějak dezinterpretovat, tak jsem to pochopil, za zlaté vejce, kterého si prostě vždycky nějakým způsobem někdo neváží. Ale tak jestli je to zlaté vejce, tak asi není potřeba ho nějakým zvláštním způsobem podporovat, ne? Anebo to není zlaté vejce a je potřeba tady vytvářet nějakou státní podporu. To oboje úplně nejde dohromady.
A já si třeba teď si zrovna vzpomínám na to, jak jsem byl před několika dny na mezistupni stavby Fanbiohabu (?) v Brně, nové budovy, která bude sloužit farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity a ona nebude sloužit jenom výuce a nebude sloužit jenom výzkumu, který je u nás velmi silný, mimochodem, farmaceutický, ale bude také sloužit spolupráci s firmami, bude sloužit výrobě léků, bude sloužit tomu, že se studenti budou přímo učit, jakým způsobem léky vyrábět a podílet se na spolupráci s konkrétními firmami.
Tak to si myslím, že je krásný příklad toho, že to zdaleka není tak černé, jak to tady líčíte, že tu existují projekty. Mimochodem, tento je podpořen částkou 4 miliardy korun a jsou to dobře investované peníze, protože léky, farmakologický průmysl, jsou strategické záležitosti, víme, že tady Evropa zaspala, že jsme byli příliš závislí na dodavatelích z nespolehlivých zemí, třeba účinných látek z Číny a tak dál, a že tady musíme toho udělat víc.
Takže toto je třeba konkrétní případ toho, kdy nejenom vytváříme infrastrukturu, ale vytváříme podmínky pro to, abychom taky měli dost odborníků, kteří mohou léky navrhovat a léky také vyrábět.
Ale vrátil bych se ještě k tomu názvu té interpelace, nedostatek léků, protože to bylo téma, které tady zaznívalo opakovaně a lidé byli strašení tím, jak to všechno bude špatně, ale myslím, že ta opatření, která jsme přijali, přestože soběstačnost výroby léků je problém celé Evropy, dokonce celého vyspělého světa, tak protože globální dodavatel, dodavatelské řetězce, jsou dneska globální, tak jsme přijali řadu opatření, která v praxi fungují. Pacienti se nemusejí bát, že by došlo k dlouhodobému výpadku nějakého léku, protože výrobci musí povinně dodávat léky jeden až dva měsíce po nahlášení výpadku, distributoři musejí informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv, kolik balíčků nebo kolik balení přípravku s omezenou dostupností mají aktuálně na skladě a dokonce je tam předepsáno, že nesmějí zvýhodňovat jakoukoliv lékárnu při dodávkách léků.
Máme tady tedy konkrétní opatření, které naše vláda přijala, a díky legislativě, kterou schválila Poslanecká sněmovna a Senát, které zaručují lidem, se opravdu nemusejí bát nějakého dlouhodobého výpadku jejich léků.
Takže tolik jednak k názvu té interpelace, ale i k tomu, že to s tou výrobou a vývojem léků na našem území zas tak hrozné není a že děláme něco pro dobrou budoucnost. Tady ten příklad Farmbiohabu (?) je, myslím, docela výmluvný, ale současně platí, že dodavatelské řetězce jsou dnes ve farmaceutickém průmyslu globální, a to prostě musíme mít také na paměti, když o této věci uvažujeme. ***
