Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.00 hodin)
(pokračuje Josef Kott)
"Vážení členové výboru pro životní prostředí, ve směru našich připomínek v rámci vnějšího připomínkového řízení novely zákona o ochraně přírody a krajiny jsme veřejně vystoupili na výboru pro životní prostředí dne 19. 2. 25, aktivně jsme se zúčastnili kulatého stolu k zákonu o ochraně přírody a krajiny, který byl organizovaný vaším výborem. Jasně zaznělo, že stav přírody v národních parcích je neudržitelný, jakož i stav vlastního řízení národních parků, kdy zástupci obcí a občanů nemají téměř žádný reálný vliv na jejich směřování, přičemž základní povinnosti obce podle § 2 odst. 2 obecního zřízení, pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a chránit veřejný zájem, kterým je i právo občanů na příznivé životní prostředí, které je v národních parcích mařeno. Je zřejmé, že současná legislativa nechrání občany na těchto územích. Způsob péče je krutý k lesu, vytváří tisíce tun suchého dřeva, které je požárním rizikem pro občany v širokém okolí.
Životní prostředí pro občany se zřízením národních parků zhoršilo, neboť úhynem lesa se území přehřívá, není coby stabilizovalo teploty a chladilo je slunných dnech. Z oázy živé přírody, kterou měly národní parky být, tak jsme to chápali, jsou dnes území, která ignorují dosaženou úroveň vědeckého poznání, fyzikální a přírodní zákony, funkce lesa, skutečnost, že suché dříví hoří a obnova lesa není reálná, pokud zvěř nebude regulována a nebude odvezena dřevní hmota. Za peníze daňových poplatníků aktivně nepečují, a to ani v zónách ochrany, kde bylo deklarováno, že se (bude?) pečovat. To je ta zóna, o které tady hovořili i mí předřečníci. Bude prováděná péče přírodně blízká opatření. Jejich reálná činnost je v rozporu s Ústavou České republiky a právem občanů na příznivé životní prostředí.
Jedním z důvodů tohoto stavu je současná legislativa, která umožňuje správám národního parku vést tato rozsáhlá území bez odpovědnosti. Přírodní bohatství, které je chráněnou Ústavou České republiky, znamená ochranu živé přírody, a nikoliv území s 10 000 hektary suchého lesa. Kdyby správa Národního parku České Švýcarsko dbala výzev samospráv ohledně suchého dřeva, nemohlo by dojít k požáru, který stál daňové poplatníky cca 350 milionů korun a ohrozil životy a zdraví tisíce občanů. Ty naše požadavky a připomínky k činnosti správ národních parků nejsou mimo, ani proti přírodě, ale vidíme, co všechno umožnila velmi rozvolněná legislativa a neexistujících dopadových studií, které by měly při každém vybočení z osvědčených postupů existovat. Dnes by si národní park téměř nikdo z občanů na těchto územích nepřál.
Pak je tady nějaká výzva. Ale co je pro mě důležité? To, že se dostalo zřízení národního parku do programového prohlášení vlády, možná bylo dobrým úmyslem, ale realita je úplně jiná, vyhlášení národního parku toto území poničí a občanům, kteří se právem bouří, zhorší jejich životní prostředí. Škody si každý musí sám vypočítat."
Cítil jsem zapotřebí tento dopis přečíst, byť členové výboru pro životní prostředí, kteří vlastně o tom budou rozhodovat, budou dávat stanoviska, mají k tomu nejblíže, znají, nicméně pro ty ostatní, které to zajímá, kteří zde jsou, tak by to měli vědět.
A druhá část. Dovolil jsem si se svými kolegy připravit pozměňovací návrh, který dopřesňuje péči o vodní toky a díla s nimi spojený a nějakým způsobem dopřesňuje věci, které si myslím, že tam nebyly úplně zcela zřejmé, a jedná se v první části článku I za novelizační bod 27 (je?) doplněn novelizační bod 28, který zní: v § 8 odst. 2 se text "při správě vodních toků" vkládá slovní spojení "na vodních dílech k nakládání s povrchovými vodami a na ochranných hrázích".
Dále je to dle předložení novely zákona. Čtu to proto, protože jsem nějakým nedopatřením... v opravené části je to v pořádku, ale v té části první se mi to nepodařilo v plné podobě přehrát, takže proto to tady předčítám a znovu to přečtu ještě v podrobné rozpravě a je to sněmovní dokument 6602 .Co mě k tomu vedlo? Domnívám se, že nejenom vodní díla, ale i vlastně příslušenství, to znamená hráze a ochranné hráze a ostatní vodní díla by měly mít stejnou možnost regulace náletových dřevin, všechny stejnou. A věřím tomu, nebo jsem o tom dokonce přesvědčen, že jak rybáři, tak rybářská sdružení, tak i sportovní rybáři, kteří jsou vlastníci některých rybníků, se o ten svůj svěřený majetek starají péčí řádného hospodáře. A myslím si, že by měli mít možnost do jisté míry ochraňovat nejenom bezprostředně svůj majetek, ale i majetek, který vlastně se nachází třeba pod těmi rybníky a poškozená hráz, nejednou se ukázalo, že je velké riziko pro obce i pro majetek jednotlivých občanů. A samozřejmě tím, že jsme tam to upřesnili, tak nevzniká nebo nesnižuje se žádná povinnost vůči orgánům ochrany přírody, kdy samozřejmě prostě ty vzrostlé stromy, které budou zapotřebí nahlásit, tak ta patnáctidenní lhůta tam samozřejmě bude, ale je to proto, že jsme chtěli narovnat podmínky pro všechny, jak už jsem řekl, správce a uživatele nejenom vodních toků, ale i rybníků a vodních děl. Načtu to, jak jsem řekl v podrobné rozpravě, a budu vás potom žádat o podporu ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, pane poslanče. Další řádně přihlášený je pan poslanec Fridrich. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezké odpoledne všem. Já na úvod, než bych představil svůj pozměňovací návrh, tak bych chtěl lehce polemizovat s komentářem pana ministra, že máme počkat, kdo se přihlásí, ke kterému pozměňovacímu návrhu. No, v okamžiku, když probíhá to přihlašování se k pozměňovacímu návrhu, tak už je uzavřena obecná rozprava a není možné se k tomu vyjádřit.
Dále bych chtěl říct na úvod to, že já jsem taky velmi rád za to, že došlo k přerušení včera tohoto tisku, protože to umožnilo nejenom nastudování těch podaných pozměňovacích návrhů, ale také to umožnilo i nějakou optimalizaci, a to se týká zrovna toho návrhu, který budu představovat. A my jsme se dohodli s kolegou Bělorem, který tady včera komentoval svůj pozměňovací návrh o památných stromech, že ty dva pozměňovací návrhy, které se v mnohých parametrech překrývaly, takže sloučíme do jednoho a zjednodušíme vlastně tím přijetí tohoto pozměňovacího návrhu. Je to pozměňovací návrh tedy můj, kolegy Bělora a kolegyně Fialové k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o ochraně přírody.
Ten pozměňovací návrh se věnuje problematice památných stromů. V současné legislativě není nijak ukotvena povinnost orgánů státní správy zabývat se návrhy na vyhlášení památných stromů, neboť to záleží pouze na jejich správním uvážení, proto si jako navrhující subjekt doplňuje obec a občanská sdružení, která budou oprávněně k podání návrhu, a s nimi bude správní orgán jednat jako s navrhovatelem, nově vkládá fikce souhlasu dotčených orgánů státní správy po uplynutí doby 30 dnů k vyjádření.
Dále se do návrhu vkládá, že při navrhování památných stromů je třeba postupovat uvážlivě a souhrnně zhodnotit celou řadu kritérií a hodnot jako hodnotu biologickou a v tom nejen hodnotu dendrologickou, ale i hodnotu ekologickou, hodnotu mikroekosystémů pro řadu biotopů, dále pak hodnotu krajinotvornou, estetickou, hodnotu historickou, historické události, pověsti a podobně. ***
