Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.30 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Tyhle zásahy známe a nejsou nic nového. Vytvoří to příležitost pro místní obyvatele a to příležitost zaměstnaneckou jak těch, kteří budou přímo v lese, tak těch, kteří budou dělat tu státní správu. Státní správu na poli ochrany přírody a krajiny, ochrany lesa na straně myslivosti.
Jedná se tady o snahu vzít část majetku, která je legitimním majetkem všech občanů České republiky - to jsou pozemky ve vlastnictví České republiky - a říct, že toto území je tak unikátní, že si zaslouží zvýšit ochranu. Zvýšit ochranu takovým způsobem, abychom zanechali tyto cenné biotopy a rozšířili přirozené schopnosti pro chráněné a zvláště chráněné druhy rozšiřovat se v tomto území. Prostě aby toto místo bylo místem pro přírodu, abychom to zanechali příštím generacím.
Jsem neuvěřitelně rád, že jsme se výrazným způsobem posunuli. Posunuli jsme se ve vnímání toho, jak chceme naši krajinu chránit a jak také v ní hospodaříme. Já si neuvěřitelným způsobem cením všech lesníků, všech sedláků, kteří hospodaří srdcem. Je vlastně jedno, na jak velké ploše hospodaří, protože pokud hospodaří dobře, tak hospodaří udržitelně a hospodaří tak, aby to mohli předat příštím generacím.
My tady ale ten národní park děláme nejenom proto, abychom v něm dobře hospodařili, ale proto, že vlastně naším cílem jako státu už tady není zisk. Naším cílem u tohoto lesního ekosystému je ochrana chráněných druhů a vytvoření podmínek pro jejich rozšiřování, pro rozšiřování těchto biotopů, aby se nám ideálně snižoval (?) počet chráněných a zvláště chráněných druhů. Celá řada dat dokazuje, že se tak v národních parcích daří rozšiřovat přirozené území pro chráněné a zvláště chráněné druhy. Dokonce se některé druhy vrací do České republiky a na územích, které mají tento druh ochrany, nacházíme nové druhy živočichů a rostlin, o kterých jsme se domnívali, že již z České republiky vymizeli nebo se na území České republiky nenachází.
Musím říct, že v průběhu projednání jsme se snažili diskutovat se všemi aktéry v území. Chápu, že není možné dosáhnout vždycky shody. Na druhou stranu existuje něco, čemu se říká mlčící většina. Prostě lidi, kteří buďto souhlasí, nebo s tím nemají problém, a potom prostě logicky nevyjadřují tento svůj souhlas nebo to, že s tímto problém nemají, nějakou aktivitou, peticí nebo občanskou aktivitou. Prosím, při našem rozhodování také dávejme na misky vah i tuto mlčící většinu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Jako první se přihlásila paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Brabec. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. No, konečně jste se nám rozmluvil, pane ministře. Co se týče té žaloby na legislativu. To není žaloba na legislativu, to je žaloba na vás, na ministerstvo, že jste nevypořádali námitky. To za prvé. Tady nikdo nežaluje legislativu. Legislativa je platná, ale ta žaloba je na nevypořádané připomínky, který vy jste jako ministerstvo nevypořádali. Proto tady neustále... To není jedna žaloba, těch žalob je víc. To, že jsem řekla, že podle legislativy musíte mít vypořádané připomínky, že musíte mít vypořádáno, abyste sem ten zákon mohl dát, za tím si stojím, to souhlasí.
Je vidět, že jste tady u toho, když jsem si dala ten svůj krásný článek, který jsem našla a který se netýkal jenom tady toho - a seděl tady váš kolega, sice na MPSV, pak tady seděl ministr zemědělství, vy jste někam odběhl - takže já vám ho zítra přednesu znovu, protože tam je ten základ, tam jsou ty věci, co mě zajímají. Když jsem vám tady dokazovala, že to, co vy tady tvrdíte... Rozumím, chraňte si biotopy, ale ty už se v současné době chrání. Tam je velká ochrana. Když to tak vezmete, tak tam je to CHKO, jsou tam stávající národní přírodní rezervace - to jste říkal sám - jsou tam přírodní rezervace, jsou tam biosférické rezervace UNESCO, je tam soustava Natura 2 000, máte tam EVL, máte tam půdní opatření. Vlastně tam máte všechno. Tam ta ochrana už je tak velká, že nechápu, proč tam ten národní park chcete dělat.
Když jsem vám tady citovala legislativu, kterou vy říkáte, tak ta legislativa vám právě říká, kdy máte vyhlásit národní park. Tady jsem vám jasně dokázala, že tam převládají nepůvodní lesy. Nepůvodní, rozumíte? Ony tam prostě nikdy předtím nebyly. To je ten smrk ztepilý, borovice lesní. Já jsem vám to tady na těch procentech dokazovala, kolik toho je nepůvodního, a vy přesto prostě tvrdě jdete za svým a ten národní park tam chcete. Já chci, kdybyste tady jako chlap řekl prostě: Máme to v programu, proto to chceme. (Předsedající: Čas vám vypršel.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím o dodržování času. (O slovo se hlásí ministr Hladík.) Pane ministře, vydržte, jste přihlášen sice s přednostním právem, ale před vámi jsou ještě čtyři faktické, zatím. Pan poslanec Richard Brabec s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Babka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych chtěl ocenit upřímnost pana ministra Hladíka, protože jsem to pochopil takto. Myslím, že on to takhle řekl. Proč chceme ten národní park? No, protože ho máme v programovém prohlášení vlády. Takže já si to pro ty občany překládám následujícím způsobem. Vážení, protože ho máme v programovém prohlášení vlády, tak sice z pozice ministra životního prostředí tedy beru, že je vaše legitimní právo se proti tomu bránit, ale máte smůlu, protože to máme v programovém prohlášení vlády, tak vám ho tam prostě natlačíme. To si myslím, že není dobře. To je celá ta debata.
Vy říkáte, pane ministře, vy jste tam měli původně dva národní parky. Soutok - to byl nesmysl od začátku, chtít Národní park soutok. Myslím, že to už dobře víte, že je tam problém ve finále i CHKO, ale národní park byl přímo proti smyslu toho území na Soutoku. Takže to nevyšlo a zbýval vám tam druhý, Národní park Křivoklátsko. Ten už bylo prostě potřeba tam natlačit, protože to už by nebyl žádný národní park, kdyby se vám to nepovedlo. Takže pro mě je spíš varující to, že říkáte - já tomu rozumím z vašeho pohledu - my tedy vnímáme, že ten region to nechce, že to odmítá, no, ale my jsme si to prostě dali do toho programového prohlášení vlády, tak vám ho nacentrujeme, nazdar, odjezd, konec hlášení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Babka je na řadě s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já se přidám ke svým kolegům předřečníkům. Vlastně bych vám, pane ministře, chtěl poděkovat za vaše vystoupení. Myslím si, že, přiznám se upřímně, možná kdybych byl starosta Křivoklátska, ještě třikrát, čtyřikrát, byste takhle za mnou přijel a takhle ten projev mi přeříkal, tak byste mě možná přesvědčil o tom, že ten národní park na Křivoklátsku jako starosta nebo jako obyvatel můžu chtít.
Tím chci jenom říct, že - zase se dostáváme zpátky k té debatě, která tady dneska odpoledne probíhala - prostě bohužel se podcenilo - a to, o čem tady mluvil Richard Brabec ve chvíli, kdy se ať už vyhlašovaly nebo nějakým způsobem měnily zonace a tak dále - že je prostě třeba s těmi lidmi mluvit a vysvětlovat jim to. Bohužel prostě tohleto jste asi pravděpodobně od začátku podcenili a ti lidé jsou v tuto chvíli razantně proti vyhlášení nového národního parku.
Co jsem ale z vašeho projevu pochopil a co bych také chtěl ocenit a doufám, že si za tím tvrdě budete stát, že ty pozměňovací návrhy, o kterých jsme tady mluvili a které jsou za mě rozbuškou zase celého tohoto zákona, které jdou proti ochraně přírody a krajiny a vrátily by nás - už to tady několikrát padlo - zpět před tu moderní úpravu z roku 2017, o kterou se zasloužil mimo jiné náš ministr Richard Brabec, že razantně odmítnete. Doufám, že nevyhandlujete podporu těchto pozměňovacích návrhů za to, že si právě budete moci odškrtnout ten jeden bod z vašeho programového prohlášení, a to tedy vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Protože to by prostě bylo pro ochranu přírody a krajiny daleko horší, než že na nějakých dalších x let zůstane Křivoklátsko pouze chráněnou krajinnou oblastí, a nikoliv národním parkem. Děkuji. ***
