Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.20 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Národní park vznikne pouze a jen v lesích a pouze a jen na loukách. A to podotýkám, z 99 procent ve vlastnictví České republiky. Dlouhodobé hodnocení odborníků, biologů, zoologů, botaniků prokazuje nesmírnou hodnotu tohoto území, nesmírnou hodnotu, která má klasifikaci takovou, aby vznikl národní park.
Často se tady říká, vy to necháte všechno bezzásahovosti. A co se bude dít? Paní poslankyně Peštová, prostřednictvím paní předsedající, říká bezzásahovost bude snižovat biologickou rozmanitost a já tady s ní musím částečně souhlasit. Bezzásahovost není a nemůže být jenom jediným cílem. Jsou lokality a biotopy, které podporují biologickou rozmanitost díky bezzásahovosti, a jsou lokality a biotopy, kde dlouhodobý management, a my tomu říkáme management, v lesnické hantýrce se tomu říká prostě chlap s pilou, můžeme tomu říkat jakkoliv, tak podporuje tu biologickou rozmanitost a nedá se jednoduchým způsobem říct, že bezzásahovost, a není to ani v zákoně 114 definováno, že cílem národních parků je bezzásahovost, nic takového tam není. Zvyšování biologické rozmanitosti a zvyšování biologické rozmanitosti prostě je jiné podle druhu biotopu a taky je jiné vzhledem k měnícímu se klimatu.
Ty zásahy, které státní ochrana přírody a krajiny dělají, které dělá taky celá řada neziskových organizací, tak jsou jiné vzhledem k měnícímu se podnebí a vzhledem k změně i pásem toho, kde je přirozená skladba lesa nebo přirozená druhová skladba. Tohle se nám prostě pozvolna, pozvolna upravuje. Já mohu jednoznačně deklarovat, že vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko tak povede ke snížení biologické rozmanitosti, povede ke zlepšení stavu populace a jednotlivých druhů zvláště chráněných a chráněných druhů, které se tam v této lokalitě nacházejí. Tohle je prokázáno a prokázali jsme to v celé řadě odborných studií, v hodnocení.
Je nám tady vyčítáno to, že nejsou ukončeny žaloby. Já už jsem se v prvním čtení vyjadřoval na to, že nebylo by nic snazšího pro celou řadu subjektů, které by prostě nechtěly schválit jakýkoliv zákon v téhleté republice, aby žalovaly stát, aby si vynucovaly neschválení změny legislativy prostřednictvím žalob na stát. Pokud bychom takto vytvořili premisu, že tato ctěná Poslanecká sněmovna nikdy neschválí nic, proti čemu je vedeno soudní řízení, bude to znamenat paralyzaci moci výkonné, paralyzaci moci zákonodárné. A faktickou, faktickou, omezení schopnosti rozhodovat a schopnosti vládnout a definovat to, co je pro Českou republiku dobré, co je pro Českou republiku špatné. Můžete si to u každého ze zákonů, který prošel touto Poslaneckou sněmovnou, říct, protože vždy existuje nějaká skupina lidí, podnikatelů, občanských sdružení nebo kohokoliv dalšího, kterému se prostě ta změna legislativy nelíbí.
Je to legitimní, že se jim nelíbí. Je legitimní, že proti tomu protestují, je legitimní, že používají petice, to je přece v demokracii normální, to je přece součástí demokracie a také je legitimní, že existuje nějaká většina, že existuje prostě někdo, kdo si vytkl svoje cíle v politickém programu, když kandidoval ve vládním programovém prohlášení, kdy sestavoval vládu při zpracování legislativy a má podporu široké veřejnosti. Zřízení národního parku má podle všech průzkumů, které si veřejně dohledáte, když si dáte národní park, podpora lidí, tak má podporu veřejnosti v České republice.
Já musím říct, že jsme navrhli ten národní park tak, aby neomezil nikoho, kdo žije v té oblasti. Každý z nás někde bydlí, milujeme to místo, proto tam taky bydlíme, proto tam máme svoje rodiny. Já si neuvěřitelným způsobem vážím všech těch, kteří na tom místě bydlí, na tom místě podnikají. A víte, co mně říkají ty podnikatelé z Křivoklátska?
Je to, ministře, těžší a těžší tady podnikat, protože my to máme všude daleko, ne geograficky, ale všude daleko autem, všude daleko dopravou. Když projíždíte ty úžasné hvozdy, tak opravdu do nejbližšího města to máte 30, spíše 50 minut jízdy za prací, za službami, za lékařem, za kulturou. Opravdu to území není jednoduché na žití, a přesto, a právě proto vytváříme velmi silný subjekt, který bude partnerem, který bude partnerem pro místní lidi, pro místní podnikatele. Jakou mají dneska možnost ti starostové něco řešit, když se jim nelíbí něco v lese, který je jenom pár metrů od jejich domovů? Možná znají místního fořta, možná si s ním promluví, a tak to celé skončí. Myslíte, že to někdo řeší v Hradci Králové na centrále Lesů České republiky? Myslím, že už nějakou zkušenost máme. Přece vznikne entita, která bude mít svého ředitele, která bude řešit problémy v té lokalitě, která bude schopna pomáhat těm místním lidem se zvládáním věcí, jako je turismus, ten turismus už tam dneska je, ti lidé tam chodí, objevují ty krásy, sjíždí řeku Berounku, dělají tam výlety na kolech.
To není panenská příroda, kde lidé nikdy nechodili. Naopak, do celé řady dnešních vjezdů do lesů ve správě České republiky jsou zavřené závory. Jestli něco bude jednou z prvních věcí, co musí udělat správa národního parku, tak to otevřít, a zaznačit tam ty vyasfaltované lesní cesty jako turistické stezky, na tom jsme s KČT, s Klubem českých turistů, domluveni. Jsme domluveni, že se tam zaznačí nové turistické cesty, a takto jsme to projednali s místními municipalitami. Není ta situace jednolitá? Určitě je tam odpor místních samospráv a určitě jsou tam samosprávy, které tam podporují, jsou tam lidé, kteří se bojí, a jsou tam lidé, zvlášť podnikatelé, kteří to přivítají.
Víte, co je nejčastější obava těch lidí, když se jich zeptáte, jestli se bojí, že tam bude národní park? Že nebudou moct do lesa a nebudou moct na houby, tohle je nejčastější obava, která tam je. To je prostě něco, co ale není pravdou, a my to víme moc dobře. Už novela zákona z roku 17 umožňuje kromě klidových území vstup všude, i mimo značené stezky, všude do lesa, včetně samozřejmě standardního sbírání plodů, hub a roští, tak, jak ji známe v lesním zákoně.
Já tady možná chci ještě hovořit o tom, jak vlastně to území bude vypadat dál do budoucna. To území, které je relativně středně velké, protože ten národní park svojí rozlohou by se v těch pěti národních parcích zařadil přesně doprostřed, budou dva větší, výrazně větší, a to je Šumava, a to jsou Krkonoše a dva menší, což je České Švýcarsko a Podyjí. Zároveň ale to bude místem ne pro nějaké vědecké pokusy. Bude to místem, kdy postupnými lesnickými zásahy, které budou v řádu desítek let, ta příroda se dostane do přírodě blízkého nebo původního prostředí nebo podobného původním prostředím, tak, jak postupným managementovými zásahy jsou realizovány přeměna lesních ekosystémů ve všech národních parcích, nejenom v České republice, ale v celé Evropě, takovým způsobem, aby postupně byly vytlačovány nepůvodní dřeviny, nasouvaly se tam dřeviny původní, někdy přirozenou obnovou, někdy tam budou lesnickým způsobem vnášeny. ***
