Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
A nejdříve budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Radka Vondráčka ohledně sněmovního tisku 400, o zemských znacích a vlajkách.
Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Na dnešek jako na první bod. Kdo je proti?
Hlasování číslo 184, přihlášeno 127 poslanců, pro 60, proti 37. Tento návrh byl zamítnut.
Paní kolegyně Oulehlová chce jako první bod, ale říkala 28. května, tím pádem je to nehlasovatelné, takže v tuto chvíli nemůžeme hlasovat o tomto bodu, celkově o přeřazení tohoto bodu.
Pokračujeme paní kolegyní Ivanou Mádlovou, ta chce jako první bod po pevně zařazených bodech číslo bodu 138, sněmovní tisk 785 , což je novela zákona 96/2004, o usnadnění prostupnosti nelékařským zdravotnickým povoláním.
Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 185, přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 40. Tento návrh byl zamítnut.
Paní kolegyně Ožanová navrhuje dnes jako první bod zařadit soudní řád správní, číslo bodu je 22, sněmovní tisk 777.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 186, přihlášeno 129 poslanců, pro 61, proti 43. Tento návrh byl zamítnut.
Dále pokračujeme bodem pana poslance Babky, který navrhuje vyřadit z pořadu schůze bod 878, což je zákon o ochraně krajiny a přírody.
Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti, prosím?
Vážené kolegyně, vážení kolegové, hlasování 187, přihlášeno 130 poslanců, pro 60, proti 50. Tento návrh byl zamítnut.
Pan kolega Rozvoral navrhuje předřadit bod 70, sněmovní tisk 22 ,o daních z příjmu, jako první bod dnešní schůze.
Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?
Hlasování číslo 188, přihlášeno 133 poslanců, pro 62, proti 49. Tento návrh byl zamítnut.
Tímto jsme se vypořádali se všemi návrhy na pořad schůze.
A v tuto chvíli já otevírám první bod toho dnešního jednání.
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 878/ - druhé čtení
Projednávání tohoto bodu jsme opakovaně přerušili dne 23. dubna v obecné rozpravě. Já jenom prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali pan ministr životního prostředí Petr Hladík, paní zpravodajka výboru pro životní prostředí, paní poslankyně Jana Krutáková.
Jen připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru a výboru pro bezpečnost. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 878/1 až 6.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Včera, dne 23. dubna, byl přerušen ve svém vystoupení s přednostním právem pan ministr životního prostředí Petr Hladík, nepřeje si pokračovat, tudíž se dále o slovo přihlásila paní poslankyně Marie Pošarová, která je v tuto chvíli již připravena ujmout se slova. Vážená paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Tak děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já budu asi trošku delší, protože mnoho z vás tady včera nebylo, takže se ujmu některých připomínek, co tady včera zazněly. Každopádně vláda Petra Fialy s podporou současného vedení Středočeského kraje v rozporu a názory většiny místních obyvatel a obcí tvrdě prosazuje zřízení Národního parku Křivoklátsko na části území okresu Beroun a Rakovník. My každopádně máme pozměňovací návrh, kde právě z tohoto zákona Národní park Křivoklátsko vyjímáme. Arogance moci, tento krok je projevem naprosté arogance moci a centralistického přístupu vlády a vládních politických stran, které se často prezentují jako příznivci místní samosprávy, a decentralizace. Skutečnost je však opačná, jak se říká po ovoci poznáte je. Na Křivoklátsku již existuje chráněná krajinná oblast, která funguje dobře a která se zelení a ochránci už více než 10 let se jí snaží přeměnit na národní park.
Všechny předchozí vlády a zástupci Středočeského kraje se tomuto návrhu úspěšně bránili, aby ochránili zájmy místních lidí a přírody Křivoklátska. Současná vláda Petra Fialy, ODS a Rada Zastupitelstva Středočeského kraje pod vedením hejtmanky Peckové za STAN však tomuto nebezpečnému návrhu poskytly svou podporu, a to v rozporu se zájmy místních obyvatel, podnikatelů a obcí. Bohužel to vypadá, že vláda tento záměr prosadí, ale ještě pořád je tu šance tento nepříznivý vývoj zvrátit a hnutí SPD v tomto směru vyvine maximální tlak. Mimochodem - a mělo by být to téma i pro historicky první krajské referendum v České republice. (V sále je hluk.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já vás přeruším, paní poslankyně, já vás jenom poprosím, vážené kolegyně, vážení kolegové, aby byl klid v Poslanecké sněmovně. Já moc prosím, aby mohla paní poslankyně pokračovat dál ve svém projevu. Děkuji moc. Prosím.
Poslankyně Marie Pošarová: Uvidíme, jak se ve Sněmovně k tomuto vládnímu návrhu samozřejmě jednotliví zákonodárci postaví a zda budou hlasovat dle stranických direktiv, nebo dle svého svědomí a v souladu se zájmy lidí, kteří v oblasti žijí. Místní občané jsou proti. A proč? Odpor místních občanů proti tomuto politicky zločinnému vládnímu návrhu je vskutku masivní. Z 29 obcí, které jsou členskými subjekty svazku obcí Křivoklátska, se pro zřízení národního parku vyslovily pouze dvě, přičemž v jedné z nich - Bratronicích, dlouhodobě žije exministr zemědělství, dnes poslanec Petr Bendl za ODS, který tento záměr prosazuje dlouhodobě. Je to ta samá politická figurka, co prosazuje i špatný myslivecký zákon. Možná z toho důvodu, že ho nikdo nechce ani do mysliveckého spolku, takže 27 obcí je jednoznačně proti. Stěžejním argumentem proti vzniku Národního parku Křivoklátsko je skutečnost, že většinu jeho území by tvořily lesy zakládané člověkem, tedy místními lesníky, ponejvíce v průběhu 18. století.
Původních porostů je v této lokalitě, a teď poslouchejte, pouze 4,35 procenta. Nejedná se tudíž o žádnou původní panenskou přírodu zasluhující mimořádný stupeň ochrany a zvláštním zacházení. Do programového prohlášení vlády vznik tohoto národního parku prosadila strana TOP 09. Proč se ale vládní strany rozhodly nyní protlačit tento cíl silou, proti vůli drtivě většinou místního obyvatelstva? Na prvním místě je to jistě zájem uspokojit zelenou lobby, která je na tuto vládu politické strany, které ji tvoří, a na lidovce ovládané Ministerstvo životního prostředí těsně navázaná. V podtextu těchto snah je pak zřejmě i účelová vládní úvaha, že z celostátního pohledu, že je na Křivoklátsku příliš málo osob, zhruba 30 000 na to, aby svým hlasováním ovlivnily volby celostátního či krajského charakteru, a že většinově stejně již volí současné opoziční strany, je tedy o kombinaci vládní drzosti, zpupnosti a mocenské arogance. A co tedy hrozí?
Až na třech čtvrtinách území plánovaného národního parku může být vyhlášená takzvaná bezzásahová zóna, což je varující a nebezpečné, zvláště když si připomeneme osud šumavských lesů, které nechalo vedení tamějšího národního parku prostřednictvím těchto bezzásahových zón doslova zničit kůrovcem. Slyšeli jsme sice z úst i pana Bernarda z Plzeňského kraje, že některé části se obnovují, ale když se podíváme na satelitní mapky Šumavy a bavorské vlastně Šumavy, tak zjistíme, že oni stále mají krásně listnatou zem, na rozdíl od naší české Šumavy. Největší změna by tedy v případě zřízení národního parku potkala Křivoklátsko ohledně způsobu hospodaření v lesích. ***
