Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.10 hodin)
(pokračuje Eva Fialová)
Jako nikdo nevyslyšel to, co přesně říká. Nikdo jim nevyvrátil jejich obavy, proč se takhle bojí vyhlášení národního parku. A my jsme tu od toho, abychom poslouchali hlavně ty občany, kteří tam žijí, a ti si to nepřejí. A nedostali jsme doteď odpověď, proč ministerstvo kromě toho, že to má napsáno ve vládním prohlášení, tlačí prohlášení Národního parku Křivoklátsko na sílu.
Pane ministře, pojďte nám odpovědět a pojďte říct, proč nevyslechnete slova a výtky těch občanů, pojďte nám to říct tady na mikrofon, oni to opravdu sledují.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Hladík. Prosím, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, krásný dobrý večer.
Poměrně hodně mě mrzí, protože tu problematiku projednáváme dlouho, projednáváme ji na výborech, v diskusích, projednáváme ji ve veřejných debatách a samozřejmě je relevantní ji probírat na plénu Poslanecké sněmovny. A dnes máme druhé čtení. A máme diskutovat o pozměňovacích návrzích. A já jsem se vyjadřoval k pozměňovacím návrhům, na to, kdy jste mě někteří z vás vyzývali, abych se vyjádřil k tomu, jakou má pozměňovací návrh podporu, nebo nepodporu. Trochu mě mrzí, že přes tuhletu debatu chcete vést obecnou debatu, kterou jsme si tady už proběhli v prvním čtení. Přesto zopakuji věci, které vedou Ministerstvo životního prostředí i vládu České republiky k důvodům, proč chtít vyhlásit Národní park Křivoklátsko.
Národní park Křivoklátsko. A je novela zákona 114. Není první novelou, která vede Ministerstvo životního prostředí o vyhlášení národního parku. Vzhledem k tomu, že v tom území roste celkem 1 800 cévnatých (řečeno cévkatých) rostlin, 80 druhů stromů, z toho některé z nich jsou unikátní, když se podíváte na svah Týřovické (řečeno Týřovské) skály, tak přirozený výskyt tisu na mnoha územích České republiky, tak jako najdete tam, prostě nenajdete. Žije tam 155 druhů ptáků, 120 druhů z nich hnízdí. Jsou tam desítky chráněných a zvláště chráněných druhů, dokonce některé z nich jsou endemity v tomto území - endemit znamená, že se prostě nevyskytují nikde jinde než na tomto území České republiky. Z nich největší takovou možná v poslední době ikonickou je kočka divoká. Kočka divoká, druh o které se... (Odmlčuje se pro hluk v sále.) Já jsem si myslel, že chceme poslouchat... Druh, o kterém se myslelo, že v České republice vyhynul, tak byl znovu objeven na tomto území.
Tady zaznívá celá řada zkreslených informací. Zkreslených informací o tom, jak to území vypadá, jak to území bylo historicky formováno a kde a na jakých územích v České republice máme národní parky. V České republice nenajdeme na rozdíl od tundry, tajgy, severu nebo západu místa, která nebyla dotčena lidským působením, ať už ve starověku, středověku či novověku. Všechna území, která máme v České republice chráněná, i současné čtyři národní parky, jsou poznamenána do nějaké míry lidskou činností. Není tomu tak, že bychom měli panenskou přírodu, do které člověk nevkročil na celém území. I současné národní parky, jako je Šumava nebo Krkonoše, byly v historii výrazně více obydleny, než je tomu v současné době.
Zároveň Agentura ochrany přírody a krajiny provedla detailní hodnocení přírodních biotopů lesů v jednotlivých národních parcích a chráněných oblastech. Já jsem požádal paní předsedkyni, že bychom si na příštím výboru životního prostředí mohli nechat odprezentovat celou tuhletu prezentaci, a budu jenom citovat přírodní hodnoty lesních biotopů na jednotlivých chráněných územích. Tak možná, světe div se, ale vede v České republice Národní park Podyjí. Je to 71,5 procenta přírodních biotopů lesních ekosystémů. A víte, kdo je na druhém místě? Budoucích 10 000 hektarů Národního parku Křivoklátsko. Je to 51,3 procenta lesních ekosystémů. Současné národní parky, jako je Šumava nebo Krkonoše, jsou dokonce až za. Velmi těsně, Šumava je 49,5.
Musíme si uvědomit, že každý národní park a každá chráněná oblast chrání jinou druhovou skladbu a máme jiné důvody ochrany v tom území. Nechráníme stejný biotop v Krkonoších a na Šumavě. Nechráníme stejný biotop v Českém Švýcarsku a v Podyjí. Je to jiný druh biotopu. Prosím, na Šumavě smrk není sprosté slovo. Je to prostě přirozená druhová skladba, která do tohoto výškového patra a do tohoto biotopu prostě patří. Dodnes na Šumavěi když ty smrky pohledem laika jsou malé a drobné, tak jsou tam stovky let.
Stejně tak Křivoklátsko je přirozeným biotopem hlubokých strží, území, které je přirozeně listnaté, v minulosti bylo částečně odlesněno a byla tam prováděna na některých územích také pastva. Smrk ani borovice tam nepatří. Obavy o to, že kdyby přišla kůrovcová kalamita do této lokality, tak že by to znamenalo, že tam ochranáři ty smrky nechají, je absolutně lichá. Tam by se přece zasahovalo lesnickým způsobem úplně stejně jak u borovic lesní, tak u smrku, úplně stejně, jako je to na zbytku území v hospodářském lese. Protože toto není přírodní biotop tohoto místa. O jedli se, prosím, nebavme, protože jedle je trošku jiný příběh. Víte, jak vypadala jedle na přelomu 20. a 21. století? Byla považována za druh, který končí v našich lesích, a změnou klimatu a soustavou jistých změn to vypadá, že naopak jedle je druh nastupující, jedle je druh, který ve značné míře v území nad nějakou výškovou hladinu může nahradit smrk jako takový.
Na tomto území je celá řada národních přírodních rezervací, některé z těchto rezervací jsou již dnes bezzásahovými územími. My nepředpokládáme, že klidová území se budou rozšiřovat nad rámec těchto současných rezervací, to znamená, spojité klidové území bude vytvořeno - takto to bylo prezentováno obcím, široké veřejnosti právě v tomto území.
Vy tady na jednu stranu kritizujete, že některé dokumenty nejsou součástí návrhu, a zároveň toto bylo přece to východisko, které jsme slíbili municipalitám, že klidová území, zónaci a další povinné dokumenty nebude schvalovat Poslanecká sněmovna. My jsme je zpracovali, my jsme je představili municipalitám, my jsme je prodiskutovali s municipalitami, my jsme tam zapracovali nové věci, jako jsou cyklostezky, hipostezky, jako jsou stezky pro pěší. Ale oni říkali - neschvalujte je v té Poslanecké sněmovně a nechte je až na to, až se vytvoří rady národních parků. Takto jsme učinili a takto transparentně budeme jednat. Takže jakmile vznikne národní park, jakmile se ustanoví rada národního parku, tak tyto dokumenty budou projednávány tak, jako jsou projednávány v ostatních národních parcích v České republice.
Padají tady záležitosti týkající se toho, kde ten národní park je. Je to opravdu území, které bylo historicky vlastněné českou korunou, a území, které bylo částečně vlastněné soukromníky a stát je také vykoupil. Vykoupil je za První republiky. A na tomto území také vytvoříme národní park. Z 99 procent se jedná o území ve vlastnictví České republiky.
My jsme postoupili opakovanému připomínkovému řízení jak ve správním aktu, tak potom v legislativním procesu. V tom správním právu bylo vyhověno všem soukromým vlastníkům nemovitostí, pozemků, lesa a také luk, kteří nechtěli být součástí národního parku. Dneska tam není jediný intravilán obce. Dneska tam není jediná trvale obydlená budova. Nic takového není součástí národní parku. ***
