Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.40 hodin)
(pokračuje Roman Bělor)
Tady také dávám důraz na to, i na žádost obce nebo občanského sdružení, protože tím se trošku demokratizuje ten možný proces prohlášení stromů za památné, aby tato možnost byla svěřena rovněž obcím, případně občanským sdružením z takzvané občanské společnosti.
Já jsem si vědom toho, že paralelně s mým pozměňovacím návrhem zde je také pozměňovací návrh mých kolegů Stanislava Fridricha a Evy Fialové, který se s tím mým návrhem víceméně překrývá. Je trošku škoda, že ten pozměňovací návrh kolegů vlastně přišel trošku na poslední chvíli, takže jsme nebyli schopni a nemohli jsme to ani stihnout nějak ty dva návrhy koordinovat. Teď budiž tedy v rukou Sněmovny, který bude ten, který bude zvolen, s tím, že když to bude ten konkurenční, nebudu se zlobit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Příspěvek vyvolal faktickou poznámku paní poslankyně Evy Fialové.
Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Eva Fialová: Já moc děkuju za slovo. Já budu reagovat na svého předřečníka. Je to tak, on se opravdu trošku dubluje, ale my jsme ho konzultovali s Ministerstvem životního prostředí a je škoda, protože je evidentní, že vám psali podobné víceméně odůvodnění nebo ty paragrafy, že vám toto neřekli, že je to v přípravě, a nemohlo dojít už na koordinaci na samotném ministerstvu. Takže mě to hrozně mrzí, že to takhle dopadlo a mohli jsme nějakým způsobem kooperovat a ministerstvo o tom vědělo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. A nyní vystoupí pan poslanec Oldřich Černý a poté opět paní poslankyně Eva Fialová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vás krátce seznámit s pozměňovacím návrhem mým a mých kolegů Radima Fialy, Karly Maříkové a Jiřího Kobzy. V posledních měsících se rozpoutala ve veřejném prostoru diskuse týkající se jednoho ze způsobů lovu při redukci stavu lišky obecné na únosnou mez, a to norováním. A protože již nejspíše v tomto volebním období nedojde k novele mysliveckého zákona, předkládáme tento pozměňovací návrh, který nastavuje jasná pravidla právě tomuto způsobu lovu. Tato úprava představuje ja jasný krok k posílení právní jistoty ochrany přírody a odpovědnému přístupu k myslivosti.
Přiměřenými stavy lišek zabraňujeme snižování početních stavů drobné zvěře i domácích zvířat, ale i třeba srnčí zvěře a srnčat, které nejsou problém pro lišku ulovit. Tlumením stavů, tedy i norováním, řešíme nejen ochranu zvěře, ale i populaci chráněných živočichů, zejména ptáků hnízdících na zemi, například tetřevů, tetřívků, křepelek, koroptví, ale také například kachen, zajíců, králíků, žab, ještěrek a podobně. Mnoho druhů, které má liška na svém jídelníčku, je u nás dokonce chráněno a na zachování a zvýšení populace některých druhů pernaté a srstnaté zvěře se vypisují dotační programy a pak vynaložené finanční prostředky, stejně jako úsilí těch, kteří se na jejich ochraně podílí, přicházejí mnohdy vniveč. Férově musím říct a vyzdvihnout jeji lov mnohdy přemnožených hrabošů.
Nicméně v době vyvádění mláďat lišky obecné je usmrcování těchto mláďat velmi nehumánní, a ač tuto dobu většina myslivců plně respektuje, je potřeba zákonem nastavit jasná pravidla pro všechny, stejně jako je tomu i u jiných druhů zvěře, a vymezit dobu, kdy je způsob lovu lišek norováním zakázán. A to je hlavním a jediným cílem našeho pozměňovacího návrhu, který vám zde předkládáme.
Po mnoha jednáních s odbornou veřejností, se tato doba hájení lovu lišky obecné norováním zakazuje v období od 1. března do 30. června.
Liška má v přírodě samozřejmě své místo, ale její stavy je potřeba udržovat a regulovat, a to i ze zdravotních důvodů. Přemnožené lišky ztrácejí svou plachost, stahují se blíže k lidem a klidně dají přednost tomu, co je snadno dosažitelné. A zde hrozí především nákaza hospodářských zvířat vzteklinou či dalšími nemocemi, které lišky přenáší. A to asi nikdo z nás nechce.
Proto vás, vážené kolegyně a kolegové, žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který je uveden v systému pod číslem 6639 a ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím.
A ještě bych se krátce vyjádřil k tématu Národního parku Křivoklátsko. Jak jsem již uváděl v prvním čtení, tento vládní návrh zákona mimo potřebných úprav o ochraně dřevin a nové výsadby a posílení druhové ochrany ohrožených rostlinných a živočišných druhů také bohužel obsahuje pro nás zcela nepřijatelný návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko, s kterým zásadně nesouhlasíme. Nebudu zde opakovat důvody, které zde přednese můj kolega, ale dávám další velmi rázný apel na vás, vážené kolegyně a kolegové, o podpoře pozměňovacího návrhu mého kolegy Jiřího Kobzy, o vyjmutí celé třetí části tohoto zákona.
Totiž místo toho, abychom řešili, co konkrétně a kde je potřeba na Křivoklátsku ještě zlepšit, řešíme založení nového úřadu za miliardy korun násilím ze shora, proti vůli drtivé většiny místních obyvatel. Právě hlas těchto občanů přece musí být v tomto případě vyhlášení Národního parku Křivoklátsko naprosto rozhodující. Zřízení Národního parku Křivoklátsko je tedy z výše uvedených důvodů pro SPD naprosto nepřijatelné. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jako další vystoupí paní poslankyně Eva Fialová, poté se připraví pan poslanec Bureš. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Eva Fialová: Já moc děkuji za slovo. Já se pokusím neopakovat to, co tu zaznělo třeba v prvém čtení, ale některé věci bych i přesto ráda zmínila, protože ten samotný návrh zákona jde v některých částech dobrým směrem. Ale mrzí mě to, že slučuje některé části, které jsou víceméně účelově sloučeny do tohoto znění zákona, a tím jsou naprosto nekonfliktní části, na kterých panuje nějakým způsobem shoda. To se týká hlavně druhové ochrany, a potom část, na které dlouhodobě nepanuje shoda ani tady ve Sněmovně, ale především v oblastech, kterých se změna zákona přímo týká a dotkne, a to je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
Třetí částí, která vyvolala různé dotazy a připomínky, je ochrana dřevin rostoucích mimo les, po které se nějakým způsobem dlouhodobě volalo. My jsme s ministerstvem o tom vedli nějaké polemiky a za tým Ministerstva životního prostředí musím poděkovat, protože některé věci mi byly vysvětleny, ukázány ekonomické propočty, a k těm nedorozuměním, které jsem se tady ptala v prvním čtení, došlo k nějakému vysvětlení, vyjádření, a budu doufat, že povedou k tomu tíženému (kýženému?) cíli, kterým bude určitě lepší ochrana samotných stromů ve městech. Nicméně pořád vznáším, pane ministře, tu obavu, to, co jsem tady mluvila o prvním čtení, že v případě budování nebo opravy kanalizace bude docházet v jistých případech i ke kácení dřevin a stromořadí, protože havarijní stav bude přednostní a nebude se platit za nákladnější technologie, které už jsou v dnešní době známé, ale bohužel se nepoužívají a opět stromy půjdou stranou a bohužel nám znovu nevznikne u těch silnic v těch městech nová třeba i výsadba, protože to nebude dovolovat ochranné pásmo buď kanalizací, nebo elektřiny, nebo něčeho jiného.
Samotná druhová ochrana se zabývá změnami zejména na úseku zvláště druhové ochrany, zaměřuje se na posílení ochrany druhů rostlin a živočichů, především zvýšení ochrany jejich biotopů a populací. ***
