Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 15 hodin, budeme pokračovat v jednání, a sice pevně zařazeným bodem číslo

 

50.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
/sněmovní tisk 925/ - prvé čtení

Protože tady ještě nevidím ani žádného ministra, ani žádného předkladatele, tak zatím načtu omluvy, pevně věřím, že dorazí. Pan kolega Bartoš Ivan se omlouvá od 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Juchelka Aleš se omlouvá od 13.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kasal David se omlouvá do 10.15 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Kašník Pavel od 15 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Králíček Robert od 15 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Kubíček Roman od 17 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Okleštěk Ladislav od 15 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Richter Jan od 15 hodin ze zdravotních důvodů, paní místopředsedkyně Richterová od 13 hodin do 17.30 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Blažek se omlouvá od 15 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Marian Jurečka do 9.20 hodin z pracovních důvodů. Tak, to byly omluvy.

Nyní bychom měli otevřít bod číslo 50, což je Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, sněmovní tisk 925. Jsme v prvém čtení, a z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já si dovoluji uvést tento návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení. Jsme v prvním čtení a musím říct, že je to vlastně za MPSV poslední legislativní počin, který bych byl rád, kdyby Poslanecká sněmovna, následně Senát zvládly projednat, protože jestli tady v posledních desítkách let mluvíme o velké byrokratické zátěži firem, podnikatelů obecně v České republice, tak právě jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů by jim mohlo výrazně od této byrokratické zátěže ulevit.

Jde totiž o to, abychom vlastně ten systém, který se těch 35 let různě vytvářel, kdy jsou tady různé povinnosti s různou četností, kdy musí podnikatelské subjekty někdy měsíčně, někdy kvartálně, někdy pololetně, někdy jednou za rok dodávat různé informace několika veřejným subjektům, tak ten stav vlastně je pro ně velkou komplikací, znamená pro ně nejenom takzvanou administrativní zátěž, ale znamená pro ně opravdu celou řadu lidí, kteří toto musí odbavovat, a často vlastně ty věci nejsou vůbec logické.

Já řeknu tu jednu (věc) vlastně nejvíce, bych řekl, (do očí?) bijící z mého rezortu, kdy firma odesílá jednou za měsíc informaci o výši pojistného a pojistné jako takové za své zaměstnance. Následně potom, až se uzavře rok, tak řešíme vypořádání evidenční listů a to, abychom tedy vlastně ten předchozí odvod toho pojistného spárovali s těmi konkrétními lidmi, vystavili jim evidenční listy, připsali jim potom ty částky do jejich budoucího výpočtu důchodového pojištění a tak dále. Přitom by stačilo, abychom opravdu v jeden okamžik jsme věděli, jaká ta částka ten měsíc je, k jakému člověku, a vlastně byli schopni potom toto úplně jednoduše udělat za 12 kalendářních měsíců a nemuseli obtěžovat toho zaměstnavatele vlastně dvakrát, potažmo ho obtěžujeme každý měsíc, nebo to chceme každý měsíc a pak ještě to chceme jednou za rok.

Tak to je taková ukázka toho, jak ty konkrétní kroky a procesy nejsou vlastně nějak logicky uspořádány. Proto my tady vlastně máme ambici, aby to, co jsem tady popsal, což znamená v některých případech i 25 různých typů formulářů nejenom vůči České správě sociálního zabezpečení, ale třeba vůči finančnímu úřadu, vůči Českému statistickému úřadu, abychom vlastně byli schopni zkoncentrovat. Zkoncentrovat to do jedné datové věty, která by měla být výstupem z účetních a mzdových systémů tak, aby tato informace v podobě datové věty odcházela na Českou správu sociálního zabezpečení, a následně, tak jak jsme na tomto návrhu zákona spolupracovali s těmi klíčovými dotčenými subjekty, jako je právě finanční správa, neboť Český statistický úřad, abychom tyto informace k nim doručili a aby pro toho zaměstnavatele to bylo velmi, ale velmi jednoduché.

To znamená, počítáme s tím, že budou tito zaměstnavatelé předávat tedy povinně hlášené údaje, a to České správě sociálního zabezpečení z oblasti nemocenského a důchodového pojištění, podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Dále Ministerstvu práce a sociální věcí podle zákona o státní statistické službě a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování pro příslušný kalendářní rok a podle zákona o kolektivním vyjednávání. Dále Českému statistickému úřadu podle zákona o státní statistické službě a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování zase pro příslušný kalendářní rok. Dále úřadu práce podle zákona o zaměstnanosti a samotným úřadem práce za zaměstnavatele podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Viz situace Liberty, kdy v okamžiku, kdyby bylo už v tu dobu jednoměsíční hlášení, tak by to výrazně tu situaci ulehčilo, nebylo by to tak administrativně náročné jak pro toho zaměstnavatele, tak i pro úřady práce. No, a dále Finanční správě České republiky podle zákona o dani z příjmu, daňového řádu a zákoníku práce.

Údaje budou předávány najednou elektronicky za kalendářní měsíc, to znamená ve lhůtě od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ke kterému se jednotné hlášení vztahuje. Sloučením (Sloučené?) údajů (údaje?) do toho jednotného elektronického podání bude zaměstnavatel odesílat za každý měsíc, a tak tedy u řady těchto údajů se právě odstraní to, o čem jsem mluvil v úvodu. To znamená ta vícekolejná komunikace zaměstnavatele, zaměstnavatelů jako takových s těmito orgány, které jsem tady uváděl.

Všechny tyto údaje zašle zaměstnavatel prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení do Integrovaného informačního systému MPSV, z databázových systémů ministerstva budou prostřednictvím zabezpečeného přenosu dat jednotlivým orgánům veřejné moci předány jen ty údaje, které jim přísluší a které na základě zákonného zmocnění využívají pro výkon svých agend. To znamená, je to ošetřeno po té stránce bezpečnosti, po stránce GDPR a podobně.

Technickou část, tedy zejména přijímání elektronických měsíčních hlášení, formální a logické kontroly dat a jejich uložení do Integrovaného informačního systému MPSV včetně uživatelské podpory zaměstnavatelů bude zajišťovat Česká správa sociálního zabezpečení. Hmotněprávní povinnosti zaměstnavatelů sdělovat příslušné údaje zůstanou upraveny ve zvláštních zákonech, které se v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele novelizují tak, aby zaměstnavatelům ty údaje byly ukládány zasílat prostřednictvím... (nesrozumitelné).

V zákoně o jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele je obsažena procesně právní úprava, která nastavuje role jednotlivých aktérů a také to, jakým způsobem a v jaké lhůtě budou zaměstnavatelé plnit své povinnosti.

Přehled údajů sdělovaných zmíněným orgánům veřejné moci podle zvláštních zákonů bude uveden v jediném nařízení vlády, což zajistí přehlednou informovanost zaměstnavatelů.

Upravuje se též přihlašování a odhlašování zaměstnavatelů do evidence zaměstnavatelů a dále přihlašování a odhlašování zaměstnanců do evidence zaměstnanců, které budou nově probíhat na základě zákona o jednotném měsíčním hlášení a nahradí přihlašování a odhlašování podle zákona o nemocenském pojištění a registraci zaměstnavatelů podle daňového řádu.

U návrhu zákona se stanovuje účinnost dnem 1. ledna 2026.

Tolik tedy i podrobnější popsání všech těch klíčových záležitostí z pohledu i toho, jak je to rozloženo z hlediska práv, povinností, a zároveň také i z pohledu těch jednotlivých legislativních opatření.

Já si dovolím v závěru poprosit, abychom se opravdu pokusili tento zákon projednat velmi věcně a opravdu v diskusi, která bude věnována především tomuto tématu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP