Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(19.00 hodin)
(pokračuje Richard Brabec)

Nevím, koho to bylo pero, ale napadá mě to trochu, protože některé ty návrhy jsou velmi, velmi podobné.

To znamená, já chápu a považuju to za běžnou politickou praxi, že samozřejmě opozice, koalice, každý na to můžeme mít nějaký jiný názor, a jsem rád, že ta debata probíhá velmi odborně, zatím velmi odborně. Ale jenom chci upozornit na to, že ty národní parky jsou opravdu poměrně velká cenina. A nejenom že ony by měly vyhovovat nějaké kategorie IUCN, která je mezinárodní, a ve chvíli, kdy bychom prolomili nějakou ochranu národních parků a začali tam pouštět další aktivity, tak velmi pravděpodobně o tuhletu certifikaci IUCN přijdeme. Ale i to, že ty národní parky velmi často mají svá dvojčata. Národní park Šumava má dvojče - jo, to jsou ta dvojčata, teď jsem na to vlastně přišel, tak ono to tam bylo asi, to jsou ta dvojčata, tak, jak říká kolega, to bude ten rating, ano.

Takže ta dvojčata, protože je tady dvojče Národního parku Šumava, což je Bayerischer Wald, Bavorský les, pak je tady dvojče Národního parku Podyjí, což je Thayatal, vlastně rakouská část, pak je tady Park Karkonoski, myslím, krkonošský národní park, polský národní park. A samozřejmě i České Švýcarsko má svoje vlastně Saské Švýcarsko, tedy Českosaské Švýcarsko dohromady, takže každý ten národní park v České republice, každý ze čtyř má svoje dvojče na druhé straně hranice. No a ta dvojčata mají taky nějakou ochranu národního parku.

A já vím, jak dlouho trvalo, než jsme třeba se s tou bavorskou částí vlastně skamarádili, protože oni měli ten park podstatně lépe chráněný i z pohledu třeba bezzásahu, než jsme to měli my. A my jsme těm bavorákům také chtěli ukázat, že jsme schopni se k tomuhle tomu prostě připojit. A vím, že tenkrát byli sami překvapeni, protože dneska my tam máme celou řadu aktivit, které jsou velmi zajímavé, tahají tam obrovské množství turistů, možná až moc, až ta Šumava trpí pod tím, ale jsem přesvědčen, že se podařilo najít tu dobrou kombinaci mezi ochranou přírody tam, kde je třeba to chránit, a stále máme společný sen skutečně otevřít aspoň tedy na část času Modrý sloup. Několik ministrů životního prostředí má tenhle ten společný sen a každý to posune o kousek dál a já pevně věřím, že to povede.

A na druhé straně otevřít tedy, nebo chránit tam, co se chránit dá, a otevřít turistům ta území, která třeba není potřeba takhle chránit. Proto jsme tam dali celou řadu nových třeba domů přírody nebo zajímavých aktivit, jako třeba vlci na Srní a tak dále, byť nám to mnoho lidí vyčítalo, že to je možná lunapark v národním parku. Já si myslím, že přesně takhle to má fungovat. Tedy turismus tam, kde nemusíme nutně chránit, a hlavně v okolí nebo hlavně v obcích a naopak na těch nejcennějších územích to nerozvolňovat.

A velká řada těch pozměňovacích návrhů, které jsou tady předloženy, by znamenala zásadní rozvolnění ochrany Národního parku. Takže já jsem přesvědčen, a určitě zatím na to tolik času nebylo, protože tam byly načteny na poslední chvíli, ale jsem přesvědčen, že je možné udělat určitý kompromis. A znovu říkám, nevadí mi dvojkomorový systém národních parků, vadí mi to, co by po něm následovalo, tedy ten další proval. A vadí mi ale velmi, nebo vadilo by mi velmi, pokud by, a jsem velmi zvědav na názor potom pana ministra, Ministerstva životního prostředí, jaký názor, jaké stanovisko dá k těm desítkám pozměňovacích návrhů koaličních poslanců pana kolegy Bureše, pana kolegy Krejzy, pana kolegy Bendla. Protože jsem přesvědčen, že řada z nich nebo většina z nich směřuje k takovému oslabení ochrany národních parků, které tady nebylo velmi dlouho, a znamenalo by to vrátit se nejenom před rok 2017, ale možná opravdu v něčem před rok 1989. Děkuju vám. (Tleskají poslanci ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a projev vyvolal dvě faktické poznámky, kdy se přihlásil pan poslanec Michal Kučera a poté paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec, to už je třetí faktická, Helebrant Tomáš. Ať víte, v jakém jste pořadí. Tak prosím, pan poslanec Kučera jako první.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý večer, děkuju za slovo. Já většinou, když jsem někdy reagoval na kolegu Brabce, tak jsem s ním nesouhlasil. Teď musím říct, že v té jeho řeči bylo plno věcí, se kterými souhlasit musím. A ta první je ta, že, já považuju za velmi nešťastné to, že tato novela skutečně obsahuje příliš mnoho témat, která jsou natolik závažná, že si zasluhovala minimálně novely dvě. To je souhlas, novela zákona číslo 114, samostatná, měla být na vyhlášení národního parku a pak další novela, minimálně na druhovou ochranu.

My tady v tuhletu chvíli, já jsem původně vůbec nechtěl mluvit o Národním parku, ale spíš o té druhové ochraně, protože já ji považuju za velmi povedenou novelu, velmi žádoucí novelu. A skutečně nevím, jestli možná po 20 letech se tady daří skutečně předložit moderní normu. A já bych byl velmi rád, kdybychom společně, a myslím, že na tom se nějak možná i shodujeme, kdybychom hledali cestu, jak druhovou ochranu přes tuto Sněmovnu v tomto volebním období prostě propustit. Já bych fakt byl velmi rád, kdybychom našli tento způsob.

Jak dopadne národní park, já netuším, protože samozřejmě tady je celá řada na to názorů. Myslím, že některé názory jsou až jako úsměvné, co tady říkal pan kolega z SPD, to je skutečně až jako legrační. Ale na druhou stranu ty názory, které nějakým způsobem akcentují obavy lidí v regionu, ty taky chápu. Nicméně, už to tady zaznělo, že jsme se, když jsme řešili někdy v tom roce 2017, já jsem byl v té době předseda podvýboru pro ochranu přírody a krajiny Šumavu, tak to bylo velmi, velmi podobné. Já když tak se přihlásím ještě jednou, abych nemusel vystupovat. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za zdržení času. Nyní zareaguje na to, co zaznělo v rozpravě, paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Tomáš Helebrant. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já chci zareagovat, teď zareaguju teda bezprostředně na svého předřečníka, pana kolegu Kučeru, prostřednictvím vás. Ony to byly dvě novely, pane poslanče, ony to byly dvě novely. Samozřejmě, že se daly dohromady, kde v té jedné byla ta druhová ochrana a samozřejmě ta druhá část bylo to Křivoklátsko. (Poslanec Kučera hovoří s ministrem Hladíkem u stolku zpravodajů.) Dopovídáte to potom, soudruzi? Děkuji.

V té druhý bylo to Křivoklátsko a pak se to dalo dohromady, ale to už Ministerstvo životního prostředí teďko, co je novozrozené, tak to už má jako v povaze vždycky dát všechno bezproblémové a dát tam něco k tomu, co potom vyvolá tady tu vřavu a většinou ten zákon neprojde, viz třeba zákon o obalech, který tady visí pěkně dlouho.

Ale já chci zareagovat na to, co jsem tady říkala. Mě teda hrozně mrzí, že pan ministr vždycky odskakuje, vyběhává a nechá nám tady pana ministra zemědělství, který nám na to nereaguje. Já si myslím, že jsem měla zajímavý proslov, řekla jsem toho dost a stále jsem neviděla žádnou reakci. Já jsem stále nezaznamenala, co je motivací toho, abyste vyhlásili národní park, když jsem vám dokázala to, co jsem vám dokázala. To znamená, že jsou tam invazivní druhy, není to přirozené, nejsou to ty dřeviny, které by tam měly být.

Porušujete ve své podstatě ten zákon, který jasně říká, kdy můžete vyhlásit árodní park. Stále neslyším žádné odpovědi. Akorát vybíhání, přibíhání, vybíhání, přibíhání. Takže já bych docela ráda tu diskusi udržela u tohoto, protože mě to Křivoklátsko opravdu vadí. Krásný projev měl můj kolega, který tady mluvil skoro tři čtvrtě hodiny, kdy vám prokazoval, vysvětloval, proč, z jakého důvodu on vidí ten pohled. Já teda jsem šla přes tu skladbu těch dřevin. Ale já stále nevidím tu odpověď nebo neslyším tu odpověď. Tak doufám, že se jí dočkám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím. Děkuji. Dále se hlásí s faktickou pan poslanec Tomáš Helebrant, poté paní poslankyně Eva Fialová a pan poslanec Michal Kučera. Prosím. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP